10 As 27/2025 — Nejvyšší správní soud

62 Af 14/2024- 192 - text  17 62 Af 14/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci žalobce: AVE Pražské komunální služby a.s. sídlem Pražská 1321/38a, Praha zastoupen Mgr. Danielem Jankaničem, advokátem sídlem Dělnická 213/12, Praha proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 2.2.2024, č.j. ÚOHS-04675/2024/161, sp.zn. ÚOHS-R0158/2023/VZ, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1. Zadavatel (Pražské služby, a.s.) zahájil zadávací řízení za účelem zavedení dynamického nákupního systému „Zajištění svozu odpadu“; jeho zahájení bylo uveřejněno v Úředním věštníku Evropské unie dne 3.7.2023 pod ev. č. 2023/S 126-4008657. 2. Žalobce (dodavatel) podal k žalovanému návrh na zahájení správního řízení o uložení nápravného opatření směřující proti postupu zadavatele, který pro zadávání veřejných zakázek na zajištění svozu odpadu zavedl dynamický nákupní systém; jeho zavedení považoval žalobce za nezákonné. 3. Žalovaný prvostupňovým rozhodnutím ze dne 14.11.2023, č.j. ÚOHS-45262/2023/500, návrh žalobce zamítl, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření. Předseda žalovaného pak nyní napadeným rozhodnutím podaný rozklad zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Shrnutí procesního postoje žalobce 4. Podle žalobce je napadené i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí nezákonné. 5. Předně žalobce namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí; podle žalobce není dostatečně odůvodněno a nevypořádává dostatečně žalobcovy námitky. 6. Žalobce je (i nadále) toho názoru, že zavedení dynamického nákupního systému je s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky v rozporu se zákonem. Poukazuje především na komplexnost poptávaných služeb, na nutnost jejich individualizace ve vztahu k potřebám zadavatele a na potřebu významné komunikace zadavatele s vybraným dodavatelem v přípravné fázi plnění veřejné zakázky, což podle žalobce neodpovídá zákonnému požadavku na běžnou a obecnou dostupnost poptávaného plnění; poptávané plnění podle žalobce běžným a obecně dostupným není. 7. V důsledku nezákonného zavedení dynamického nákupního systému se nadto žalovaný podle názoru žalobce dostal do rozporu s principy 3E při nakládání s veřejnými prostředky. 8. Žalovaný pak podle žalobce pochybil i tím, že neprovedl průzkum trhu, ačkoli tak při přezkumu zadávacích řízení běžně činí. V nyní posuzované věci jej žalovaný neprovedl navzdory tomu, že bylo třeba ve správním řízení postavit najisto, jaké konkrétní činnosti jsou se svozem odpadu běžně spojovány a zda jejich komplexnost (ne)umožňuje zavedení dynamického nákupního systému. Tím měl žalovaný rezignovat na zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. 9. Žalobce tedy navrhuje, aby zdejší soud napadené i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, i při jednání soudu. III. Shrnutí procesního postoje žalovaného 10. Žalovaný setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí, neboť žalobce podle žalovaného znovu uplatňuje tytéž argumenty, se kterými se žalovaný v podrobnostech v napadeném (případně v prvostupňovém) rozhodnutí už vypořádal; žalovaný na tyto závěry z podstatné míry odkazuje. 11. Žalovaný je toho názoru, že poptávané plnění splňuje kritéria běžnosti a obecné dostupnosti pro oprávněné zavedení dynamického nákupního systému, neboť jde o službu, kterou je třeba zajišťovat ve vztahu ke všem obcím, přičemž samotná podstata plnění je neměnná, ať už bude poskytována pro jakéhokoli veřejného zadavatele. Ke tvrzeným procesním vadám pak žalovaný uvádí, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné a vychází z řádně zjištěného skutkového stavu, pro který nebylo provedení průzkumu trhu nezbytné. K principům 3E žalovaný především zdůrazňuje, že mu nepřísluší hodnotit ekonomickou vhodnost zadavatelem zvoleného řešení. 12. Žalovaný tedy navrhuje zamítnutí žaloby. I žalovaný na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, i při jednání soudu. IV. Posouzení věci 13. