1 Ao 2/2011 — Nejvyšší správní soud

66 A 6/2026- 609 - text  28 66 A 6/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Šebka, soudce Martina Kopy a soudkyně Kateřiny Mrázové v právní věci navrhovatele: M. K. X zastoupený advokátkou Mgr. Ing. Lindou Švancarovou Kobližná 47/19, 602 00 Brno proti odpůrci: statutární město Brno Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno zastoupený advokátkou Mgr. Sandrou Podskalskou Údolní 567/33, 602 00 Brno za účasti: 1) M. K. X 2) Ing. P. D. X 3) MVDr. Z. Ř. L. X 4) M. V. X 5) M. M. X 6) J. P. X všichni zastoupeni advokátkou Mgr. Ing. Lindou Švancarovou Kobližná 47/19, 602 00 Brno 7) D. Č. X v řízení o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, v rozsahu vymezení plochy RX na pozemcích parc. č. XA a parc. č. XB v k. ú. X, včetně navazující regulace DU.V2 a BU.R2 ve vztahu k těmto pozemkům, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel a osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Obsah návrhu, vyjádření odpůrce a vyjádření osob zúčastněných na řízení 1. Navrhovatel se domáhá zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025, Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna dne 10. 12. 2024 (územní plán nebo také nový územní plán). Návrh směřuje proti vymezení plochy s funkčním využitím Rekreace jiná (RX) včetně navazující regulace na pozemcích parc. č. XA a parc. č. XB v katastrálním území X (pozemky navrhovatele). Navrhovatel je vlastníkem obou uvedených pozemků. V procesu pořizování územního plánu uplatnil námitky, v nichž namítal nesoulad navržené regulace s faktickým stavem lokality, nepřiměřený zásah do vlastnického práva a nerovné zacházení ve srovnání s obdobnými lokalitami. 2. Navrhovatel považuje vypořádání jeho námitek za nekonkrétní a formální. Z odůvodnění podle něj není seznatelné, proč odpůrce pro danou lokalitu zvolil funkční využití RX, proč nepřijal řešení odpovídající pobytové rekreaci a jak vážil dopady do vlastnického práva. Navrhovatel odkazuje na požadavky kladené na odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jak je formuloval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 24. 11. 2010, čj. 1 Ao 5/2010-169. 3. Navrhovatel dále namítá porušení zásady proporcionality, subsidiarity, minimalizace zásahu a zákazu libovůle. Odkazuje na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, čj. 1 Ao 1/2009-120, podle něhož veškerá omezení vlastnických práv v územním plánování musí mít legitimní důvody, musí se provést jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším způsobem, nediskriminačně a bez libovůle. Lokalita X má faktický charakter dlouhodobě ustálené pobytové individuální rekreace. V území jsou rekreační objekty umožňující pobyt a rodinné trávení volného času, zděné stavby i objekty s číslem popisným. Regulace RX podle navrhovatele neodpovídá této realitě a je vůči jeho pozemkům přísnější, než je nezbytné. Navrhovatel se nedomáhá nároku na neměnnost územního plánu ani práva na změnu území na bydlení. Trvá však na tom, že řešení odchylující se od reality území musí být přesvědčivě a přezkoumatelně odůvodněné. Odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2023, čj. 5 As 340/2020-34, zdůrazňující požadavek kontinuity a koherence změn s ohledem na legitimní očekávání vlastníků. 4. Navrhovatel rovněž namítá nerovné zacházení oproti srovnatelným lokalitám. Poukazuje na to, že odpůrce v městských částech Žebětín a Bystrc vymezil plochy individuální rekreace (RI) pro fakticky srovnatelný typ území, aniž přezkoumatelně vysvětlil, proč pro X volí režim RX. Odvolává se na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 12. 2020, čj. 2 As 317/2018-35, podle něhož kroky dotýkající se vlastnických práv mají dopadat na jednotlivce v obdobném postavení obdobně a musí mít racionální důvody. Podobně z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2019, čj. 9 As 65/2019-29, plyne požadavek zkoumat, zda nedochází ke svévolným rozdílům v zacházení se srovnatelnými pozemky. 5. Navrhovatel konečně namítá nedostatek skutkových podkladů. Uvádí, že odpůrce přes opakované požadavky vlastníků nepořídil pro lokalitu podrobnější územní studii ani jiné konkrétní prověření, které by mohlo kvalifikovaně popsat realitu území a odůvodnit zařazení do plochy RX. Navrhovatel odkazuje na § 3 správního řádu a na obecný požadavek zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Územní studii odpůrce opakovaně přislíbil, avšak nikdy nezrealizoval. 