8 As 310/2021 — Nejvyšší správní soud

30 A 21/2023- 134 - text  12 30 A 21/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D., ve věci žalobce: Ing. M. H., BSc., IČO: 74384350 se sídlem podnikání třída Edvarda Beneše 573/94, Hradec Králové zastoupen Mgr. Jiřím Šlencem, advokátem se sídlem Velké náměstí 148/11, Hradec Králové proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát se sídlem Květná 15, Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 12. 2022, čj. SZPI/BF601-28/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a rozhodnutí správního orgánu 1. Žalobce se žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, který zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Hradci Králové (dále také jen „správní orgán I. stupně“ nebo „SZPI“) ze dne 5. 10. 2022, čj. SZPI/BF601-25/2022, kterým mu byla uložena pokuta ve výši 40 000 Kč za přestupek podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 146/2002 Sb.“), tím, že porušil povinnost stanovenou v § 4b odst. 1 téhož zákona. 2. Tohoto přestupku se měl dopustit tím, že ke dni 14. 1. 2022 nesplnil opatření ze dne 7. 11. 2019, č. P115-60118/19/D, bod D01, ve znění rozhodnutí ze dne 18. 11. 2019, čj. SZPI/BQ644-9/2019, jímž mu bylo uloženo v termínu do 7. 12. 2019 zajistit, aby byl jako prodejce při prodeji tabákových výrobků prostřednictvím komunikace na dálku vybaven počítačovým systémem, který elektronicky jednoznačně ověří věk spotřebitele, neboť v rámci kontrolního nákupu provedeného dne 14. 1. 2022 na e-shopu žalobce provozovaného na jeho internetových stránkách prodal 2 ks tabákového výrobku, přičemž v žádném z kroků objednávky nebylo počítačovým systémem žalobce vyžadováno ověření věku kupujícího, tj. inspektora SZPI, který provedl kontrolní nákup na fiktivní osobu, tedy neodstranil nedostatky tak, jak mu bylo uloženo ve výše uvedeném opatření, když jako prodejce při prodeji tabákových výrobků prostřednictvím komunikace na dálku stále nebyl vybaven počítačovým systémem, který elektronicky jednoznačně ověří věk spotřebitele. 3. Za to správní orgán I. stupně uložil žalobci podle § 11 odst. 3 písm. a) zákona č. 146/2002 Sb. pokutu ve výši 40 000 Kč. II. Shrnutí žalobních bodů 4. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti shora uvedeného rozhodnutí a navrhl jeho zrušení, jakož i zrušení jemu předcházejícího rozhodnutí správního orgánu I. stupně. V úvodu žaloby konstatoval, že předmětný spor se táhne již několik let a jeho podstata spočívá v tom, zda systém pro ověřování věku spotřebitelů tabákových výrobků, který má nastavený ve své praxi, je či není dostačující z pohledu naplnění požadavků zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 65/2017 Sb.“), 5. Žalobce uvedl, že je vybaven počítačovým systémem založeným na ověření věku spotřebitele při předání zboží zákazníkovi, zatímco žalovaný striktně požaduje ověření věku spotřebitele při odeslání, resp. přijetí objednávky. Žalobce z pozice odborníka v oboru informačních technologií shledává jím používaný počítačový systém jako dostatečně spolehlivý pro dosažení toho, aby tabákový výrobek nebyl prodán nezletilé osobě. Dle jeho názoru systém ověření věku spotřebitele v okamžiku převzetí zboží eliminuje nejistoty plynoucí z ověřování věku v dřívějších fázích nákupního procesu vyplývající ze značné vynalézavosti mladistvých. Svůj systém naopak žalobce považuje za skutečně jednoznačně ověřující věk spotřebitele. Cítí se být postupem orgánu dozoru krácen na svých právech, neboť zákon výslovně nestanovuje povinnost ověřit věk zákazníka už při objednání zboží, nezakazuje ověřovat věk zákazníka až při předání zboží (součást nákupního procesu) a nevylučuje integraci systémů přepravců do systému ověřování věku. Dle žalobce žalovaný nemá žádnou zákonnou oporu pro požadavek na ověření věku spotřebitele už v okamžiku odeslání, resp. přijetí objednávky, ani zákonnou oporu pro omezování rozsahu, funkčnosti či parametrů systému ověřování věku, kterými je vybaven. 