32 A 12/2024 – Krajský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2025:32.A.12.2024.30
Datum: 2025-07-25
Z rozhodnutí: 1. Žalobce se včas podanou žalobou ze dne 1. 5. 2024 domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „prvostupňový správní orgán“) ze dne 30. 1. 2024, č. j. OAM-35377-28/DP-2022. Prvostupňový správní orgán jím podle § 46 odst. 1 v…
32 A 12/2024- 30 - text pokračování 9 32 A 12/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci žalobce: G. P., nar. X, st. příslušnost X bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Marinou Musilovou sídlem Sukova 49/4, 602 00 Brno proti žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2024, č. j. MV-34953-4/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se včas podanou žalobou ze dne 1. 5. 2024 domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „prvostupňový správní orgán“) ze dne 30. 1. 2024, č. j. OAM-35377-28/DP-2022. Prvostupňový správní orgán jím podle § 46 odst. 1 ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPC“), zamítnul žádost žalobce ze dne 30. 8. 2022 o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem „ostatní/jiné“, neboť žalobce ve stanovení lhůtě nepředložil doklady nezbytné pro ověření údajů uvedených v žádosti. 2. Z napadaného rozhodnutí vyplývá, že prvostupňový správní orgán v průběhu řízení vyzval žalobce k doložení aktuálního dokladu potvrzujícího účel jím žádaného pobytu na území „ostatní/jiné“ (konkrétně vzdělání, které není studiem podle § 64 ZPC). Žalobce na tuto výzvu předložil potvrzení o studiu na vysoké škole AMBIS v akreditovaném studijním programu, tedy prokázal studium dle § 64 písm. a) ZPC. Nedoložil ovšem doklad o takovém studiu, které odpovídá účelu pobytu, o nějž žádal. Žalovaný se ztotožnil s tím, že jelikož žalobce neodstranil vadu podání, k čemuž byl řádně vyzván, byl naplněn důvod pro zamítnutí jeho žádosti. Žalovaný zdůraznil, že předpokladem pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu je splnění všech zákonem stanovených podmínek, čemuž však žalobce nedostál. Řízení zahajovaná na návrh účastníka nejsou ovládaná zásadou vyšetřovací, pročež bylo na žalobci, aby prokázal důvody pro vyhovění jeho žádosti. Žalovaný připustil, že prvostupňové správní rozhodnutí nebylo vydáno v zákonné lhůtě; jedná se ovšem toliko o pořádkovou lhůtu a její nedodržení nemá za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. Dále akcentoval, že požadavek prvostupňového správního orgánu na doložení potvrzení o naplňování účelu požadovaného pobytu byl zcela oprávněný, protože správní orgány jsou povinny rozhodovat podle skutkového a právního stavu v době vydání svého rozhodnutí; odkázal přitom na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 1. 2018, č. j. 1 Azs 397/2017-31. II. Podání účastníků II.A Žaloba 3. Proti napadenému rozhodnutí žalobce brojí žalobou, jíž se domáhá jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Zdůrazňuje, že prvostupňový správní orgán o jeho žádosti nerozhodl včas, v důsledku čehož v průběhu správního řízení přestal být platný jím původně předložený doklad o studiu na jazykové škole. Správní orgány mu nemohou orgán klást za vinu, že ke dni rozhodnutí o žádosti nenaplňoval účel pobytu, neboť v mezidobí jazykový kurz již vystudoval; nelze po něm absurdně požadovat, aby pokračoval v kurzu, který již úspěšně absolvoval. Pochybení a průtahy v řízení ze strany správního orgánu nemohou jít k jeho tíži. Žalobce upozornil, že lhůta pro vyřízení jeho žádosti uplynula dne 28. 11. 2022, případně 28. 12. 2022; prvostupňový správní orgán však rozhodl až dne 20. 11. 2023. Je zcela logické, že pokud správní orgán vydá rozhodnutí až po skončení jazykového kurzu, žadatel o povolení k pobytu již není schopen doložit nové potvrzení tak, aby bylo platné i v době rozhodování správního orgánu. Požadavek na vydání kladného rozhodnutí i po skončení studia na jazykové škole není ze strany žalobce absurdní, neboť s ohledem na navazující řízení je nezbytné, aby měl pobyt na území České republiky povolený nepřetržitě. Žalobce má za to, že prvostupňový správní orgán měl splnění zákonných náležitostí posoudit ke dni, kdy měl o žádosti rozhodnout, nikoliv k okamžiku skutečného vydání rozhodnutí; žalobce v tomto ohledu poukazuje na rozsudky NSS ze dne 18. 1. 2018, č. j. 1 Azs 397/2017-31, a ze dne 8. 3. 2019, č. j. 7 Azs 209/2018-37. 