6. Navrhovatel na podporu svého návrhu poukazuje na rozhodovací praxi zdejšího soudu ve věcech týkajících se územního plánu, konkrétně na rozsudky ze dne 7. 5. 2025, čj. 73 A 2/2025-84, ze dne 13. 5. 2025, čj. 64 A 1/2025-290, a ze dne 2. 6. 2025, čj. 65 A 3/2025-62, v nichž soud zrušil části opatření obecné povahy právě pro nepřezkoumatelnost a nedostatek konkrétního odůvodnění zásahu do vlastnických práv. 7. Odpůrce s návrhem nesouhlasí. Navrhovatel se podle něj snaží obcházet nelegální stav vyvolaný jeho stavbou č. e. 200, která v současné podobě nemá veřejnoprávní povolení. Domáhá se vstřícnějších podmínek pro budoucí výstavbu nad rámec předchozí územně plánovací dokumentace. Řešení zvolené v územním plánu se podle odpůrce opírá o zpracované územně plánovací podklady a je řádně odůvodněné. 8. K obsahu relevantních částí územního plánu a předchozí územně plánovací dokumentace odpůrce uvádí, že pozemky navrhovatele se již podle dřívějšího územního plánu (obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech územního plánu města Brna, ve znění pozdějších předpisů; starý územní plán) nacházely v ploše s objekty pro individuální rekreaci. I podle starého územního plánu bylo na pozemcích určených k plnění funkce lesa (PUPFL) nepřípustné zvětšovat plochu staveb a na plochách mimo PUPFL bylo možné umisťovat nové stavby jen podmíněně do 25 m². S rozsáhlejší stavební činností se na pozemcích navrhovatele nepočítalo. 9. Odpůrce dále poukazuje na to, že územní plán v dané lokalitě vycházel z územní studie Návrh využití zahrádkářských lokalit na území města Brna z roku 2018 (územní studie z roku 2018), která je územně plánovacím podkladem ve smyslu § 25 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tato studie člení tři charakterové typy lokalit – chatovou, transformační a zahrádkářskou. Pozemky navrhovatele studie zařadila mezi zahrádkářské lokality, u nichž z hlediska stavebního využití převládají drobné stavby a přístřešky. Studie rovněž vyhodnotila předmětnou lokalitu jako nevhodnou pro plochy rekreace s rekreačními objekty nebo plochy pobytové rodinné rekreace z důvodu nevyhovující dopravní a technické infrastruktury. Aktuálnost studie se dvakrát prověřovala (v srpnu a v prosinci 2022). 10. Odpůrce pak srovnává regulativy ploch RX a RI. V plochách RX je hlavním využitím individuální rekreace formou zahrádkaření s možností výstavby zahradních chat do 40 m² (v rekreační oblasti Přehrada do 50 m²). V plochách RI je hlavním využitím rekreace ve stavbách pro rodinnou rekreaci do 80 m². Bydlení je nepřípustné v obou typech ploch. Podstatný rozdíl tedy spočívá především v možnosti umístění nových staveb a v jejich velikosti. Celá lokalita X je v ploše RX. Plochy RI se v ní nevyskytují a nevyskytovaly se ani v předchozím územním plánu. 11. K vypořádání námitek navrhovatele odpůrce uvádí, že navrhovatel v procesu pořizování neúspěšně uplatnil vedle námitky i připomínku a další námitku obdobného znění. Vypořádání bylo podle odpůrce vždy řádně odůvodněné, přiměřené délce námitky a věcně reagovalo na jednotlivé argumenty. V odůvodnění se zmiňuje konkrétní důvod pro zařazení do plochy RX – jde o snahu o kontinuitu s předchozím územním plánem a nevhodnost lokality pro plochy RI s ohledem na dopravní a technickou infrastrukturu. Odpůrce připomíná, že požadavky na detailnost vypořádání námitek nesmí být přemrštěné. Mohlo by se jednat o nepřípustný zásah do práva na samosprávu, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11. 12. K namítané nepřezkoumatelnosti a zásahu do vlastnického práva odpůrce tvrdí, že zařazením do plochy RX nedochází k zásadní změně oproti předchozímu stavu. Podmínky využití území v podstatě kopírují předchozí regulaci a dosavadní užívání pozemků je i nadále přípustné. Odůvodnění je jako celek přezkoumatelné. Zároveň z procesní opatrnosti připomíná, že užívání stávajících legálně umístěných staveb se změna územně plánovací dokumentace nedotýká. Odkazuje na institut tzv. integrovaných jevů v kapitole 6.2 textové části územního plánu. Poukazuje i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 8. 2022, čj. 8 As 271/2020-68, podle něhož nový územní plán nemůže zasáhnout do již existujícího stavu a představuje závazný podklad pouze pro budoucí rozhodování v území. 13. Odpůrce však znovu upozorňuje, že stavba navrhovat