5 As 22/2011 — Nejvyšší správní soud

30 A 7/2021- 112 - text  12 30 A 7/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph. D. a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobců: a) Ing. B. P. b) O. P. oba zastoupeni Mgr. Alexejem Štěrbou, advokátem se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1 proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové za účasti: 1. L. P. 2. Město Chlumec nad Cidlinou sídlem Klicperovo náměstí 64 3. M. P. 4. PhDr. J. S. v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. prosince 2020, č. j. KUKHK-20037/ZP/2021-12, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobci se žalobou ze dne 22. 1. 2021 domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 12. 2020, č. j. KUKHK-20037/ZP/2021-12 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobců, stejně jako odvolání osoby zúčastněné na nařízení, Města Chlumec nad Cidlinou. Odvolání byla podána proti rozhodnutí Městského úřadu Chlumec nad Cidlinou, odboru výstavby a životního prostředí, ze dne 4. 5. 2020, č. j. CHLNC-1950/20/OVŽP 552/2019-Men (dále též jen „městský úřad“ a „prvoinstanční rozhodnutí“). 2. Prvoinstančním rozhodnutím městský úřad nepovolil podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“), kácení 8 ks dřevin, které svou velikostí překračovaly hodnotu podle § 3 vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně se jednalo o 8 ks Javoru mléčného „Crimson King“ s obvody kmenů (měřenými ve výšce 130 cm nad zemí) 163, 201, 179, 170, 188, 163, 173 a 195 cm, nacházejících se na pozemkové parcele číslo X v katastrálním území (dále jen „předmětné stromy“). II. Obsah žaloby 3. V úvodu žaloby žalobci shrnuli průběh správního řízení a věnovali se vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení, zda jsou splněny podmínky řízení před správním soudem. 4. Dále uvedli konkrétní důvody, pro které je podle nich napadené rozhodnutí nezákonné. Napadené rozhodnutí, stejně jako rozhodnutí prvoinstanční, je podle žalobců založeno na nesprávném a nedostatečném posouzení relevantních skutkových otázek podstatných pro rozhodnutí ve věci. Správní orgány neprovedly test proporcionality soukromých a veřejných zájmů a bez dalšího upřednostnily veřejný zájem nad zájmem žalobců. Žalobci předložená skutková tvrzení ponechaly správní orgány prakticky bez povšimnutí, případně je vypořádaly stručně a obecně, tedy nedostatečně a nepřesvědčivě. 5. Podle žalobců je navíc výrok napadeného rozhodnutí nepřezkoumatelný, neboť žalovaný nevypořádal řadu argumentů žalobců svědčících pro povolení kácení předmětných stromů a řadu svých dalších závěrů nijak nezdůvodnil. Žalovaný měl též podle žalobců pochybit tím, že nekriticky převzal veškeré závěry znaleckého posudku č. 196/20 ze dne 9. 10. 2020 zpracovaného Ing. P. B., Ph. D., aniž by provedl vlastní správní uvážení a zohlednil další podklady. Znalec při tvorbě zmíněného posudku navíc přehlížel zcela excesivní rušení vlastnického práva žalobců k jejich pozemku. 6. Správními orgány uváděné důvody zachování předmětných stromů nemají podle žalobců oporu ve správním spisu. Nadto žalobci namítli absenci úvahy správních orgánů o vzniku ekologické újmy, která kácením dřevin vznikne, jelikož tato úvaha musí být podle Metodické instrukce odboru obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí České republiky (dále jen „MŽP“) k aplikaci § 8 a § 9 ZOPK součástí vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Správní orgán se tak vůbec nezabýval, zda by kácením předmětných stromů mohla vzniknout ekologická újma, ani zda by takovou újmu bylo možné kompenzovat náhradní výsadbou. Žalobci přitom vyjádřili přesvědčení, že i kdyby taková újma vznikla, bylo by ji možné kompenzovat právě náhradní výsadbou. Žalovaný je toho názoru, že nebyl povinen tuto úvahu provést, jelikož skácení předmětných stromů nepovolil. Žalobci naopak tvrdí, že k této úvaze jsou správní orgány povinny vždy, aby při rozhodování o žádosti posoudily všechny relevantní okolnosti. 7. Žalobci dále uvedli, že záměr navrhovatele na pokácení předmětných stromů podporují kvůli zcela extrémnímu rušení svého vlastnického práva k pozemkům č. X a č. st. Xa, oba v katastrálním území. Ke zmíněnému rušení dochází zejména extrémním spadem listí, větví a nažek z předmětných stromů na pozemek žalobců, jakož i významnými převisy větví předmětných stromů nad pozemek žalobců. K uvedenému žalobci poukázali na v době sepisu žaloby nepravomocný rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 12. 