33 A 24/2024 – Krajský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2025:33.A.24.2024.28
Datum: 2025-05-27
Z rozhodnutí: v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2024, č. j. MMB/0225773/2024, sp. zn. 3220/OVV/MMB/0565196/2023,…
33 A 24/2024- 28 - text pokračování 12 33 A 24/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. v právní věci žalobce: Mgr. L. K. bytem X proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Malinovského náměstí 624/3, 602 00 Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2024, č. j. MMB/0225773/2024, sp. zn. 3220/OVV/MMB/0565196/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) napadl žalobce shora vymezené rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tím žalovaný zamítl jeho odvolání a v plném rozsahu potvrdil rozhodnutí Komise pro projednávaní přestupků městské části Brno-Nový Lískovec (dále jen „prvostupňový orgán“ či „správní orgán I. stupně“ či taktéž „přestupková komise“ či „komise“) ze dne 8. 11. 2023, č. j. MCBNLI/06576/2023/PP, sp. zn. S-MCBNLI/03618/2023/15 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ či „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“ či „rozhodnutí o přestupku“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití ve smyslu § 7 odst. 1 písm. c) bodu 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o některých přestupcích“), jehož se měl dopustit tím, že dne 8. 5. 2023 v době od 7:58 hod. do 8:02 hod. před bytovým domem na ulici Slunečná 482/8 v Brně při předávání nezletilých dětí před těmito dětmi úmyslně opakovaně nazval jejich matku L. K. „kurvou“ a dále ji před dětmi slovně urážel, přičemž směrem k dětem o ní hovořil jako o „svini“. Ke svému synovi zároveň žalobce pronášel urážlivé výroky směřující vůči současnému partneru L. K. : „Hele, jestli na tebe půjde ten čurák, kopni ho do koulí.“ Dále pak žalobce vůči L. K. naznačoval fyzický útok tím, že se slovy: „Nespadne ti mobil?“ postupně dvakrát rukou naznačoval úder proti ní. Směrem k dětem se následně žalobce o jejich matce L. K. vyjádřil: „Podívejte, ta svině si myslí, že o ní nebudeme mluvit jako o kurvě“. 3. Za uvedený přestupek uložil prvostupňový orgán žalobci dle § 35 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, za užití § 7 odst. 4 písm. b) zákona o některých přestupcích, pokutu 5 000 Kč. Zároveň byla žalobci uložena též povinnost k náhradě nákladů správního řízení v paušální částce 1 000 Kč. II. Napadené rozhodnutí 4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný detailně zrekapituloval průběh přestupkového řízení a shrnul podstatné skutečnosti, které vyšly v řízení najevo. Následně posoudil důvodnost podaného odvolání. 5. Žalovaný v postupu správního orgánu I. stupně žádné pochybení neshledal. Komise na základě audiovizuálního záznamu s přihlédnutím k výpovědím svědkyně a obviněného zjistila skutkový stav věci bez důvodných pochybností. Zcela správně dovodila, že obviněný chtěl porušit zájem chráněný zákonem, a tedy jednal vědomě a záměrně v úmyslu přímém. Z hlediska materiálního aspektu se obviněný přestupkového jednání dopustil nejenom vůči svědkyni, ale i v přítomnosti nezletilých dětí, které byly v důsledku toho vystresované. 6. S ohledem na závěry judikatury Nejvyššího správního soudu pak nelze vyloučit možnost použít jako důkaz i záznam, který byl pořízen soukromou osobou bez případného souhlasu ostatních zachycených osob. Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Komise v dané věci provedla test proporcionality, který vyhodnotila zcela správně. Právo na ochranu soukromí žalobce nemohlo v posuzovaném případě převážit nad zájmem ochrany zákonem chráněného práva na klidné občanské soužití, a to zvláště za situace, kdy byly jednání přítomny nezletilé děti. 7. Současně případná slušnost ze strany předsedy komise či obecné rady, jak má svědkyně v řízení postupovat, nezakládají důvod k pochybnostem o objektivitě komise. Svědkyně svou výpověď nečetla a její výpověď lze vyhodnotit jako věrohodnou, neboť zcela koresponduje s pořízenou videonahrávkou. I kdyby správní orgány byly povinny zkoumat širší okolnosti případu, nemůže to v žádném případě ospravedlnit protiprávní jednání žalobce, které nebylo ze strany svědkyně ničím vyprovokované. 