8 As 95/2015 — Nejvyšší správní soud

29 A 19/2024- 39 - text 9 29 A 19/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše v právní věci žalobkyně: Vinofol, s.r.o., IČ: 269 18 323 sídlem Francouzská 375/41, 602 00 Brno zastoupena JUDr. Vojtěchem Mihalíkem, advokátem sídlem Bezručova 1896/90, 692 01 Mikulov proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce sídlem Květná 504/15, 603 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 26. 1. 2024, č. j. SZPI/BL713-28/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně byla uznána vinnou z přestupku, kterého se dle rozhodnutí správních orgánů dopustila porušením povinnosti stanovené v § 27 odst. 4 písm. a) bodu 4 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), a to tím, že měla uvádět do oběhu víno, u kterého neodpovídaly hodnoty skutečného obsahu bezcukerného extraktu hodnotám tohoto parametru zjištěným při zatřídění vína. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Žalobkyně je přesvědčena, že právní názory vyslovené žalovaným v napadeném rozhodnutí jsou nesprávné a nemají dostatečnou oporu ve skutkových zjištěních. Bylo podle ní také narušeno její právo spočívající v zásadě legitimního očekávání. 3. Konkrétně žalobkyně nesouhlasí s východiskem, že se přestupku dopustila, neboť kontrolovaná hodnota bezcukerného extraktu ve výši 25 g/l, která byla naměřena na popud žalobkyně externí laboratoří v rámci laboratorního rozboru referenčního vzorku tohoto vína určeného pro druhé laboratorní posouzení, se nachází v rámci povoleného rozpětí. Při zatřídění vína byla totiž naměřena hodnota tohoto parametru ve výši 28,9 g/l. Po započtení přípustné odchylky zahrnující rozšířené nejistoty stanovení pro použité referenční metody rozboru ve výši ± 2,5 g/l dle § 10 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 88/2017 Sb. (dále „vyhláška“). lze ve vztahu k hodnotě 28,9 g/l dospět k intervalu 26,4 g/l – 31,4 g/l. Po započtení přípustné odchylky ve vztahu k hodnotě 25 g/l interval činí 22,5 g/l – 27,5 g/l. Z toho lze dovodit, že při zohlednění přípustné odchylky stanovené vyhláškou se hodnota 25 g/l bezcukerného extraktu daného vína nachází bezesporu v zákonem povoleném rozpětí těchto hodnot. Závěr žalovaného, že hodnota 25 g/l nevyhovuje stanovenému rozpětí, je tedy nesprávná. Každé měření je navíc nepřesné a hodnota rozšířené nejistoty pak stanoví, jak moc je měření nepřesné. Proto s interpretací žalovaného ohledně § 10 vyhlášky nelze souhlasit, neboť ji je nutno vykládat extenzivně a započítat odchylku při každém měření. 4. Žalobkyně též poukázala na zcela odlišný výsledek žalovaného v porovnání s výsledky ze soukromých laboratoří. Takový výsledek pak vzbuzuje pochybnosti o zvolené metodě měření, pokud je jediným podkladem pro správní trestání. 5. Ohledně výše správního trestu žalobkyně namítla jeho nepřiměřenost vzhledem k tomu, že ke zjištění „skrytého“ pochybení bylo možné dospět pouze na základě laboratorních testů. Žalovaný dále nevysvětlil, zda došlo k ohrožení zákonem chráněného veřejného zájmu, či k jeho narušení. Nevznikla přitom žádná škoda. Výše pokuty navíc nebyla odůvodněna ve smyslu § 37 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. 6. Žalobkyně navrhla, aby soud zrušil napadené rozhodnutí i jemu předcházející rozhodnutí, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, in eventum od sankce upustil, nebo ji snížil. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný upozorňuje, že žalobkyně navrhla postup, při němž by docházelo ke dvojitému započtení odchylky podle § 10 vyhlášky. V konečném důsledku by odchylka činila 5 g/l, což zákon nepředpokládá. Odchylka vyjadřuje maximální možnou míru, o kterou se může lišit výsledek v parametru bezcukerný extrakt od hodnoty naměřené při zatřídění vína. K tvrzení žalobkyně, že je nutné u každého měření počítat s rozšířenou nejistotou, žalovaný uvedl, že žalobkyně zaměňuje pojem „přípustná odchylka“ s pojmem „rozšířená nejistota“, ačkoliv se jedná o významově dva různé pojmy. Z § 10 vyhlášky přitom vyplývá, že odchylka v sobě zahrnuje rozšířené nejistoty. 8. Zákon o vinohradnictví a vinařství v § 26 odst. 4 písm. b) stanoví, že před podáním žádosti o zatřídění vína zajistí výrobce rozbor vína v akreditované laboratoři, k jejímuž výsledku se pak vztahuje zákonem povolená odchylka. Při zatřídění vína činila naměřená hodnota bezcukerného extraktu 28,9 g/l a po zohlednění odchylky měla odpovídat intervalu 26,4 g/l – 31,4 g/l. Hodnota u vzorku pro druhé odborné stanovisko činila 25 g/l, proto ji žalovaný označil za nevyhovující. 