28 Ad 3/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

28 Ad 3/2025- 58 - text  7 28 Ad 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci žalobce: M. J. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 12. 2024, č. j. RN-xx, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ve shora označené věci podal žalobce žalobu proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila prvoinstanční rozhodnutí ze dne 3. 10. 2024, č. j. R-3.10.2024-422/xx, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., zákona o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“ nebo také „IPZS“) ze dne 25. 9. 2024 totiž žalobce nebyl invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 10 %. 2. Podle posudku pro námitkové řízení ze dne 10. 12. 2024 poklesla pracovní schopnost žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 15 %. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo označeno zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (postižení svalové a kosterní soustavy), oddíle E (dorzopatie a spondylopatie), položce 1b (s lehkým funkčním postižením, postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. II. Obsah žaloby a vyjádření žalované 3. Žalobce v žalobě označil rozhodnutí žalované za nesprávné, neboť má zato, že v rámci správního řízení nebyla správně zhodnocena míra poklesu jeho pracovní schopnosti. 4. Uvedl, že jeho zdravotní stav mu neumožňuje provádět běžnou pracovní činnost – má problém ujít 200 m bez opory berlí, nesmí zvedat těžší břemena než 5 kg, není mu doporučeno dlouhodobé stání a sezení, trpí bolestmi a výraznou únavou a musí si 2x denně píchat inzulin. Má problémy se spánkem, trpí těžkou depresí, trpí chronickou obstrukční plicní nemocí s odhadem věku plic 60 let (pozn. soudu: žalobci je v době řízení 38 let). Žalobce uvedl, že není schopen pracovat na plný úvazek – šance, že si najde práci v dělnické profesi je takřka nulová, a s ohledem na vzdělání není schopen vykonávat kvalifikovanější práce. Dle žalobce tak nebyla správně zhodnocena míra poklesu jeho pracovní schopnosti, ta by měla být navýšena též z důvodu dalších zdravotních postižení. 5. V rámci písemné omluvy z jednání žalobce dne 15. 9. 2025 doplnil, že si nemůže najít práci na plný úvazek, protože neprošel přes vstupní lékařskou prohlídku. Plicní vyšetření, které na vstupní prohlídce absolvoval, ukázalo špatné hodnoty. Zopakoval, že jeho obvodní lékař v lékařských zprávách uvádí, že nemůže ujít 200 m bez opory berli, nedoporučuje se mu zvedat těžké věci a dlouhodobě stát či sedět. Konstatoval, že jeho zdravotní stav odpovídá minimálně I. stupni invalidity. Podle jeho neurologa se u něho projevuje počínající artróza facelitových kloubů L4 až S1, do budoucna lze očekávat další progresi obtíží. Žalobce proto žádal soud o přiznání invalidního důchodu. 6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 24. 4. 2024 uvedla, že objektivizovaný funkční deficit u žalobce nedosahoval úrovně invalidity a navrhla žalobu zamítnout. Zdůraznila, že posudky ve správním řízení vycházejí ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření, klíčové jsou vždy zdokumentované poruchy, nikoliv pouhá prohlášení žalobce. III. Jednání soudu 7. Jednání soudu se dne 18. 9. 2025 účastnila pověřená pracovnice žalované. Žalobce se z jednání omluvil. 8. V průběhu jednání krajský soud provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci v Hradci Králové (dále jen „PK“ nebo „PK MPSV“) ze dne 11. 7. 2025. PK uvedla, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce považuje vleklý bolestivý syndrom bederní páteře při degenerativních změnách bez komprese nervových struktur, procentní míru poklesu jeho pracovní schopnosti stanovila podle kapitoly XIII., odd. E, položky 1a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 5 %. Vzhledem k doprovázejícím onemocněním ji navýšila podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o dalších 5 %, tedy na celkových 10 %. 9. Posudek vydaný v námitkovém řízení zhodnotila PK jako nadhodnocený, když v doložených neurologických nálezech není uvedeno těžké postižení hybnosti dolních končetin a v žádném nálezu není doložena porucha chůze ve smyslu paréz. IV. Posouzení krajským soudem 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního s. ř. s. v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze zjištěného skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přičemž žalobu důvodnou neshledal. 11. V ustanovení § 39 ZDP je v odst. 1 uvedeno, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 12. V odst. 2 téhož ustanovení se uvádí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, - nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, - nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 13. V odst. 3 stejného ustanovení je uvedeno, že pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 14. Odst. 4 tohoto ustanovení upravuje určování poklesu pracovní schopnosti, při němž se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, - zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, - zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, - schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, - schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, - v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. 15. Další odstavce tohoto ustanovení pak upravují to, že za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí, za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je pak adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopnosti a dovednosti, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech. 16. Krajský soud dále k věci obecně uvádí, že správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle platné a účinné právní úpravy platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále také jen „MPSV“), pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo dů