6 As 171/2020 — Nejvyšší správní soud

30 A 91/2021- 109 - text  37 30 A 91/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D. a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce: JUDr. F. K. zastoupen advokátkou Mgr. Petrou Raškovou sídlem Breitfeldova 704/1, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové za účasti: Ředitelství silnic a dálnic ČR sídlem Na Pankráci 546/56, 145 05 Praha 4 zastoupeno advokátem Mgr. Jiřím Sitou sídlem Rybná 14, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 12. října 2021, č. j. KUKHK-34752/DS/2021 – 2 (Ma), takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 1. 11. 2021 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 10. 2021, č. j. KUKHK-34752/DS/ 2021 – 2 (Ma), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Jaroměř ze dne 30. 7. 2021, č. j. PDMUJA 30905/2021. 2. Vyvlastňovací úřad prvého stupně rozhodl posledně uváděným rozhodnutím tak, že výrokem I. odňal vlastnické právo k pozemku žalobce, konkrétně tedy k pozemku p. č. XA, ve výměře X m², evidovaného v druhu pozemku orná půda, zapsaného na LV č. XB u katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště X (dále jen „Vyvlastňovaný pozemek“ či „Předmětný pozemek“). Vlastnické právo výrokem I. uváděného rozhodnutí přešlo na Českou republiku s tím, že příslušnou k hospodaření s touto nemovitostí je státní příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen „Osoba zúčastněná na řízení“ či „ŘSD ČR“). 3. Výrokem II. rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu prvého stupně byla určena lhůta k uskutečnění účelu vyvlastnění a výrokem III. byla stanovena výše náhrady za vyvlastnění ve výši X Kč. 4. Žalobce se podanou žalobou domáhá vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného a zároveň i rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu prvého stupně, eventuálně jejich zrušení pro nezákonnost z důvodů, které jsou popsány níže v jednotlivých žalobních bodech. II. Obsah žaloby 5. Prvním žalobním bodem žalobce napadal rozhodnutí vyvlastňovacích úřadů obou stupňů pro jejich nicotnost. Uvedl, že nevlastní žádný pozemek zapsaný na LV č. XB, nýbrž je vlastníkem pozemku parc. č. XA a tento je již rok zapsán na jinak číselně označeném LV (konkrétně na LV č. XC). 6. Dle názoru žalobce, který opíral odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 61/91, nelze mít za to, že by bylo možné rozhodnutí o vyvlastnění na tento jiný pozemek vztáhnout a že by na základě vyvlastňovacího rozhodnutí mohl být dokonce proveden v katastru nemovitostí příslušný vklad. Rozhodnutí vyvlastňovacích úřadů (oproti rozhodnutí soudu) nelze totiž zapsat jinak než po řádném vkladovém řízení. Dle názoru žalobce je tak vyloučeno, aby rozhodnutí vyvlastňovacích úřadů nabylo právních účinků a bylo vykonatelné provedením jeho vkladu do katastru nemovitostí, a proto je na místě je označit za nicotné. 7. Druhým žalobním bodem žalobce namítl podjatost, respektive odkázal na námitku podjatosti, kterou po vyrozumění o zahájení daného vyvlastňovacího řízení uplatnil a kterou uplatňuje i danou žalobou, a to s tím, že o ní nebylo a nemohlo být dříve soudem řádně rozhodnuto, neboť k danému spisu nebyl (přes návrh vyvlastňovaného, jenž však nebyl vyvlastňovacím úřadem prvého stupně zaprotokolován) připojen předchozí spis o vyvlastnění Předmětného pozemku vedený u vyvlastňovacího úřadu prvého stupně pod spis. zn. VÝST-378/2014-W. V řízení sp. zn. VÝST-378/2014-W jsou kromě námitky podjatosti též uvedeny důkazy, na které žalobce odkazoval a nyní znovu odkazuje. 8. Žalobní bod týkající se podjatosti dále žalobce rozdělil do de facto dvou dílčích žalobních bodů. 9. Dílčím žalobním bodem 2.1. žalobce namítal systémovou podjatost vyvlastňovacích úřadů obou stupňů (tedy jak žalovaného, Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, tak Městského úřadu Jaroměř). 