6 Ao 6/2010 — Nejvyšší správní soud

73 A 9/2025- 177 - text  17 73 A 9/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Polácha a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. ve věci navrhovatelů: a) L. K., nar. X bytem X b) J. K., nar. X bytem X c) L. V., nar. X bytem X všichni zastoupeni obecným zmocněncem L. K. bytem X proti odpůrci: Statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno zastoupeném advokátem Mgr. Pavolem Riškem sídlem Jakubská 156/2, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, v rozsahu regulace plochy Z.139 týkající se pozemků ve vlastnictví navrhovatelů a) a b) [parc. č. XA v k. ú. L.] a navrhovatele c) [parc. č. XB, parc. č. XC a parc. č. XD v k. ú. L.], takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v části textové a grafické v rozsahu regulace změnové plochy Z.139 (bod 1 přílohy č. 3 výroku závazné textové části) zahrnující pozemky ve vlastnictví navrhovatelů a) a b) [parc. č. XA v k. ú. L.] a navrhovatele c) [parc. č. XB, parc. č. XC a parc. č. XD v k. ú. L.]. II. Odpůrce je povinen zaplatit každému z navrhovatelů a), b), c) náhradu nákladů řízení ve výši 5 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Návrh 1. Navrhovatelé a), b) a c) se společně podaným návrhem, doručeným Krajskému soudu v Brně dne 15. 12. 2025, domáhají zrušení opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024 (dále také jen „ÚP Brno“ či „napadené OOP“), a to v rozsahu regulace plochy Z.139 týkající se pozemků v jejich vlastnictví, včetně zařazení těchto pozemků do změnových ploch. 2. Navrhovatelé brojí proti tomu, že se jejich pozemky nacházejí ve změnové ploše Z.139, která mění jejich funkční využití z dosavadní plochy s objekty pro individuální rekreaci na krajinnou zeleň, navíc bylo na jejich pozemcích nově vymezeno biocentrum. Namítají, že při regulaci plochy Z.139 nebyl respektován historický charakter daného území. Dotčené pozemky navrhovatelů jsou v katastru nemovitostí evidovány jako „zahrada“. Od 80. let 20. století až doposud se v lokalitě nachází zahrádkářská osada bez komunitního charakteru se samostatně oplocenými pozemky, které jsou napojeny na elektřinu a mají přívod pitné vody. Lokalita je ohraničena z jedné strany rušnou pozemní komunikací Brno-Podolí a z druhé strany korytem potoka Říčka. Odpůrce bez jakéhokoli odůvodnění rozdělil toto území dřívější zahrádkářské kolonie na tři samostatné plochy (Z.139, BI.R1 a K.067), byť dle jeho vlastního vysvětlení se má jednat o souvislou plochu územního systému ekologické stability (dále též „ÚSES“). Stavební parcely v ploše BI.R1 byly původně také zahradami, přičemž nyní tvoří nelogický předěl mezi plochami krajinné zeleně K.067 a Z.139. Navrhovatelé označují konkrétní pozemky v blízkém okolí, jejichž odlišná regulace oproti využití jejich pozemků je nelogická a diskriminační. 3. Plocha Z.139 dle navrhovatelů svým charakterem vůbec neodpovídá definicím krajinné zeleně ani biocentra. Krajinnou zelení má být více méně přírodní plocha s minimálními zásahy člověka v nezastavěném území; toto však pozemky v dané změnové ploše nesplňují. Jedná se totiž o zastavitelné plochy, které neleží ladem, ale jsou pravidelně obdělávány intenzivní lidskou činností, nacházejí se na nich různorodé stavby a mezi pozemky jsou vybudovány překážky (oplocení). Odpůrce nerespektuje ani vlastní charakteristiky ploch území uvedené v napadeném OOP. Nijak nevysvětluje, proč vymezuje krajinnou zeleň na pozemcích, které jsou aktivně využívány jako zahrady a na nichž se nachází množství stavebních objektů k individuální rekreaci. 4. Navrhovatelé nesouhlasí ani s vymezením retenční plochy na svých pozemcích. Odpůrce dle nich nerespektuje povodňové mapy Povodí Moravy. Nesprávně zakreslen je též rozsah rozlivu vody. Dále navrhovatelé upozorňují, že z předmětné retenční plochy jsou nekoncepčně vyňaty stavební parcely v ploše BI.R1. 5. Vymezení biocentra na pozemcích navrhovatelů není řádně odůvodněno. ÚP Brno neuvádí, proč veřejný zájem na vymezení daného prvku ÚSES právě na pozemcích navrhovatelů převažuje nad jejich soukromým zájmem. Primárně by biocentra měla být lokalizována do nezastavěných ploch, neboť jakákoliv zástavba je omezením funkce celého ekologického sytému. Ploty mezi jednotlivými zahrádkami představují překážky pro přirozenou migraci druhů, k níž má vymezení biocentra směřovat. Navrhovatelé akcentují, že pokud při vymezování ÚSES v urbanizovaném území nelze zcela naplnit jejich základní principy, je nutné zvážit nezbytnost takové regulace. Pro srovnání navrhovatelé poukazují na jiné biokoridory v Brně podél vodních toků (Medlánecký potok, Heršpická Leskava), které dle nich (na rozdíl od plochy Z.139) svým charakterem skutečně odpovídají definici ÚSES a jsou vymezeny logicky a na vhodných místech. 