— Nejvyšší správní soud

30 A 104/2025- 5 - text  2 30 A 104/2025 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: Jizo s.r.o. sídlem Žižkova 725, Nové Město pod Smrkem 463 65 proti žalovaným: 1. Městský úřad Šlapanice sídlem Masarykovo náměstí 100/7, Šlapanice 664 51 2. Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo námněstí 3, Brno 601 82 o žalobě na ochranu před nečinností v řízení o uložení pořádkové pokuty takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobou ze dne 5. 11. 2025, doručenou soudu dne 8. 12. 2025, se žalobce u Krajského soudu v Brně domáhá ochrany před nečinností obou žalovaných. Podstata věci spočívá v tom, že žalovaný č. 2 (dále též jen „krajský úřad“) jako odvolací orgán zamítl žalobcovo odvolání proti rozhodnutí žalovaného č. 1 (dále též jen „městský úřad“) o uložení pořádkové pokuty jako opožděné, a to rozhodnutím ze dne 27. 2. 2025, č. j. JMK 30640/2025, které bylo žalobci doručeno – jak sám uvádí – dne 10. 3. 2025. Žalobce netvrdí, že by odvolání podal včas. Namítá ale, že je podal už dne 18. 9. 2024, a přesto jej žádný ze žalovaných ani nevyzval k jeho doplnění, ani jej neinformoval o tom, že odvolání hodnotí jako opožděné. O odvolání rozhodl krajský úřad až po více než pěti měsících, a tím znemožnil žalobci využít svá procesní práva, např. požádat o prominutí zmeškání úkonu. Jak žalobce vysvětluje, „těžko si po mnoha měsících vzpomenout, proč vlastně bylo podání učiněno o den později, natož k tomu jakkoliv argumentovat“. Dalších procesních pochybení byla podle žalobce v řízení celá řada. Podle § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce může nečinností žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Ničeho takového se žalobce nedomáhá (fakticky žádný petit v žalobě neformuloval). Stěžuje si pouze na postup správních orgánů během správního řízení. V daném případě se tak již z povahy věci nemůže jednat o nečinnost správního orgánu ve smyslu soudního řádu správního, neboť řízení o pořádkové pokutě bylo pravomocně skončeno vydáním odvolacího rozhodnutí. Soud tak ani nemá, co by kterémukoliv ze žalovaných uložil za povinnost. Ustanovení § 81 odst. 2 s. ř. s. v návaznosti na výše citovaný § 79 odst. 1 s. ř. s. umožňuje soudu uložit žalovanému správnímu orgánu toliko povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Podaná žaloba, která je jasně a jednoznačně formulována jako žaloba na ochranu před nečinností, je tedy nepřípustná, neboť se žalobce domáhá něčeho, co nemůže prostřednictvím nečinnostní žaloby dosáhnout. Krajský soud tak musel žalobu odmítnout jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tj. pro nesplnění podmínek řízení. Soud podotýká, že zvažoval i to, zda by se v daném případě nemohlo jednat o žalobu proti odvolacímu rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s. ř. s., a zda by tudíž nebylo na místě umožnit žalobci jeho návrh změnit podle § 95 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, aplikovaného na základě § 64 s. ř. s. Nemělo však smysl poučovat žalobce v tomto řízení o možnosti změny žaloby, neboť i žalobu proti odvolacímu rozhodnutí by musel soud odmítnout, a to pro opožděnost. Žalobce sám uvádí, že odvolací rozhodnutí obdržel dne 10. 3. 2025. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí činí 2 měsíce ode dne, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem (§ 72 odst. 1 s. ř. s.). Tuto lhůtu žalobce zcela evidentně zmeškal. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta. Soudní poplatek žalobce dosud neuhradil, proto soud nerozhodoval o jeho vracení. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 15. 1. 2026 Mgr. Milan Procházka v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: K. P.