9. K námitce nepřiměřenosti uložené pokuty žalovaný vyzdvihl, že sankce ve výši 30 000 Kč představuje pouze 0,6 % z horní hranice zákonné sazby pokuty. Odůvodnění pokuty je vyjádřeno v napadeném rozhodnutí dostatečně. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Replika žalobkyně 10. Podle výkladu, který zastává žalobkyně vyhláška nevylučuje použití přípustné odchylky ve výši 2,5 g/l pro každé měření zvlášť. Za důležitý považuje fakt, že každé měření je nepřesné, což se ukázalo při výsledku rozboru vína určeného pro druhé odborné stanovisko, kdy oproti výsledku z laboratoře žalovaného byla zjištěna hodnota až o 5,7 g/l vyšší. 11. Žalobkyně namítla nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí z důvodu, že žalovaný v rámci ukládání sankce nepřihlédl k tomu, že po započtení odchylky se lišily hodnoty bezcukerného extraktu při zatřídění vína a rozboru určené pro druhé odborné stanovisko pouze o 1,4 g/l. K tomu se žalovaný nikterak nevyjádřil. Žalovaný nepřihlédl ani ke způsobu spáchání přestupku, následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán. V. Posouzení věci soudem 12. Soud za splnění podmínek pro rozhodnutí ve věci bez nařízení ústního jednání (§ 51 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále „s. ř. s.“) přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 13. Ze správního spisu se podává, že Státní potravinářská a zemědělská inspekce, Inspektorát v Brně (dále „kontrolní orgán“ nebo „správní orgán prvního stupně“), provedla u žalobkyně kontrolu dle § 3 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých zákonů. V rámci kontrolní prohlídky kontrolní orgán odebral vzorek vína Chardonnay č. š. 2016, provedl laboratorní rozbor, porovnal jej s laboratorním rozborem provedeným při zatřídění vína a vyhodnotil vzorek vína jako nevyhovující znakem „N“ v parametru „bezcukerný extrakt“. Kontrolní orgán totiž dospěl ke zjištění, že analytický parametr bezcukerný extrakt nedostává požadavkům podle § 27 odst. 4 písm. a) bod 4 zákona o vinohradnictví a vinařství, který přikazuje, že skutečné hodnoty bezcukerného extraktu musí odpovídat hodnotám zjištěným při jeho zatřídění. 14. Vzhledem ke zjištění, že žalobkyně uvedla do oběhu nevyhovující víno v množství 7 257,75 litrů, v rozhodnutí ze dne 30. 6. 2023, č. j. SZPI/BL713-23/2023, uznal kontrolní orgán žalobkyni vinnou z přestupku podle § 39 odst. 2 písm. s) zákona o vinohradnictví a vinařství. Za přestupek jí uložil podle § 39 odst. 2 písm. s) téhož zákona pokutu ve výši 30 000 Kč (výrok I) a povinnost zaplatit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč (výrok II). Tento závěr potvrdil žalovaný v napadeném rozhodnutí. V. 1 Způsob započtení odchylky 15. Žalobkyně v prvé řadě nesouhlasí s tím, že se přestupku dopustila. První žalobní námitkou žalobkyně konkrétně sporuje způsob výpočtu správních orgánů ve vztahu k započtení podzákonným právním předpisem stanovené odchylky, která představuje toleranci při srovnávání výsledků laboratorního měření. Je přesvědčena, že odchylka se musí připočíst ke každému měření. Této první žalobní námitce soud nepřisvědčil a konstatuje, že způsob porovnání hodnot předmětného parametru, jak jej provedly správní orgány, odpovídá zákonu. 16. K jádru sporu soud předesílá, že žalobkyně jako výrobce vín je povinna splnit zákonné požadavky zákona o vinohradnictví a vinařství, a to mj. požadavky uvedené v § 27 odst. 4 písm. a) bod 4 tohoto zákona: „je zakázáno uvádět do oběhu produkt, u něhož neodpovídají hodnoty skutečného obsahu alkoholu, nebo celkového obsahu alkoholu, nebo hodnoty obsahu bezcukerného extraktu hodnotám zjištěným při jeho zatřídění, s přihlédnutím k odchylkám stanoveným prováděcím právním předpisem.“ 17. Podle § 10 odst. 3 vyhlášky pak platí, že „[h]odnoty skutečného obsahu alkoholu, celkového obsahu alkoholu a obsahu bezcukerného extraktu u vína uváděného do oběhu musí odpovídat hodnotám zjištěným při zatřídění vína vyrobeného z vinných hroznů vypěstovaných na území České republiky. Přípustné jsou následující odchylky, které zahrnují rozšířené nejistoty stanovení pro použité metody rozbor