4. Žalobce dále namítá, že správní orgány nezohlednily dopad svého postupu do jeho rodinného a soukromého života; porušily tak čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), pročež je napadené rozhodnutí nezákonné. Judikatura vyžaduje zkoumání přiměřenosti dopadů do soukromého a rodinného života cizince i když to zákon explicitně nepředpokládá. V důsledku formalistického přístupu správních orgánů bude žalobce nucen zemi opustit bez reálné možnosti se vrátit zpět. II.B Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že námitky žalobce nepovažuje za důvodné. Požadavek prvostupňového správního orgánu byl zcela legitimní, neboť rozhodující pro něj byl skutkový stav v době vydávání rozhodnutí; k tomu žalovaný odkazuje na rozsudky NSS ze dne 8. 3. 2019, č. j. 7 Azs 209/2018-37, a ze dne 18. 1. 2018, č. j. 1 Azs 397/2017-31. Nezbytným předpokladem pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu je prokázání splnění všech podmínek požadovaných zákonem. Žalobce doklad potvrzující plnění účelu pobytu „ostatní/jiné“ nedoložil; správní orgány ovšem bez doložení požadovaného potvrzení nemohly posoudit, zda bude žalobce plnit účel pobytu, o jehož povolení žádal. V takovém případě nemohl prvostupňový správní orgán postupovat jinak než žádost zamítnout. Žalovaný dále zdůrazňuje, že lhůta pro vydání rozhodnutí je pořádková a její nedodržení nemá za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. 6. Pokud jde o zásah do soukromého a rodinného života žalobce, žalovaný konstatuje, že povinnost správních orgánů posuzovat toto hledisko je podmíněna tím, že cizinec v řízení nepřiměřenost zásahu namítá; poukazuje na rozsudek NSS ze dne 13. 12. 2022, č. j. 6 Azs 75/2021-25. Břemeno tvrzení, od kterého se odvíjí množství a kvalita informací, které má správní orgán k dispozici, tíží cizince. Žalobce však v řízení před správními orgány námitku nepřiměřenosti dopadů rozhodnutí do jeho soukromého a rodinného života nevznesl a neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné přiměřenost dopadů rozhodnutí posoudit. III. Posouzení věci krajským soudem 7. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), v zákonné lhůtě. 8. Krajský soud v Brně přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, jež žalobce uplatnil v žalobě (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a ověřil, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. 9. Soud ve věci rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení ústního jednání. 10. Po posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. III.A) Skutková zjištění 11. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce nejprve pobýval na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na Mendlově univerzitě v Brně s platností od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022. Dne 30. 8. 2022 (tedy před uplynutím shora uvedeného povolení) podal u Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky žádost dle § 45 odst. 1 ZPC o vydání (nového) povolení k dlouhodobému pobytu na území za účelem „ostatní/jiné“, a to konkrétně za účelem denního studia kurzu českého jazyka organizovaného Go Study group, jazykovou školou s právem státní jazykové zkoušky s. r. o. Tato vzdělávací činnost přitom není studiem podle § 64 ZPC. Ke své žádosti žalobce přiložil Potvrzení o denním studiu vydané jazyku školou dne 26. 7. 2022, z nějž se podává, že žalobce byl ve školním roce 2022/2023 (tj. od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2023) studentem denního studia českého jazyka u uvedené instituce v rozsahu 20 vyučovacích hodin týdně; výuka probíhala v Brně. Žalobce přiložil také další požadované doklady (nájemní smlouvu, potvrzení o zůstatku na účtu, doklad o zdravotním pojištění cizince apod.). 12. Dne 19. 4. 2022 proběhl u prvostupňového správního orgánu výslech žalobce ohledně jeho žádosti. Žalobce uvedl, že žádá o dlouhodobý pobyt za účelem studia kurzu českého jazyka na jazykové škole Go Study. Jeho další studijní postup bude záviset na zkouškách z českého jazyka. Potřebuje získat certifikát na úrovni B1, aby mohl být přijat na obor Managmentem obchodu a služeb, cestovní ruch na Mendelově univerzitě, kam si již podal přihlášku. Zopakoval, že aktuálně (duben 2022) studuje jazykovou školu, kam dochází prezenčně každý den od pondělí do čtvrtka. Nemá ženu ani děti, nyní nemá ani žádnou partnerku.

Citovaná ustanovení

§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 56 (326/1999 Sb.)§ 80 (500/2004 Sb.)