32 A 6/2024 – Krajský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2025:32.A.6.2024.60
Datum: 2025-06-26
Z rozhodnutí: 1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzen výrok rozhodnutí Městského úřadu Telč ze dne 23. 10. 2023, č. j. MěÚ Telč 5873/2021-OD (dále též „prvostupňové správní rozhodnutí“). Tím nebyl žalobkyni jakožto poškozené podle § 89 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky …
32 A 6/2024- 60 - text pokračování 9 32 A 6/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci žalobkyně: B. M. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Jaromírem Noskem sídlem Furchova 373, 588 56 Telč proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina sídlem Žižkova 57, 586 01 Jihlava za účasti: D. B., bytem X zastoupená advokátem Mgr. Petrem Břečkou sídlem Chlumova 1436/3, 586 01 Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 1. 2024, č. j. KUJI 1208/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzen výrok rozhodnutí Městského úřadu Telč ze dne 23. 10. 2023, č. j. MěÚ Telč 5873/2021-OD (dále též „prvostupňové správní rozhodnutí“). Tím nebyl žalobkyni jakožto poškozené podle § 89 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), přiznán nárok na náhradu škody a žalobkyně byla se svým majetkovým nárokem odkázána k příslušnému soudu. 2. Škoda měla být žalobkyni způsobena Danou Bačovou (dále též „obviněná“), která dne 31. 5. 2021 v době okolo 13:15 hodin v obci Telč na pozemní komunikaci č. II/406 při výjezdu z kruhového objezdu nacházejícího se na křížení ulic Na Hrází, Hradecká a 9. května, jako řidička motorového vozidla tov. zn. Land Rover Freeladner 2, RZ: X, při odbočování vpravo v souběhu předjížděla a z nedbalosti způsobila dopravní nehodu tím, že narazila pravou přední částí svého vozidla do jízdního kola tov. zn. Merida Crossway, které řídila žalobkyně. 3. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně neinformovala prvostupňový správní orgán o tom, že od pojišťovny Generali Česká pojišťovna a.s. (dále jen „pojišťovna“) obdržela pojistné plnění, a to náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 2 931 Kč a náhradu lékařského honoráře, rehabilitační terapie a odčinění bolestného v částce 12 825 Kč. Veškeré další nároky na náhradu škody, které žalobkyně v přestupkovém řízení uplatnila, nebyly doloženy takovým způsobem, na jehož základě by bylo možno konstatovat jejich spolehlivé zjištění. Nebyly jí proto přiznány. Jelikož žalobkyně se svým nárokem na náhradu škody nebyla úspěšná, nebyla jí podle § 95 odst. 3 přestupkového zákona přiznána ani náhrada nákladů spojených s uplatněním tohoto nároku. II. Podání účastníků 4. Proti napadenému rozhodnutí žalobkyně brojí žalobou, jíž se domáhá jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Má za to, že žalovaný postupoval formálně a nedostatečně přezkoumal postup prvostupňového správního orgánu, který se bezdůvodně odmítl zabývat doloženou škodou, která jí nebyla uhrazena pojišťovnou. Podáním ze dne 8. 6. 2022 řádně a včas uplatnila svůj zbývající neuspokojený nárok, který prokazovala přiloženými přílohami (vyčíslením škody, provozní evidencí a výpočty, technickým průkazem použitého vozidla, výpisem z živnostenského rejstříku); v tomto podání také informovala o již obdrženém plnění ze strany pojišťovny. Prvostupňovému správnímu orgánu zaslala zcela přehledné rozpisy, které detailně uvádějí rozsah škody a prokazují uplatněný nárok. Žalobkyně je přesvědčena, že všechny obligatorní předpoklady pro uložení povinnosti obviněné nahradit jí škodu splnila a doložila; škoda jí byla způsobena spácháním přestupku, o němž bylo pravomocně rozhodnuto. Žalovaný přesto bez řádné argumentace dospěl k neudržitelným závěrům; ty způsobují nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, jeho nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky, porušení zásady legality, materiální pravdy a zákazu zneužití správního uvážení. 5. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že napadené rozhodnutí považuje za věcně správné, pročež navrhuje zamítnutí žaloby. Upozorňuje na to, že to byla obviněná, která informovala prvostupňový správní orgán o tom, že ze strany pojišťovny bylo žalobkyni poskytnuto pojistné plnění; sama žalobkyně tuto skutečnost nesdělila. Výplata pojistného od pojišťovny vedla k tomu, že by bylo nutné provádět náročnější dokazování. Žalovaný má za to, že nároky žalobkyně na náhradu škody, které v řízení uplatňovala, nejsou ve správním spise doloženy takovým způsobem, na jehož základě by bylo možné konstatovat jejich spolehlivé zjištění. 