4 Azs 60/2007 — Nejvyšší správní soud

22 Az 22/2025- 32 - text 10 22 Az 22/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobce: V. L. (X), nar. X st. příslušnost: X t. č. pobytem: X zastoupen JUDr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem P.O.Box 21/OAM, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného 7. 8. 2025, č. j. OAM-552/ZA-ZA10-LE05-R2-2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím rozhodl, že žalobci neudělil azyl dle § 12, § 13 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), a zároveň rozhodl, že mu nelze udělit doplňkovou ochranu pro existenci důvodů podle § 15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu. II. Vyjádření účastníků 2. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu. V jejím úvodu shrnul obsah svých vyjádření ve správním řízení. Zdůraznil, že je pronásledován skupinou organizovaného zločinu, kterou při své kriminální historii ponížil. On sám kriminální prostředí v roce 2010 opustil. Uvedl, že se nemůže obrátit na policejní orgány, neboť ukrajinská policie je provázána s kriminálním prostředím. Zároveň otevřeně doznal minulou trestnou činnost na území Ukrajiny. Odkázal i na své zdravotní problémy. 3. Za stěžejní otázku pro posouzení jeho žádosti považuje posouzení prorůstání organizovaného zločinu do policejních složek, respektive funkčnost ukrajinské policie, a nedostatečné posouzení otázky, která vedla k závěru žalovaného, že se dopustil „vážného zločinu“. Namítl, že jeho azylová verze nebyla dostatečně vypořádána. Pokud jde o jeho trestnou činnost, nebylo k ní zjištěno nic konkrétního, jeho vyjádření v pohovoru byla pouze obecného rázu a žalovaný nijak nezjišťoval detailnější informace. Uvedl, že nepředstavuje nebezpečí pro Českou republiku a že odůvodnění žalovaného souvisí pouze s generální prevencí. Dále brojil proti nedostatečnému posouzení naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele a neudělení azylu dle § 14 zákona o azylu. 4. Další části žaloby brojil proti nedostatečným skutkovým zjištěním ohledně obav žalobce s tím, že hodnocení žalovaného je na úrovni obecných spekulací. Namítl, že jeho tvrzení byla bagatelizována, aniž by byla dostatečně ověřena jejich relevance. Žalovaný podle něj měl posoudit hrozbu vážné újmy podle § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu s tím, že mu po návratu do vlasti hrozí vážná újma, byť ze strany soukromých osob, ale nebude moct v důsledku korupce v řadách státních orgánů hledat u nich pomoc. Následně namítl, že jeho obavy nebyly řádně vypořádány a žalované rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť žalovaný nedostál své povinnosti řádně odůvodnit své rozhodnutí. Závěrem odkázal na ozbrojený konflikt zuřící na území Ukrajiny. 4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. K azylovému příběhu žalobce uvedl, že důvodem žádosti byla obava z pomsty konkurenční kriminální skupiny, neboť jeho bývalý gang jej již nechrání. Dále žalobce popsal skutečnosti zjištěné ve správním řízení a zkonstatoval, že na jejich základě dospěl k závěru o existenci důvodného podezření, že žalobce se dopustil zločinů, pro jejichž spáchání byl na Ukrajině odsouzen, a také dalších zločinů, pro které sice odsouzen nebyl, nicméně se k nim přihlásil. Setrval na názoru, že žalobce je důvodně podezřelý, že se dopustil vážného zločinu ve smyslu zákona o azylu, a bylo na místě aplikovat § 15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu. Napadené rozhodnutí je podle něj řádně odůvodněno a podloženo příslušnými informacemi o zemi původu. Žalovaný neshledal důvody pro udělení mezinárodní ochrany dle § 12 písm. a) a b) zákona o azylu ani žádné skutečnosti představující důvody hodné zvláštního zřetele. III. Posouzení věci krajským soudem 5. Při splnění podmínek řízení soud přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 6. Pokud jde o skutková zjištění, tak pro posouzení věci jsou klíčová jednotlivá vyjádření žalobce v průběhu správního řízení. Prvním z nich je poskytnutí údajů žádosti o mezinárodní ochranu, ve kterém žalobce uvedl, že je ukrajinské národnosti, státní příslušnosti Ukrajina, pravoslavný křesťan, o politiku se nezajímá. Dále uvedl, že je rozvedený a má jedno dítě, v jehož rodném listě není zapsán. K průběhu cesty do ČR uvedl, že v roce 2020 opustil Ukrajinu, cestoval do ČR přes Polsko v červenci 2020 žádal v Maďarsku o pobyt, jinak pobýval v ČR. Uvedl, že jeho zdravotní stav je dobrý, ale občas má migrénu. K důvodům žádosti o mezinárodní ochranu sdělil, že má problém s kriminálními strukturami, v minulosti byl opakovaně trestán, byl ve vězení, kde byl členem kriminálního gangu. V roce 2010 tento gang opustil, ale v kriminálním prostředí členství ukončit nelze. Kamarádi chránili, ale po reorganizaci kriminálních struktur ho začali protivníci pronásledovat a jeho kumpáni už ho nechrání. 