7 As 335/2016 — Nejvyšší správní soud

52 A 30/2023- 127 - text  10 52 A 30/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. Ondřeje Bartoše ve věci žalobce: a) F. P., narozený dne X bytem X b) S. P., narozený dne X bytem X, oba zastoupeni advokátem JUDr. Janem Najmanem sídlem náměstí Republiky 53, 530 02 Pardubice proti žalovanému: Ministerstvo dopravy České republiky, IČ 66003008 sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha za účasti: Statutární město Pardubice sídlem Pernštýnské nám. 1, 530 21 Pardubice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2023, č. j. MD-34620/2022-930/5, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím Ministerstva dopravy ze dne 12. 4. 2023, č. j. MD-34620/2022-930/5, sp. zn. MD/34620/2022/930, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 19. 8. 2022, č. j. KrÚ 67093/2022/22V/2020/OMSŘI/Kn, bylo na základě žádosti města Pardubice (dále též „vyvlastnitel“) podle § 24 odst. 3 písm. a) bod 3. zák. č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, ve znění pozdějších předpisů, v rozhodném znění (dále též „zákon o vyvlastnění“), a podle zák. č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, v rozhodném znění (dále též „zákon o urychlení výstavby infrastruktury“ či „liniový zákon“), rozhodnuto o odnětí vlastnického práva žalobců k pozemkům evidovaným v katastru nemovitostí jako parc. č. XA (orná půda o výměře 1224 m2), jako parc. č. XB (orná půda o výměře 502 m2), parc. č. XC (orná půda o výměře 270 m2) a parc. č. XD (orná půda o výměře 1048 m2), vše k. ú. X a v obci X, a to za účelem realizace veřejně prospěšné stavby „cyklistická stezka I/36 Trnová-Fáblovka – Dubina (SV obchvat)“. Současně bylo podle § 24 odst. 4 písm. a) zákona o vyvlastnění rozhodnuto o náhradě za vyvlastnění, shodně jednotlivě pro žalobce a) i b) ve výši 153 600 Kč [za spoluvlastnický podíl žalobce a) i b) ve výši id. 1/12 k pozemku evidovanému v katastru nemovitostí jako parc. č. XA a za spoluvlastnický podíl žalobce a) i b) ve výši id. 7/96 k pozemkům evidovaným v katastru nemovitostí jako parc. č. XB, parc. č. XC a parc. č. XD, vše v k. ú. X a v obci X], přičemž náhrada za vyvlastnění byla stanovena dle znaleckého posudku, který ve vyvlastňovacím řízení předložili žalobci (vyvlastňovaní). 2. Proti výroku o odnětí vlastnického práva podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění podali žalobci žalobu, která ovšem obsahovala především námitky proti postupu vyvlastnitele (osoby zúčastněné na řízení) před zahájením vyvlastňovacího řízení. Konkrétně žalobci namítali, že před podáním žádosti o zahájení vyvlastňovacího řízení město Pardubice (vyvlastnitel) předložilo žalobcům znalecký posudek (posudek znalce Ing. Jaroslava Mrázka ze dne 5. 5. 2018 a 13. 6. 2018) dle § 5 odst. 2 písm. a) zákona o vyvlastnění (ve spojení s § 3 liniového zákona), podle něhož je obvyklá cena příslušných spoluvlastnických podílů vyvlastňovaných (žalobců) 15 260 Kč. Tuto částku však žalobci považovali za podhodnocenou, a proto nedošlo k uzavření smlouvy. Žalobci ovšem považují za „zvláštní“, že v následně (dne 11. 11. 2020) zahájeném vyvlastňovacím řízení vyvlastnitel bez výhrad akceptoval posudek předložený samotnými žalobci (posudek znalce Miloše Votočka ze dne 20. 6. 2022), podle něhož činí obvyklá cena vyvlastňovaných pozemků 516 Kč/m2 , tedy je oproti ceně určené znalcem Mrázkem vyšší, z čehož žalobci zřejmě (neboť to v žalobě není přímo vyjádřeno) dovozují (bez toho, aby poukázali na konkrétní vady posudku Ing. Mrázka), že posudek Ing. Mrázka byl vadný, postup vyvlastnitele (města Pardubice) byl nezákonný a nebyla splněna jedna z podmínek pro vyvlastnění, neboť dle žalobců bylo možno práva k předmětnému pozemku potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou. Pokud by se totiž „vycházelo ze znaleckých závěrů žalobci osloveného znalce“, žalobci by dohodu s vyvlastnitelem uzavřeli, za předpokladu, že takto určená cena by byla vynásobena koeficientem 8 dle § 3b odst. 1 písm. a) liniového zákona. Koeficient dle § 3b odst. 1 písm. a) liniového zákona bylo dle žalobců třeba v nyní posuzovaném případě užít, jelikož město Pardubice je dle názoru žalobců právnickou osobou zřízenou zákonem ve smyslu § 3b odst. 7 písm. a) liniového zákona. Žalobci svou argumentaci pak shrnuli (bod 5 žaloby) tak, že „vyvlastnitel v tomto případě zneužil svého dominantního postavení a podal 11. 