28 Ad 6/2024 – Krajský soud v Hradci Králové

28 Ad 6/2024- 48 - text  8 28 Ad 6/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci žalobce: P. M. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 8. 2024, č. j. RN-xxx takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ve shora označené věci podal žalobce žalobu proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila prvoinstanční rozhodnutí ze dne 2. 4. 2024, č. j. R-2.4.2024-422/xx, kterým zamítla jeho žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Žalobci tak i nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Proti tomuto závěru žalobce ve své žalobě brojí. II. Obsah žaloby a vyjádření žalované 2. Žalobce v žalobě navrhl zrušení napadeného rozhodnutí žalované, protože nesouhlasí s posudkovým závěrem. Za důvody, pro které považuje rozhodnutí za nicotné, uvedl následující: od roku 2019 žádal již podruhé o důchod III. stupně, který mu byl odebrán v roce 2019, od náročné operace zad v roce 2019 má silné bolesti; kvůli píštělům v rozkroku, které se mu neustále tvoří, podstoupil několik operací, ale problém trvá na jiném místě. V dubnu 2024 mu v místě ozařování (v roce 2013) tumoru praskla stehenní kost, má v noze hřeb a čtyři šrouby, v říjnu ho čeká reoperace. Názory posudkových lékařů jsou dle jeho názoru v přímém rozporu s tvrzeními ošetřujících lékařů. 3. Na důkaz svých tvrzení přiložil žalobce k žalobě obsáhlý soubor lékařských zpráv (61 stran) a posudky o invaliditě ze dne 24. 2. 2020, 9. 7. 2024, 15. 12. 2020 a 27. 3. 2024. 4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 6. 11. 2024 uvedla, že v prvoposudku bylo zjištěno, že žalobce je invalidní ve II. stupni. Za rozhodující příčinu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo označeno zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (postižení svalové a kosterní soustavy), oddíle E (dorzopatie a spondylopatie), položce 1c (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének, se středně těžkým funkčním postižením, závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezen) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30 – 40 %. S ohledem na tíži funkčního postižení byla procentuální míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na samé horní hranici, tj. 40 %. Vhledem k dalším zdravotním postižením byla podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky základní míra navýšena o dalších 10 %, celkově tak činí 50 %. V rámci námitkového řízení pak byly potvrzeny závěry posouzení zdravotního stavu žalobce učiněné v první instanci. 5. S ohledem na nesouhlas žalobce s medicínským posouzením jeho zdravotního stavu navrhla žalovaná provedení důkazu odborným lékařským posouzením posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud bude příslušným posudkem zjištěno, že žalobce není invalidní pro invaliditu III. stupně, navrhuje žalobu zamítnout. III. Jednání soudu 6. Jednání soudu se dne 14. 8. 2025 zúčastnil žalobce a pověřená pracovnice žalované. 7. V průběhu jednání krajský soud provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci v Hradci Králové (dále jen „PK“ nebo „PK MPSV“) ze dne 14. 5. 2025. PK v posudku uvedla, že u žalobce se jedná o chronický bolestivý syndrom bederní páteře při degenerativních změnách páteře, stav po stabilizační operaci bederní páteře dne 3. 10. 2019 pro ventrolistézu L5 o 8 mm s oboustrannou spondylolýzou, těžkou foraminostenéozou L5/S1 vpravo, středně těžkou vlevo, pooperačně recidivující kořenový iritační syndrom L5 oboustranně. Jako další zapsané diagnozy uvedla mj. recidivující zánětlivá afekce v levém třísle, hidradenitis suppurativa, stav po excizi ložisek hýždí a stehen, stav po zlomenině diafýzy levé kosti stehenní, lehký syndrom karpálnho a kubitálníh tunelu vpravo, stav po operaci. 8. PK popsala dosavadní posudkový vývoj v případě žalobce a uvedla, že za rozhodující příčinu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu považuje zdravotní postižení, uvedené v kap. XIII., oddíl E, pol. 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30 – 40 %. PK zvolila horní hranici rozpětí, to s ohledem na stupeň zdravotního postižení žalobce a přetrvávající souběh s ostatními, méně závažnými komorbiditami. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu žalobce pak provedla i navýšení procentního hodnocení rozhodujícího onemocnění žalobce o možných 10 % dle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky. Konečná míra poklesu pracovní schopnosti je tak vyjádřena 50 %. Zhodnotila, že žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky především na fyzické a duševní schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě. 9. Při jednání krajského soudu žalobce zdůraznil vážné komplikace svého zdravotního stavu a s tím spojené finanční obtíže. K posudku PK se vyjádřil tak, že ten opět hodnotí pouze degenerativní postižení páteře, avšak snížení míry pracovní schopnosti o dalších 10 % dle jeho názoru zcela jistě neodpovídá k tomu přidružené chromé noze a opakujícím se píštělům. Další důkazy nenavrhl s tím, že v budoucnu ho čekají další vyšetření a operace karpálních tunelů. Setrval na svém návrhu, aby soud zrušil žalobou napadené rozhodnutí žalované. 10. Pověřená pracovnice žalované odkázala na vyjádření k žalobě a připomněla, že vyhláška neumožňuje zvýšit v případě kombinace dalších onemocnění procentuální hranici o více než 10 %. S ohledem na posudek PK navrhla žalobu zamítnout. IV. Posouzení krajským soudem 11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního s. ř. s. v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze zjištěného skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přičemž žalobu důvodnou neshledal. 12. V ustanovení § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) je v odst. 1 uvedeno, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 13. V odst. 2 téhož ustanovení se uvádí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, - nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, - nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 14. V odst. 3 stejného ustanovení je uvedeno, že pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 15. Odst. 4 tohoto ustanovení upravuje určování poklesu pracovní schopnosti, při němž se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, - zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, - zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, - schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, - schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, - v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. 16. Další odstavce tohoto ustanovení pak upravují to, že za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí, za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou čin