10 As 326/2022 — Nejvyšší správní soud

62 A 40/2025- 104 - text  9 62 A 40/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci žalobce: Vinostrada s.r.o. sídlem Korunní 4, Praha 2 zastoupen Mgr. Ing. Ondřejem Dlouhým, advokátem sídlem Opletalova 6, Brno proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2025, č. j. MZE-28320/2025-18124, sp. zn. MZE-26837/2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), ze dne 24. 2. 2025, obrátil na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „povinný subjekt“). Požádal o poskytnutí informací, jaké množství vína definovaného v § 3 odst. 1 písm. u) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství (dále jen „vinařský zákon“), čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu ze zaschlých vinných hroznů a zahuštěného hroznového moštu bylo přepraveno z jiného členského státu EU na území ČR v letech 2021-2024. Data požadoval žalobce v elektronické podobě, umožňující filtraci podle PSČ místa příjmu, identifikátoru provozovny, názvu provozovny, adresy provozovny, data a času nahlášení příjmu do registru vinic (dále jen „registr“) vč. identifikátoru hlášení povinného subjektu, data a času ukončení přepravy každého konkrétního příjmu z dat celní správy EMCS, množství, typu a země původu. 2. Povinný subjekt rozhodnutím ze dne 10. 3. 2025, č. j. UKZUZ 036211/2025, žádost částečně (v rozsahu identifikátorů, názvů a adres provozoven, dat a časů nahlášení příjmu do registru vinic vč. identifikátoru hlášení povinného subjektu a dat a časů ukončení přepravy každého konkrétního příjmu z dat celní správy EMCS) podle § 11 odst. 3 informačního zákona odmítl. Požadované informace totiž získal od třetích osob v rámci své kontrolní, dozorové, dohledové, resp. obdobné činnosti na základě vinařského zákona, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti. Proto žalobci poskytl požadované informace pouze v rozsahu PSČ místa příjmu, množství a druhu předmětných komodit a země původu. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí povinného subjektu potvrdil. II. Žaloba 3. Žalobce podal proti napadenému rozhodnutí včasnou žalobu. Namítá, že nebyly naplněny kumulativní podmínky pro odmítnutí poskytnutí informací dle § 11 odst. 3 informačního zákona. Požadované informace nebyly získány v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti ani se na ně nevztahuje povinnost mlčenlivosti nebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím. 4. Vedení registru vinic (evidenční činnost) není dle žalobce výkonem dozoru či kontroly, což vyplývá z § 37 odst. 4 písm. a) vinařského zákona, dle kterého je vedení registru další činností zkušebního ústavu zemědělského vedle činnosti dozorové. Nejedná se o činnost dle kontrolního řádu a výsledkem nejsou žádná kontrolní zjištění či kontrolní protokol. Povinný subjekt vůbec neodůvodnil, proč považuje vedení registru vinic za výkon kontrolní či dozorové činnosti. Jeho rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné. Argumentace žalovaného pak pomíjí, že povinný subjekt žádnou kontrolní ani dozorovou pravomoc nemá. Ta je svěřena výhradně Státní zemědělské a potravinářské inspekci (dále jen „SZPI“), jež informace z registru vinic v rámci dozorové a dohledové činnosti může (a měla by) využívat. Podle žalobce je názor žalovaného v rozporu s právem žádat informace za účelem kontroly, zda si správní orgány plní své povinnosti, např. zda registr vinic existuje tak, jak ukládá zákon. Stejně tak nevyplývá z vinařského zákona ani povinnost mlčenlivosti správního orgánu. 