— Nejvyšší správní soud

73 A 5/2025- 61 - text  16 73 A 5/2025 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Polácha a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. ve věci navrhovatele: politická strana Volt Česko, IČO: 17290775 sídlem Na dlouhém lánu 343/34, Vokovice, 160 00 Praha 6 zastoupen Mgr. Eleanor Šmejkalovou, advokátkou sídlem Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1 proti odpůrcům: 1) Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno 2) politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), IČO: 04134940 sídlem Rytířská 410/6, 110 00, Praha 1 zastoupené JUDr. Adamem Batunou, advokátem sídlem Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha 1 o návrhu na zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 15. 8. 2025, č. j. JMK 117351/2025 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatel se návrhem doručeným soudu dne 19. 8. 2025 domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 15. 8. 2025, č. j. JMK 117351/2025, kterým byla v Jihomoravském volebním kraji zaregistrována kandidátní listina politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) [dále též jen „SPD“] pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. 10. 2025 (dále též jen „napadené rozhodnutí“). II. Podání účastníků II.1 Návrh 2. Navrhovatel tvrdí, že registrací kandidátní listiny SPD došlo k přímému zásahu do jeho práv spočívajícím v omezení možnosti ovlivnit výsledky hlasování, jakož i v narušení rovnosti podmínek politické soutěže a její transparentnosti. Základem tohoto porušení je obcházení tzv. aditivní uzavírací klauzule pro koalice stanovené v § 49 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“). Na kandidátních listinách SPD totiž nejsou uvedeni jen členové této politické strany a nestraníci, ale také členové dalších subjektů, s nimiž se na celostátní úrovni SPD na takovém postupu dohodlo; jedná se o politické strany Trikolora, PRO Právo Respekt Odbornost a Svobodní (dále též „ostatní strany“). Konkrétně v Jihomoravském volebním kraji je lídrem kandidátní listiny SPD M. Š., který je podporovatelem a ekonomickým expertem Trikolory. Navrhovateli není známo, zda na této kandidátní listině jsou i další členové ostatních stran; považuje to však za pravděpodobné. Kandidátní listina SPD přitom byla registrována jako by se jednalo o jediné politické hnutí, nikoliv jako koaliční kandidátní listina SPD a ostatních stran. 3. Podrobně navrhovatel popsal postup při sestavování kandidátních listin SPD. Zdůraznil, že všechny zainteresované subjekty se společně domluvily, že na kandidátní listinu SPD budou zařazeni také členové ostatních stran. Tato dohoda byla uzavřena na úrovni nejvyšších orgánů daných stran v rámci memoranda o jejich spolupráci. Právě to určilo, jaká konkrétní místa na kandidátní listině obsadí zástupci jednotlivých stran; strany si také ujednaly, že nebudou organizovat kampaň zaměřenou na získávání preferenčních hlasů na úkor partnerů a požádají, aby byly vykazovány preference všech těchto stran dohromady. Navrhovatel též akcentuje, že SPD i ostatní strany společně vystupují v předvolební kampani a používají stejné marketingové materiály. V těch SPD nevystupuje jako primární hnutí, které kandiduje s podporou ostatních stran; logo SPD je v nich vyobrazeno stejně velké jako loga ostatních stran, což vytváří dojem rovnosti jednotlivých subjektů. Na marketingových kanálech se standardně používá slogan „Jo! Pojďme na to“, který je jednotícím prvkem jejich předvolební identity. 4. V případě SPD se tedy nejedná o situaci, kdy je na kandidátní listinu jedné politické strany po individuální dohodě umístěn člen jiné politické strany. Naopak jde o systematické společné ujednání čtyř politických subjektů, což je typické pro koaliční kandidátní listiny. Tuto nepřiznanou koalici nelze označit za individuální kandidaturu některých členů, ale za společnou kandidaturu více politických stran. Zásahem do rovnosti šancí politických stran je, pokud je menší strana (její přední zástupci jako předseda) „vytažena“ do Poslanecké sněmovny nepřiznanou koalicí. Takovým postupem se ostatní strany nezákonně vyhnou rizikovému kvóru pro zvolení. 