10. Svůj závěr o systémové podjatosti vyvlastňovacích úřadů žalobce dále rozvedl v dílčích tvrzeních. K jejich prokázání odkazoval zejména na novinové články, potažmo obsah smluv, na které poukazoval. Uvedl, že: a) Mezi Osobou zúčastněnou na řízení a vyvlastňovacími úřady byla uzavřena dohoda o vyvlastňování sjednaná za účelem vyvlastňování pozemků soukromých majitelů půdy určených pro výstavbu dálnic a silnic I. třídy; o této dohodě referoval na tiskové konferenci k tomu svolané tehdejší hejtman Královéhradeckého kraje L. F. v prosinci 2014. b) Mezi Osobou zúčastněnou na řízení a Královéhradeckým krajem a obcemi (míněno obcemi Jaroměří či Hradec Králové) bylo v intencích této dohody sjednáno, že těm majitelům půdy, kteří nebudou ochotni prodat půdu za netržní cenu, nabídne výkup půdy kraj či obec Jaroměř a Hradec Králové či třetí osoba. c) Dle uvedené dohody oslovil v průběhu vyvlastňovacího řízení vedeného před vyvlastňovacím úřadem prvého stupně pod sp. zn. VÝST-378/2014-W bývalý náměstek Krajského úřadu Královéhradeckého kraje Ing. H., statutárního zástupce společnosti JUTA, a.s., Dvůr Králové, se žádostí, aby za tržní cenu vykoupila předmětný pozemek od vyvlastňovaného akciová společnost JUTA, která by jej následně převedla za netržní cenu na Osobu zúčastněnou na řízení. Kupní smlouvu na tuto transakci (nerespektující předkupní právo státu) přitom vypracovala Osoba zúčastněná na řízení. d) Podklady pro kupní smlouvy na tržní cenu půdy v rozpětí 400 Kč - 600 Kč/1 m² uzavírané Královéhradeckým krajem se soukromými vlastníky půdy, která je určena pro stavbu různých silnic I. či II. třídy, zpracovává Krajský úřad Královéhradeckého kraje, a tyto smlouvy jsou následně schvalovány Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje. Přesto tentýž úřad – Krajský úřad Královéhradeckého kraje, a to v rámci vyvlastňovacího řízení vedeného s žalobcem a jeho manželkou ohledně jiných pozemků určených pro stavbu silnice I. třídy, opakovaně uvedl, že není seznámen s jinými znaleckými posudky o cenách této půdy než v rozpětí 25 – 35 Kč/1 m², a proto má být znalecký posudek na tržní cenu Ing. J. B. „zásadně chybný“. e) V dané souvislosti žalobce odkázal i na věc vedenou před zdejším soudem pod sp. zn. 30 A 42/2021 a jeho skutkové závěry ohledně intervencí zástupce vyvlastnitele vůči Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, a to stran nařízení jednání v jiné věci vedené vyvlastnitelem vůči manželům K.. 11. Dále žalobce zdůraznil, že při rozhodování o námitce podjatosti nemusí být podjatost rozhodujícího úředníka prokázána; postačí totiž, že jsou zde důkazy svědčící o důvodných pochybnostech o jeho nepodjatosti. Odkázal na obsah rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 05. 2017, č. j. 7 As 335/2016-54, o tzv. systémové podjatosti, která byla v této věci doložena, a to včetně konkrétních jednání a skutků, které systémovou podjatost, danou zájmem politiků, úředníků i médií na stavbě dálnice D 11 i stavbě obchvatu Jaroměře, doprovázejí (z mediálních výstupů viz např. opakované televizní reportáže redaktora České televize V. W. týkající se této věci; televizní reportáže jsou dle názoru žalobce obecně známou a snadno dohledatelnou skutečností, a proto nemusejí být prokazovány). 12. Důvod podjatosti vyvlastňovacích úřadů žalobce shledával v tom, že vyvlastňovací úřad prvého stupně nařídil ústní jednání v době, kdy ještě nebylo pravomocně rozhodnuto Vrchním soudem v Praze ve smyslu § 104a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) o tom, zda žalobcem uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání pozemku v souvislosti s geologickým průzkumem pro stavbu dálnice D 11 je součástí vyvlastňovacího řízení a má o něm být rozhodnuto. Vrchní soud v Praze následně rozhodl o tom, že jde o nárok soukromoprávní, který mají řešit obecné civilní soudy, konkrétně soudy civilní. V době nařízení jednání ve věci vyvlastnění vyvlastňovacím úřadem prvého stupně ale tento závěr nebyl znám. Dle názoru žalobce tak vyvlastňovací úřad prvého stupně v době nařízení jednání neměl pravomoc rozhodnout o náhradě za vyvlastnění. 13. Popsané skutečnosti a k nim navržené důkazy prokazují velmi úzký zájmový (na výstavbě dálnice a silnice I. třídy – obchvat Jaroměře), jakož i majetkoprávní vztah mezi Osobou zúčastněnou na řízení, Královéhradeckým krajem a jeho úřadem, jakož i s obcí Jaroměř a jejím úřadem, ohledně vzájemné spolupráce při vyvlastňování pozemků soukromých majitelů půdy, které jsou určeny pro stavbu dálnic či silnic. Mezi těmito subjekty byl vypracován poměrně sofistikovaný způsob vykupování a vyvlastňování pozemků za účelem jejich snadnějšího získávání, který však nejen, že porušuje předkupní právo státu vzniklé dle § 101 zákona č. XF/2006 Sb., o územním plánov