11. 2020 předmětnou žádost o vyvlastnění s jediným cílem, totiž, aby se vyhnul povinné aplikaci osminásobku obvyklé ceny za 1 m2 předmětného pozemku“. Přitom dle žalobců při „jiných realizovaných převodech z onoho osminásobku ceny obvyklé vycházel“, což dle žalobců odporuje čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též „Listina“). Ze všech výše uvedených důvodů by dle žalobců mělo být žalobou napadené rozhodnutí zrušeno a věc by měla být žalovanému vrácena k dalšímu řízení. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě [jež není třeba podrobně rekapitulovat, neboť jeho obsah účastníci znají, nadto v řízení byl žalovaný úspěšný, přičemž v odůvodnění rozsudku je třeba vypořádat základní námitky toho účastníka, kterému soud za pravdu nedal; ostatně rozhodnutí soudu je primárně reakcí na žalobní námitky, teprve až v druhé řadě - a pouze tehdy, je-li to pro vyjasnění stěžejních otázek nezbytné - případně může reagovat i na vyjádření k žalobě (srov. shodně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 6. 2021, č. j. 10 Afs 405/2020 – 41, bod 9)] setrval na závěrech obsažených v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, které je dle jeho názoru věcně správné a zákonné, a navrhl, aby soud žalobu zamítl. 4. Osoba zúčastněná na řízení taktéž označila žalobu za nedůvodnou. 5. Soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“) žalobou napadené rozhodnutí [přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§75 odst. 1 s. ř. s.)], a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6. Předně je třeba zdůraznit, že dle 28 odst. 1 zákona o vyvlastnění je správní soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu oprávněn přezkoumat pouze výrok rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě (výrok podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění), výrok o náhradě za vyvlastnění (§ 24 odst. 4 zákona o vyvlastnění) přezkoumávají soudy v občanském soudním řízení. Této skutečnosti si byli žalobci vědomi, když výrok o náhradě za vyvlastnění napadli samostatnou civilní žalobou. V tomto řízení tedy bude správní soud přezkoumávat v mezích žalobních bodů pouze výrok žalovaného rozhodnutí o vyvlastnění práv k pozemku ve spoluvlastnictví žalobců. 7. Dále je vhodné připomenout, že město Pardubice (osoba zúčastněná na řízení) nemá žádné rozhodovací pravomoci v rámci vyvlastňovacího řízení, v němž vystupuje nikoliv jako správní orgán (vyvlastňovací úřad), ale v postavení vyvlastnitele (účastníka řízení). Taktéž při postupu podle § 5 Podle § 3 odst. 1 liniového zákona pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům nebo stavbám potřebným pro uskutečnění dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací platí zákon o vyvlastnění, pokud tento zákon nestanoví jinak. Podle § 3 odst. 1 zákona o vyvlastnění je vyvlastnění přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem. Podle § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění je vyvlastnění přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem. Lhůta k uzavření smlouvy s vyvlastňovaným počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu na uzavření smlouvy vyvlastňovanému. Pokud se doručuje do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy vyvlastnitel odeslal návrh na uzavření smlouvy prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Podle § 3 odst. 6 liniového zákona jde-li o práva potřebná pro uskutečnění stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury, je podmínka přípustnosti vyvlastnění spočívající v nemožnosti získat tato práva dohodou nebo jiným způsobem splněna, pokud byl vyvlastňovanému doručen návrh na uzavření smlouvy o získání práv k pozemku nebo ke stavbě, která jsou předmětem vyvlastnění, a smlouva nebyla ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení návrhu