5. Smyslem § 49 odst. 1 volebního zákona je korigovat situace, kdy více politickým partnerům postačí pro zastoupení v Poslanecké sněmovně méně hlasů, než kolik by jim stačilo v případě, kdy by kandidovali samostatně; současně je touto právní úpravou sledován legitimní cíl spočívající v zabránění přílišné fragmentaci Poslanecké sněmovny. Kdyby zákonodárce chtěl nechat rozhodnutí o vzniku koalice čistě na tom, zda se strany za koalici označí (a to bez ohledu na naplnění materiálních charakteristik koalice), nestanovil by pro ně vyšší uzavírací klauzule. Jejich existence jasně demonstruje, že cílem je zabránit spojování stran výhradně za účelem snadnějšího překonání 5% hranice pro vstup do prvního skrutinia a následné fragmentace politických sil v Poslanecké sněmovně. Logickým důsledkem přijetí výkladu, že tvoření koalic je čistě na rozhodnutí stran, by byla faktická nadbytečnost aditivních uzavíracích klauzulí. Navrhovatel je přesvědčen, že se jedná o obcházení zákona a zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. II.2 Doplnění návrhu 6. V doplnění doručeném soudu dne 22. 8. 2025 [které soud obdržel až po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro podání návrhu, přičemž i v řízení ve věcech voleb platí, že všechny skutkové a právní důvody, o něž navrhovatel opírá svůj návrh, lze účinně uvést jen ve lhůtě stanovené pro podání návrhu (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2004, č. j. Vol 13/2004-91, či usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. Pl. ÚS 25/18, bod 31)] navrhovatel konstatuje, že setrvává na podaném návrhu i poté, co se seznámil s podobou kandidátky SPD v Jihomoravském volebním kraji. Dohoda dotčených stran má celorepublikový charakter; není nutné, aby se členové všech ostatních stran objevovali na kandidátních listinách SPD ve všech krajích. Skutečnost, že SPD získalo dominantní postavení a prosadilo většinu kandidátů ze své členské základny na jím registrované kandidátní listině, na povaze jeho spolupráce s ostatními stranami ničeho nemění. Dohoda o společné kandidatuře se totiž neprojevuje pouze individuálními nominacemi, ale také koordinovaným postupem na úrovni stran. II.3 Vyjádření krajského úřadu 7. Krajský úřad ve vyjádření k návrhu uvádí, že kandidátní listina SPD byla podána v souladu se zákonem, pročež neshledal důvod pro její odmítnutí postupem podle § 33 odst. 3 písm. b) volebního zákona. Není v rozporu s žádným ustanovením volebního zákona, jestliže jsou na kandidátní listině určité politické strany uvedeni i členové jiné politické strany. Tím samozřejmě není dotčen požadavek na splnění podmínky zařazení kandidáta pouze na jedinou kandidátní listinu a dále podmínka uvedení názvu té politické strany, jejímž je kandidát členem. Krajský úřad poukazuje na to, že na kandidátní listině SPD v Jihomoravském volebním kraji je uvedena pouze jedna osoba z jiné politické strany, doc. Š. je bez politické příslušnosti; ostatní kandidáti jsou členové SPD. S ohledem na tuto skutečnost považuje krajský úřad značnou část argumentace navrhovatele za nepřiléhavou. Krajský úřad má za to, že by podaný návrh měl být zamítnut. II.4 Vyjádření SPD 8. SPD ve vyjádření k návrhu uvádí, že jej považuje za nedůvodný. Kandidátní listina byla podána výlučně SPD, které je k tomu podle § 31 odst. 1 volebního zákona oprávněno. Nejvyšší správní soud již v minulosti konstatoval, že účast členů jiných stran na kandidátní listině jedné strany z ní koalici nečiní. Pro účely volebního zákonodárství je právně relevantní pouze formálně založená koalice. Jakékoli politické či programové spolupráce, dohody či podpora mezi subjekty, pokud nepřekročí rámec zákonných ustanovení, nemohou být důvodem k odmítnutí registrace kandidátní listiny. Svou argumentaci SPD podpořilo odkazy na judikaturu. Volební zákon neumožňuje „překvalifikovat“ samostatnou kandidátní listinu na koaliční či odmítnout kandidátní listinu na základě politologických úvah či indicií. Přítomnost osob spjatých s jinými stranami je v rámci soutěže politických stran legitimní a nemá vliv na právní kvalifikaci kandidátní listiny. III. Posouzení věci krajským soudem 9. Návrh byl podán osobou oprávněnou (§ 89 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), v zákonné lhůtě (§ 86 volebního zákona). Soud ve věci rozhodl v souladu s § 89 odst. 5 věta druhá s. ř. s. bez nařízení ústního jednání. 10. Soud považuje před vlastním hodnocením návrhových bodů vhodné vytknout před závorku podstatné skutečnosti, ze kterých vycházel při věcném posouzení návrhu. 11. Na prvním místě je potřeba zdůraznit, že je to zákonodárce, kd