8. Komise neměla povinnost seznamovat žalobce s podklady z předchozího řízení, se kterými byl již z dřívějška obeznámen. Ve věci byly provedeny všechny relevantní důkazy, přičemž důkaz videozáznamem byl proveden řádně a za účasti žalobce, který se k provedenému záznamu podrobně vyjádřil. Třídní učitelka dcery nebyla chování žalobce přítomna, a i výslech nezletilých dětí by byl v dané situaci nadbytečný a nadměrně zatěžující. V řešené věci nešlo o nadsázku či kritiku, ale o vulgarismy a jiné projevy hrubého jednání. Žalobce neodvracel přímo hrozící útok na zájem chráněný zákonem, pročež jeho jednání nelze posuzovat jako nutnou obranu. 9. Prvostupňový orgán zjistil skutkový stav zcela správně, vyvodil porušení zákona, společenskou škodlivost i formu zavinění. Žalovaný proto odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí o přestupku jako zákonné a správné potvrdil. III. Žaloba 10. Žalobce má napadené rozhodnutí i jemu předcházející správní řízení za nezákonné. Jelikož se pak žalovaný nedostatečně zabýval formou zavinění, je jeho rozhodnutí i nepřezkoumatelné. 11. Žalobce brojil proti tomu, že videonahrávka pořízená svědkyní při předávání dětí byla pořízena v rozporu se zákonem. Správní orgány přehlíží, že svědkyně nezletilé děti i žalobce soustavně nahrává již od ledna 2021 při každém předávání. Takové systematické a dlouhodobé nahrávání je nepřípustné a není ničím omluvitelné. Tím spíše, pokud používá svědkyně pořízené záznamy k zastrašování a následnému vydírání. Svědkyně přitom netvrdila žádnou okolnost, která by ji k tomuto postupu opravňovala, či dokládala jednání v krajní nouzi. 12. Žalobce namítal, že správní orgány nepodrobily pořízení videonahrávky testu proporcionality, v němž jednání svědkyně neobstojí. Současně nepřipustily důkazní návrhy žalobce prokazující týrání dětí svědkyní. Správní orgány byly ze zákona povinny zjišťovat i širší okolnosti případu, včetně nejlepšího zájmu dítěte. Není jim ovšem nic do toho, co si v rámci soukromého hovoru žalobce s vlastními dětmi řekne. Kriminalizace takového jednání představuje nepřípustný zásah do práva na soukromý a rodinný život. 13. Žalovaný nijak nevyhodnotil, jestli výroky žalobce (ne)byly přehnané, případně vyprovokované svědkyní. Přehánění a použití nadsázky ještě nečiní projev nedovoleným. Projev je vždy třeba hodnotit jako celek a brát ohled na jeho možnou bezprostřednost a impulzivnost. Ve prospěch žalobce přitom svědčí to, že hovořil soukromě ke svým dětem o osobě, jež je systematicky týrá a omezuje. Jeho výroky byly vytrhnuty z kontextu. 14. Přestupková komise záměrně postupovala tendenčně v neprospěch žalobce. Nehodnotila totiž věrohodnost svědkyně, její výpověď zaprotokolovala v pozměněné podobě a dovolila ji jí číst. Svědkyni též seznámila s žalobcovou procesní obranou a radila jí, jak v řízení dále postupovat. Rovněž nezákonně komise žalobce neseznámila se všemi podklady pro rozhodnutí. 15. Konečně žalobce zpochybnil, že vytýkané jednání naplňovalo znaky „hrubého jednání“ podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 4 zákona o některých přestupcích. Správní orgány nedostatečně prokázaly úmysl a celé jednání hodnotily izolovaně. Z těchto důvodů žalobce zdejšímu soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí zrušil. IV. Vyjádření žalovaného 16. Ve vyjádření ze dne 18. 9. 2024 žalovaný zdůraznil, že s žalobou nesouhlasí. Přitom odkázal na jednotlivé pasáže napadeného rozhodnutí, v nichž příslušné žalobní námitky vypořádal. 17. V řešeném případě nebylo nahrávání žalobce prováděno skrytou formou ani nešlo o nahrávání plošné. S pomocí videonahrávky svědkyně zaznamenala primárně přestupkové jednání žalobce. Za situace, kdy svědkyně nahrávku pořizovala právě na základě opodstatněných obav z chování žalobce v minulosti a současně jí byl prokázán přestupek, byl tento její postup správními orgány vyhodnocen jako legitimní. 18. Žalobce v rámci správního řízení neuvedl žádné konkrétní argumenty důvodně zpochybňující věrohodnost svědkyně. Právě tak nezmínil žádné konkrétní skutečnosti nebo návrhy důkazů, jež by měly potenciál stav věci zjištěný na základě videonahrávky změnit. Jelikož žalobce jednal se zřejmým přímým úmyslem svědkyni zastrašit, žalovaný krajskému soudu navrhl, aby žalobu pro nedůvodnost zamítl. V. Skutečnosti zjištěné ze správního spisu 19. Na základě oznámení přestupku PČR ze dne 31. 5. 2023 zahájil prvostupňový orgán s žalobcem přestupkové řízení o přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 4 zákona o některých přestupcích, kterého se měl dopustit tím, že dne 8. 5. 2023 v době od 7:58 hod. do 8:02 hod.

Citovaná ustanovení

§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 70 (150/2002 Sb.)§ 72 (150/2002 Sb.)§ 35 (250/2016 Sb.)§ 7 (251/2016 Sb.)§ 50 (500/2004 Sb.)