1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

65 A 11/2025- 547 - text  17 65 A 11/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci navrhovatel: P. V. bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Sandrou Podskalskou sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno proti odpůrci: obec Valeč, IČO 00290637 sídlem Valeč 109, 675 53 Valeč u Hrotovic zastoupená advokátem Mgr. Vítězslavem Dohnalem sídlem Klokotská 103/13, 390 01 Tábor za účasti: 1) R. Š. bytem X 2) P. Š. bytem X 3) I. Z. bytem X 4) V. J. bytem X 5) L. J. bytem X 6) I. J. bytem X 7) R. P. bytem X 8) I. S. bytem X 9) P. S. bytem X 10) M. Z. bytem X 11) J. Z. bytem X 12) J. L. bytem X 13) K. U. bytem X 14) L. K. bytem X 15) N. P. bytem X 16) Nemovitosti Zámek Valeč s. r. o., IČO 21668582 sídlem Valeč 217, 675 53 Valeč u Hrotovic 17) JARI spol. s r. o., IČO 25533452 sídlem Valeč 17, 675 53 Valeč u Hrotovic 18) M. Z. bytem X 19) M. O. bytem X 20) J. O. bytem X 21) L. H. bytem X 22) P. V. bytem X 23) D. Z. bytem X 24) Bc. M. J. bytem X 25) V. P. bytem X 26) M. V. bytem X 27) P. V. bytem X 28) M. Š. bytem X o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – změny č. 3 územního plánu Valeč vydané Zastupitelstvem obce Valeč dne 12. 12. 2024 v bodech 3., 10. a 11. textové části a v rozsahu vymezení plochy VZ.2 výroba zemědělská lesnická v grafické části, a to vše ve vztahu k pozemkům parc. č. X, XA, st. XB, st. XC a st. XD v k. ú. X, takto: I. Opatření obecné povahy – změna č. 3 územního plánu Valeč vydaná Zastupitelstvem obce Valeč dne 12. 12. 2024 se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v bodech 3., 10. a 11. textové části a v rozsahu vymezení plochy VZ.2 výroba zemědělská lesnická v grafické části, a to vše ve vztahu k pozemkům parc. č. X, XA, st. XB, st. XC a st. XD v k. ú. X. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 29 539 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Sandry Podskalské, advokátky. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Pozemky parc. č. X, XA a st. XC v k. ú. X jsou ve společném jmění navrhovatele a J. V. Na pozemku parc. č. st. XC se nachází stavba ve vlastnictví navrhovatele, jejíž menší části přesahují na pozemek parc. č. st. XB ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení 17) a na pozemek parc. č. st. XD ve společném jmění osob zúčastněných na řízení 4) a 5). Rozhodnutím Okresního národního výboru v Třebíči ze dne 10. 3. 1961, č. j. Výst 1210/1961, bylo povoleno uvedení této stavby do provozu jako kravína typu 96-7; stavba byla později též užívána jako výkrmna drůbeže. 2. Odpůrce přijal v roce 2017 územní plán („územní plán 2017“), v němž byly výše uvedené pozemky zařazeny do rozsáhlé stabilizované funkční plochy VZ výroba a skladování – výroba zemědělská, která připouštěla využití pozemků pro zařízení zemědělské výroby rostlinné i živočišné. Pozemky navrhovatele jsou odděleny cestou od velké plochy, kterou územní plán 2017 vymezil jako zastavitelnou plochu Z6 pro bydlení venkovského charakteru. Navrhovatel podal proti vymezení této plochy námitku a požadoval, aby byla přizpůsobena tomu, že navrhovatel plánuje své pozemky využívat pro zemědělskou výrobu. Odpůrce námitku zamítl. 3. V roce 2021 předložil navrhovatel Krajskému úřadu Kraje Vysočina svůj záměr modernizovat stavbu kravína na stáj s výkrmnou prasat k posouzení možného vlivu na životní prostředí. Odpůrce ve svém vyjádření k záměru konstatoval, že je v dané ploše nepřípustný, neboť by snižoval kvalitu prostředí nebo bydlení. 4. Dne 12. 12. 2024 vydal odpůrce změnu č. 3 územního plánu 2017 („změna č. 3“), v němž plochu VZ rozdělil na plochu VZ.1 – výroba zemědělská a lesnická (jejíž funkční využití je totožné s dosavadní plochou VZ) a plochu VZ.2 – výroba zemědělská a lesnická – skladování, která stanovila jako nepřípustné využití mimo jiné i stavby a zařízení pro zemědělskou živočišnou výrobu. 5. Konkrétně byla uvedená problematika upravena v bodech 3., 10. a 11. změny č. 3 následovně: [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] 6. Pozemky parc. č. X, XA, st. XB, st. XC a st. XD byly společně s některými dalšími pozemky zařazeny v grafické části změny č. 3 do plochy VZ.2. Navrhovatel podal proti změně č. 3 námitku, kterou odpůrce zamítl. II. Návrh 7. Navrhovatel se návrhem domáhal zrušení části změny č. 3 v rozsahu bodů 3., 10. a 11. textové části a v rozsahu vymezení plochy VZ.2 výroba zemědělská lesnická v grafické části ve vztahu k pozemkům parc. č. X, XA, st. XB, st. XC a st. XD. Podle navrhovatele došlo změnou č. 3 k porušení jeho legitimního očekávání, tato změna je neodůvodněná a nepřiměřeně zasahuje do jeho vlastnického práva. 