Z rozhodnutí: 1. Včas podanou žalobou u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) se žalobce domáhal zrušení shora citovaného usnesení žalovaného ze dne 5. 6. 2025, č. j. MV-90889-3/OAM-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zastavil správní řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 11a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).…
33 Az 19/2025- 50 - text
pokračování 6 33 Az 19/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. v právní věci
žalobce: M. A.
st. příslušnost X
pobytem X
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR
poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7
v řízení o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 5. 6. 2025, č. j. MV-90889-3/OAM-2025,
takto:
I. Usnesení žalovaného ze dne 5. 6. 2025, č. j. MV-90889-3/OAM-2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Včas podanou žalobou u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) se žalobce domáhal zrušení shora citovaného usnesení žalovaného ze dne 5. 6. 2025, č. j. MV-90889-3/OAM-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zastavil správní řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 11a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
II. Napadené rozhodnutí
2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný shrnul dosavadní pobytovou historii žalobce a uvedl důvody, pro které žalobce v současnosti v ČR žádá o mezinárodní ochranu. V průběhu správního řízení bylo zjištěno, že aktuální žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany je již šestá v pořadí, pročež se jedná o tzv. další opakovanou žádost ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) zákona o azylu.
3. V předchozích pravomocně ukončených správních řízeních žalobce označil za důvody podání jednotlivých žádostí o mezinárodní ochranu především obavu z uvěznění, mučení a ohrožení života ze strany policie za to, že za úplatu ve vlasti pomáhal sousedovi spolu se svým přítelem převážet zboží, které nepovažoval za kradené. Současně vyjádřil obavy z toho, že bude poslán zpět do vlasti proto, že byl v ČR soudně trestán. Obával se rovněž, že v Bělorusku bude policií, resp. KGB, mučen a uvězněn, neboť požádal v ČR o mezinárodní ochranu.
4. Žalovaný posoudil důvody současné další opakované žádosti žalobce a tyto srovnal s tvrzeními, která žalobce učinil v rámci předchozích správních řízení ve věci mezinárodní ochrany. Dospěl k závěru, že žalobce neuvedl ve své nynější žádosti žádné nové skutečnosti a ani nepoukázal na žádnou podstatnou změnu okolností.
5. Při posouzení nynější další opakované žádosti žalobce žalovaný vycházel z následujících zdrojů, které jsou součástí správního spisu: Informace OAMP: Bělorusko: Bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 27. 5. 2025;Informace OAMP: Bělorusko: Počty migrantů z/do Běloruska, Kontroly na běloruských hranicích s EU, Kontroly na bělorusko-ruských hranicích, Situace běloruských občanů po dlouhodobém pobytu v zahraničí, Sledování běloruských občanů pobývajících v zahraničí ze dne 7. 3. 2025; Informace OAMP: Bělorusko: Povinná vojenská služba a odvody ze dne 25. 2. 2025 a veřejně dostupných informačních zdrojů týkajících se možností léčby drogové závislosti v Bělorusku.
6. Jelikož žalovaný dospěl k závěru o naplnění podmínek ve smyslu § 11a odst. 3 zákona o azylu, nynější správní řízení o další opakované žádosti žalobce dle tohoto ustanovení zastavil.
III. Žaloba
7. Žalobce brojil především proti nesprávnému postupu žalovaného v řízení o další opakované žádosti. Má za to, že ve své nynější žádosti uvedl nové skutečnosti a současně došlo i ke změně (zhoršení) bezpečnostní situace v Bělorusku po prezidentských volbách v roce 2020. Z těchto důvodů žalobce splňuje zákonné podmínky nejen pro věcné posouzení žádosti, nýbrž i pro udělení mezinárodní ochrany, včetně udělení azylu za účelem sloučení rodiny podle § 13 zákona o azylu.
8. Současně žalobce namítal, že se žalovaný dopustil zásadního procesního pochybení, pokud jej neseznámil s podklady pro vydání rozhodnutí. Odkázal přitom na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 8. 2024, č. j. 41 Az 17/2024-20, z něhož vyplývá, že toto právo náleží žadateli i v řízení o další opakované žádosti. Toto pochybení je dle žalobce natolik závažné, že samo o sobě musí vést ke zrušení napadeného rozhodnutí.
