8 As 34/2013 — Nejvyšší správní soud

31 A 4/2019- 91 - text  13 31 A 4/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY[OBRÁZEK] Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce: TCM POINT s. r. o., IČ 28785517 sídlem Masarykovo náměstí 18, 549 54 Police nad Metují zastoupen JUDr. Davidem Karabcem, advokátem, sídlem Na Stráži 1306/5, 180 00 Praha, proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce inspektorát v Hradci Králové, IČ 75014149 sídlem Březhradská 182, 503 32 Hradec Králové o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. března 2019, č. j. SZPI/AK664-1/2019, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. března 2019, č. j. SZPI/AK664-1/2019, se zrušuje a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 17 923 Kč, tyto k rukám zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou ze dne 6. 5. 2019 podanou včas u Krajského soudu v Hradci Králové domáhal zrušení jednak rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorát v Hradci Králové (dále jen „žalovaný“) ze dne 11. 3. 2019, č. j. SZPI/AK664-1/2019, kterým bylo změněno Opatření č. P019-61261/19/D, jednak Sdělení o vyřízení námitek ze dne 28. 3. 2019, č. j. SZPI/AJ625-14/2019 (dále jen „Sdělení“), kterým bylo shledáno, že námitky proti protokolu o kontrole č. P019-61261/19 (dále jen „Protokol“) nejsou důvodné. Usnesením ze dne 12. 5. 2021 bylo řízení o žalobě proti Sdělení vyloučeno k samostatnému projednání. II. Obsah žaloby 2. Žalobce úvodem sdělil, že z bodu 2 Protokolu plyne, že předmětem kontroly bylo uvádění zavádějících informací u potravin dle článku 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (dále jen nařízení (EU) č. 1169/2011). Žalobce vznesl proti kontrolním zjištěním námitky, a to z důvodu, že žalovaným je opětovně uváděno, že použitím termínu „medicinální houby“ dochází k připisování vlastností potravinám, které umožňují zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo vyloučit a mohlo tak být ovlivněno nákupní rozhodnutí průměrného spotřebitele ve prospěch uskutečnění nákupu takové potraviny, neboť označení „medicinální“ je zavádějící informací ve smyslu článku 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 a tedy v rozporu s citovaným nařízením. Ačkoliv žalovaný neuložil žádné opatření k odstranění zjištěných nedostatků, s odkazem na to, že popisovaný stav je předmětem Opatření č. P902- 60316/18/D02 ze dne 1. 2. 2018, žalovaný měl podle názoru žalobce vyčkat výsledků správní žaloby podané u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 A 82/2018 proti výroku žalovaného „že kontrolovaná osoba porušila ustanovení § 5d odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., tak jak je uvedeno na straně č. 12 v čl. III. protokolu č. P930-60316/18 ze dne 2. května 2018, čímž nebylo splněno zvláštní opatření č. P902-60316/18/D02 v plném rozsahu a zvláštní opatření č. P902-60316/18/D v bodě D02 nadále trvá“. Žalobce je toho názoru, že předmětem tohoto řízení je nejen nezákonnost tohoto rozhodnutí žalovaného, ale také (předběžná) právní otázka, zda užívání pojmu „medicinální“ porušuje ustanovení shora uvedených právních předpisů. 3. Žalobce dále uvedl, že nařízení (EU) č. 1169/2011 je vždy nutné vykládat z pohledu tzv. průměrného spotřebitele, jehož definice vychází především z rozhodovací praxe soudů. Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES ze dne 11. 5. 2005, o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (dále jen „směrnice č. 2005/29/ES“) je průměrným spotřebitelem takový spotřebitel, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, a to s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory. Tuto definici vymezil Soudní dvůr Evropské unie a jedná se o tzv. normativní model průměrného spotřebitele. Každý přiměřeně dobře informovaný, rozumně pozorný a opatrný adresát takového sdělení je schopen rozpoznat, že v případě hub se vždy jedná o doplněk stravy, který má dodat lidskému organismu prospěšné látky, které v běžných potravinách nenajde. Rozhodně tedy běžně používaný název „medicinální“ nelze brát jako zdravotní tvrzení. Jde o přenesení tradiční čínské medicíny a účinků hub (botanicals) do současnosti, kdy povědomí a očekávání průměrného spotřebitele je dostatečným korektivem. 