2 Afs 132/2009 — Nejvyšší správní soud

30 Af 15/2025- 76 - text 10 30 Af 15/2025 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobce: Électricité de France, reg. č. 552081317 sídlem 22-30 avenue de Wagram, Paříž, Francouzská republika zastoupeného advokátem JUDr. Jakubem Lichnovským, MHA sídlem Jáchymova 26/2, Praha proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 24. 4. 2025, č. j. ÚOHS-04678/2025/163, o návrhu žalobce na vydání předběžného opatření, takto: I. Zadavateli Elektrárna Dukovany II, a. s., IČ: 04669207, sídlem Duhová 1444/2, Praha, se do doby pravomocného rozhodnutí soudu ve věci sp. zn. 30 Af 15/2025 zakazuje uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění veřejné zakázky s názvem „NEW NUCLEAR POWER PLANT“ na výstavbu nového jaderného zdroje (zdrojů) v lokalitě Dukovany zadávané mimo zadávací řízení s využitím výjimky dle § 29 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zahájené zasláním výzvy k podání nabídek (Invitation to submit bids) ze dne 17. 3. 2022. II. Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá. III. Soud ukládá žalobci poplatkovou povinnost za návrh na nařízení předběžného opatření a za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě v souhrnné výši 2 000 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobce podal dne 2. 5. 2025 žalobu podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 24. 4. 2025, č. j. ÚOHS-04678/2025/163, kterým byl zamítnut jeho rozklad a potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2024, č. j. ÚOHS-41284/2024/500. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaný rozhodl o návrhu žalobce – francouzské společnosti Électricité de France – na přezkoumání úkonů zadavatele – Elektrárny Dukovany II, a. s. – který zadal mimo zadávací řízení veřejnou zakázku na výstavbu nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany vybranému dodavateli – jihokorejské společnosti Korea Hydro & Nuclear Power Co., LTD. Žalovaný posoudil žalobcův návrh takto: a) návrhu žalobce o předložení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie a k účastenství v řízení vybraného dodavatele žalovaný nevyhověl (výrok I), b) řízení podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z.z.v.z.“) zastavil v části nezákonného postupu zadavatele při výběru dodavatele, spočívající v porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek v souvislosti s výběrem dodavatele, nedostatečném odůvodnění výběru a neschopnosti vybraného dodavatele zakázku realizovat, neboť tomu nepředcházely řádně a včas podané námitky (výrok II), a c) zamítl podle § 265 písm. c) z.z.v.z. návrh žalobce týkající se porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2022/2560 ze dne 14. 12. 2022, o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh, a porušení zásady 3E, neboť návrh v této části nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat (výrok III). 2. Soud považuje za účelné vysvětlit, čím žalovaný vysvětlil svůj postup pod písm. b) a c). 3. Pokud jde o výrok II žalovaný konstatoval, že námitky proti postupu zadavatele při výběru dodavatele (§ 241 z.z.v.z.) spočívající v porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek v souvislosti s výběrem dodavatele, nedostatečném odůvodnění výběru a neschopnosti vybraného dodavatele zakázku realizovat, nejsou podle zákona přípustné. Byť fakticky žalobce takové námitky podal a zadavatel o nich rozhodl, žalobci tyto námitky podle zákona nesvědčily – podat je nemohl (bod 114 prvostupňového rozhodnutí). Protože šlo o veřejnou zakázku zadávanou ve výjimce podle § 29 písm. a) z.z.v.z., žalobci nepřísluší právo si stěžovat na nedodržování základních zásad zadávání námitkami. Z tohoto důvodu se posouzením námitek nemohl věcně zabývat ani žalovaný, neboť jejich řádné uplatnění je předpokladem pro podání návrhu podle § 250 z.z.v.z. Dospěl proto k závěru, že nemohl-li žalobce podat námitky, nemohl se žalovaný zabývat výše uvedeným návrhem, a proto bylo řízení o něm zastaveno. Ochranu může žalovanému v tomto případě poskytnout pouze soud. 4. Pokud jde o výrok III, žalovaný dále vyložil, že, stručně řečeno, se zadavatel nemusel řídit nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2022/2560, protože je šetřená veřejná zakázka vyloučena z jeho působnosti – to kvůli předmětu zakázky a způsobu zadávání. Navíc nařízení nedopadá na zadávací řízení zahájená před 12. 