6. V replice k vyjádření žalovaného nesouhlasí žalobkyně s tím, že adhezní řízení patří do civilního řízení. Není důvod, aby se správní orgány jí uplatněným nárokem zabývaly; takto dle ní právní úprava koncipována není. Žalovaný nerozvedl své stanovisko, proč její nárok na náhradu škody není ve spise dostatečně doložen; má za to, že byl dostatečně konkretizován co do důvodu i výše. 7. Podáním ze dne 12. 4. 2025 obviněná sdělila, že hodlá v tomto soudním řízení uplatňovat svá práva jakožto osoba zúčastněná na řízení. III. Posouzení věci krajským soudem 8. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), v zákonné lhůtě. 9. Krajský soud v Brně přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, jež žalobkyně uplatnila v žalobě (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a ověřil, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. 10. Soud ve věci rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení ústního jednání. 11. Žaloba není důvodná. 12. Soud se nejprve zabýval žalobkyní vznesenou námitkou nepřezkoumatelnosti. Správní rozhodnutí může být nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost především tehdy, pokud z něj nelze seznat určitý a jednoznačný výrok, případně jde o výrok s obsahem rozporuplným či nevykonatelným. Dalším důvodem nepřezkoumatelnosti může být nedostatek důvodů správního rozhodnutí, který nastává, pokud není možno z jeho odůvodnění spolehlivě seznat, jakými úvahami se správní orgán řídil, resp. proč považoval námitky účastníka řízení za liché. Nepřezkoumatelnost může nicméně spočívat i v tom, že argumentace účastníka je odmítnuta jako nesprávná, aniž by bylo v kontextu individuálních okolností zdůvodněno, v čem tato nesprávnost spočívá [k tomu blíže srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 9. 6. 2004, č. j. 5 A 157/2002-35, ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005-44, ze dne 27. 9. 2017, č. j. 1 As 252/2016-48, či ze dne 17. 8. 2023, č. j. 1 Afs 66/202379]. 13. Napadené rozhodnutí přitom žádnou ze shora uvedených vad netrpí a je tudíž přezkoumatelné. Lze z něj zjistit, na základě jakých skutečností správní orgán rozhodl, prezentovány jsou i úvahy a důvody, jež žalovaného k jeho závěrům vedly. Jednoznačně konstatoval, že žalobkyně v průběhu přestupkového řízení nedoložila své nároky na náhradu škody takovým způsobem, který by byl dostatečný pro jejich spolehlivé zjištění. 14. Je pravdou, že žalovaný detailně nepojednal o jednotlivých dílčích složkách uplatněného nároku na náhradu škody a nevysvětlil, proč konkrétní žalobkyní předložené podklady nejsou pro jejich prokázání dostatečné. Takový způsob vypořádání ze strany žalovaného však dle soudu odpovídá obecnosti žalobkyní formulované námitky, která ve svém odvolání ze dne 28. 11. 2023 toliko uvedla, že „spisový materiál obsahuje zcela konkrétní vyjádření veškeré újmy vč. dalších nutných výdajů“. Žalobkyně se tedy v odvolání dovolávala jejich řádného vyjádření (tj. vyčíslení, které ovšem nebylo prvostupňovým správním orgánem zpochybňováno), netvrdila však jejich dostatečné prokázání. Navíc žalobkyně ve svém odvolání nepoukazovala na žádné jí předložené důkazní prostředky, které by správní orgány nesprávní hodnotily. S ohledem na tyto skutečnosti považuje soud odůvodnění žalovaného za dostatečné a napadené rozhodnutí za přezkoumatelné. 15. Soud úvodem shrnuje, že podstatou projednávané věci je otázka, zda byl zákonný postup prvostupňového správního orgánu (následně aprobovaný žalovaným), který žalobkyni v pozici poškozené odkázal s jejím nárokem na náhradu škody způsobené jí přestupkovým jednáním obviněné na řízení před příslušným soudem. Sporným je v tomto ohledu především to, zda žalobkyně doložila tvrzenou škodu způsobem dostatečným pro její spolehlivé zjištění. III.A) Skutková zjištění 16. Ze správního spisu se podává, že žalobkyně při dopravní nehodě utrpěla pohmoždění krční páteře, pohmoždění bérce a levé nohy. V souvislosti s tímto zraněním nebyla v dlouhodobé pracovní neschopnosti, předpokládaná doba jejího léčení byla stanovena na 1-2 týdny, k její hospitalizaci nedošlo. Trpěla omezením chůze, trvalé následky byly shledány nepravděpodobnými (srov. lékařská zpráva o zranění ze dne 3. 7. 2021). 17. Žalobkyně prvostupňovému správnímu orgánu sdělila, že dle § 72 odst. 2 přestupkového zákona uplatňuje majetkovo

Citovaná ustanovení

§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 89 (250/2016 Sb.)§ 141 (500/2004 Sb.)