6 As 171/2019 — Nejvyšší správní soud

30 A 68/2023- 80 - text  14 30 A 68/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D. a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce: J. N. zastoupen advokátkou Mgr. Ladou Richterovou sídlem Opletalova 690, 537 01 Chrudim proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové za účasti: 1. A. N. zastoupena advokátkou Mgr. Ladou Richterovou sídlem Opletalova 690, 537 01 Chrudim 2. M. B. 3. M. B. oba zastoupeni advokátkou JUDr. Šárkou Veskovou sídlem Brněnská 300/31, 500 06 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. května 2023, č. j. KUKHK-43268/UP/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 27. 6. 2023 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2023, č. j. KUKHK-43268/UP/2022, kterým tento zamítl odvolání mj. i žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové ze dne 21. 10. 2022, č. j. MMHK/193464/2022 ST3/Hr (dále jen „Rozhodnutí správního orgánu I. stupně“). 2. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byly podle § 129 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), dodatečně povoleny změny na rozestavěné stavbě „Nástavba a stavební úpravy rodinného domu č. p. XA v obci“ na pozemku st. p. č. XB v k. ú. (dále jen „Stavba“ či „Předmětná stavba“). Žadateli a současně tedy stavebníky jsou osoby zúčastněné na řízení č. 2 a 3 (dále také jen „Stavebníci“). 3. V procesním postavení žalobkyně původně vystupovala nynější osoba zúčastněná na řízení č. 1, která vzala žalobu zpět a usnesením zdejšího soudu ze dne 26. 7. 2023, č. j. 30 A 68/2023 – 40, které nabylo právní moci dne 29. 7. 2023, bylo řízení ve vztahu k ní zastaveno a nadále se stala osobou zúčastněnou na řízení. 4. Žalobce se z níže uvedených důvodů domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného a zároveň i Rozhodnutí správního orgánu I. stupně. II. Obsah žaloby 5. Žaloba žalobce obsahuje čtyři žalobní body, kterými tento dle svých tvrzení napadá nedostatečné vypořádání občanskoprávních námitek a další jím specifikované procesní pochybení stavebních úřadů obou stupňů. 6. V pořadí prvním žalobním bodem žalobce napadá skutečnost, že dodatečným povolením Předmětné stavby došlo k narušení jeho pohody bydlení, respektive kvality prostředí a to ve vztahu k soukromí jeho a jeho rodiny, které je a bude narušováno imisemi pohledem ze strany Stavebníků a případně i dalších osob. 7. Žalobce uvedl, že původně nepovolenými změnami došlo k velkému, v řádu desítek centimetrů, navýšení 1. NP a následnému umístění oken ve tvaru vikýřů. Dům Stavebníků je podlouhlý, kdy delší strana sousedí s domem žalobce. V celé délce nástavby byly postaveny veliké vikýře s výhledem na jeho dům, do domu a přilehlý pozemek. Žalobci a jeho rodině tak bylo odebráno takřka veškeré soukromí, které budoval po celou dobu vlastnictví svého domu. V důsledku změn na Stavbě, které byly dodatečně povolovány, došlo k narušení pohody bydlení a vzniku imise pohledem. Došlo tak k narušení soukromí žalobce – to vše v důsledku změny výšky podlahy v druhém patře s následnou změnou tvaru vikýřů. Navýšení Stavby je mnohem vyšší, než bylo uvedeno v projektové dokumentaci. 8. Žalobce v žalobě opakovaně zdůrazňoval, že svévolnou změnou Stavby došlo k nepřiměřenému zásahu do soukromí žalobce a jeho nezletilých dětí. Toto narušení soukromí převyšuje míru přiměřenou poměrům v dosavadní venkovské zástavbě. Žalobce tak pociťuje toto narušení ve srovnávání s původním stavem jako obtěžování, přičemž nemá prakticky úniku. Z pohledu žalobce jde o obtěžování mimořádné. Pohledy z vikýřů na nemovitosti žalobce a jeho rodiny jsou bezprostřední a vzhledem k prostorovému uspořádání není možná ochrana zřízením optické bariéry. Z vikýřů lze sledovat prakticky každý detail na dvorku před nemovitostí, kde žalobce bydlí, ale i pohyb přímo v nemovitosti žalobce, neboť okna jsou situována přímo na dvůr. Nejedná se pouze o nepřiměřený zásah do soukromí žalobce, ale i jeho rodiny včetně nezletilých dětí, které odmítají dříve maximálně využívaný dvůr v současné době užívat. Nepovolená změna na rozestavěné stavbě tak zásadně ovlivnila a umožnila nahlížení do dosud uzavřených prostor ve vlastnictví žalobce, přičemž tato neoprávněná změna již pravomocně povolené stavby neodůvodňovala oprávněné zájmy stavebníků. 