9 Afs 87/2008 — Nejvyšší správní soud

31 Af 32/2023- 76 - text  8 31 Af 32/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, v právní věci žalobkyně: Česká republika – Ministerstvo obrany sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem tř. Kpt. Jaroše 7, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15. 6. 2023, č. j. ÚOHS-21353/2023/162, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud posuzoval otázku, zda žalobkyně jako zadavatel postupovala v souladu s § 89 odst. 5 a 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), pokud stanovila technické podmínky předmětu veřejné zakázky přímým odkazem na konkrétní výrobky určitých dodavatelů. 2. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („předseda“) rozhodnutím ze dne 15. 6. 2023, č. j. ÚOHS-21353/2023/162 („rozhodnutí předsedy“ nebo „napadené rozhodnutí“), zamítl rozklad žalobkyně a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2023, č. j. ÚOHS-S0321/2022/VZ. 3. Tímto rozhodnutím žalovaný uznal žalobkyni vinnou ze spáchání celkem tří přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) ZZVZ. Těch se žalobkyně dopustila tím, že stanovila zadávací podmínky v rozporu s ustanovením § 89 odst. 5 a 6 ZZVZ. V otevřeném řízení zadala celkem tři veřejné zakázky na nákup sportovních kol pro Armádní sportovní centrum Dukla, v nichž stanovila technické podmínky prostřednictvím odkazů na konkrétní výrobky či výrobce, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejných zakázek, čímž zvýhodnila určité dodavatele a výrobky. Za spáchání těchto přestupků žalovaný žalobkyni uložil úhrnnou pokutu ve výši 110 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. II. Obsah žaloby 4. Žalobkyně namítala, že je rozhodnutí předsedy nezákonné, jelikož jej řádně neodůvodnil a použil přepjatě formalizovaný postup v řízení, pokud nezohlednil legitimní potřeby žalobkyně jakožto zadavatele. 5. Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby bezdůvodně zaručovaly konkurenční výhodu nebo tvořily překážky hospodářské soutěže. Obecně sice platí, že zadavatel technické podmínky nemá stanovit prostřednictvím odkazu na dodavatele či výrobky. Z tohoto zákazu však lze učinit výjimku, pokud nemůže být vymezení dostatečně přesné nebo srozumitelné, přičemž použití odkazu musí zadavatel náležitě odůvodnit a nabídnout možnost rovnocenného řešení. Tuto povinnost žalobkyně naplnila, neboť uvedla, že předmětem zakázky jsou závodní kola vrcholové úrovně pro reprezentanty České republiky. Kvalita požadovaných rámových setů odpovídá současným požadavkům s přihlédnutím k výkonnosti, potřebám tréninku i závodnímu režimu. Kola musejí respektovat reglement Mezinárodní cyklistické federace a fyziognomii konkrétních závodníků. 6. Zákaz diskriminace spočívá v tom, že nesmí být jeden z dodavatelů zvýhodněn oproti ostatním; tento zákaz však nelze vnímat absolutně. Zadavatel je oprávněn některé dodavatele zvýhodnit, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi a jsou-li tyto požadavky přiměřené. Předseda žalovaného však k odůvodněným potřebám a požadavkům zadavatele vůbec nepřihlédl. Příslušné zadávací podmínky přitom mají oporu v tom, že se jedná o specifické sportovní vybavení pro velmi úzkou skupinu reprezentantů České republiky. Je nemožné realizovat nákup a nezohlednit při něm stupeň trénovanosti daných jedinců, kompatibilitu jednotlivých výrobků s dalšími již zakoupenými komponenty či osobní požadavky závodníků dané osobními zkušenostmi nebo jejich somatotypem. Výklad zastávaný předsedou žalovaného by vedl ke zbavení konkurenceschopnosti jednotlivých závodníků, kteří by byli nuceni závodit na zcela neodpovídajících strojích. Ad absurdum by tak docházelo k zákonné diskriminaci závodníků oproti profesionálním cyklistickým stájím, které nejsou nepřiměřeně svázány ZZVZ. 7. Nebylo možné po žalobkyni požadovat, aby vymezila podmínky pomocí požadavků na výkon, funkci, účel nebo potřeby, které mají být splněny. Z logiky věci totiž nemůže disponovat vhodnými prostředky, aby u každého nabízeného komponentu předem ověřovala, zda skutečně tyto požadavky splňuje. Předseda žalovaného zřejmě vůbec nepochopil, že ve vrcholovém sportu jsou důležité i pro laika zcela zanedbatelné detaily. Zadavatel sice musí vážit, do jaké míry má preference jezdců reálný a objektivní základ. To však může platit pouze pokud by se jednalo o zjevný exces. Nelze dezinterpretovat § 89 ZZVZ tak, že jeho smyslem je, aby se při stanovení technických podmínek zamezilo svévolnému výběru konkrétního výrobku v zájmu co nejširší hospodářské soutěže. Na prvním místě totiž stojí koncový uživatel, jehož cílem je disponovat co nejlepším vybavením. 