IV. Vyjádření žalovaného
9. Ve vyjádření ze dne 21. 7. 2025 žalovaný odkázal na obsah napadeného rozhodnutí a zdůraznil, že zjistil skutkový stav věci řádně v rozsahu důvodů, které žalobce v průběhu správního řízení uvedl. Jako podklad k rozhodnutí přitom využil širokou škálu informací o politické a bezpečností situaci v zemi původu a stavu dodržování lidských práv v Bělorusku. Veškeré tyto informace jsou součástí správního spisu.
10. K námitce stran neseznámení žalobce s podkladovými informacemi žalovaný uvedl, že v případě další opakované žádosti není povinen žadatele s podkladovými informacemi seznamovat, o čemž byl žalobce v nynějším správním řízení řádně poučen. Žalobce trvá na správnosti svého postupu a navrhl krajskému soudu zamítnutí žaloby.
V. Posouzení věci krajským soudem
11. Krajský soud předně posoudil splnění podmínek řízení, přičemž dospěl k závěru, že žaloba byla podána osobou oprávněnou [viz § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] a ve lhůtě podle § 32 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o azylu. Soud ve věci rozhodl ve smyslu § 51 odst. 1 ve spojení s § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. bez nařízení ústního jednání.
12. V souladu s § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. přezkoumal soud napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů. Při posuzování věci soud přihlédl rovněž k čl. 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (tzv. procedurální směrnice).
13. Žaloba je důvodná.
14. Na úvod soudního přezkumu se zdejší soud k námitce žalobce zabýval procesním pochybením žalovaného spočívajícím v tom, že v rámci řízení o tzv. další opakované žádosti o mezinárodní ochranu žalovaný nevyzval žalobce k seznámení a následnému vyjádření k podkladům, z nichž při svém rozhodování vycházel. S ohledem na skutečnost, že v případě závažné procesní vady může být výsledné rozhodnutí nezákonné bez ohledu na jeho obsah, věnoval se krajský soud této námitce přednostně.
15. Krajský soud nejprve předestře pro věc rozhodnou právní úpravu. Podle § 11a odst. 3 zákona o azylu platí: „Podal-li cizinec další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany a nelze-li se s ohledem na předchozí řízení nebo podstatnou změnu okolností vztahujících se k možnému pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo k hrozbě vážné újmy podle § 14a důvodně domnívat, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování, že mu hrozí vážná újma nebo že již splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny podle § 13 a 14a, ministerstvo řízení usnesením zastaví. Usnesení o zastavení řízení lze vydat do 10 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany […]“
16. Institut tzv. další opakované žádosti je upraven v § 2 odst. 1 písm. g) zákona o azylu, který tuto žádost definuje jako: „třetí žádost o udělení mezinárodní ochrany podanou toutéž osobou a všechny žádosti následující po ní za podmínky, že v řízení ve věci mezinárodní ochrany o kterékoli předcházející žádosti bylo rozhodnuto tak, že se mezinárodní ochrana neuděluje nebo se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, druhé žádosti bylo vydáno rozhodnutí podle § 15, 15a, 17 nebo 17a, nebo druhé žádosti bylo řízení zastaveno podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. a) nebo e).“
17. Právo účastníků řízení na seznámení a vyjádření k podkladům rozhodnutí je zakotveno v § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“), dle něhož platí, že: „Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal […]“
18. Podle § 9 zákona o azylu dále platí, že: „Na řízení uvedená v § 8 písm. a) a c) se použije správní řád, s výjimkou ustanovení o doručování adresátům zdržujícím se v cizině, o úřední desce, o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat, a o ustanovení zástupce pro doručování, a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům, o ústním jednání, o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka, o lhůtách pro vydání rozhodnutí, ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu, ustanovení o přezkumném řízení, o obnově řízení a novém rozhodnutí.“
19. V posuzované věci není pochyb o tom, že žalobce podal dne 3. 6. 2025 v Pobytovém středisku Zastávka tzv. další opakovanou žádost o mezinárodní ochranu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) zákona o azylu, neboť v jeho případě šlo už o v celkovém pořadí šestou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Současně v posuzované věci není sporné, že žalovaný v průběhu řízení o této žádos