4 As 245/2023 — Nejvyšší správní soud

65 A 2/2026- 60 - text  9 65 A 2/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci navrhovatelky: I. Ch., narozená X bytem X zastoupená advokátem Mgr. Ing. Martinem Matějkou sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno proti odpůrci: statutární město Brno, IČO 44992785 sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno zastoupená advokátem Mgr. Ing. Jánem Bahýľem sídlem Hoppova 18, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územního plánu města Brna schváleného Zastupitelstvem města Brna dne 10. 12. 2024 v části vymezení plochy Zeleně krajinné – ZK ve vztahu k pozemkům parc. č. X a XA v k. ú. X, takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna schválený Zastupitelstvem města Brna dne 10. 12. 2024 se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v textové a grafické části v rozsahu vymezení plochy Zeleně krajinné – ZK ve vztahu k pozemkům parc. č. X a XA v k. ú. X. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 17 710 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Ing. Martina Matějky. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatelka je vlastnicí pozemků parc. č. X a XA v k. ú. X, na nichž se nachází objekty pro individuální rekreaci. Opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna schválený Zastupitelstvem města Brna dne 10. 12. 2024 („ÚPMB“) tyto pozemky zařadil do plochy Zeleně krajinné – ZK. Současně na jihovýchodním okraji těchto pozemků vymezil veřejně prospěšnou stavbu VT.040, TE-112 horkovodu propoj Bystrc Komín („horkovod“). 2. Navrhovatelka se návrhem podaným u Krajského soudu v Brně původně domáhala zrušení ÚPMB jednak v části vymezení plochy Zeleně krajinné – ZK, jednak v části umístění horkovodu, a to vše ve vztahu k jejím pozemkům. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 4. 2026, č. j. 65 A 2/2026-54, vyloučil část návrhu týkající se horkovodu k samostatnému projednání; toto usnesení nabylo právní moci dne 27. 4. 2026. V této věci se tak soud zabýval výlučně vymezením plochy Zeleně krajinné – ZK na pozemcích navrhovatelky. II. Návrh 3. Navrhovatelka uvedla, že její pozemky byly dle „starého“ Územního plánu města Brna z roku 1994 zařazeny do plochy s objekty pro individuální rekreaci. Zařazení těchto pozemků do plochy ZK zásadně zasahuje do jejího vlastnického práva. Tato změna není nijak odůvodněna a není uvedena ani v seznamu ploch změn v krajině. ÚPMB je proto dle navrhovatelky v této části v rozporu s § 174 odst. 1 ve spojení s § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 4. Navrhovatelka podala v této souvislosti v průběhu pořizování ÚPMB námitku, kterou však odpůrce nesprávně vyhodnotil jako připomínku, čímž porušil § 52 odst. 2 a § 53 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Ani odpůrcem provedené vyhodnocení připomínky však neobstojí. Jeho tvrzení, že plochu pro rekreační využití nelze v předmětném území samostatně vymezit pro její malý rozsah, je nesprávné. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, i ÚPMB počítají s vymezováním ploch s rozdílným způsobem využití o ploše 0,2 ha a více. Plocha s objekty pro individuální rekreaci vymezená v územním plánu z roku 1994 přitom měla cca 0,35 ha, tedy víc než potřebných 0,2 ha. 5. Změna funkčního využití je dále dle navrhovatelky v rozporu s realitou, neboť se zde krajinná zeleň nenachází – jedná se o sídelní zeleň typickou pro zahrádky. I kdyby v dané ploše jakákoliv lidská činnost ustala, trvalo by desítky let, než by vznikla krajinná zeleň. Plochy krajinné zeleně lze navíc vymezit v nezastavěném území, a nikoliv v území zastavěném, což je případ pozemků navrhovatelky. 6. Navrhovatelka konečně tvrdí, že odpůrcem provedený zásah do jejího vlastnického práva není přiměřený. Navrhovatelka se přitom nedomáhá vymezení území pro rekreační využití, jak zavádějícím způsobem uvádí odpůrce ve vyhodnocení připomínky. Navrhovatelka pouze požaduje zachování dosavadního stavu. Pozemky navrhovatelky byly dlouhodobě a v souladu s územním plánem 1994 užívány k rekreaci. Vydáním ÚPMB tak bylo porušeno legitimní očekávání navrhovatelky. ÚPMB v plochách ZK zakazuje umísťování budov – na předmětné ploše se však již nacházejí budovy pro rekreaci. Jakákoliv dosavadní činnost navrhovatelky na pozemcích nebo umisťování staveb je provedenou změnou znemožněna. Zásah odpůrce zmařil veškeré dosavadní investice navrhovatelky do pozemků a téměř se blíží vyvlastnění, aniž by pro takový postup existoval reálný veřejný zájem. Odůvodnění odpůrce obsažené ve vyhodnocení připomínky je v tomto ohledu neurčité a nebere v potaz současný charakter lokality. Odpůrce rezignoval na test proporcionality – dle navrhovatelky přitom zařazení jejích pozemků do plochy ZK neobstojí ani v jednom kroku testu. 