1 As 67/2011 — Nejvyšší správní soud

52 A 63/2019- 88 - text  - 9 - 52 A 63/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Dvořáka a soudců Aleše Korejtka a Petry Venclové, ve věci žalobkyně: Obec Desná se sídlem Desná 100, 570 01 Litomyš, zastoupená advokátkou Janou Zwyrtek Hamplovou se sídlem Olomoucká 261/36, 789 85 Mohelnice proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje se sídlem Komenského nám. 125, 530 02 Pardubice za účasti: L. J. zastoupená advokátem Petrem Stejskalem se sídlem Malé náměstí 125/16, 500 03 Hradec Králové o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2019, č. j. KrÚ - 34993/3/2019/OMSŘI/Dr, sp. zn. SpKrÚ 898/2019, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobě zúčastněné na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Na části pozemku ve vlastnictví obce x, který je v katastru nemovitostí evidován jako pozemková parcela č. X v k. ú. x (druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace), zbudovali manželé J. v letech 1996 - 1997 část nové opěrné zdi, jež nahradila stavebně nevyhovující starší opěrnou zeď. Jedná se o tuto stavbu (zdroj fotografie: mapy.cz): [anonymizováno] 2. Opěrná zeď je rozsáhlou a zachovalou stavbou, jejíž realizace byla nepochybně finančně nákladná. Opěrná zeď brání sesouvání svahu, na němž stojí nemovitosti ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení a dalších osob, a současně chrání přilehlou veřejně přístupnou pozemní komunikaci, do jejíhož tělesa nijak nezasahuje (a prima vista nebrání užívání této pozemní komunikace). Stavba opěrné zdi byla uskutečněna bez územního rozhodnutí a bez stavebního povolení. Jednalo se tak o stavbu nepovolenou. Stavebníci si též byli při stavbě vědomi toho, že přinejmenším z části staví opěrnou zeď na cizím pozemku - na pozemku ve vlastnictví obce Desná. Byl si toho vědom i tehdejší starosta obce Desná Stanislav Novák, avšak obec Desná žádné výhrady proti stavbě neměla. Stavebníci totiž měli se starostou obce Desná dohodnuto, že následně smluvně upraví vzájemné vlastnické vztahy. Tomu odpovídá i smlouva o prodeji mj. předmětné části pozemku ze dne 25. 9. 2000, schválená Zastupitelstvem obce Desná, a souhlas stavebního úřadu s rozdělením pozemku. K zamítnutí následného návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle výše zmíněné smlouvy došlo jen proto, že jeden z dotčených pozemků byl zatížen věcným břemenem, což vylučovalo jeho sloučení s částí pozemku ve vlastnictví obce Desná. Obec Desná tedy prokazatelně v minulosti měla v úmyslu předmětnou část pozemku [evidovaného v katastru nemovitostí jako pozemková parcela č. X v k. ú. x (dále též „pozemek p. č. X v k. ú. x“)] zastavěnou opěrnou zdí stavebníkům prodat, což stavebníky utvrdilo (dobrá víra) v tom, že obec Desná se stavbou opěrné zdi souhlasí. Výhrady začala obec Desná uplatňovat až po 15 letech (!) od dokončení stavby. 3. Dne 24. 7. 2013 zahájil věcně a místně příslušný stavební úřad (Městský úřad Litomyšl) dle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v rozhodném znění (dále též „stavební zákon“), řízení o odstranění stavby. Současně v souladu s § 129 odst. 2 stavebního zákona poučil osobu zúčastněnou na řízení o možnosti podat žádost o dodatečné povolení stavby. Osoba zúčastněná na řízení dne 12. 8. 2013 podala žádost o dodatečné povolení předmětné stavby. Stavební úřad tedy v souladu s § 129 odst. 2 stavebního zákona řízení o odstranění stavby přerušil a vedl řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby. Vzhledem k tomu, že žádost o dodatečné povolení stavby nebyla úplná, vyzval stavební úřad osobu zúčastněnou na řízení, aby stavebnímu úřadu prokázala existenci vlastnického práva k pozemku p. č. X v k. ú. x nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku p. č. X v k. ú. x. 4. Osoba zúčastněná na řízení se (společně s M. J.) obrátila na civilní soud s návrhem na uspořádání poměrů mezi vlastníkem pozemku (obcí Desná) a vlastníkem stavby ve smyslu § 135c odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Návrhu bylo vyhověno a rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 28. 8. 2017, č. j. 6 C 222/2014-263, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 6. 2. 