6. Navrhovatelé též tvrdí, že jejich námitky nebyly vypořádány přezkoumatelným způsobem. Odůvodnění toho, proč byly zamítnuty, je plné obecných frází; neuvádí ovšem konkrétní věcné důvody, které by obhajovaly novou regulaci v ploše Z.139. V ÚP Brno není nikde přezkoumatelně vysvětleno, proč zrovna na zvoleném místě (pozemku navrhovatelů) bylo vymezeno biocentrum a dané ploše bylo přiděleno využití krajinná zeleň. Odpůrce se nijak nevypořádal s argumentací navrhovatelů, že prvky ÚSES mají být umístěny v nezastavitelných plochách, bez přirozených a umělých překážek, v území tomu odpovídajícího charakteru. 7. Konečně navrhovatelé považují napadené OOP za rozporné se zásadou minimalizace zásahů do jejich vlastnického práva. Regulace plochy Z.139 je totiž nevhodná (jedná se o léta stabilizovanou plochu zahrádek), nepotřebná (vzájemná symbióza krajiny není v rozporu s dosavadním využitím pozemků), zbytečná (veřejnou zeleň lze vymezit okolo potoka za zahrádkami), nehospodárná (pro respektování stanoveného využití území by odpůrce musel pozemky vykoupit a přetvořit na skutečnou krajinnou zeleň). Navrhovaná změna je nadto diskriminační (některé zahrady v lokalitě odpůrce změnil na stavební pozemky, jiné na zeleň), nadto regulace není subsidiární a přiměřená. II. Vyjádření odpůrce 8. Odpůrce zdůrazňuje, že smyslem územního plánování není konzervace území v již existujícím stavu, nýbrž rozvoj území přispívající takovému využití, které v největší možné míře respektuje všechny veřejné i soukromé zájmy a hodnoty území. V případě plochy Z.139 sice napadeným OOP došlo k odchýlení se od dosavadní regulace (dle územního plánu z roku 1994 pozemky navrhovatelů spadaly do plochy s objekty pro individuální rekreaci). Tato změna nicméně nebyla svévolná a odpůrce ji řádně odůvodnil. Nosným důvodem napadené regulace byla potřeba vytvoření lokálního biocentra LBC.LI04, přičemž odborným podkladem pro jeho vymezení byl „Plán ÚSES pro katastrální území Líšeň, Slatina, Židenice“ (Ageris s.r.o., 2022)“ [dále též „plán ÚSES“]. Současně s tímto prvkem ÚSES bylo vhodné sladit i režim využití dané plochy jako zeleně krajinné, čímž byla zajištěna ochrana tohoto přírodního zázemí v krajině před intenzivní zástavbou. 9. Pozemky navrhovatelů jsou sice vedeny v katastru nemovitostí jako „zahrada“. Katastrální vyhláška však definuje druh pozemku pouze pro potřeby katastrální evidence; z hlediska územního plánování je tato kategorizace irelevantní. Stejně tak není podstatné, zda pozemky navrhovatelů svých charakterem aktuálně naplňují definiční kritéria, protože územní plán může do území přinášet změny oproti faktické situaci. Odpůrce též zdůrazňuje, že přijatá regulace nepředstavuje likvidaci zahrádkářské kolonie. ÚP Brno totiž obsahuje pravidla práce s tzv. integrovanými jevy, dle nichž doposud legálně umístěné zahradní chatky a další zařízení jsou v území přípustné; ke zrušení zahrádkářské kolonie proto v důsledku vydání napadeného OOP nedojde. 10. Odpůrci nepřísluší posuzovat správnost a úplnost vymezení záplavových území či jejich aktivních zón. Omezení výstavby v retenční ploše považuje odpůrce za zcela logické a přiměřené. 11. K vymezení biocentra odpůrce uvádí, že plán ÚSES zevrubně prověřil dané katastrální území z hlediska ekologicko-stabilizační funkce. Odpůrce nebyl oprávněn tento odborný dokument jakýkoli zpochybňovat či posuzovat, měnit nebo hledat jiná řešení dle požadavku navrhovatelů. Ke srovnání biokoridorů Medlánecký potok, Heršpická Laskava a biocentra vymezeného na pozemcích navrhovatelů uvádí, že tato problematika není předmětem ÚP Brna, nýbrž odborných podkladů pro ÚSES. 12. Navrhovatelé dle odpůrce nesprávně chápou nepřezkoumatelnost, neboť brojí proti vypořádání svých námitek kvůli tomu, že se jim nelíbí. Již jen z toho, že s rozhodnutím o námitkách vedou obsáhlou polemiku, je zřejmé, že je přezkoumatelné. Z vypořádání námitek lze dovodit, proč byla n