62 A 38/2025- 53 - text
pokračování 9 62 A 38/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců
Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci
žalobce: R. P.
bytem X
toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve V. P.
zastoupen Mgr. Martinem Kocourkem, advokátem
sídlem Budějovická 121, Český Krumlov
proti
žalovanému: Vězeňská služba České republiky, Věznice Rapotice
sídlem Lesní Jakubov 44, Náměšť nad Oslavou
o žalobě proti rozhodnutí zástupce vedoucího oddělení výkonu trestu žalovaného ze dne
14. 4. 2025, č. j. VS-77011-15/ČJ-2025-800632-4/23,
takto:
I. Rozhodnutí zástupce vedoucího oddělení výkonu trestu žalovaného ze dne 14. 4. 2025,
č. j. VS-77011-15/ČJ-2025-800632-4/23, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 13 140 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce, advokáta Mgr. Martina Kocourka.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Speciální pedagog oddělení výkonu trestu žalovaného (dále jen „speciální pedagog“) rozhodnutím ze dne 10. 4. 2025, č. j. VS-77011-10/ČJ-2025-800632-4/23 (dále jen „rozhodnutí o kázeňském přestupku“), uznal žalobce vinným ze spáchání kázeňského přestupku dle § 46 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „zákon o výkonu trestu“). Přestupku se žalobce dopustil tím, že v průběhu výkonu trestu ve věznici užil nepovolené látky obsahující metamfetamin a tím porušil § 28 odst. 1 a odst. 3 písm. b) zákona o výkonu trestu, což bylo u něj zjištěno dne 24. 3. 2025 v 11:40 hod. Za spáchání přestupku uložil speciální pedagog žalobci kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddílu na 10 dní nepodmíněně. Zástupce vedoucího oddělení výkonu trestu žalovaného (dále jen „ZVOVT“) napadeným rozhodnutím zamítl stížnost žalobce.
II. Žaloba
2. Žalobce namítá, že byla stížnost zamítnuta, aniž by se ZVOVT zabýval jeho námitkami. Nereagoval na námitku nesprávné formulace výroku, dle kterého se (při doslovném výkladu) žalobce neprovinil tím, že užil nepovolenou látku, ale tím, že u něj bylo užití v uvedený čas a na uvedeném místě zjištěno. Opomenul také námitky nedostatečně zjištěného skutkového stavu a nesprávného právního posouzení.
3. Provedenými důkazy bylo zjištěno pouze to, že v moči žalobce byla návyková látka. Aby se však jednalo o kázeňský přestupek, musela by být konzumace návykové látky zaviněná (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2019, č. j. 9 As 338/2018-50). Zavinění žalobce prokázáno nebylo, resp. se jím nikdo nezabýval, a vyjádření ZVOVT, že žalobce přestupkové jednání nepopírá, je lživé. Žalovaný ignoroval tvrzení žalobce, který vědomé užití látky popřel, nezjistil, jak se návyková látka do těla žalobce dostala, nevyslechl žádnou osobu ani samotného žalobce a vycházel pouze z přítomnosti návykové látky v moči.
4. Žalobce od počátku tvrdí, že se jedná o jeho cílenou likvidaci ze strany jiných vězňů. Dva roky vykonával neoficiální funkci tzv. barákového předáka, dále předáka na externím pracovišti a také spolupracoval s věznicí na potlačování protiprávní činnosti. V důsledku toho si vytvořil mezi odsouzenými řadu nepřátel. Žalobce toto své tvrzení v doplnění vyjádření k návrhu na zahájení kázeňského řízení ze dne 7. 4. 2025 konkretizoval a uvedl i osoby, které jej potvrdí (např. M. S.). Doplnění však není zmíněno ani v jednom rozhodnutí. Jeho existenci i to, že jej žalobce podal, může potvrdit odsouzený D. S. Mstě nasvědčuje i nezvyklé opakované testování na přítomnost omamných látek krátce po sobě.
5. Žalobce ani jeho obhájce nedostali kromě dne 4. 4. 2025 po provedení toxikologické zkoušky možnost vyjádření. Poté již věznice neprovedla žádný úkon k objasnění věci, nedotázala se obhájce, zda má návrhy na doplnění dokazování, ani mu neposkytla možnost seznámit se s podklady a vyjádřit se k nim před vydáním rozhodnutí. Ačkoliv i na toto žalobce ve stížnosti upozorňoval, ZVOVT na tyto námitky nijak nereagoval, resp. omezil se pouze na tvrzení o absenci data na plné moci.