2018, č. j. 22 Co 203/2016-302, byla za náhradu stanovenou znaleckým posudkem (48 000 Kč) zřízena služebnost odpovídající právu každého vlastníka pozemkových parcel č. X a č. X v k. ú. x mít umístěnu stavbu části opěrné zdi na pozemku p. č. X v k. ú. x, a to v rozsahu geometrického plánu číslo 208-81/2015, vyhotoveného Geodetickou kanceláří – H. H. Soudy přihlédly k tomu, že odstraněním opěrné zdi by došlo nejen k znehodnocení materiální hodnoty představované touto zdí, ale vniklo by značné riziko vážného poškození jak pozemků a staveb stavebníků, tak i samotné pozemní komunikace na pozemku p. č. X v k. ú. x. Postavením opěrné zdi nevznikla obci Desná ani osobám užívajícím pozemní komunikaci žádná závažná újma, neboť opěrná zeď do vlastní pozemní komunikace nijak nezasahuje ani netvoří pevnou překážku ve smyslu § 29 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o pozemních komunikacích“). Pozemní komunikace plnila svoji funkci v plném rozsahu i mnoho let po zřízení opěrné zdi, aniž by proti stavbě opěrné zdi kdokoliv vznášel námitky. Soudy zohlednily rovněž to, že stavebníci věděli, že z převážné části staví na cizím pozemku, avšak toho si byla vědoma i obec Desná, a nejen, že proti stavbě nezakročila, nýbrž dokonce činila kroky k nápravě právního stavu věci prodejem části pozemku p. č. X v k. ú. x. Výhrady obce Desná vznášené po cca 15 letech od dokončení opěrné zdi soudy vyhodnotily jako snahu o nikoliv konstruktivní řešení problému. Z těchto důvodů soudy nepřistoupily k odstranění stavby. Zeď ani nepřikázaly do vlastnictví obce Desná, neboť nebyl dán její souhlas s takovým postupem. Za této situace soudy přistoupily ke zřízení věcného břemene k zastavěné části pozemku p. č. X v k. ú. x ve prospěch každého vlastníka pozemkových parcel č. X a č. X v k. ú. x. Závěry nalézacích soudů aproboval jak Nejvyšší soud (srov. usnesení ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2142/2018), tak Ústavní soud (srov. usnesení ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 4002/18). 5. Osoba zúčastněná na řízení tak získala občanskoprávní titul k umístění stavby na části pozemku p. č. X v k. ú. x [§ 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona]. 6. Osoba zúčastněná na řízení dále předložila stavebnímu úřadu závazné stanovisko věcně a místně příslušného silničního správního úřadu (Městského úřadu Litomyšl, odboru místního a silničního hospodářství). Silniční správní úřad vyslovil souhlas s dodatečným povolením stavby opěrné zdi, neboť stavba opěrné zdi nezasahuje do tělesa pozemní komunikace ani do jejího průjezdního profilu (nevytváří tedy pevnou překážku ve smyslu § 29 zákona o pozemních komunikacích). 7. Vzhledem k tomu, že osoba zúčastněná na řízení prokázala, že předmětná stavba a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území, b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje, c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem, jak to vyžaduje § 129 odst. 3 stavebního zákona, stavební úřad postupoval v souladu s § 129 odst. 2 stavebního zákona a rozhodnutím ze dne 19. 11. 2018, č. j. MěÚ Litomyšl 100805/2018, sp. zn. SZ MěÚ, dodatečně stavbu opěrné zdi (u čp. X v obci Desná) na pozemcích evidovaných v katastru nemovitostí jako p. p. č. X a p. p. č. X v k. ú. x (dále též „předmětná stavba“) povolil. Následné odvolání obce Desná žalovaný [poté, co si v souladu s § 149 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), vyžádal potvrzení nebo změnu závazného stanoviska Městského úřadu Litomyšl, odboru místního a silničního hospodářství (silničního správního úřadu)] rozhodnutím ze dne 6. 5. 2019, č. j. KrÚ - 34993/3/2019/OMSŘI/Dr, sp. zn. SpKrÚ 898/2019, zamítl a rozhodnutí Městského úřadu Litomyšl ze dne 19. 11. 2018, č. j. MěÚ Litomyšl 100805/2018, sp. zn. SZ MěÚ, potvrdil. 8. Proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2019, č. j. KrÚ - 34993/3/2019/OMSŘI/Dr, sp. zn. SpKrÚ 898/2019, podala obec Desná (dále též „žalobkyně“) žalobu, v níž namítala, že žalobou napadené rozhodnutí je nezákonné, jelikož dodatečným povolením předmětné stavby „dochází k faktickému vyvlastnění“ (navíc „v neprospěch veřejnoprávního subjektu, kterým obec je“), „neboť obec o pozemek trvale přichází“. Vzhledem k okolnostem, za nichž byla předmětná stavba zbudována, je