28 Ad 2/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

28 Ad 2/2025- 84 - text  9 28 Ad 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci žalobce: K. K. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 1. 2025, č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ve shora označené věci podal žalobce žalobu proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila prvoinstanční rozhodnutí ze dne 30. 10. 2024, č. j. X, kterým byl žalobci snížen stupeň invalidity z třetího na druhý stupeň. Proti tomuto závěru žalobce ve své žalobě brojí. II. Obsah žaloby, vyjádření žalované a námitky k posudku 2. Žalobce namítl, že posudkový lékař IPZS Havlíčkův Brod provedl změnu hodnocení jeho zdravotního stavu bez aktuálních lékařských podkladů, odborného vyšetření či jiného objektivního důkazu. Přitom došlo k faktickému zhoršení jeho zdravotního stavu, jeho stav vyžaduje opakované chirurgické zákroky v celkové anestezii. 3. Žalobce uvedl, že v předchozích posudcích (za rok 2021, 2023) dospěl posudkový lékař k závěru, že se u něho jedná o postižení dle kapitoly XV., odd. A, položka 7c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., se stanovením poklesu pracovní schopnosti o 70 %. Nyní dospěl k závěru, že se jedná o postižení dle kapitoly VX., odd. B, položka 9c přílohy k výše citované vyhlášce se stanovením poklesu pracovní schopnosti o 50 %. Ani v rozhodnutí o námitkách nebyly uvedeny důvody tohoto přehodnocení. Prvoposudek, na jehož základě došlo ke snížení invalidity na druhý stupeň, byl vystaven bez ohledu na výsledek další reoperace (10/2024). Posudkový lékař v prvoposudku uvedl, že ke snížení invalidního důchodu dochází při dlouhodobé stabilizaci stavu a úpravě předchozích nefunkčních posttraumatických poruch, následně však stanovil kontrolu zdravotního stavu za jeden rok. 4. Dále žalobce namítl, že mu byl opakovaně vydáván průkaz ZTP na omezenou dobu, v roce 2024 mu byl odebrán a přehodnocen na průkaz TP, což je v rozporu s rozhodnutím o invalidních důchodu, když průkaz TP byl vydán na dobu neomezenou. 5. Žalobce má za to, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, a navrhl napadené rozhodnutí zrušit. K žalobě připojil propouštěcí lékařskou zprávu ze dne 17. 10. 2024, lékařské zprávy ze dne 12. 11. 2024 a ze dne 10. 12. 2024. 6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 6. 3. 2025 uvedla, že v prvoposudku bylo zjištěno, že žalobce je ode dne 16. 10. 2024 invalidní ve II. stupni. V rámci řízení o námitkách byl vyžádán posudek, z nějž vyplynulo, že závěr lékaře v prvoposudku lze potvrdit. 7. S ohledem na nesouhlas žalobce s medicínským posouzením svého zdravotního stavu navrhla žalovaná provedení důkazu odborným lékařským posouzením posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud bude příslušným posudkem zjištěno, že žalobce není invalidní pro invaliditu třetího stupně, navrhuje žalobu zamítnout. 8. Po vypracování posudku posudkovou komisí MPSV žalobce dne 8. 7. 2025 doplnil, že posudek posudkové komise označil všechny předchozí posudku (z roku 2021, 2023, tj. prvoposudek i posudek ve druhém stupni) za správné, ačkoliv si navzájem odporují. První dva posudky stanovily invaliditu III. stupně, prvoposudek i posudek ve druhé instanci stanovují II. stupeň invalidity). Považuje ho proto za vnitřně rozporný a nepřezkoumantelný, neboť není jasné, proč došlo k náhlé změně zdravotního stavu, když objektivní zlepšení nenastalo. Naopak, dle 30. 4. 2025 podstoupil operaci - totální endoprotéza pravého kolene, což odpovídá spíše zhoršení stavu. Odkázal na rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. 16 Ad 12/2021-45, v němž je konstatováno, že posudek nemůže být podkladem pro rozhodnutí, pokud se nevypořádává s rozpory s předchozími odlišnými posouzeními a pokud změnu názoru dostatečně neodůvodňuje. Navrhl, aby soud nepřihlížel k posudku PK ze dne 3. 6. 2025 a uložil žalované, aby vydala nový posudek ke dni 31. 10. 2025. III. Jednání soudu 9. Při jednání soudu konaném dne 14. 8. 2025 setrvaly obě strany sporu na svých argumentech a procesních návrzích. 10. V průběhu jednání krajský soud provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci v Hradci Králové (dále také jen „PK“ nebo „PK MPSV“) ze dne 3. 6. 2025, posudek je založen na č. l. 56 – 60 soudního spisu. 11. PK ve svém posudku konstatovala, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí (tj. k 22. 1. 2025) invalidní ve II. stupni, neboť jeho pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu celkem o 50 %. Žalobce je po polytraumatu při automobilové nehodě s přetrvávajícím postižením hybnosti kolenních kloubů, v září 2021 a v říjnu 2023 byl jeho nepříznivý zdravotní stav posouzen podle kapitoly XV, oddíl A, položka 7d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 70 %, tedy jako stav odpovídající invaliditě III. stupně. Protože šlo o těžký úraz a predikcí stabilizování zdravotního stavu, byla stanovena kontrola zdravotního stavu na 1. 9. 2024. Při posouzení zdravotního stavu nyní v řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí byl žalobcův stav zhodnocen podle kap. XV. oddíl B, položky 9c přílohy k vyhlášce jako stabilizovaný stav po automobilové nehodě. PK konstatovala, že přestože šlo o těžký úraz, tak se zdravotní stav žalobce postupně stabilizoval, ten je schopen samostatné chůze o francouzských holích a řídit automobil. Dále se v posudku uvádí, že po plánované reoperaci pravého kolenního kloubu je předpoklad dalšího zlepšení, kontrola zdravotního stavu byla stanovena na 31. 10. 2025. PK posoudila i žalobcem k žalobě připojené lékařské zprávy ze dne 17. 10. 2024, 12. 11. 2024 a 10. 12. 2024. Je zřejmé, že závěry posudku PK se neliší od posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu Havlíčkův Brod ani od posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu pro námitkové řízení. 12. Dále krajský soud při jednání provedl důkaz žalobcem předloženými listinami, tj. rozborem posudků, které byly dle jeho tvrzení provedeny za pomoci umělé inteligence (dále také jen „AI“), které jsou založeny na č. l. 68 – 79 soudního spisu. Jednalo se o rekapitulaci posudku ze dne 25. 10. 2021, ze dne 25. 10. 2023 a ze dne 17. 10. 2024 a závěry k nim učiněné AI, dále se jednalo o listinu nazvanou Shrnutí průběhu posudků a listinu nazvanou Doplňující tabulka k posudku invalidity. IV. Posouzení krajským soudem 13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního s. ř. s. v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze zjištěného skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přičemž žalobu důvodnou neshledal. 14. V ustanovení § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) je v odst. 1 uvedeno, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 15. V odst. 2 téhož ustanovení se uvádí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, - nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, - a nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 16. V odst. 3 stejného ustanovení je uvedeno, že pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 17. Odst. 4 téhož ustanovení upravuje určování poklesu pracovní schopnosti, při němž se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, - zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, - zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, - schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, - schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, - v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. 18. Další odstavce tohoto ustanovení pak upravují to, že za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor vše