31 A 2/2025 – Krajský soud v Brně

31 A 2/2025- 92 - text  6 31 A 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, ve věci žalobci: a) J. Š. bytem X b) JUDr. Y. A. bytem X c) T. A. bytem X všichni zastoupeni advokátem JUDr. Radkem Ondrušem sídlem Bubeníčkova 42, 615 00 Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Dominikánské nám. 1, 602 00 Brno za účasti: P. K. bytem X o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nevydání meritorního rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. STU/04/027001/21/Rezl, takto: I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí, kterým se končí řízení vedené pod sp. zn. STU/04/027001/21/Rezl, ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 47 883 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Radka Ondruše. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud řešil otázku, zda je žalovaný nečinný v řízení o žádosti osoby zúčastněné na řízení o dodatečné povolení stavby vedené pod sp. zn. STU/04/027001/21/Rezl nazvané „Změna stavby nástavbou (navýšení hřebene o 0,50 m) a přístavbou dvorního křídla včetně zřízení obytného podkroví a stavebními úpravami, které spočívají v zesílení stávající ocelové konstrukce sloupů pro vynesení zatížení stávající chodby a obvodového zdiva půdní vestavby, a stavebními úpravami uličního traktu rodinného domu R. X, č. p. X, pozemek parc. č. X, k. ú. X“ (dále jen „stavba“). 2. Dne 9. 7. 2021 podala osoba zúčastněná na řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Úřad městské části města Brna, Brno – sever, rozhodnutím ze dne 15. 4. 2022, č. j. MCBSev/005321/22, stavbu dodatečně povolil. K odvolání žalobců žalovaný rozhodnutím ze dne 30. 11. 2023, č. j. MMB/0519939/2023, zrušil rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a věc vrátil Úřadu městské části města Brna, Brno – sever, k dalšímu řízení. Ten následně písemností označenou jako „oznámení a výzva“ ze dne 14. 3. 2024, č. j. MCBSev/010167/24, určil účastníkům a dotčeným orgánům lhůtu k uplatnění námitek v délce 15 dnů. Současně účastníky vyrozuměl, že ukončil shromažďování podkladů rozhodnutí, k nimž se účastníci mohou vyjádřit ve lhůtě 5 dnů od uplynutí lhůty k podání námitek. Žalobci doručili své námitky dne 2. 4. 2024. 3. Změnou vyhlášky statutárního města Brna č. 20/2001, kterou se vydává Statut města Brna, došlo s účinností od 1. 7. 2024 ke sloučení stavebních úřadů městských částí města Brna, a působnost stavebního úřadu v dané věci tak přešla na Magistrát města Brna (žalovaného). 4. Žalobci dne 5. 9. 2024 požádali žalovaného o sdělení stavu řízení. Žalovaný odpověděl přípisem ze dne 10. 10. 2024, v němž poukázal na fatální technické nedostatky nového informačního systému stavebního řízení a enormní počet došlých žádostí dle staré zákonné úpravy. Není tak možné vypořádat všechna řízení v zákonem stanovených lhůtách. Žalovaný proto přistoupil k určení pořadí vyřizování žádostí, přičemž základním kritériem je časové hledisko (starší žádosti mají přednost před novějšími). Dále se zohledňuje naléhavost věci (ohrožení bezpečnosti, ochrana zdraví nebo života, ohrožení životního prostředí či sousedních pozemků nebo staveb), pokyn k vyřízení věci od nadřízeného orgánu a jednoduchost věci. Oprávněná úřední osoba má před spisem sp. zn. STU/04/027001/21/Rezl k řešení ještě 16 podání a vzhledem k obsáhlosti spisu a nutnosti se s ním seznámit není možné sdělit, kdy dojde k vydání rozhodnutí ve věci nebo k jinému úkonu. 5. Žalobci podali Krajskému úřadu Jihomoravského kraje („krajský úřad“) jako nadřízenému orgánu žalovaného žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Krajský úřad následně opatřením ze dne 2. 12. 2024, č. j. JMK 165383/2024, konstatoval, že žalovaný nepostupoval tak, aby věc vyřídil bez zbytečných průtahů, neboť po procesním úkonu ze dne 14. 3. 