9 Ao 37/2021 — Nejvyšší správní soud

73 A 3/2025- 327 - text 18 č. j. 73 A 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Polácha a soudců Lukáše Hloucha a Petra Sedláka ve věci navrhovatele: FORMA TRADE s.r.o., IČ: 253 47 802 sídlem Prštné 86, 760 01 Zlín zastoupen Mgr. Evou Štauderovou, advokátkou sídlem Stráže 3662, 760 01 Zlín proti odpůrci: Statutární město Zlín sídlem náměstí Míru 12, Zlín za účasti: 1. CREAM SICAV, a.s. 2. VIZIA a.s. obě sídlem Nuselská 262/34, Praha 4 obě zastoupeny Mgr. Pavlem Černým, advokátem sídlem Údolní 567/33, Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Změna č. 4B územního plánu Zlína, které nabylo účinnosti dne 24. 2. 2024, a to v textové i grafické části změnové lokality U18 vymezené jako plocha přestavby č. 1184, P 78, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Zastupitelstvo odpůrce vydalo opatření obecné povahy – Změnu č. 4B územního plánu Zlína, která se týká mj. plochy přestavby č. 1184, P78. Podstatou této změny je přeměna využití území stávajícího výrobního areálu „Rybníky“ z původní plochy smíšené výrobní (SP), plochy výrobní a skladování (V) a plochy pro dopravní infrastrukturu (DS) na plochu smíšenou obytnou (SO.1). II. Stanoviska účastníků řízení a osob zúčastněných na řízení 2. Navrhovatel svoji aktivní legitimaci odvozuje od vlastnictví pozemků a budov, které jsou napadeným OOP dotčeny, a to jako součást plochy přestavby P78, změnové plochy U18, č. 1184, která byla změněna na plochu SO.1. Pozemky navrhovatele byly vedeny jako stabilizovaná plocha „SP“, tj. smíšené výrobní. Odkázal na to, že ve svých námitkách proti ploše přestavby P78 (1184) namítal, že a) tato je realizována z podnětu soukromého subjektu (CREAM SICAV a. s.), ale dotýká se i jeho vlastnictví, b) stávající způsob využití ploch navrhovatelem je v rozporu s budoucím okolním využitím územím, kde je přípustné i bydlení, c) schválené OOP je v rozporu s Politikou územního rozvoje (dále též PÚR) a se Zásadami územního rozvoje (dále též ZÚR) Zlínského kraje, d) zábor zemědělského půdního fondu (dále též ZPF) je v rozporu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, e) potřeby nových ploch přestavby jsou neodůvodněné, f) daná plocha zahrnuje i plochy Teplárny Zlín s. r. o., které se nebudou moci rozšiřovat, g) došlo k porušení testu proporcionality a zásahu do vlastnictví navrhovatele. Uvedl, že jeho námitky byly zamítnuty, s čímž nesouhlasí, a znovu je uplatnil v tomto řízení. Zároveň uvedl i důvody nesouhlasu s vyhodnocením námitek, zásah do jeho práv vlastnit majetek a podnikat, snížení hodnoty jeho majetku a zkrácení na vlastnickém právu i na právu na spravedlivý proces. 3. V jednotlivých návrhových bodech nejprve poukázal na stávající způsob využití ploch s tím, že změnou územního plánu na zónu smíšenou SO.1 by jeho budova (a provoz v ní) nemusela v budoucnosti vyhovět parametrům na prašnost, hluk, vibrace, provoz v nočních hodinách, odsávání, atd., mohly by vznikat spory s budoucími obyvateli apod. Navrhované řešení umístit zónu SO.1 do průmyslového areálu narušuje princip územního plánování, ucelenost výroby, kterou fakticky z těchto ploch, kam vždy patřila, vytlačuje. Dále namítl omezenou možnost rozvoje svého podnikání. V dalším návrhovém bodu brojil proti rozporu OOP s PÚR a ZÚR Zlínského kraje s tím, že není dán dostatečný odstup ploch pro bydlení od průmyslových areálů. Následně brojil proti záboru ZPF a uvedl, že z plochy přestavby U18, č. plochy 1184, funkčního využití SO.1 Občanského vybavení – komerční zařízení o celkové výměře 6,07 ha je 1,06 ha v I. třídě ochrany ZPF a chybí konkrétní úvahy o nezbytnosti zabrat vysoce bonitní půdu. Další návrhový bod se týkal neodůvodněnosti potřeby nových ploch přestavby s ohledem na demografický vývoj města Zlín. V dalších bodech brojil proti zásahu do provozu společnosti Teplárny Zlín s.r.o., proti porušení testu proporcionality a zásahu do vlastnických práv navrhovatele a proti nesprávnému vyhodnocení jeho námitek. 