6. Žalobce dále namítl, že opatření z roku 2019, jakož i všechna dosud vydaná správní rozhodnutí vůči jeho osobě, jsou založena na pouhé neodborné úvaze úředníka, který nedisponuje odbornou kvalifikací, na základě níž by mu mělo příslušet vyjadřovat se k fungování a parametrům počítačových systémů. Ten ignoroval při kontrolách veškeré podstatné skutečnosti svědčící ve prospěch žalobce, což bylo zásadní pochybení v práci kontrolního orgánu z hlediska zákonného požadavku na zjištění skutečného stavu věci a z hlediska práva žalobce na spravedlivé jednání. Žalobce tvrdí, že SZPI opakovaně uvádí na podporu svých úvah i zřejmé nepravdy, když např. na str. 2 rozhodnutí žalovaného se uvádí, že při kontrolním nákupu dne 14. 10. 2019 „při předání zásilky nebylo ověřeno, že kupující není mladší 18 let“. Věk adresáta však nepochybně při předání zboží ověřen byl a informace byla elektronicky zanesena do systému ověřování věku prostřednictvím terminálu přepravce. 7. Žalobce má za to, že SZPI je jednoznačně v důkazní nouzi pro vyřčení výroku, že žalobce není vybaven počítačovým systémem pro ověřování věku předepsaných parametrů. Poukázal na to, že inspektor - úředník SZPI nemá kompetenci k odbornému vyjadřování se k fungování a parametrům informačních systémů, a vyjadřuje určitou pochybnost i o schopnosti tohoto úředníka obhájit si své závěry v přímé konfrontaci. V této souvislosti připomněl, že požadoval ve věci ústní jednání a v rámci něj předvolání tohoto úředníka coby svědka, což však nebylo ze strany SZPI připuštěno. 8. Dle žalobce panuje shoda v tom, že provádí ověření věku a že je vybaven počítačovým systémem pro ověření věku. Přetrvávající spor se týká pouhých dílčích parametrů implementovaného počítačového systému. Prokazatelně však jeho systém funguje tak, že není ohrožen zákonem chráněný zájem. Má zato, že mohlo (dle názoru kontrolního orgánu) dojít k formálnímu naplnění skutkové podstaty přestupku „absence počítačového systému podle představ kontrolního orgánu“, zdůraznil však, že je zde eliminována jakákoli společenská nebezpečnost jednání (tabákový výrobek se nedostane do rukou nezletilých), nemůže tak ani dojít k naplnění materiálního znaku přestupku, a tudíž by neměla být ukládána pokuta. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 9. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný k žalobním námitkám obecně uvedl, že představují v převážné části pouze popírání jeho závěrů a nepřinášejí žádnou otázku, která již nebyla v předchozím řízení přesvědčivě zodpovězena a uzavřena. Za jejich podstatu označil nesouhlas žalobce s názorem správního orgánu, že jím zavedený počítačový systém pro kontrolu věku spotřebitelů při prodeji tabákových výrobků na dálku dostatečně naplňuje povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. 10. Žalovaný zdůraznil, že předmětnou problematiku již věcně posuzoval i zdejší krajský soud, který svůj názor formuloval v rozsudku ze dne 20. 8. 2021, čj. 30 A 107/2019-138, tak, že počítačový systém žalobce neodpovídá požadavku § 6 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. na vybavení systémem ověřování věku, který by elektronicky jednoznačně potvrdil věk spotřebitele. Fyzické ověření věku spotřebitele při předání zboží spotřebiteli prostřednictvím smluvního přepravce a opatření zásilky výraznou červenou samolepkou s označením „18+“ a textem „pouze do zletilých rukou“ nelze dle soudu považovat za součást počítačového systému žalobce, který by elektronicky jednoznačně ověřil věk spotřebitele. V počítačovém systému zakotvená povinnost spotřebitele aktivně učinit prohlášení o tom, že je osobou starší 18 let, tj. zaškrtnutí prohlášení „Prohlašuji, že jsem osoba starší 18 let (věk bude ověřen při předání zásilky)“ a vyplnění data narození v objednávkovém formuláři, tak dle názoru zmiňovaného soudu nesplňuje zákonný požadavek elektronického jednoznačného ověření věku spotřebitele vyplývající z ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. 11. Žalovaný má za to, že stanovisko SZPI k dané problematice je dostatečně zřejmé zejména z obsahu rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. K žalobním námitkám pak dále upřesnil následující. 12. Konstatování žalovaného obsažené v napadeném rozhodnutí, že při předání zásilky, která byla objednána v rámci kontrolního nákupu dne 14. 10. 2019, nebylo ověřeno, že kupující není mladší 18 let, není v rozporu se skutečností (jak tvrdí žalobce), nýbrž vyplývá z popisu kontrolních zjištění tak, jak je obsažen v Protokolu o kontrole č. P115-60118/19 ze dne 7. 11. 2019. V tomto dokumentu (strana 3) je uvedeno, že „při předání do