4. Průměrný spotřebitel nemá u potravinového doplňku, kterým výrobky žalobce jsou, taková očekávání jako u léčiva. Spotřebitel ví, že si kupuje potravinový doplněk vyrobený z hub a nemůže tudíž očekávat stejné účinky jako u léčiva (léku), které podléhá schválení státními orgány. Nejde tedy o nedovolená tvrzení ani o zavádějící informace. Pokud je tedy žalobci vytýkáno užívání slova „medicinální“, resp. sousloví „medicinální houby“, jde o nesprávné posouzení. Pojem „medicinální houby“ je nejbližší překlad anglického „medicinal fungi“, což je celosvětově uznávané označení určité skupiny hub s vyšším poměrem bioaktivních látek. I české označení je standardní a známé, vyskytuje se i v odborné literatuře. Dle žalobce je právě touto odbornou osvětou vytvářeno povědomí průměrného spotřebitele o účincích potravinových doplňků, kterými léčivé houby jsou, aniž by jim spotřebitel nutně dával jiný význam. 5. Stejným způsobem jako medicinální houby jsou na trh uváděny i léčivé rostliny, kde by bylo možné argumentovat seznamem obsahujícím stovky položek, např. Meduňka lékařská, Heřmánek lékařský, kde spotřebitel rovněž neočekává léčivé účinky nahrazující standardní léčivo. Žalobce proto nesouhlasí, že nedodržel čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 tím, že označil a uváděl na trh potraviny, které byly označeny v hlavním zorném poli na etiketě a při jejich grafickém znázornění při prodeji komunikačními prostředky na dálku zavádějící informací „medicinální“. Žalobce nesouhlasí s tvrzením, že toto označení je patrné na grafickém znázornění potravin při uvádění na trh. Ze snímků etiket, které jsou přílohou Protokolu č. P019-61261/19 jako Fotodokumentace, nevyplývá nic jiného než to, že sousloví „medicinální houby“ tvoří pouze okrajovou součást loga Mycomedica a nachází se zcela mimo zorné pole spotřebitele. Hlavní informací na obalu výrobku je jeho obchodní označení a vyobrazení výrobku, včetně informace o jeho složení. Žádný průměrný spotřebitel, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, a to s i ohledem na jeho sociální, kulturní a jazykové faktory tedy podle názoru žalobce nemůže zaměnit tyto výrobky za výrobky jiného složení, např. z hub nebo jeho částí, popř. extraktů, jak se snaží žalovaný dovodit. K takovému závěru žalovaný nemůže dojít, aniž by předtím provedl průkazné a dostatečně reprezentativní šetření mezi spotřebiteli. Závěr žalobce o porušení článku 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011 tedy nemůže obstát, neboť toto posouzení v daném případě vychází pouze z volné úvahy žalovaného, aniž by bylo jakkoliv odůvodněno relevantními důkazními prostředky. Takové tvrzení je nutné považovat za nepřezkoumatelné a tedy za nezákonné, a to včetně souvisejícího Opatření č. P019-61261/19/D k nápravě zjištěných nedostatků. Z uvedených důvodů proto žalobce nemůže souhlasit s tvrzením žalovaného, že by v konečném spotřebiteli mohl vzbudit dojem, že předmětné potraviny obsahují ve svém složení houby či jejich složky, a to z hlediska vlastností složení předmětných potravin. 6. Žalobce vznesl námitky také proti kontrolním zjištěním uvedeným v bodě 4, a to z toho důvodu, že žalovaný dostatečně nepřihlédl k závažnosti ekonomického poškození žalobce. Množství etiket, na kterých je uveden pojem „medicinální houby”, spotřebuje žalobce za výrazně delší období, než pouze do 1. 9. 2019, resp. do 1. 10. 2019; předběžný odhad je nejméně do 31. 12. 2020. Jedna etiketa přitom stojí cca 6,-Kč, což v aktuálním množství znamená značnou ekonomickou ztrátu pro žalobce přesahující 1.000.000,-Kč, jak bylo doloženo. Všechny etikety byly navíc před uvedením výrobku na trh schváleny Ministerstvem zdravotnictví ČR, včetně pojmu „medicinální“. To vše za situace, kdy ve skutkově shodné věci je žalobcem proti žalovanému vedeno u Krajského soudu v Hradci Králové řízení pod sp. zn. 30 A 82/2018, přičemž v dané věci nebylo doposud rozhodnuto, kdy toto rozhodnutí má charakter předběžné otázky s přímým dopadem na rozhodovací praxi žalovaného v této věci. 7. Závěrem žalobce sdělil své přesvědčení, že jednáním žalovaného dochází k diskriminačnímu jednání vůči žalobci s prvky libovůle a tím dochází k porušení práva na spravedlivý proces. Opakované kontroly žalobce nepři