7. Dále se k věci vyjádřil při pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany v roce 2021, ve kterém uvedl, že skupiny, se kterými byl ve styku, působí i v Polsku, proto mu známí poradili, aby odcestoval do České republiky. V Maďarsku žádal o povolení k pobytu, to, že řízení skončilo, se dozvěděl až od cizinecké policie v roce 2021, kdy dostal správní vyhoštění na 1 rok. Nevycestoval proto, protože se jeho situace na Ukrajině nezměnila. V ČR žil z úspor, nepracoval. K důvodům žádosti o mezinárodní ochranu zopakoval spor z kriminálního prostředí. Jeho protivníci se mu chtějí pomstít a proto, že vystoupil z kriminálních struktur, ho nikdo nechrání. Na policii se obrátit nemůže, protože policie s kriminálníky spolupracuje, pro pomoc by musela mít policie pádný důvod, jako například napadení. Podstata konfliktu není finanční, jedná se o osobní problém. Doposud fyzicky napaden nebyl, po propuštění z vězení potíže neměl. Neměl potíže ani při vycestování z vlasti. Uvedl, že byl ve vězení celkem třikrát, poprvé za krádež, podruhé za loupežné přepadení a potřetí za vymáhání peněz. O azyl nepožádal hned po příjezdu v roce 2020, neboť doufal, že se jeho situace na Ukrajině zklidní. Před odjezdem pracoval jako reklamní manažer na území celé Ukrajiny pro stavební obchodní řetězec. Vnitřní přesídlení nepomohlo, neboť po přestěhování ze Lvova do Kyjeva mu kamarádi řekli, že ona nepřátelská skupina začíná působit na celém území Ukrajiny. Skupina se jmenuje podle vůdce. Uvedl, že podstata konfliktu tkví v etice kriminálních gangů, on je ponížil, když s nimi měl konflikt, což vyžaduje pomstu. Skutečnost, že je v zahraničí, vyhovuje druhé skupině. 8. V roce 2024 absolvoval žalobce doplňující pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany, během kterého uvedl, že asi před rokem a půl někdo vyhrožoval jeho rodině na internetu z falešného účtu, na jeho mobilní telefon přišla výhrůžka, že manželka bude muset platit dluhy, ale jeho ženě nikdo nic neposlal. Sám to číslo zablokoval, od té doby je klid, volal i domů, ale tam nic neproběhlo. Výhrůžka je podle něj falešná, jeho manželka žádné dluhy nemá, ani on žádné dluhy nemá, to číslo neznal. Znovu zopakoval, že neměl potíže s vycestováním z Ukrajiny, důvodem vycestování byly výhrůžky. Zopakoval, že mu vyhrožovali v souvislosti s jeho bývalým členstvím v kriminální skupině. Odkázal i na to, že uvedl jejich jména. Znovu se vyjadřoval k situaci sporů kriminálních skupin, i k tomu, že žil normálně 10 let. Konkrétně uvedl, že se mu chtějí pomstít za to, že, když byl ve vězení, tak tam řešil spory, jednalo se o násilné střety, ve kterých byla jeho skupina silnější, druhou skupinu porazili, zbili, ponížili. Nedošlo ke zranění nebo úmrtí, stačilo, že je zbili a ponížili. Ke své pozici ve skupině uvedl, že patřil k asi pěti, kteří skupinu organizovali, takový jako management, říkal každému, co smí a nesmí dělat, aby byl pořádek. Po začátku problémů v roce 2018 mu pomáhali lidé z bývalé skupiny, ale už mu později pomáhat nemohli. Dále se vyjádřil ke svým migrénám, popsal stavy, které mu migréna vyvolává, i to, jak se léčí. Dále se vyjádřil k svým odsouzením, v případě krádeže šlo o vykradení bytu, v případě loupeže o splácení dluhů s tím, že mu k tíži bylo přičteno, že byli skupina, v případě třetího odsouzení šlo o vymáhání dluhů od konkrétní osoby. Následně znovu zopakoval svoji pozici v kriminální skupině, opětovně uvedl, že patřil mezi ty, kteří ji řídili, vybíral peníze za řešení sporů, bylo mu placeno dobrovolně. K životu v ČR uvedl, že se živí jako elektrikář. 7. Klíčovou otázkou nyní posuzované věci je způsob, jakým žalovaný aplikoval § 15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu na situaci žalobce. 8. Podle § 15a odst. 1 písm. b) záko