4. Odpůrce ve svém (velmi obsáhlém) vyjádření popsal důvody přijaté regulace a zdůraznil obecný cíl harmonického rozvoje území Zlína, k čemuž uvedl, že podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu jsou obce při přijímání územního plánu oprávněny za stanovených podmínek změnit dosavadní způsob funkčního vymezení pozemků. Následně se podrobně vyjádřil k jednotlivým námitkám navrhovatele s tím, že navrhovatel ve svém návrhu uvádí téměř totožnou argumentaci jako v námitkách v podaných k návrhu změny č. 4B. Tyto námitky byly odpůrcem řádně vypořádány a navrhovateli bylo podrobně odůvodněno, proč jeho námitkám nebylo vyhověno. Odpůrce proto odkázal na odůvodnění napadeného OOP. 5. Podle odpůrce dotčená plocha přestavby P78 byla navržena na základě věcných důvodů, které také odpůrce vysvětlil v odůvodnění změny č. 4B, ve které se rovněž řádně vypořádal s námitkami navrhovatele. Odpůrce v souvislosti s vymezením plochy přestavby P78 s odkazy na judikaturu jak Nejvyššího správního soudu, tak i Ústavního soudu uvedl, že postupoval v souladu se zákonnými pravidly územního plánování a ustálenou rozhodovací praxí, vč. vyvažování zájmů vlastníků dotčených pozemků a nemovitostí s ohledem na veřejný zájem. Není podle něj proto žádný důvod zasahovat do autonomního rozhodování odpůrce o způsobu využití dotčené plochy. 6. OZNŘ se ve svém vyjádření plně ztotožnily s vyjádřením odpůrce k návrhu. V podrobnostech se vyjádřily k charakteru lokality a požadavku na udržitelný rozvoj města Zlína s tím, že stanovení funkčního využití SO.1 pro celé území lokality je krokem, který umožní jak výrobu, tak i rozvoj služeb bez negativních vlivů na okolí, a je rovněž kompromisem, který neznevýhodňuje současné vlastníky a výrobce a nijak neznehodnocuje jejich pozemky a který umožňuje udržitelnější rozvoj města Zlín. Poukázaly na široké spektrum možností funkčního využití ploch SO.1 za současného dodržování imisních a hlukových limitů, zmenšení plochy přestavby oproti původnímu návrhu, přeměna ploch DS na plochy SO.1. Pokud jde o údajný zásah do stávajícího způsobu využití ploch navrhovatelem, o rozpor OOP s PÚR a ZÚR Zlínského kraje, zábor ZPF a porušení testu proporcionality, zásah do vlastnických práv navrhovatele a nesprávné vyhodnocení námitek navrhovatele se OZNŘ ztotožnily s vyjádřením odpůrce. K namítané neodůvodněnosti potřeby nových ploch přestavby odkázaly na to, že bydlení bude pouze jedním z mnoha přípustných způsobů a argumentace navrhovatele je podle nich právně irelevantní. Stejně tak je podle nich právně i věcně irelevantní námitka související s Teplárnou Zlín. III. Posouzení věci krajským soudem 7. Soud ověřil, že návrh byl podán včas a obsahuje požadované náležitosti podle § 101b odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). 8. Podle § 101a věty první s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech opatřením obecné povahy vydaným správním orgánem. 9. Pokud jde o aktivní legitimaci navrhovatele nemá soud pochybnosti o tom, že navrhovatel je aktivně legitimován k podání návrhu. Navrhovatel vyčerpal i námitky v řízení o návrhu. 10. Před vypořádáním samotných návrhových bodů soud konstatuje, že argumentace navrhovatele vychází primárně z jeho nesouhlasu s přijatou změnou, přičemž preferuje jiné funkční využití území. Pro účely soudního přezkumu je však klíčové, zda je změna územního plánu dostatečně odůvodněna. V případě plochy přestavby P78 napadené opatření obecné povahy takové odůvodnění obsahuje: „Navržená plocha je přestavbou stávajících zastavitelných ploch pro dopravní infrastrukturu (DS č. 141, 142 – původní trasa kapacitní silnice) a ploch smíšených průmyslových a výrobních (SP a V) na plochy určené pro tvorbu městského centra. Snahou je postupně přetvořit charakter činnosti a zástavby v dané ploše na pozemky staveb veřejného občanského vybavení, pozemky staveb komerčních zařízení a obchodních domů, pozemky staveb pro bydlení atd. s tím, že stávající výroba bude fungovat pouze v nezměněném objemu (nemůže se dále rozvíjet). Z větší části se v ploše nejedná o zásadnější změnu ve vztahu k existujícím činnostem, poněvadž obdobný dopad na existující činnosti (tj. nemožnost rozvoje výroby) představuje i v platném územním plánu navržená zastavitelná plocha dopravy. Obsluha území je požadována z ulice Nábřeží a z budoucí Pravobřežní komunikace. Využití plochy je zároveň vzhledem k rozsahu a potřebě řešení vnitřní dopravní infrastruktury ve vazbě na strukturu zástavby a podrobnější podmínky prostorového uspořádání podmíněno zpracováním územní studie s ozn. US11. Výšková regulace zástavby max. 2NP pro rodinné domy a max. 5NP bez podkroví pro bytové domy a stavby občanského vybavení – podrobněji