8. Navrhovatel tvrdí, že změna č. 3 je v napadené části nepřiměřená, neboť nesplňuje kritérium vhodnosti. Cílem odpůrce je vyloučit činnosti představující nepřijatelnou zátěž ohrožující pohodu a kvalitu bydlení. Tohoto cíle dosahuje rozdělením zemědělského areálu na dvě funkční plochy – na většině území ponechává regulaci umožňující živočišnou výrobu, na zbývající části území včetně pozemků navrhovatele živočišnou výrobu zakazuje. V části areálu s povolenou živočišnou výrobou probíhá intenzivní chov skotu o velikosti 563 dobytčích jednotek provozovaný družstvem AGROCHEMA a je zde umístěna bioplynová stanice. Záměr navrhovatele zřídit výkrmnu prasat přitom počítá s velikostí 60,9 dobytčích jednotek, tj. méně než devítinu stávajícího počtu dobytčích jednotek v celém areálu, a dosah pachových emisí z výkrmny nepřesáhne emise ze současného provozu družstva AGROCHEMA. Změna č. 3 tak nemůže dosáhnout sledovaného cíle, neboť zátěž způsobená provozem družstva AGROCHEMA dosahuje takové intenzity, že využití nemovitostí navrhovatele k živočišné výrobě nezpůsobí zvýšení takové zátěže. 9. Podle navrhovatele regulace navíc nesplňuje kritérium minimalizace zásahu, neboť odpůrce vylučuje z dané plochy činnosti, které představují nepřijatelnou zátěž nad přípustnou mez stanovenou zvláštními právními předpisy. Podobnou formulaci odpůrce používal i v dosavadním funkčním vymezení pozemků navrhovatele. Splnění platných hygienických limitů či posouzení zátěže nad přípustnou mez stanovenou zvláštními právními předpisy je však součástí povolovacích procesů. Odpůrce se tak snaží zamezit záměru navrhovatele, který by při případném schválení v povolovacím řízení jistě splňoval veškeré hygienické i jiné limity stanovené právními předpisy. Odpůrce tak zbytečně extenzivně zasáhl do práva navrhovatele. 10. Změna č. 3 rovněž porušila legitimní očekávání navrhovatele, neboť nereaguje na změnu okolností či věcnou nesprávnost původního řešení. Naopak zavádí změnu území, které bylo dlouhodobě stabilizované. Na pozemcích navrhovatele se nachází stavba s platným povolením k užívání k živočišné výrobě od roku 1961. Odpůrci je toto povolení známo stejně jako záměr navrhovatele nejpozději od roku 2017, přesto jej odpůrce nezohlednil. Povolení k užívání stavby zůstává platné i po změně č. 3, nicméně navrhovatel nebude moci svůj záměr realizovat. 11. Napadená část změny č. 3 je též diskriminační, neboť přistupuje k obdobným pozemkům odlišně. Odpůrce opřel změnu funkčního využití o tři rozhodnutí týkající se staveb, o nich nesprávně tvrdí, že se nachází na pozemcích parc. č. st. XB, st. XC a st. XD. Rozhodnutí o přípustnosti posklizňové linky se týká objektu na pozemku parc. č. XE, rozhodnutí o čerpací stanici pojednává o objektu, který stál na pozemcích parc. č. XF a XG, nicméně byl v minulosti zdemolován, a rozhodnutí o mechanizovaném seníku se týká objektu na pozemku parc. č. XH. Tento pozemek však odpůrce nezahrnul do plochy VZ.2, nýbrž jej ponechal v ploše VZ.1. Naopak do plochy VZ.2 zahrnul pozemky navrhovatele, na nichž se nachází stavba kravína. Odpůrce dále změnu č. 3 odůvodnil tím, že pozemky navrhovatele jsou obklopeny plochami pro bydlení. Ty však vymezil sám odpůrce, a to přes výslovné námitky navrhovatele. Blízkost zastavitelných ploch proto nelze přičítat navrhovateli k tíži a ani historická rozhodnutí nevysvětlují, proč odpůrce zařadil pozemky navrhovatele do plochy VZ.1, zatímco u jiných pozemků v zemědělském areálu původní funkční využití zachoval. 12. Konečně navrhovatel tvrdí, že odpůrce nedostatečně vypořádal jeho námitku k návrhu změny č. 3, neboť nevzal v potaz povolení k užívání stavby z roku 1961 a místo toho odkázal na tří výše zmíněná rozhodnutí, z nichž jedno se týká neexistující stavby a další se váže ke stavbě zařazené do odlišné funkční plochy. 13. Z uvedených důvodů navrhovatel navrhl, aby soud změnu č. 3 zrušil v napadeném rozsahu. III. Vyjádření odpůrce 14. Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvedl, že stavba na pozemcích parc. č. st. XB, st. XC a st. XD byla užívána jako kravín přibližně do roku 1993, zhruba od roku 1985 do roku 1995 byla rovněž užívána jako výkrmna brojlerů, avšak tato změna užívání stavby nebyla nikdy povolena. Tato zemědělská stavba se tak již desítky let nevyužívá k živo