2 As 74/2007 — Nejvyšší správní soud

56 Ad 2/2024- 51 - text 15 56 Ad 2/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci žalobce: M. P. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 12. 2023, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Žalobce brojil svojí žalobou proti shora specifikovanému rozhodnutí žalované (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty jeho námitky proti prvostupňovému rozhodnutí ČSSZ ze dne 12. 10. 2023, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. 2. Prvostupňovým správním rozhodnutím bylo zastaveno řízení podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve věci žádosti žalobce o přepočet starobního důchodu podle Příkazu Ministra práce a sociálních věcí ČR č. 27/2003 s účinností od 1. 1. 2004. 3. Žádost žalobce byla shledána zjevně právně nepřípustnou, neboť v téže věci již bylo rozhodnuto pravomocným rozhodnutím ČSSZ ze dne 8. 6. 2004, kdy byla žalobci od 1. 1.2004 zvýšena procentní výměra starobního důchodu, a dále pravomocným rozhodnutím ze dne 15. 11. 2010, kdy byl žalobci zvýšen starobní důchod od 1. 6. 1998 a zvýšena procentní výměra starobního důchodu podle Příkazu ministra práce a sociálních věcí ČR č. 27/2003 s účinností od 1. 1. 2004. Vzhledem k těmto důvodům žalobce podal zjevně nepřípustnou žádost, pročež ČSSZ řízení o ní zastavila podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu. 4. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce námitky, v nichž vyjádřil žádost o pokračování ve správním řízení. Na základě toho žalovaná přezkoumala prvostupňové správní rozhodnutí. Vzala v potaz žalobcem uplatněné námitky v žádosti ze dne 4. 9. 2023, kdy namítal, že při přepočtu procentní výměry jeho starobního důchodu nebylo přihlédnuto k Příkazu Ministra práce a sociálních věcí č. 27/2003 Sb., účinného od 1. 1. 2004. Žalobce k tomu uváděl, že veškeré podmínky příkazu splnil, pročež žádal o přepočet důchodu podle tohoto příkazu, a tedy o nápravu a vydání nového rozhodnutí. 5. Žalovaná potvrdila, že žalobce podal zjevně nepřípustnou žádost, o níž ČSSZ řízení správně zastavila podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu. V téže věci již totiž bylo rozhodnuto pravomocným rozhodnutím ČSSZ ze dne 8. 6. 2004 (žalobci byla od 1. 1. 2004 zvýšena procentní výměra starobního důchodu) a ze dne 15. 11. 2010 (žalobci byl zvýšen starobní důchod od 1. 6. 1998 a zvýšena procentní výměra starobního důchodu podle Příkazu Ministra práce a sociálních věcí ČR č. 27/2003 s účinností od 1. 1. 2004). Pojem „zjevná právní nepřípustnost“ představuje neurčitý právní pojem, který je nutno vykládat restriktivním způsobem. Podle § 45 odst. 3 správního řádu takovou žádost správní orgán neprojedná a řízení zastaví. K takovému způsobu rozhodnutí lze přikročit z důvodu ochrany práv účastníka řízení jen tehdy, pokud je již na první pohled zřejmé, že žádosti nelze vyhovět. V projednávaném případě je tato nepřípustnost patrná již ze samotné žádosti (nikoliv až z výsledků dalšího dokazování nebo zjišťování). Smyslem ustanovení je, aby se správní orgán takovou žádostí, u které je zcela zjevné, že jí nemůže být vyhověno, neboť to právní úprava neumožňuje, nemusel po věcné stránce zabývat, protože by to bylo bezpředmětné a výsledek řízení by byl stejný. 6. Žalovaná vydala dne 16. 2. 2024, č. j. Opr–460 630 469–315 – PZA, opravné usnesení, v němž rozhodla o opravě zřejmé nesprávnosti, které se dopustila v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí ze dne 11. 12. 2023. V závěru tohoto rozhodnutí totiž chybně poučila žalobce o možnosti podat proti rozhodnutí odvolání k Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Tuto chybu opravným usnesením napravila tak, že poučení správně zní: „Podle § 88 odst. 6 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nelze proti tomuto rozhodnutí podat námitky. Podle ustanovení § 88a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. se proti rozhodnutí o námitkách nepřipouští odvolání.“ II. Shrnutí žalobní argumentace 7. Žalobce v podané žalobě uvedl, že OSSZ Brno – venkov zaslala dopis ČSSZ v Praze, aby se vyjádřila k Příkazu Ministra práce a sociálních věcí ČR č. 27/2003 Sb. V tomto dopise byl stanoven správný postup pro přepočet procentní výměry důchodu dle zmiňovaného příkazu ministra. 