7. Z uvedených důvodů navrhovatelka navrhla, aby soud zrušil ÚPMB v napadeném rozsahu. III. Vyjádření odpůrce 8. Odpůrce ve vyjádření k návrhu k vymezení plochy ZK uvedl, že při tvorbě ÚPMB byla metodicky stanovena minimální velikost plochy s rozdílným způsobem využití na 0,5 ha (5 000 m2) a ve výjimečných případech definovaných v textové části odůvodnění ÚPMB na 0,2 ha (2 000 m2) v souladu s § 3 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Takto zvolená velikost vychází z principu koncepce a měřítka výkresů, kde kresba nemůže zachycovat nepřiměřený detail. Požadovanou plochu pro rekreační využití proto nelze v daném území vymezit, neboť by se jednalo o plochu o velikosti necelých 3 500 m2. 9. Dotčená plocha je v ÚPMB vyznačena podle jejího skutečného využití jako zastavěné území a plocha změny Z.244 jako součást přírodního zázemí v krajině a pohledově významného území 4, a proto se nepočítá s jejím dalším stavebním rozvojem. ÚPMB nepopírá dosavadní vývoj v území a dále pracuje s institutem tzv. integrovaných jevů blíže vymezeném kap. 6.2, který je zárukou právní kontinuity a ochrany stávajících povolených staveb. 10. Odpůrce dále akcentoval, že vlastníkovi nevzniká subjektivní právo na to, aby jeho pozemek byl zařazen do určité funkční plochy (např. rekreace). Naopak odpůrce má možnost výrazně se odchýlit od prováděcích vyhlášek stavebního zákona např. stanovením minimální rozlohy plochy nebo institutem integrovaného jevu. Velikost plochy však navíc v projednávané věci nebyla jediným kritériem – plocha ZK byla vymezena v návaznosti na charakter území, ochranu a rozvoj jeho hodnot a s ohledem na vymezení tzv. pohledově významných území, která jsou mimořádně hodnotná vzhledem k celkovému obrazu města a krajinnému rázu městské krajiny. K tomu odpůrce odkázal na výkres 2.2, Koncepce uspořádání krajiny a na kap. 5.2 výroku a odpovídající součást odůvodnění ÚPMB. 11. K vadám rozhodnutí o námitkách odpůrce uvedl, že podání navrhovatelky učiněná v roce 2021 vyhodnotil správně jako námitky a rovněž o nich rozhodl. Podání z dubna 2024 bylo učiněno v rámci společného jednání dle § 50 odst. 3 stavebního zákona, a odpůrce proto toto podání správně vyhodnotil jako připomínku. Není tedy pravdivé tvrzení, že byla navrhovatelka zbavena možnosti seznámit se s důvody zásahu do jejích práv. 12. Ze všech výše uvedených důvodů odpůrce navrhl, aby soud návrh zamítl. IV. Osoba zúčastněná na řízení 13. Krajský soud v Brně obdržel dne 21. 3. 2026 vyjádření společnosti Teplárny Brno, a. s., která se označila za osobu zúčastněnou na řízení. 14. Podle § 34 odst. 2 věta první a druhá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“), je navrhovatel povinen v návrhu označit osoby, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, jsou-li mu známy. Předseda senátu takové osoby vyrozumí o probíhajícím řízení a vyzve je, aby ve lhůtě, kterou jim k tomu současně stanoví, oznámily, zda v řízení budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení; takové oznámení lze učinit pouze v této lhůtě. 15. Jelikož navrhovatelka v návrhu osoby zúčastněné na řízení neoznačila a s ohledem na obsah návrhu nebylo lze tyto osoby jednotlivě určit, Krajský soud v Brně vyrozuměl potenciální osoby zúčastněné na řízení o probíhajícím řízení přípisem vyvěšeným na úřední desce soudu dne 30. 1. 2026. Současně je vyzval, aby svůj úmysl uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení sdělili soudu ve lhůtě 15 dnů od vyvěšení výzvy. Tato lhůta uplynula dne 16. 2. 2026. I kdyby soud vycházel z příznivějšího výkladu pro osoby zúčastněné na řízení, tj. že lhůta k oznámení účasti počíná běžet až doručením výzvy ve smyslu § 50l odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, užitém přiměřeně dle § 64 s. ř. s., tj. 10. dnem po vyvěšení, uplynula by lhůta k oznámení účasti dnem 24. 2. 2026. V uvedené lhůtě však soud neobdržel žádné takové oznámení Tepláren Brno, a. s. Prvním úkonem, který byl soudu doručen, bylo až výše uvedené vyjádření ze dne 21. 3. 2026. 16. Teplárny Brno, a. s., tedy nesplnily formální podmínku § 34 odst. 2 s. ř. s., a nejsou proto oso