32 Ad 28/2023- 49 - text
17 32 Ad 28/2023
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci
žalobkyně: K. P.
bytem X
zastoupená obecnou zmocněnkyní X
bytem X
proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí,
se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2
o žalobě proti rozhodnutí ze dne 3. 11. 2023, č. j. MPSV-2023/233211-921,
sp. zn. SZ/MPSV-2023/135689-921,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobkyně se včasně podanou žalobou, doručenou Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“ či „zdejší soud“), domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného
(dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona
č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Brně (dále též „správní orgán I. stupně“) ze dne 29. 5. 2023,
č. j. 153700/2023/BBA, sp. zn. UP/54684/2014/SS (dále též „prvostupňové rozhodnutí“).
2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobkyni po opětovném posouzení nároku a výše přiznán příspěvek na péči ve výši 19 200 Kč měsíčně od ledna 2022 a snížen příspěvek na péči z 19 200 Kč na 880 Kč měsíčně od června 2023. Na základě kontrolního sociálního šetření provedeného dne 13. 1. 2023 a následného posouzení stupně závislosti posudkovým lékařem ze dne 1. 3. 2023 byla žalobkyně shledána za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I – lehká závislost podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o sociálních službách“), neboť od června 2023 potřebuje každodenní pomoc nebo dohled ve třech oblastech základních životních potřeb posuzovaných podle § 9 zákona o sociálních službách.
II. Napadené rozhodnutí
3. Žalovaný shrnul předchozí průběh řízení.
4. Zdravotní stav žalobkyně byl posouzen Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV“) a v posudkovém závěru ze dne 29. 8. 2023 vzhledem ke zdravotnímu stavu žalobkyně dospěla k tomu, že žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) zákona o sociálních službách vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby a není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebyla žalobkyně schopna zvládat životní potřeby: péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. Ostatní hodnocené životní potřeby je žalobkyně schopna zvládnout v přijatelném standardu. Funkční omezení vyplývající ze zjištěného a popsaného zdravotního stavu nedosahuje těžké nebo úplné poruchy, která by bránila schopnosti zvládat základní životní potřeby s využitím dostupných facilitátorů. Uvedená zjištění odpovídají provedenému sociálnímu šetření i lékařským zprávám. PK MPSV přitom vycházela z množství žalobkyní předložených lékařských zpráv od praktické lékařky, z ortopedie, psychologie, psychiatrie, interny, endokrinologie, neurologie, chirurgie, z propouštěcí zprávy z léčebných lázní, ze zprávy z nutriční poradny aj. PK MPSV konstatovala, že u žalobkyně není dokladována porucha funkce horních nebo dolních končetin ve smyslu těžkých paretických postižení, těžkých poruch velkých kloubů či jiné těžké funkční poruchy pohybového či opěrného aparátu. Funkce rukou není závažně omezena. Nebylo prokázáno posudkově významné postižení zraku či sluchu, ani přítomnost těžké mentální retardace či těžké demence nebo jiného závažného duševního postižení s dopadem na orientační a komunikační schopnosti. Žalobkyně není limitována těžkou kardiální nebo dechovou nedostatečností. PK MPSV se dále vyjádřila k jednotlivým namítaným základním životním potřebám.
5. Žalovaný považoval posudek PK MPSV za bezrozporný a stanovisko PK MPSV za objektivní s ohledem na aktuální a kompletní podkladovou dokumentaci.
6. Žalobkyni při každodenním zvládání základních životních potřeb nejvíce limituje paranoidní schizofrenie, kterou se podařilo stabilizovat. Bylo zjištěno, že žalobkyně je orientována osobou, místem časem a situací, je schopna navázat verbální kontakt. U žalobkyně je přítomen bradypsychismus a rozvinul se u ní postpsychotický defekt, v rámci něhož došlo ke snížení emocí a k sociální izolaci. Nálada žalobkyně je v normě, ale vyskytují se u ní úzkostné stavy a poruchy soustředění. Její chování bylo charakterizováno jako poměrně společenské, bez poruch a agresivních projevů. Žalobkyně žije s matkou, nejraději pobývá v domácím prostředí. Žalobkyně je dále pod dohledem nutričního terapeuta, má dodržovat jídelníček a režimová opatření. Dále je žalobkyně v péči ortopeda kvůli potížím s pravým kolenem. Hybnost kolene je nyní bez omezení, není přítomen výpotek a jeví se jako stabilní. U žalobkyně byly dále přítomny kolapsové stavy, ale nálezy z kardiologie a neurologie jsou v normě. Žalobkyni bylo doporučeno se vzdělávat podle individuálního vzdělávacího plánu a za stanovení podpůrných opatření ve výuce.
