1 Ao 2/2010 — Nejvyšší správní soud

64 A 5/2026- 182 - text 20 64 A 5/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci navrhovatelek: a) Atakuma s.r.o., IČO: 02832666 sídlem Václavská 237/6, Staré Brno, Brno b) Naviero, s.r.o., IČO: 28294921 sídlem Vídeňská 124, Brno obě zastoupeny advokátkou JUDr. Zdeňkou Jedličkovou sídlem Bašty 413/2, Brno proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské nám. 196/1, Brno zastoupené advokátem Mgr. Pavlom Riško sídlem Jakubská 156/2, Brno o návrzích na zrušení (části) opatření obecné povahy č. 1/2025, Územní plán města Brna, schváleného usnesením Zastupitelstva města Brna na zasedání č. Z9/22, konaném dne 10. 12. 2024, takto: I. Návrh navrhovatelky a) se zamítá. II. Návrh navrhovatelky b) se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelka a), tj. Atakuma s.r.o. je vlastníkem pozemků p. č. 498/4, 498/54 a 500/2 v katastrálním území Přízřenice, obec Brno. (Není-li uvedeno jinak, všechny pozemky uvedené v tomto rozsudku se nachází v tomtéž katastrálním území.) Pozemky leží u ulice Vídeňská a nejsou zastavěné. Pouze na pozemku p. č. 498/4 se nachází pozemní komunikace se zpevněným (vyasfaltovaným) povrchem, která umožňuje přístup do sousedících areálů. 2. Navrhovatelka b), tj. Naviero, s.r.o., je vlastníkem pozemku p. č. 498/11. Pozemek přiléhá k pozemku p. č. 500/2 a není zastavěný. Přes pozemek protéká Moravanský potok, který v tomto místě vyúsťuje z podzemí, neboť pod silnicí Vídeňská a pod průmyslovým areálem na opačné straně ulice je tento vodní tok zatrubněný. 3. Předchozí územní plán města Brna z roku 1994 [Územní plán města Brna (1994), jehož závazné části byly stanoveny obecně závaznou vyhláškou statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, ve znění účinném k 1. 8. 2024] členil pozemky podle jejich funkčního využití na tři části. Pozemky p. č. 498/4, 498/54 a severní část pozemku p. č. 500/2 byly přičleněny do plochy DA [SLUŽBY PRO AUTOMOBILOVOU DOPRAVU (čerpací stanice PHM, servisy apod. včetně obchodních a stravovacích zařízení (do 400 m2 prodejní plochy), pokud mají napojení na komunikační síť společné s uvedenými službami pro automobilovou dopravu)]. Druhá, větší část pozemku p. č. 500/2 a část pozemku p. č. 498/11 byly přiřazeny do plochy PP 1.0 – (PLOCHY PRO PRŮMYSL). Nejmenší jižní část pozemků p. č. 500/2 a 498/11, přiléhající k vodnímu toku Moravanského potoka neměla přiřazené funkční využití. [OBRÁZEK] 4. Dne 31. 1. 2025 vstoupilo v účinnost opatření obecné povahy č. 1/2025, Územní plán města Brna (dále jen „územní plán“), vydané usnesením Zastupitelstva statutárního města Brna (dále jen „zastupitelstvo“). Územní plán nově zahrnul pozemky p. č. 498/4, 498/54 a převážnou část pozemků p. č. 500/2 a 498/11 do plochy VU.A3 (stabilizovaná plocha výroba všeobecná, struktura zástavby areálová, výšková hladina 3: 6-16 m). Jižní část pozemků p. č. 500/2 a 498/11 přiléhající k vodnímu toku Moravanského potoka je vymezena jako plocha ZU (plocha zeleň všeobecná) a plocha změn Z.026. Konečně nepatrná část pozemku p. č. 498/11 se stala také součástí stabilizované plochy DU (doprava všeobecná) pod přilehlou veřejnou komunikací Vídeňská. [OBRÁZEK] 5. Navrhovatelka a) se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podaným dne 28. 1. 2026 domáhá zrušení části územního plánu v rozsahu textového a grafického stanovení funkčního a prostorového využití plochy VU.A3 na pozemcích p. č. 498/4, 498/54 a 500/2. 6. Navrhovatelka b) se obdobným návrhem podaným téhož dne domáhá zrušení části územního plánu v rozsahu textového a grafického stanovení funkčního a prostorového využití plochy VU.A3 a plochy ZU na pozemku p. č. 498/11. 7. Oba návrhy spolu úzce skutkově souvisejí a i obsahově jsou velmi podobné, neboť obě navrhovatelky jsou zastoupeny stejnou zástupkyní. Soud proto usnesením ze dne 2. 2. 2026, čj. 64 A 5/2026-89, spojil obě věci ke společnému projednání (§ 39 odst. 1 s. ř. s.) Návrhy 8. Navrhovatelka a) uvádí, že jejím záměrem je využít pozemky pro komerční a administrativní účely, konkrétně chce vybudovat provozovnu na prodej vozidel (showroom) se servisem a administrativním zázemím. Stanovením regulativů funkčního a prostorového využití pozemků vázaných k ploše VU.A3 však došlo k omezení jejich využitelnosti a rozvoje pro takový záměr. Oproti předchozí regulaci podle územního plánu z roku 1994 došlo ke zpřísnění podmínek přípustného využití. Regulace obsažená v územním plánu navíc předpokládá, že jde o stabilizované území, které není určeno pro rozvojovou změnu, ačkoliv jde o dosud stavebně nevyužité pozemky při významné městské radiále. 