8. Prvostupňové správní rozhodnutí obsahuje pouze lži o tom, že byla žalobci zvýšena procentní výměra starobního důchodu podle citovaného příkazu ministra. Procentní výměra nebyla zvýšena ani o korunu. Dle rozhodnutí ČSSZ ze dne 15. 11. 2010, č. j. 460 630 469, byl starobní důchod žalobce stanoven od 1. 6. 1998 ve výši 7 319 Kč měsíčně, z toho procentní výměra byla stanovena ve výši 6 059 Kč. Na str. 4 citovaného rozhodnutí bylo uvedeno, že od 1. 1. 2004 byla provedena úprava důchodu podle Příkazu Ministra práce a sociálních věcí ČR č. 27/2003. Výše procentní výměry starobního důchodu činila ke dni přiznání důchodu 4 910 Kč (přitom správná procentní výměra ke dni přiznání důchodu od 1. 6. 1998 je 6 059 Kč). Procentní výměra starobního důchodu byla dále zvýšena podle předpisů o zvýšení důchodu, které nabyly účinnosti v období od roku 1996 do 31. 12. 2003, tj.: od 1. 4. 1996 navýšeno o 8 % na částku 5 292 Kč (při správné původní procentní výměře 6 059 Kč by došlo ke zvýšení na částku 6 544 Kč), od 1. 10. 1996 zvýšeno o 6 % na částku 5 610 Kč (zvýšení na částku 6 937 Kč), od 1. 8. 1997 zvýšeno o 8 % na částku 6 059 Kč (zvýšení na částku 7 492 Kč), od 1. 7. 1998 zvýšeno o 9 % na částku 6 605 Kč (zvýšení na částku 8 167 Kč), od 1. 8. 1999 zvýšeno o 7,5 % na částku 7 101 Kč (zvýšení na částku 8 780 Kč), od 1. 12. 2000 zvýšeno o 9 % na částku 7 741 Kč (zvýšení na částku 9 571 Kč), od 1. 12. 2001 zvýšeno o 11 % na částku 8 593 Kč (zvýšení na částku 10 624 Kč), od 1. 1. 2003 zvýšeno o 4 % na částku 8 937 Kč (zvýšení na částku 11 049 Kč), a od 1. 1. 2004 zvýšeno o 2,5 % na částku 9 161 Kč (zvýšení na částku 11 326 Kč, což činí rozdíl 2 165 Kč měsíčně). V rozhodnutí ČSSZ ze dne 15. 11. 2010 je uvedena procentní výměru důchodu žalobce od 1. 1. 2004 ve výši 9 161 Kč a tato částka je totožná bez přepočtu podle Příkazu Ministra práce a sociálních věcí ČR č. 27/2003 i po tomto přepočtu podle ČSSZ. Podle žalobce je však správná procentní výměra podle Příkazu Ministra práce a sociálních věcí ČR č. 27/2003 ve výši 11 326 Kč. Vše ostatní je lež. V této souvislosti žalobce požádal soud o nápravu křivdy, které se ČSSZ dopouští při přepočtu žalobcova důchodu. 9. Z příkazu Ministra práce a sociálních věcí ČR č. 27/2003 vyplývá, že se týká starobních důchodů, které byly přiznány po 31. 12. 1995; byly přiznány nejdříve od 1. 6. 1998 po dosažení důchodového věku (30. 6. 1996); byly splněny podmínky usnesení vlády č. 465 ze dne 17. 12. 1968; starobní důchod byl stanoven podle předpisů platných ke dni 31. 12. 1995 a nedosahoval částku 5 100 Kč. Ke všem těmto podmínkám žalobce uvedl, že tyto splnil. Při splnění výše uvedených podmínek se výše procentní výměry zvýší podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti od 1. 1. 1996, přičemž toto zvýšení se stanoví tak, jako kdyby byl starobní důchod přiznán ke dni 31. 12. 1995. 10. V případě žalobce se musí uplatnit procentní výměra ve výši 6 059 Kč ke dni přiznání důchodu od 1. 6. 1998 a tato musí být dále navyšována od 1. 1. 1996. Procentní výměra stanovená ČSSZ ve výši 4 900 Kč k 31. 12. 1995, která byla vypočtena podle starého zákona č. 100/1988 Sb., jehož účinnost skončila k 31. 12. 1995, není správná. Jiná varianta přepočtu procentní výměry podle žalobce neexistuje, vše ostatní je velká lež ze strany ČSSZ. Pokud se ČSSZ domnívá, že postupuje správně dle Příkazu Ministra práce a sociálních věcí ČR č. 27/2003, pak ať tvrzení žalobce vyvrátí. Žalobce také upozorňoval na důkaz – dopis OSSZ ze Žďáru nad Sázavou ze dne 14. 4. 2015, který již byl připojen k projednávanému případu u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 Ad 30/2015, avšak z neznámých důvodů byl podle žalobce „zameten pod koberec“. Dopis nebyl projednán ČSSZ ani soudy. Nyní žalobce očekává rozhodnutí v souladu se zákony a tedy přepočet procentní výměry podle Příkazu Ministra práce a sociálních věcí ČR č. 27/2003 od 1. 1. 1996 do dnešních dnů. III. Vyjádření žalované k žalobě 11. Žalovaná v podaném vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce uplatnil zcela totožné námitky jako v předchozích soudních sporech a nepřichází s žádnou další novou námitkou, k vůli které by měl být znovu jeho starobní důchod komplexně posouzen a přepočten. Předchozí nalézací řízení (včetně nálezu Ústavního soudu) neshledalo v postupu žalované žádné pochybení, a to jak v posouzení nároku, tak i ve stanovení