7. Dále se žalovaný podrobně vyjádřil k jednotlivým základním životním potřebám, které nelze s ohledem na zjištěný zdravotní stav žalobkyně považovat za nezvládané – tj. mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby.
8. Žalovaný se dále vyjádřil k jednotlivým námitkám uplatněným v odvolání a skutečnostem namítaným v průběhu správního řízení. K namítané nutnosti pomoci konstatoval, že při hodnocení schopnosti zvládat jednotlivé základní životní potřeby se hodnotí dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na tyto schopnosti. Nepřihlíží se přitom k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu.
9. Dále žalovaný k námitce uvedl, že skutečnost, že žalobkyni byl přiznán invalidní důchod a je držitelkou průkazu osoby se zdravotním postižením, není relevantní, protože kritéria pro přiznání stupně invalidity a průkazu osoby se zdravotním postižením jsou odlišná od kritérií pro posouzení nároku na příspěvek na péči.
10. K namítaným lékařským zprávám žalovaný uvedl, že zprávy odborných lékařů prokazují skutkový stav věci a posudek PK MPSV pak prokazuje stav právní, tedy hodnotí konkrétní způsob, kterým lze zjištěný zdravotní stav účastníka řízení aplikovat na příslušná ustanovení právních předpisů v rámci stanovení stupně závislosti.
11. K nesouhlasu s postupem posudkového lékaře žalovaný shrnul, že posuzování zdravotního stavu je v kompetenci posudkových orgánů. Z příslušné legislativy nevyplývá, že by posudkový orgán byl povinen přizvat osobu k posouzení zdravotního stavu. Je na uvážení posudkového lékaře, zda posuzovanou osobu vyzve k osobní účasti při jednání posudkové komise. V daném případě PK MPSV dospěla k závěru, že má k dispozici dostatečnou a aktuální zdravotnickou dokumentaci pro posouzení zdravotního stavu v nepřítomnosti žalobkyně. Tato námitka nebyla shledána jako důvodná.
12. Žalovaný dále neshledal důvodnými ani další námitky, které se netýkaly zdravotního stavu.
13. Na závěr žalovaný shrnul, že žalobkyně v minulém období pobírala příspěvek na péči odpovídající závislosti ve stupni IV (úplná závislost). Rozhodnou skutečností pro zhodnocení nároku na poskytování příspěvku na péči je výsledek aktuálního posouzení zdravotního stavu a jeho funkčních dopadů na schopnost účastníka řízení zvládat legislativou stanovené základní životní potřeby. Žalovaný po prostudování veškeré dokumentace dospěl k závěru, že zdravotní stav žalobkyně nyní odpovídá nároku na poskytování příspěvku na péči ve výši odpovídající závislosti ve stupni I (lehká závislost). Ve svém posudkovém zhodnocení PK MPSV uvedla, že předchozí posouzení zdravotního stavu žalobkyně bylo nadhodnocené a jednalo se o posudkový omyl. Nyní došlo k novému posouzení zdravotního stavu žalobkyně a bylo zjištěno, že splňuje podmínky nároku na poskytování příspěvku na péči ve výši odpovídající závislosti ve stupni I. S ohledem na to bylo rozhodnuto v neprospěch žalobkyně a výše příspěvku byla rozhodnutím správního orgánu žalobkyni snížena.
III. Žaloba
14. Žalobkyně v žalobě v prvé řadě popsala své zdravotní problémy a aktuální vzdělávací plán.
15. K napadenému rozhodnutí namítla, že jej vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor odvolání a správní agendy Olomouckého kraje, ačkoliv odvolání podávala na pobočku Ministerstva práce a sociálních věcí, odbor odvolání a správní agend