62 Ad 5/2025- 64 - text
8 62 Ad 5/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců
Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci
žalobce: Trabajo s.r.o.
sídlem Zvonařka 16, Brno
zastoupen Mgr. Jiřím Tašlem, advokátem
sídlem Jezuitská 17, Brno
proti
žalovanému: Státní úřad inspekce práce
sídlem Kolářská 13, Opava
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2025, č. j. 12770/1.30/25-3, sp. zn. S9-2024-448,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (dále jen „oblastní inspektorát“) rozhodnutím ze dne 7. 2. 2025, č. j. 34785/9.30/24-11, uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku dle § 140 odst. 1 písm. g) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), kterého se žalobce dopustil tím, že zastřeně zprostředkovával zaměstnání dle § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti, neboť na základě rámcové smlouvy o dílo ze dne 18. 8. 2021 pronajal pracovní sílu v podobě 6 zaměstnanců, resp. tyto zaměstnance dočasně přidělil k výkonu práce spočívající v pomocných pracích ve výrobě, společnosti Obaly Javůrek s.r.o. (dále jen „odběratel“). Učinil tak bez povolení ke zprostředkování zaměstnání, čímž porušil § 14 odst. 3 písm. b) a § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti. Za přestupek oblastní inspektorát uložil žalobci pokutu ve výši 330 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč. Odvolání žalobce žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
II. Žaloba
2. Žalobce namítá, že se nedopustil zastřeného zprostředkování zaměstnání. Šlo pouze o tzv. outsourcing, který český právní řád aprobuje. Outsourcing představuje specifický způsob organizace podnikatelské činnosti, při němž podnikatel svěřuje splnění určitého závazku nebo části své činnosti jiné, na něm nezávislé osobě. Typicky jde o přenesení výkonu činností, k jejichž zajištění podnikatel nedisponuje dostatečnými kapacitami, odborným know-how či jinými nezbytnými prostředky, na subjekt, který je pro daný výkon odborně způsobilý.
3. Žalobce ke zhotovování díla pro odběratele využívá své vlastní zaměstnance, které školí v oblasti BOZP, vybavuje je ochrannými prostředky a vymezuje jim konkrétní okruh činností, zejména činnosti balicí a úklidové. Tyto práce se zcela odlišují od činností vykonávaných kmenovými zaměstnanci odběratele, kteří jako jediní obsluhují stroje na výrobu obalových materiálů. Uvedené vyplývá i ze svědecké výpovědi paní K. Zaměstnanci žalobce vnímají svou podřízenost výhradně vůči němu. Žalobce, nikoliv jeho odběratel, vyplácí svým zaměstnancům mzdu a vede evidenci jejich pracovní doby. Odběratel vedl záznamy o jejich práci pouze pro vlastní potřebu. Dílo bylo vždy jasně vymezeno dle konkrétních činností uvedených v objednávkách a předávacích protokolech. Vykonávaná činnost zcela zjevně nesla znaky nezávislosti, samostatnosti a odpovědnosti.
4. Žalobce v odvolání namítal, že konkrétní pokyny k činnostem udíleli jeho zaměstnancům jeho vlastní koordinátoři. Žalovaný však toto tvrzení, stejně jako ostatní námitky žalobce, účelově ignoroval. Z důkazního materiálu prezentoval pouze ty skutečnosti, které měly vypovídat o vině žalobce, zatímco skutečnosti svědčící v jeho prospěch opomíjel. O absenci nestrannosti žalovaného svědčí také opakované užívání hodnotících formulací typu „je zjevné“, „je nabíledni“ či „jednoznačně“. Ohledně viny žalobce tedy panují důvodné pochybnosti. Správní orgány neprovedly výslech relevantních a zainteresovaných osob, jejichž svědecké výpovědi mohly mít pro posouzení věci zásadní význam. Zejména nebyl vyslechnut žádný ze zaměstnanců žalobce.
5. Výše pokuty je podle žalobce nepřiměřená. Byl sankcionován poprvé, přičemž po celou dobu řízení se správním orgánem řádně spolupracoval, poskytoval součinnost a doložil rozsáhlé množství požadovaných podkladů. Jeho vina nebyla prokázána jednoznačně a účelu správního trestu by bylo možné dosáhnout uložením pokuty na spodní hranici zákonné sazby, nikoliv ve výši, která je způsobilá žalobci přivodit významné hospodářské obtíže.