8. Správní rozhodnutí musí být dostatečně odůvodněno a vyargumentováno. Napadené rozhodnutí je ale nedostatečné až vágní, jelikož předseda žalovaného v odst. 55 odkázal na dříve ve věci vydané prvostupňové rozhodnutí, které však celé zrušil. Rozkladová komise, která věc poté posuzovala znovu, se přitom v odůvodnění návrhu ze dne 12. 6. 2023 zabývala obsahem celého rozkladu. Uvedla, že předmět veřejné zakázky je specifický a že kvalitu komponentů nelze srozumitelně popsat. Dospěla proto k závěru, že žalobkyně žalovaným shledané přestupky nespáchala. Byť je návrh rozkladové komise pouze doporučující, musí předseda žalovaného řádně odůvodnit své rozhodnutí. Ztotožnění se se zrušeným prvostupňovým rozhodnutím takovým odůvodněním není. III. Vyjádření žalovaného a replika žalobkyně 9. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Čím konkrétněji v zadávacích podmínkách zadavatel definuje své požadavky, tím více zužuje okruh relevantních dodavatelů. Tím pádem se také ztěžuje jeho pozice při odůvodňování nezbytnosti takového vymezení zadávacích podmínek. Dvě výjimky v § 89 odst. 5 a 6 ZZVZ pak dopadají na zcela odlišné situace a z povahy věci je nelze využít současně. Podle odst. 5 lze použít odkaz, pokud to odůvodňuje předmět zakázky. Pak ale není možné k tomuto unikátnímu komponentu uvádět alternativy. Anebo podle odst. 6 není možné technické podmínky dostatečně popsat jinak, ale pak zadavatel možnost rovnocenného řešení uvést musí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně připustila alternativní plnění, není již možné zhojit tvrzenou jedinečnost jednotlivých komponentů. Pokud chtěla žalobkyně využít výjimku podle odst. 5, pak měla být schopna objektivně zdůvodnit, proč jsou jednotlivé komponenty natolik specifické a unikátní, že je bylo nutné definovat odkazem. Žalobkyně se však omezila pouze na typová neindividualizovaná tvrzení a neuvedla konkrétní objektivní důvody, proč bylo nutné odkaz použít. Pokud chtěla žalobkyně využít výjimku podle odst. 6, pak z žalobních argumentů nevyplývá, proč nebylo možné vlastnosti jednotlivých komponentů popsat technickými a fyzikálními vlastnostmi. Zadavatel přitom musí být schopen definovat své potřeby a tyto odůvodnit. 10. Předseda neměl důvod se od dříve zrušeného prvostupňového rozhodnutí v rozsahu hodnocení zákonnosti postupů odklonit, neboť otázku viny ve zrušujícím rozhodnutí o rozkladu nijak nerozporoval. Důvodem zrušení bylo toliko pochybení při kvalifikaci jednotlivých přestupků. V odst. 55 napadeného rozhodnutí pak předseda odůvodnil, proč se odklonil od nezávazného stanoviska rozkladové komise; toto stanovisko je proto pro řešený případ nepodstatné. 11. Žalobkyně k vyjádření předsedy žalovaného podala repliku. Namítala, že na základě gramatického výkladu, důvodové zprávy i komentářové literatury je nepochybné, že úmyslem zákonodráce je dát zadavateli volbu mezi zaměnitelnými eventualitami v odst. 5 a 6 § 89 ZZVZ a je lhostejno, která bude platit, přičemž nastat mohou i obě zároveň. Ke stejnému výkladu dospěla také rozkladová komise. Vzájemné vylučování podmínek je přepjatě formalistické. Stanovení technických podmínek jinak než přímým odkazem v tomto případě nemohlo být dostatečně přesné a srozumitelné. Žalovaným požadované odůvodnění unikátnosti každého jednotlivého komponentu je pak často nemožné, neboť ani závodníci nejsou schopni tyto důvody popsat. Pouze vědí, že jim určité komponenty vyhovují. A k těmto individuálním potřebám měl žalovaný přihlédnout. Poptávané zboží je nutno posuzovat nejen s ohledem na měřitelné veličiny, ale také na individuální, emoční a motivační požadavky závodníka. Žalobkyně neomezila hospodářskou soutěž, k vymezení kvality použila řadu značek i komponentů, které mohl zakoupit a poskládat kterýkoliv dodavatel. IV. Posouzení věci 12. Soud ve věci nařídil jednání, při němž účastníci setrvali na svých stanoviscích. Žalobkyně nově namítla, že žalovaný neprovedl výslechy svědků, které navrhla. Tato námitka však nebyla uplatněna ve lhůtě pro podání žaloby, a jedná se proto