3 Ads 58/2003 — Nejvyšší správní soud

30 A 20/2026- 56 - text  2 30 A 20/2026 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: F. S. proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2026, č. j. JMK 43469/2026 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobou ze dne 25. 3. 2026 se žalobce u Krajského soudu v Brně (dále jen „soud“) domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým zamítl žalobcovu žádost ze dne 6. 3. 2026 o povolení obnovy řízení ve věci odstranění stavby rekreačního objektu nacházejícího se na pozemcích st. p. č. XA, XB a p. č. XC, XD v k. ú. X. Podle § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), musí žalobce před podáním žaloby proti rozhodnutí nejprve vyčerpat řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Na dané řízení se vztahuje správní řád. Podle § 81 odst. 1 správního řádu platí, že účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Podle § 100 odst. 6 věty třetí správního řádu platí, že „rozhodnutí, jímž se žádost o obnovu řízení zamítá, se oznamuje pouze žadateli; ten proti němu může podat odvolání“. Žalovaný žalobce v napadeném rozhodnutí řádně poučil, že proti jeho rozhodnutí se lze podle § 81 odst. 1 správního řádu odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení, a to k Ministerstvu pro místní rozvoj ČR podáním u Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru krajský stavební úřad. Současně žalovaný žalobce poučil i o zákonných náležitostech podaného odvolání a jeho procesním následku, tedy odkladném účinku. Žalobou napadené rozhodnutí představuje rozhodnutí prvostupňového správního orgánu (žalovaného), vůči němuž je přípustné odvolání (napadené rozhodnutí správně obsahuje poučení o možnosti podat proti němu odvolání). Ze shora vylíčených ustanovení právních předpisů vyplývá povinnost vyčerpat před podáním žaloby řádné opravné prostředky. Jde o zásadu subsidiarity, jejíž podstatou je povinnost navrhovatele vyčerpat prostředky ochrany, které jsou k dispozici v rámci procesního postupu v řízení před správními orgány. Z hlediska dodržení zásady subsidiarity soudního přezkumu je tedy nezbytné, aby soud přezkoumával konečný výsledek správního řízení, nikoliv rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, neboť by tím nahrazoval prostředky obrany nacházející se uvnitř veřejné správy. Vyčerpáním řádných opravných prostředků dle § 68 písm. a) s. ř. s. se přitom rozumí stav, kdy příslušný správní orgán o opravném prostředku rozhodl (shodně srovnej již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2004, č. j. 3 Ads 58/2003 - 32, rozsudek ze dne 31. 5. 2012, č. j. 4 Ads 68/2012 - 19, či rozsudek ze dne 25. 2. 2016, č. j. 9 As 4/2016 - 33, všechny dostupné na www.nssoud.cz) Zákonnou podmínku vyčerpání opravných prostředků však žalobce před podáním žaloby nesplnil, což je zřejmé z toho, že nic takového v žalobě netvrdí, a naopak výslovně uvádí, že podanou žalobou brojí proti výše označenému, tedy prvostupňovému, rozhodnutí žalovaného. Krajský soud proto musel žalobu odmítnout jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. Jelikož správní orgán žalobce o opravném prostředku řádně poučil, neměl soud důvod postupovat jeho žalobu Ministerstvu pro místní rozvoj ČR k vyřízení jako odvolání podle § 46 odst. 5 s. ř. s. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 1. 4. 2026 Mgr. Milan Procházka předseda senátu