2018, č. j. 13 C 49/2017-369, kterým bylo městu Chlumec nad Cidlinou uloženo zdržet se jakékoli imise spadem listí, nažek a větví z předmětných stromů na pozemky žalobců. 8. Kromě nutnosti zvýšené péče o jejich zahradu upozornili žalobci na excesivní zanášení filtračního systému jejich bazénu spadem z předmětných stromů, a též na časté zanesení okapů zahradního domku i rodinného domu zmíněným spadem. K posledně uvedenému jevu může navíc dojít v průběhu jediné bouřky, okapy mohou přetékat a voda z nich může zatékat do fasády domu. Dlouhodobé zatékání do fasády si navíc může vynutit její celkovou rekonstrukci, či výměnu. V souvislosti s prováděním odklízecích prací spadu z předmětných stromů žalobci připomněli, že jsou již důchodového věku. Uvedené argumenty žalobci uvedli ve správním řízení před oběma správními orgány, ty se s nimi ve svých rozhodnutích však nevypořádaly. 9. Žalobci uvedli, že k jejich argumentaci žalovaný konstatoval, že závažným důvodem potřebným k povolení kácení dřevin může být nadměrné zastínění domu, poškození stavby kořeny či větvemi, nebo umístění nové stavby. Nemohou jimi však být běžné projevy vývoje a růstu dřevin, spočívající např. v opadávání listů, plodů či jehličí. Uvedený závěr však žalobci považují za vnitřně rozporný, jelikož není zřejmé, proč imise v podobě stínění důvodem pro povolení kácení být může a imise v podobě spadu listí, nažek a větví (s následky výše popsanými) už nikoli. 10. Stejně tak žalobci nesouhlasili se závěrem žalovaného, že citlivě a odborně provedeným řezem lze snížit míru opadu listí na pozemky žalobců, případně je možno dohodnout participaci vlastníka předmětných stromů, tj. města Chlumec nad Cidlinou, na odklízení spadu, jelikož město již tento úklid provádí na svých pozemcích v bezprostředním sousedství. Závěr o možném provedení řezu, který by měl za následek snížení imisí z předmětných stromů, podle žalobců odporuje znaleckým posudkům, jež jsou součástí správního spisu. K absenci efektu po provedení řezu žalobci uvedli, že vlastník předmětných stromů v minulosti, naposledy počátkem roku 2020, prováděl řezy v maximální možné míře vyplývající ze znaleckého posudku Ing. J. K., jež je součástí správního spisu, a žádný efekt takové řezy neměly. Není tedy zřejmé, z čeho žalovaný dovozuje opak. V tomto ohledu je tak napadené rozhodnutí navíc nepřezkoumatelné. 11. Bez opory ve správním spisu je podle žalobců též závěr o běžné přítomnosti středně velkých a velkokorunných dřevin v obdobných funkčních typech městské zeleně, a v obdobné blízkosti od sousedních pozemků. Uvedenou problematikou se zabýval Okresní soud v Hradci Králové v řízení vedeném u něj pod sp. zn. 13 C 49/2017, jelikož provedl šetření prakticky na celém území města Chlumec nad Cidlinou, přičemž lze na jeho základě uzavřít, že nikde na území jmenovaného města stejná situace nenastává. Nebylo tedy zjištěno, že by se někde ve městě na hranici dvou pozemků různých nacházely takto vzrostlé velkokorunné dřeviny. K otázce umístění předmětných stromů žalobci připomněli, že tyto se nacházejí v intravilánu obce, v části určené městskému a příměstskému bydlení, přičemž v takové části lze podle žalobců důvodně očekávat, že vlastníci domů a zahrad nebudou rušení extrémním spadem listí, větví a nažek. Konstatování městského úřadu, že předmětné stromy rostou v plochách občanského vybavení, kde je zeleň přípustná, nepovažují žalobci za dostatečné vypořádání vznesené argumentace. 12. K důvodům pro zachování předmětných stromů žalobci uvedli, že skutečnost, že předmětné stromy jsou relativně zdravé a střednědobě udržitelné (když i to není jisté s ohledem na znalecké posudky založené ve správním spisu), nemůže být důvodem pro strpění extrémního spadu, jak o něm bylo pojednáno výše. K dalšímu důvodu pro nepovolení skácení předmětných stromů uvedly správní orgány jejich stínicí funkci ve vztahu k přilehlému dětskému hřišti. Žalobci k tomu uvedli, že tento závěr nemá oporu ve správním spisu a podle žalobců je vliv předmětných stromů na přilehlé hřiště z