2024 neučinil žádný úkon. Krajský úřad proto žalovanému přikázal, aby v řízení učinil relevantní úkony, které povedou k ukončení řízení, do 30 dnů od obdržení tohoto pokynu. II. Stanoviska účastníků řízení 6. Žalobci v žalobě namítli, že žalovaný po doručení opatření krajského úřadu do dne podání žaloby neučinil žádný úkon. Poukázali též na skutečnost, že řízení podle stavebního zákona týkající se předmětné stavby jsou vedena již od roku 2006, přičemž žalobkyni a) civilní soudy již dvakrát přiznaly zadostiučinění v penězích za nepřiměřenou délku řízení před stavebním úřadem. Žalobci proto navrhli, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout ve věci samé v řízení vedeném pod sp. zn. STU/04/027001/21/Rezl ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. 7. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 8. Osoba zúčastněná na řízení poukázala na to, že se v daném případě jedná o věc mimořádně komplikovanou, která vyžaduje zvýšené úsilí stavebního úřadu. Délka řízení je dána objektivními okolnostmi – změnou organizační struktury stavebního úřadu a přechodem na nový technický systém. Žalobci se snaží docílit procesního výsledku ve svůj prospěch a účelově přitom vytváří narativ o údajné podjatosti stavebního úřadu ve prospěch osoby zúčastněné na řízení. Jsou to právě žalobci, kteří svým dlouhodobým obstrukčním jednáním zamezují vedení řízení dle zásady hospodárnosti a procesní ekonomie. Opakovaným podáváním žalob na náhradu újmy způsobené údajně nepřiměřenou délkou řízení pak žalobci financují pokračování svého procesního odporu vůči dodatečnému povolení stavby. Krajský úřad nadto svým opatřením proti nečinnosti žalobcům vyhověl, a věc je proto v kompetenci správních orgánů. Není zde proto důvod pro zásah správního soudu. Osoba zúčastněná na řízení navrhla, aby soud žalobu zamítl. III. Posouzení věci 9. Soud ve věci nařídil jednání, při němž žalobci setrvali na svém stanovisku; žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 10. Podle § 79 odst. 1 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“) platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 11. Z citovaného ustanovení vyplývá, že podmínkou řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti je bezvýsledné vyčerpání prostředků k ochraně před nečinnostní ve správním řízení. Pokud jde o „bezvýslednost“, pak ta nastává i tehdy, pokud nadřízený správní orgán sice přikáže nečinnému správnímu orgánu ve stanovené lhůtě odstranit nečinnost, avšak nečinný správní orgán přesto v nadřízeným orgánem stanovené lhůtě požadovaný správní akt nevydá. Ač tedy účastník řízení byl u nadřízeného orgánu s opatřením proti nečinnosti úspěšný, ve výsledku využití opatření k odstranění nečinnosti nevedlo (je bezvýsledné). Právě k tomu došlo v projednávané věci. Žalobci se obrátili na krajský úřad, který svým opatřením přikázal žalovanému odstranit nečinnost ve lhůtě 30 dnů. Žalobci přitom tvrdí, že žalovaný je i po uplynutí této lhůty nečinný. Podmínka vyčerpání prostředků ochrany před nečinností je proto splněna. Námitka osoby zúčastněné na řízení, že nejsou splněny podmínky pro zásah správního soudu, je nedůvodná. 12. Jelikož jsou splněny i ostatní podmínky řízení, soud věc posoudil meritorně. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná. 13. Jelikož řízení o dodatečném povolení stavby bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), je pro věc rozhodná právě úprava tohoto zákona (viz § 330 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon). 14. Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006 postupuje stavební úřad v řízení o dodatečném povolení stavby přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115. Podle § 112 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006 v jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů. 15. V řízení o dodatečném povolení stavby by tedy stavební úřad měl vydat rozhodnutí v zásadě ve lhůtě 60 dnů, která začíná běžet ode dne podání žádosti o dodatečné stavební povolení. V projednávané věci je podstatné, že nadřízený orgán žalovaného (krajský úřad) shledal, že žalovaný tuto zákonnou lhůtu nedodržel a opatřením proti nečinnosti mu přikázal ve smyslu § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu učinit úkony vedoucí k ukončení řízení. V takovém případě je presumován fakt, že žalovaný byl v době vydání tohoto opatření nečinný. Soud se pak zabývá pouze tím, zda opatřením přijatým nadřízeným orgánem byla nečinnost odstraněna (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2012, č. j. 4 Ans 14/2012-41, publ. pod č. 2785/2013 Sb. NSS). Pro posouzení