9. V pořadí druhým žalobním bodem žalobce namítal, že stavební úřady obou stupňů se adekvátně nevypořádaly s jeho námitkou, že v důsledku dodatečného povolení Předmětné stavby dojde ke snížení hodnoty nemovitosti žalobce a jeho rodiny. 10. Ve svých námitkách žalobce odkazoval na znalecký posudek, který si nechal vypracovat na podkladě pobídky od pracovnice stavebního úřadu. V dokumentu o stanovení obvyklé ceny nemovitosti je uvedeno, že došlo ke ztrátě soukromí a následně tedy i ke snížení odhadované ceny nemovitosti. Tento dokument žalobce přiložil k námitkám o dodatečném povolení stavby, stejně tak i fotografie domu, oken a pozemku nebo pohledových změn, které nastaly. Na tyto dokumenty stavební úřady obou stupňů však nebraly zřetel. 11. Žalobce dále citoval z Rozhodnutí správního orgánu I. stupně, kde je uvedeno: „K otázce snížení ceny nemovitosti namítající stavební úřad konstatuje, že otázka hodnoty majetku není předmětem posuzování v územním řízení. Stavební zákon ani jeho prováděcí předpisy stavebnímu úřadu nedávají pravomoc posuzovat hodnotu nemovitosti a její případnou změnu. Stavebnímu úřadu nepřísluší posuzovat ceny nemovitostí, tyto jsou upraveny cenovými předpisy, nikoliv stavebními.“ Žalobce však s výše uvedeným tvrzením správního orgánu nesouhlasí. Dle jeho názoru námitka snížení ceny nemovitosti má sice převážně soukromoprávní povahu, přesto stavební zákon ukládá stavebnímu úřadu, aby se i s tímto typem výhrad proti stavebnímu záměru vypořádal. V této souvislosti žalobce dále odkázal a citoval ustanovení § 89 odst. 6 stavebního zákona a § 114 odst. 3 stavebního zákona. 12. Třetím žalobním bodem žalobce napadal chybný procesní postup správního orgánu I. stupně ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. 13. Žalobce odkazoval na Rozhodnutí správního orgánu I. stupně, konkrétně na str. 12 část „Vypořádání s vyjádřením účastníků k podkladům rozhodnutí“, kde je uvedeno: „Stavební úřad opatřením ze dne 20. 9. 2022 oznámil účastníkům řízení o dodatečném povolení stavby v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí. S obsahem spisu se před vydáním rozhodnutí seznámili manželé A. a J. N., oba bytem, a to shodně dne 21. 9. 2022. K obsahu shromážděných podkladů se tito účastníci blíže nevyjádřili. Dne 11. 10. 2022 bylo stavebnímu úřadu dále doručeno „Vyjádření žadatelů k námitkám účastníků řízení ze dne 8. 8. 2022“. Jejich přílohou byla plná moc žadatelů, kteří pro další zastupování zmocnili JUDr. Šárku Veskovou, fotodokumentace obdobných staveb v území a vyznačení výšky parapetu a úhlu, vztaženého k zeleni na hranici pozemku s namítajícími účastníky řízení. Toto podání stavební úřad vyhodnotil jako jeden z podkladů pro rozhodnutí a jelikož je stavební úřad vlastním závěrem….“ Tento postup potvrdil i žalovaný ve svém rozhodnutí na str. 5, kde uvádí, že do spisu byla dne 11. 10. 2022 doplněna fotodokumentace včetně vyjádření a s výpočtem pohledového úhlu provedeným F. M. Ze stávající dikce správního řádu vyplývá, že správní orgán nemůže po ukončení shromažďování podkladů přistoupit k vyhotovení a vydání meritorního rozhodnutí, ale musí vždy nejprve účastníky řízení vyrozumět o tom, že bylo ukončeno shromažďování podkladů a současně jim nabídnout možnost seznámit se s danými podklady a navrhnout jejich případné doplnění. Pro účely režimu § 36 odst. 3 správního řádu obecně platí, že pokud by ještě po seznámení se účastníka s podklady správní orgán dané podklady dále doplňoval, je třeba opakovaně poskytnout možnost seznámit se s úplnými podklady. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce nebyl seznámen s úplnými podklady, přičemž jak vyplývá z Rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jednalo se o podklady, které stavební úřad vyhodnotil jako jedny z podkladů pro rozhodnutí. Jako podklad pro rozhodnutí tedy správní orgán I. stupně mj. použil posudek, který byl zpracován na objednávku Stavebníků, což vylučuje objektivnost a nestrannost. Došlo tak k situaci, kdy účastníci řízení nebyli plně seznámeni s podklady, ze kterých odvolací správní orgán vycházel při vydání svého rozhodnutí. 14. Dále žalobce uvedl, že z Rozhodnutí správního orgánu I. stupně vyplývá, že byl doložen posudek až v průběhu řízení. Nepostačí tak „seznámení s podklady“. Je třeba umožnit uplatnění námitek – tzn. znovu oznámit probíhající ří