10 Azs 292/2023 — Nejvyšší správní soud

41 A 36/2024- 41 - text 11 41 A 36/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci žalobce: A. S. státní příslušnost: X X zastoupen advokátem Mgr. Vratislavem Tauberem Lidická 960/81, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2024, č. j. OAM-1784-23/ZR-2024, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2024, č. j. OAM-1784-23/ZR-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. Vratislava Taubera, advokáta do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Žalovaný zrušil žalobci povolení k trvalému pobytu. Žalobce totiž dvakrát spáchal úmyslný trestný čin. V obou případech šlo o maření výkonu úředního rozhodnutí, protože řídil motorové vozidlo a motocykl v době, kdy to měl zakázané. Kromě toho žalobce spáchal v minulosti několik přestupků na úseku dopravy. 2. Žalobce namítá, že žalovaný neodůvodnil, proč je jeho chování aktuální a dostatečně závažnou hrozbou pro veřejný pořádek. Podle žalobce si také žalovaný neobstaral dostatečné podklady pro vyhodnocení přiměřenosti rozhodnutí do soukromého a rodinného života. Nevyhověl totiž žalobcovu návrhu na výslech jeho bývalé manželky a dcer. Tyto námitky soud shledal důvodnými. II. Rozhodnutí žalovaného a související skutkové okolnosti 3. V únoru 2024 žalovaný zahájil se žalobcem řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Podle tohoto ustanovení žalovaný zruší platnost povolení k trvalému pobytu, jestliže cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek. Žalovaný toto řízení zahájil na základě informace Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje o trestním odsouzení žalobce Městským soudem v Brně v říjnu 2023. 4. Během řízení žalobce zjistil, že žalobce, který měl trvalý pobyt od 3. 7. 2017, byl v České republice opakovaně (dvakrát – pozn. soudu) pravomocně odsouzený pro spáchání úmyslného protiprávního jednání. V prvním případě ho Městský soud v Brně (žalovaný nesprávně uvedl Městský soud v Praze – pozn. soudu) trestním příkazem ze dne 12. 3. 2019, č. j. 4 T 31/2019, shledal vinným ze spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Žalobce totiž 3. 2. 2109 řídil v Brně motorové vozidlo přes předchozí zákaz činnosti, který mu s právní mocí k 6. 10. 2018 uložil Magistrát města Brna kvůli spáchání dopravního přestupku. Městský soud v Brně za to žalobci uložil peněžitý trest 30 000 Kč s náhradním trestem odnětí svobody v délce pěti měsíců a zákaz řízení motorových vozidel na 18 měsíců. 5. Ve druhém případě – který právě policie oznámila žalovanému, což vedlo k zahájení řízení o zrušení trvalého pobytu – Městský soud v Brně shledal trestním příkazem ze dne 20. 10. 2023, č. j. 10 T 139/2023, žalobce vinným ze spáchání stejného přečinu. Žalobce 11. 9. 2023 řídil v Brně motocykl, přestože mu předtím s právní mocí k 13. 3. 2023 Magistrát města Brna uložil zákaz řízení. Městský soud v Brně za to žalobci uložil peněžitý trest v částce 80 000 Kč a zákaz řízení motorových vozidel na dva roky. 6. Žalovaný také zjistil, že se žalobce v minulosti dopustil celkově pěti přestupků při řízení motorových vozidel. V letech 2010 a 2011 spáchal méně závažné přestupky, k čemuž žalovaný podle svých slov nepřihlížel. Od roku 2018 se však žalobce dopustil dalších tří protiprávních jednání. Nejprve řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu (rozhodnutí ze srpna 2018, míra alkoholu 0,06 ‰), následně nedodržel stanovenou maximální rychlost mimo obec (rozhodnutí z listopadu 2020, rychlost 115 km/h v místě, kde mohl jet max. 90 km/h) a v posledním případě řídil motorové vozidlo bez řidičského oprávnění (rozhodnutí ze září 2022). Za tyto přestupky žalobce dostal peněžité tresty v celkové výši 34 000 Kč a dva zákazy řízení. V době rozhodování žalovaného měl vyslovený zákaz řízení motorových vozidel do 11. 11. 2025. 7. Žalovaný spatřoval závažné narušení veřejného pořádku v tom, že se žalobce opakovaně dopouští totožného protiprávního jednání a od jeho páchání ho neodrazily ani dříve uložené tresty. Nerespektuje uložené zákazy řízení. Řízení motorového vozidla bez platného řidičského oprávnění, resp. pod vlivem alkoholu je přitom podle žalovaného třeba považovat za závažné narušení veřejného pořádku. Zejména řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu, tedy ve stavu vylučujícím řádné a bezpečné ovládání motorového vozidla, je závažným narušením veřejného pořádku zcela jednoznačně. 