6. Ve stížnosti žalobce navrhoval, aby žalovaný provedl výslechy spoluvězňů z jeho cely, kteří mohli vidět, zda s návykovou látkou manipuloval nebo ji vědomě užil, a vypovědět, jaký vztah má žalobce k návykovým látkám, jak se choval a co dělal před pozitivním testem (např. zda měl návštěvu). Stížnost byla žalovanému doručena dne 14. 4. 2025 v 6:58 hod. V 8:51 hod. téhož dne už bylo do datové schránky obhájce žalobce doručeno rozhodnutí o stížnosti. To svědčí o úsilí, které žalovaný k vyřízení stížnosti vynaložil. Věznice se verzí žalobce nezabývala, přestože má 9 pochval a 19 kladných poznatků (mimo jiné i za záchranu života) a že je jinak řádným vězněm. Žalobce by byl úplný hlupák, kdyby si podmínečné propuštění překazil užitím návykové látky.
7. Žalobce neudělil souhlas k tomu, aby speciální pedagog nahlédl do jeho lékařské dokumentace (protokol o imunochemickém vyšetření moči). Nahlédnutí bylo tedy v rozporu se zákonem o lékařských službách. Žalobce byl také připraven podrobit se testu z krve, což mu zaměstnanci žalovaného rozmluvili.
III. Vyjádření žalovaného
8. Žalovaný se žalobou nesouhlasí. Uvádí, že žalobce byl poučen o zákazu konzumace návykových látek a o povinnosti podrobit se vyšetření ke zjištění jejich užívání s tím, že případný pozitivní test nebo odmítnutí vyšetření bude posouzeno jako porušení § 28 odst. 3 písm. b) zákona o výkonu trestu. Skutečnosti uváděné žalobcem prověřilo oddělení výkonu trestu dotazem na oddělení prevence a stížností. Žalobce se jak zmíněnému oddělení, tak i dozorovému státnímu zástupci zmiňoval, že realizovaný monitoring považuje za nestandardní a mimořádný, nechápe, proč byl testován právě on, a zmínil obavy o svůj život s poukazem na nepřátele mezi odsouzenými, o jejichž protiprávní činnosti informoval vězeňskou službu. Podle žalovaného jde o účelovou snahu žalobce odvést od sebe pozornost, popřít vědomé užití látky a nastínit možnost, že mu byla v rámci odplaty podstrčena. Záznam o kázeňském přestupku ponechal žalobce bez vyjádření.
9. Žalobce sice uvedl, že drogy nebere ani by si je nikdy nevzal. Během výkonu trestu byl však třikrát (včetně nyní posuzované věci) pozitivně testován na přítomnost omamných a psychotropních látek. V prvním případě žalovaný uznal, že mohlo dojít ke kontaminaci při poskytování první pomoci dýcháním z úst do úst spoluvězni. Ve druhém případě žalobce uvedl, že drogy vědomě neužil a buď byl jeho vzorek moči kontaminován, nebo mu drogu podstrčil jiný odsouzený. Přiznal, že mohl drogu nevědomě užít a že si měl dát větší pozor.
10. Žalovaný souhlasí, že v nyní posuzované věci nebyl prokázán úmysl. To je v případě užití drog odsouzeným téměř nemožné. Byla ale prokázána nedbalost žalobce, který neinformoval vězeňskou službu o obavách o svůj život a hrozící mstě ze strany některých odsouzených a byl pozitivně testován na přítomnost metamfetaminu. Možnost likvidace ze strany jiných odsouzených uvedl žalobce poprvé až v řízení o kázeňském přestupku. V roce 2023 při prošetřování jiného sporu žalobce tvrdil, že nebyl nikdy nikým napaden a s nikým neměl žádné problémy. Žalobce byl navíc poučen, že má věnovat zvýšenou pozornost riziku kontaminace potravin a nápojů drogami, především ve vztahu k jakékoliv konzumaci jídla nebo tekutin, aby předcházel postihu za nedbalostní užití drog ve věznici (např. hlídat si uzamčení osobní skříňky, nevzdalovat se od hrníčku s nápojem atd.). Žalobce dle žalovaného zcela konkrétně a barvitě vylíčil na oddělení prevence a stížností či dozorovému státnímu zástupci podezření na možné fyzické násilí či dokonce možnou likvidaci ze strany ostatních odsouzených. Při takové činnosti, kterou žalobce vyvíjel jednoznačně a úmyslně v neprospěch jiných odsouzených, je zcela pochopitelné a nezbytné dbát zvýšené opatrnosti a pozornosti ve vztahu k jakékoliv konzumaci potravin či pití. Na monitoringu nebylo nic nestandardního. Žalobce byl vybrán pro svou trestní minulost se vztahem k omamným látkám.
IV. Posouzení věci krajským soudem
11. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)], osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).
12. Žaloba je důvodná.
13. V projednávané věci se jedná o rozhodnutí, které dle nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 32/08, podléhá soudnímu přezkumu, neboť se týká základních práv a svobod jeho adresáta. Nutno také poznamenat, že kázeňské řízení je ve smyslu evropské judikatury svojí povahou řízením trestním, kde je plně na rozhodujícím orgánu, aby i bez návrhu zjišťoval všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného. Je povinností správního orgánu rozhodujícího o kázeňském trestu skutkový a právní stav