7. 2023. A zásadu 3E zakotvuje jiný zákon než z.z.v.z. (konkrétně zákon o finanční kontrole ve veřejné správě), její naplňování tudíž nespadá do oblasti ochrany hospodářské soutěže a žalovaný je nemůže kontrolovat. Podle žalovaného proto žalobcův návrh nesměřoval proti postupu, který by byl zadavatel povinen dodržovat podle z.z.v.z. 5. Podle § 38 odst. 1 s. ř. s., byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat. 6. Podle § 272b odst. 3 z.z.v.z. platí, že při rozhodování o předběžném opatření soud bere v úvahu pravděpodobné důsledky předběžného opatření pro veřejný zájem i všechny další zájmy, které jím mohou být poškozeny. Soud předběžné opatření nařídí pouze tehdy, pokud veřejný zájem na plnění veřejné zakázky nepřevažuje nad zájmem účastníka řízení na zabránění takovému plnění; při posuzování těchto zájmů je mimo jiné povinen předběžně posoudit závažnost a důvodnost žalobních bodů, a to včetně toho, zda v předchozím řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže shledává takové vady, které mohly ovlivnit výsledek rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. 7. Smyslem a účelem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků, případně třetích osob. Z § 38 s. ř. s. plyne, že k takové úpravě poměrů lze přistoupit jen ve výjimečných případech, a sice hrozí-li pokračováním dosavadního stavu věcí nebo naopak jejich změnou vážná újma, tj. jeli vzhledem k okolnostem případu pravděpodobné, že taková újma nastane, nedojde-li k zatímní úpravě poměrů účastníků předběžným opatřením. Vážnou újmou zdejší soud (senát, který nyní ve věci rozhoduje) konstantně rozumí takový zásah do právní sféry (resp. pokyn či donucení s obdobnými důsledky), který v případě, že by byl v řízení ve věci samé shledán sám o sobě nezákonným či shledán součástí nezákonného komplexnějšího postupu správního orgánu, představuje natolik zásadní narušení této jeho sféry, že po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby jej či jeho bezprostřední důsledky snášel (nebo dokonce nevratně navždy snesl), přičemž rozhodnutí o věci samé by již pro takového účastníka řízení nemělo přílišného (nebo dokonce žádného) smyslu. 8. Soud při rozhodování o předběžném opatření podle § 38 s. ř. s. vychází v první řadě z tvrzení toho, kdo vydání předběžného opatření navrhuje (zde žalobkyně), a z obsahu listin, které má k dispozici (především těch, které ten, kdo vydání předběžného opatření navrhuje, sám k takovému návrhu předložil). Způsob, kterým soud předběžným opatřením zatímně upraví poměry účastníků, přitom musí být obecně citlivý a musí odpovídat povaze vztahů mezi účastníky a povaze důsledků, kterým má předběžné opatření zabránit. Dočasný aktivní vstup soudu do poměrů, jež jsou dány v době podání žaloby, eventuálně bezprostředně po jejím podání, vydáním předběžného opatření je tedy možností mimořádnou. 9. Soud konstatuje, že žalobce splnil povinnost složit včas kauci podle § 272b odst. 1 z.z.v.z., a návrh je tudíž projednatelný. 10. Není také sporu o tom, že byla splněna základní podmínka pro vydání předběžného opatření spočívající v podání žaloby proti napadenému rozhodnutí předsedy žalovaného. Žaloba byla podána dne 2. 5. 2025. 11. Soud dále nezjistil z veřejných zdrojů, že by smlouva na plnění veřejné zakázky byla již uzavřena. Z obsahu prvostupňového rozhodnutí (bod 38) plyne, že rozhodnutím ze dne 29. 10. 2024 nařídil žalovaný zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení. Po uplynutí zákonných blokačních lhůt (§ 246 z.z.v.z.) a po pozbytí účinků předběžného opatření vydaného žalovaným, tedy nyní zadavateli nic nebrání v uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Zároveň se soud z veřejně dostupných zdrojů, na něž odkazoval žalovaný, dozvěděl o tom, že smlouvu na řešenou veřejnou zakázku má zadavatel uzavřít již dne 7. 5. 2025. Zatímní úpravou poměrů prostřednictvím předběžného opatření lze tedy odvrátit tvrzenou vážnou újmu. 12. Soud se proto zabýval klíčovou podmínkou pro nařízení předběžného opatření, tj. existencí potřeby zatímně upravit poměry úč