9. Navrhovatelka a) namítá nepřezkoumatelnost napadené části územního plánu. Vymezení plochy VU.A3 je založeno pouze na obecné úvaze týkající se koncepce rozmístění výrobních a areálových ploch na území města, aniž by z odůvodnění územního plánu vyplývaly konkrétní individualizované důvody stanovení regulativů této plochy na pozemcích navrhovatele. Pozemky se nacházejí v území, které je charakteristické smíšeným a komerčním využitím, což plyne z jeho polohy i regulace navazujících ploch. Jejich zařazení do plochy VU.A3, která je určená pro areálovou výrobu tedy působí vnitřně rozporně. Není zřejmé, jaké veřejné zájmy a důvody jsou vymezením plochy sledovány a proč mají převážit nad ochranou vlastnického práva navrhovatelky a). Odůvodnění neobsahuje žádnou konkrétní úvahu o tom, proč byly do plochy VU.A3 zahrnuty právě pozemky ve vlastnictví navrhovatelky a) a nikoliv pozemky v bezprostředním okolí, které jsou regulované odlišně. 10. Navrhovatelka a) podala proti zamýšlené regulaci námitky v průběhu veřejného projednání návrhu, avšak odpůrce při jejich vypořádání setrval na obecné argumentaci koncepční povahy, která neobsahuje konkrétní hodnocení dopadů zvolené regulace na využitelnost a rozvoj nemovitostí. Vypořádání námitek neobsahuje žádné skutečné vážení protichůdných zájmů, nýbrž jen koncepční argumentaci, aniž by bylo posouzeno, zda zvolená regulace představuje nezbytný a přiměřený prostředek k dosažení sledovaného cíle ve vztahu k pozemkům navrhovatele. Napadená regulace tak neobstojí ani v testu proporcionality. 11. Vymezení plochy VU.A3 podle navrhovatelky a) představuje podstatné omezení jejího vlastnického práva, neboť regulace podstatným způsobem omezuje možnosti využití pozemků a činí nejistou a regulatorně podmíněnou realizaci racionálních a obvyklých variant využití. Stanovená regulace navrhovatelce a) znemožňuje zvažovaný záměr komerčního a administrativního využití (prodejna vozidel, showroom a autoservis). Důsledkem je i pokles tržní hodnoty pozemků. Intenzita zásahu do jejích práv je o to větší, že bezprostředně navazující plochy jsou regulovány odlišným, méně restriktivním způsobem. Změna regulace se projevuje i podstatně omezuje přípustné způsoby využití pozemků a omezuje maximální možnou výšku zástavby a část pozemků vyčleňuje do ploch ZU. 12. Skutečnost, že i sám odpůrce nepovažuje zvolenou regulaci za regulaci za bezrozpornou a stabilní potvrzuje podle navrhovatelky a) skutečnost, že zastupitelstvo již schválilo zadání změny územního plánu, jejímž cílem je mj. přehodnocení funkční regulace pozemků. 13. Navrhovatelka a) v návrhu rovněž polemizuje s důvody vymezení ploch ZU na pozemcích p. č. 500/2 a 498/11. I v tomto ohledu je podle ní územní plán nepřezkoumatelný. 14. Navrhovatelka b) svůj návrh formulovala velmi podobně jako navrhovatelka a). I podle jejího názoru byl její pozemek do plochy VU.A3 zahrnut nezákonně. Odpůrce tento krok řádně neodůvodnil a nevypořádal se s jejími námitkami. Navrhovatelka b) navíc zdůrazňuje, že kumulace jednotlivých regulativů plochy ZU, plochy VU.A3 a výškové regulace (hladina 3) ve svém souhrnu představuje zásah, který není vyvážen žádnými konkrétními, individuálně identifikovanými přínosy veřejného zájmu. Regulace stanovená územním plánem není řádně odůvodněná (nepřezkoumatelnost územního plánu) a neodpovídá požadavku přiměřenosti regulace. 15. Pokud jde o plochu ZU, ani její vymezení není v územním plánu individualizovaně odůvodněno. Není vysvětleno, proč byla vymezena na pozemku navrhovatelky b), v daném rozsahu, z jakých důvodů a jaký veřejný zájem je tím sledován. Odůvodnění je ryze obecné a nepřezkoumatelné. Vyjádření odpůrce 16. Odpůrce navrhuje zamítnutí návrhu. Zdůrazňuje, že úkolem soudu není nahradit činnost orgánů územního plánování a nepřísluší mu určovat, jak má být území využito, či aktivně dotvářet regulaci území. Skutečnost, že zastupitelstvo schválilo zadání změny územního plánu, které se týká i dotčené lokality a pozemků, nezpochybňuje regulaci obsaženou v územním plánu, neboť jde o ryze technickou a interpretační revizi. 17. Z odůvodnění územního plánu je podle odpůrce