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“) a včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (především § 65, § 68, § 70 s.ř.s.). Napadené rozhodnutí bylo přezkoumáváno v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). 14. Žaloba není důvodná. 15. Zdejší soud se nutně nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť pouze přezkoumatelné rozhodnutí je způsobilé být předmětem hodnocení z hlediska tvrzených nezákonností či vad předcházejícího správního řízení. Namítá-li žalobce nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, pak ji sice opírá o tvrzení, že se předseda žalovaného (či žalovaný v prvním stupni) nevypořádal se žalobcovými argumenty, eventuálně že způsob vypořádání je nedostatečný, současně však žalobce s nosnou argumentační linií obou postupně vydaných rozhodnutí žalovaného podrobně a věcně polemizuje a konkrétními argumenty s ní nesouhlasí. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů (i pro nesrozumitelnost) musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro skutečnou nemožnost zjistit samotný obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. například usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19.2.2008, č.j. 7 Afs 212/2006 - 76); není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztahovat jej i na situace, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty uplatněné námitky, popř. se dopustí dílčího nedostatku odůvodnění. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí vůbec meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů tak má místo tehdy, opomene-li správní orgán na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (srov. například rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17.1.2013, č.j. 1 Afs 92/2012-45, či ze dne 29.6.2017, č.j. 2 As 337/2016-64), přehlédnout přitom nelze ani skutečnost, že správní orgány nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví jasný právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí, což jako ústavně konformní shledal i Ústavní soud např. v nálezu ze dne 12.2.2009, sp.zn. III. ÚS 989/08. 16. Pokud jde o srozumitelnost a důvody nyní napadeného rozhodnutí, pak to obsahuje jasné a srozumitelné odůvodnění, v němž je zrekapitulován procesní vývoj včetně nosných důvodů prvostupňového rozhodnutí a rozkladové argumentace, zároveň (a to z pohledu přezkoumatelnosti především) jsou v něm dostatečně zřetelně uvedeny důvody, na jejichž základě předseda žalovaného dospěl k závěru o zákonnosti zavedení dynamického nákupního systému pro svoz odpadu; důvody, pro které předseda žalovaného považoval volbu dynamického nákupního za oprávněnou (zákonnou), se prolínají napříč celým napadeným rozhodnutím. Jednotlivé úvahy jsou podpořeny rozhodovací praxí žalovaného, zadávací směrnicí a odbornou literaturou. Z rozhodnutí lze také zřetelně seznat postup žalovaného (a jeho jednotlivé kroky) při zjišťování skutkového stavu. Navíc ze samotného obsahu žaloby a z vymezení (věcných) žalobních bodů bezpečně plyne, že napadené i jemu předcházející rozhodnutí bylo pro žalobce dobře srozumitelné a nosné důvody napadeného a jemu předcházejícího prvostupňového rozhodnutí byly pro žalobce dostatečně čitelné; žalobce s argumentací předestřenou v napadeném rozhodnutí věcně polemizuje a uvádí, z jakých důvodů s ní nesouhlasí, resp. proč trvá na svých argumentech, s nimiž v řízení před žalovaným neuspěl. 17. Napadené rozhodnutí tudíž z pohledu přezkoumatelnosti obstojí, a to jak v otázce srozumitelnosti, tak v otázce důvodů, na kterých je založeno, přičemž zdejší soud neshledal ani jiné důvody nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, ke kterým by musel přihlížet z úřední povinnosti. 18. Věcný nesouhlas žalobce se závěry žalovaného je již otázkou zákonnosti (věcné správnosti) napadeného rozhodnutí a procesního postupu žalovaného, jenž jej k jeho vydání přivedl. 19. Pokud jde o zákonnost závěrů, na nichž je napadené rozhodnutí vystavěno, p