5. I kdyby byla argumentace správních orgánů správná, měly na jejím základě odmítnout poskytnout pouze identifikaci subjektů. Nemohlo dojít k odmítnutí žádosti v bodech, kde se žalobce dožadoval anonymního balíku dat za účelem ověření, zda je registr vinic veden v souladu se zákonem. Bylo přitom prokázáno, že povinný subjekt neuzavřel smlouvu na vytvoření a správu této databáze a že je vedena Ministerstvem zemědělství bez jasných pravidel a směrnic. Není tedy jasné, kdo a za jakých podmínek data využívá. Žalobce proto navrhuje, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a nařídil povinnému subjektu poskytnout požadované informace. III. Vyjádření žalovaného a další procesní vyjádření účastníků řízení 6. Podle žalovaného žalobce neuvádí v žalobě nic nového. Odůvodnění napadeného rozhodnutí považuje za přezkoumatelné a věcně správné. Podmínky neposkytnutí informace dle § 11 odst. 3 informačního zákona byly splněny. Z § 14a vinařského zákona vyplývá, že jde o informace získávané povinným subjektem při jeho dozorové a dohledové činnosti. Z § 28 odst. 2 vinařského zákona vyplývá, že veřejně přístupné jsou z registru vinic pouze údaje dle § 28 odst. 1 písm. c). Ostatní údaje v registru jsou neveřejné. Týkají se totiž podnikatelské činnosti konkrétních (třetích) osob. Poskytnutí požadovaných informací nemá s veřejným zájmem nic společného, judikatura Ústavního soudu citovaná žalobcem na věc tedy nedopadá. Skutečnost, že registr vede povinný subjekt, nikoliv SZPI, ani to, že povinný subjekt neuzavřel smlouvu na vytvoření a správu registru vinic, nehraje žádnou roli. Odkaz na § 37 odst. 4 vinařského zákona je v kontextu neveřejné povahy informací v registru formalistický a nepřiléhavý. Právní rámec registru včetně zmocnění povinného subjektu stanoví vinařský zákon a prováděcí vyhlášky. 7. Žalobce v replice uvádí, že žalovaný necitoval úplné znění žádosti a navrhuje původní žádost provést jako důkaz. Popisuje také postup před podáním nynější žádosti. Informace získané podle § 14a vinařského zákona dle žalobce představují ohlašovací evidenci. Většinu informací tvoří identifikační údaje podnikatelů, které jsou veřejné a nepodléhají utajení. Ostatní požadované informace (ID záznamů a hlášení, systémová časová razítka apod.) vytvořil povinný subjekt. Neveřejnost registru neznamená, že informace nelze poskytnout na žádost. V obsahově pro zdejší soud obtížně uchopitelné replice žalobce dále akcentuje, že většina požadovaných informací je duplicitně převzata z EMCS, informace spadají do rámce otevřených dat a povinný subjekt by měl dle judikatury Ústavního soudu oddělit a neposkytnout pouze skutečně chráněné části. Informace představují pouze tok nebalených vín a surovin k jejich výrobě, jež eviduje a zpřístupňuje dle informačního zákona Generální ředitelství cel. SZPI dle žalobce vykonává dohled, aby první příjemci bezchybně opisovali údaje z EMCS do registru vinic. Registr vinic je dle žalobce nástrojem selektivních administrativních represí vůči vybraným prvním příjemcům vína. V závěru repliky se žalobce pro zdejší soud veskrze nesrozumitelně věnuje rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 14. 2. 2025. 8. Žalovaný v duplice uvedl, že vedení registru je povinnost uložená zákonem. Údaje v něm jsou získávány od podnikatelů na základě autoritativního donucení. Tyto údaje slouží nejen k evidenci, ale i k výkonu státního dozoru a kontroly. Jak mají informace o tom, kdo, kam, v jakém množství a kdy přijal zásilku jakého vína, dopomoct občanské kontrole veřejné správy, není žalovanému zřejmé. 9. Žalobce ve svém posledním vyjádření setrval na svém procesním postoji a zdůrazňuje, že požadovat zdůvodnění žádosti je ze strany povinného subjektu nepřijatelné. IV. Posouzení věci krajským soudem 10. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Zdejší soud rozhodl bez jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. 11. Žaloba není důvodná. 12. Předmětem rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace jsou pouze ty informace, jejichž poskytnutí povinný subjekt odmítl. Tedy požadované informace v rozsahu identifikátorů, názvů a adres provozoven, dat a časů nahlášení příjmu do registru vinic vč. identifikátoru hlášení povinného subjektu a dat a časů ukončení přepravy každého konkrétního příjmu z dat celní správy EMCS, jejichž neposkytnutí správní orgány odůvodnily odkazem na § 11 odst. 3 informačního zákona. Námitkami, které směřují mimo takto vymezený předmět řízení, se zdejší soud nezabýval. 13. Podle § 11 odst. 3 informačního zákona informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předp