III. Vyjádření žalovaného
6. Žalovaný uvádí, že vše podstatné vysvětlil oblastní inspektorát v prvostupňovém rozhodnutí. Žalovaný na něj proto v napadeném rozhodnutí odkázal. Žalobce v žalobě s ničím novým nepřišel. Nešlo o outsourcing, ale o pronájem pracovní síly. Pomocnou povahu práce potvrdil jak výslech svědkyně, tak zástupce žalobce. Žalobce byl po celou dobu pasivní. Správní orgány postupovaly nestranně, skutkový stav zjistily dostatečně a uložily žalobci přiměřenou sankci.
IV. Posouzení věci krajským soudem
7. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).
8. Žaloba není důvodná.
9. Podle § 140 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti [ve znění účinném do 30. 6. 2023, nyní písm. f)] se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g) nebo výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání umožní.
10. Podle § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti se zastřeným zprostředkováním zaměstnání pro účely tohoto zákona rozumí činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b).
11. Podle § 14 odst. 1 písm. b) zprostředkováním zaměstnání se rozumí zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení (dále jen „uživatel“).
12. Podle § 14 odst. 3 písm. b) zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených tímto zákonem právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (dále jen „agentury práce“).
13. Základním rozlišovacím znakem mezi pronájmem pracovní síly [agenturním zaměstnáváním ve smyslu § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti] a poskytnutím služby je komplexnost zajišťovaných činností. U poskytování služby se jedná o činnost prováděnou poskytovatelem pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Oproti tomu při pronájmu pracovní síly nemá pronajímatel – agentura práce – odpovědnost za výsledek práce a své zaměstnance při výkonu práce neřídí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2015, č. j. 2 Ads 173/2014 28).
14. Pro posouzení, zda se jedná o zastřené zprostředkování zaměstnání, a tedy o pronájem pracovní síly, přitom není rozhodující formální vymezení a obsah smluvních vztahů, ale jejich faktický obsah (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2022, č. j. 4 Ads 349/2021 53, bod 35). Byť tedy žalobce ve správním řízení i v žalobě zdůrazňuje, že podle rámcové smlouvy, objednávek a předávacích protokolů byla činnost spočívající ve zhotovování průmyslových obalových materiálů, zejména sáčků, pytlů, fólií, překryvů či stavebních fólií, vážení a přesunu materiálu, nakládání a vykládání palet, balení a skládání, dokončovacích pracích atd., zhotovením díla (resp. outsourcingem), rozhodující je, jak to bylo ve skutečnosti.
15. Orgány inspekce práce při posouzení žalobcovy činnosti jako zastřeného zprostředkování zaměstnání vycházely z výsledků kontroly provedené v areálu odběratele (protokol o kontrole ze dne 2. 2. 2024). Během kontroly byl na pracovišti mimo jiné pan B. Ten uvedl, že je zaměstnancem žalobce a zde vykonává pomocné úklidové a balící práce.
16. Pan T. (osoba zabezpečující činnost odběratele) v rámci součinnosti uvedl, že pana B. úkoluje buď on nebo paní K. (vedoucí výroby odběratele). Na pracovišti není žádný žalobcův koordinátor. Pan B. vykonává na pracovišti převážně úklidové, pomocné a balící práce. Tyto práce vykonává pouze on. Kmenoví zaměstnanci ve výrobě obsluhují stroje. Evidenci pracovní doby vede ručně paní K. a na jejím základě žalobce vystavuje odběrateli faktury. Odběratel poptává počet lidí na úklid a pomocné práce.
17. Paní K. v rámci součinnosti uvedla, že pracuje pro odběratele jako vedoucí výroby. Kontroluje pracovníky ve výrobě, zadává všem pokyny k práci, zpracovává docházku, dohlíží na jejich práci. Na starosti má jak vlastní zaměstnance, tak zaměstnance subdodavatelů. Pan B. pomáhá zaměstnancům odběratele při balení sáčků. Pokyny k práci mu dávají a její splnění kontrolují buď paní Kovářová nebo pan T. Odběratel se s vedením žalobce domluvil, že budou pokyny zadávat oni. Od žalobce žádný koordinátor zadávat práci nedochází. Pracovní dobu zaměstnanců žalobce na pracovišti ev