8. Žalovaný se poté odvolal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2023, č. j. 10 Azs 67/2023-44, podle kterého u trvalého pobytu není nutné hodnotit, zda je cizinec aktuální hrozbou pro veřejný pořádek, plně postačuje prokázání, že v minulosti opakovaně závažným způsobem veřejný pořádek narušil. 9. Žalovaný se poté zaměřil na soukromé a rodinné vazby žalobce. Zjistil, že tu žije jeho bývalá manželka a dvě dcery: jedna nezletilá (ročník narození X) a jedna zletilá (ročník narození X), všechny s trvalým pobytem. Žalovaný si za účelem zjištění rodinných okolností žalobcova života v půlce února 2024 vyžádal šetření od Úřadu městské části Brno-střed, odboru sociálního a zdravotního („sociální orgán“). 10. Ze zprávy sociálního orgánu z 4. 3. 2024 („zpráva sociálního orgánu“) vyplynulo, že založil spis ve vztahu k rodině žalobce až na základě podnětu žalovaného. Sociální orgán si pozval na uvedený den bývalou manželku žalobce a nezletilou dceru. Bývalá manželka sdělila, že jsou se žalobcem už čtyři roky rozvedení a nemá o něm žádné podrobné informace. Dodala, že v ČR žije již zhruba 15 let, dcera sem chodí od první třídy do školy. Má se žalobcem ještě dceru ve věku 21 let. Nezletilá se s otcem vídá párkrát ročně, naposledy v lednu 2024, kdy obě dcery vzal na hory. Údajně se k dívkám chová slušně. Výživné ale neplatí skoro dva roky. Jeho bývalá manželka byla na konci února na Ukrajině vyřizovat žádost o určení výživného. Občas nezletilé zašle 1 000 Kč, pokud ho o to dcera požádá, k narozeninám jí také kupuje dárky. Zájem o dívky má, ale malý. Jeho bývalá manželka ani její dcery neví, zda a kde žalobce pracuje, či zda má nějaké problémy. 11. Bývalá manželka žalobce byla od ledna 2023 v evidenci úřadu práce. Předtím pracovala v obchodě, který zkrachoval, práci shání. Její poslední příjem činil 31 000 Kč, ale má naspořené, tedy finančně vychází. Bydlí společně s dcerami na X ulici v X v bytě 2+1. Její měsíční náklady na bydlení činí 18 000 Kč. Zatím žádné dávky státní sociální podpory nepobírá, bude si žádat o příspěvek na dítě a uvažuje o příspěvku na bydlení. Starší dcera chodí do práce. Nezletilá chodí do 6. třídy v ZŠ X v X. Na vysvědčení měla několik trojek, dvojky a jedničky. Uvedla, že by chtěla být designérkou, dále ráda peče. Z jednání bylo vidět, že má matka s dcerou pěkný vztah. Byla velmi otevřená, je ochotná k případné další spolupráci. 12. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí žalobce uznal, že spáchal dotčená protiprávní jednání. V Česku žije 23 let. Živí se jako osoba samostatně výdělečně činná. S dcerami má absolutní vztah, nezletilé přispívá pravidelně finanční částkou 3 000 Kč každý měsíc a je s ní v kontaktu jednou až dvakrát do měsíce. Nesouhlasí s tím, co jeho bývalá manželka sdělila sociálnímu orgánu. Přetrvává mezi nimi od rozvodu napětí, které má za následek negativní postoj jeho bývalé manželky vůči němu. S tím také souvisí tendenční popisování skutkových okolností s cílem stavět se ve výchově dětí do lepší pozice, než je on. 13. Žalobce poté zdůraznil nutnost zjistit nejlepší zájem dítěte. I v běžném režimu styku mezi rodiči, kteří spolu po rozvodu, resp. po ukončení společného soužití s dětmi přestanou komunikovat, je jejich vnímání objektivních skutečností zatíženo emocemi. Proto je třeba získat informace, které nejsou dotčeny touto emotivní chybou. Žalobce z toho důvodu navrhl nejprve výslech jeho nezletilé dcery, které bylo 12 let a svědčí jí domněnka o schopnosti formulovat své názory ve smyslu § 867 občanského zákoníku. Ostatně znalost názoru dítěte jakožto zásadní vodítko právě při hledání jeho nejlepšího zájmu zdůrazňuje ve své judikatuře také Ústavní soud. Současně žalobce navrhl výslech jeho bývalé manželky a případně i zletilé dcery. Dále žalobce zmiňoval obavy z nutnosti vycestovat zpět na Ukrajinu, což by mj. znamenalo, že by nemohl splácet peněžitý trest. 14. Žalovaný poté při hodnocení přiměřenosti ve svém rozhodnutí uvedl, že z výsledků šetření sociálního orgánu vyplývá, že se matka nezletilé stará o její výchovu a výživu. Žalobce s nezletilou dcerou nežije ve společné domácnosti, styk s nezletilou je nepravidelný a podle zprávy sociálního orgánu v podstatě minimální. Žádné pravidelné výživné cizinec matce nezletilé neplatí, občas dceři finančně přispěje nebo jí koupí dárek. K návrhům na výslech