30 A 2/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

30 A 2/2025- 64 - text  6 30 A 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Tomáše Blažka a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobců: a) P. B. b) M. B. zastoupení advokátem Mgr. et Mgr. Michalem Bouškou sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2024, č. j. KÚLK 88618/2024-OSŘ, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2024, č. j. KÚLK 88618/2024-OSŘ, se ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 27 758,22 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce. Odůvodnění: I. Vymezení věci a rekapitulace předcházejícího řízení 1. Žalobci dne 16. 5. 2023 požádali o vydání dodatečného povolení terénních úprav provedených na pozemku parc. č. XA v k. ú. xx (není-li dále uvedeno jinak, míní se toto katastrální území). Městský úřad Turnov, stavební úřad (dále také „stavební úřad“), zamítl uvedenou žádost rozhodnutím ze dne 8. 4. 2024, č. j. SÚ/2247/23/HDR (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí), s odkazem na koordinované závazné stanovisko Městského úřadu Turnov, odbor rozvoje města ze dne 17. 4. 2023. Městský úřad Turnov, odbor dopravy (dále také „silniční správní úřad“), v dílčím stanovisku vyslovil nesouhlas s dodatečným povolením z důvodu, že terénní úpravy zasahují do veřejně přístupné účelové komunikace vedoucí po pozemku parc. č. XB a části pozemku parc. č. XA. 2. V návaznosti na žalobci podané odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí vydal Krajský úřad Libereckého kraje, odbor silničního hospodářství (dále jen „nadřízený silniční správní úřad“) dne 18. 11. 2024 závazné stanovisko II. stupně, kterým potvrdil závazné stanovisko silničního správního úřadu. Žalovaný (Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu) následně vydal žalobou napadené rozhodnutí, kterým zamítl odvolání žalobců a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu. Odkázal přitom především na závazné stanovisko nadřízeného silničního správního úřadu. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobců 3. Žalobci se podanou žalobou domáhají přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního soudního řádu správního. 4. Podle žalobců je napadené i prvoinstanční rozhodnutí nepřezkoumatelné z důvodu nesrozumitelnosti, pro nedostatek důvodů a pro nesprávné právní posouzení. 5. V rámci správního řízení byla vydána celkem tři závazná stanoviska II. stupně s tím, že ta pozdější mají doplňovat ta dříve vydaná. Závazné stanovisko je svou povahou úkon podle části IV. správního řádu, v případě opravy zřejmé nesprávnosti měl žalovaný postupovat dle § 156 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Žalobcům však není známo, na základě jakého ustanovení přistoupil žalovaný ke změně závazného stanoviska. Nadto závazné stanovisko ze dne 11. 9. 2024 a doplnění ze dne 23. 9. 2024 vycházejí z rozdílného skutkového stavu než závazné stanovisko ze dne 18. 11. 2024. V závazném stanovisku ze dne 18. 11. 2024 se zároveň uvádí, že má plně nahrazovat (nikoliv doplňovat) závazné stanovisko ze dne 23. 9. 2024. 6. Již v průběhu správního řízení žalobci opakovaně upozorňovali na nepřezkoumatelnost závazného stanoviska I. stupně. Z jeho obsahu nebylo dostatečně zřejmé, zda bylo provedenými terénními úpravami zasaženo do veřejně přístupné účelové komunikace. 7. Žalobci dále namítají, že silniční správní úřad nevěnoval dostatečnou pozornost otázce naplnění zákonných znaků veřejně přístupné účelové komunikace. Ani nadřízený silniční správní úřad ve svém závazném stanovisku, které bylo vydáno až po zrušení druhoinstančního rozhodnutí o deklaraci veřejně přístupné účelové komunikace, se otázce naplnění znaků účelové komunikace nevěnoval. 8. Žalovaný měl podle žalobců přerušit správní řízení vedené o jejich žádosti o dodatečné povolení terénních úprav s ohledem na skutečnost, že správní řízení o deklaraci veřejně přístupné účelové komunikace nebylo dosud pravomocně ukončené. Žalovaný namísto toho v napadeném rozhodnutí odkázal na text závazného stanoviska nadřízeného silničního správního úřadu, aniž by jej zhodnotil z hlediska jeho úplnosti, určitosti a srozumitelnosti. 9. Nadřízený silniční správní úřad přitom dostatečně nezdůvodnil, jak dospěl k závěru o naplnění jednotlivých znaků veřejně přístupné účelové komunikace. Podle žalobců nejsou tyto znaky naplněny – není splněna ani podmínka nutné komunikační potřeby, ani podmínka souhlasu žalobců (vlastníků). Těleso cesty se nachází pouze na pozemku parc. č. XB, což žalobci dokládají souhlasem s provedením stavby ze dne 7. 4. 2010, č. j. SU/10/2078/HAI. 10. Žalobci navrhli, aby soud zrušil napadené i prvoinstanční rozhodnutí a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. 11. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí s tím, že námitky žalobců zde podrobně vypořádal. Podle žalovaného nebylo nutné v závazném stanovisku podrobně rozvést otázku, zda jsou splněny znaky veřejně přístupné účelové komunikace, neboť závazné stanovisko v podrobnostech odkázalo na rozhodnutí silničního správního úřadu. Navrhl proto, aby soud zamítl žalobu. 12. V replice k vyjádření žalovaného žalobci uvedli, že absence odůvodnění zákonných znaků odporuje smyslu a účelu odůvodnění správních rozhodnutí. Současně upozornili na skutečnost, že nadřízený silniční správní úřad rozhodnutím ze dne 26. 2. 2025 zrušil rozhodnutí silničního správního úřadu ze dne 8. 8. 2023. III. Posouzení věci krajským soudem 13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah jeho přezkumu byl vymezen žalobními body. Věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Žalobu shledal důvodnou. 14. Předmětem soudního přezkumu v této věci je rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobců o dodatečné povolení terénních úprav provedených na jejich pozemku parc. č. XA. Podstatnou pro posouzení dané věci je především otázka existence veřejně přístupné účelové komunikace vedoucí po pozemku parc. č. XB a části pozemku parc. č. XA. Rozhodnutí stavebního úřadu o zamítnutí žádosti žalobců i potvrzující rozhodnutí žalovaného totiž vycházejí ze závazných stanovisek silničních správních úřadů, podle nichž terénní úpravy zasahují do této veřejně přístupné účelové komunikace. 15. Podrobně se otázkou existence zmíněné veřejně přístupné účelové komunikace v samostatných řízeních zabýval silniční správní úřad. Nejprve dne 24. 9. 2021 vydal osvědčení o její existenci. Poté zrušil toto osvědčení a v řízení o určení právního vztahu dle § 142 správního řádu deklaroval existenci dané účelové komunikace rozhodnutím ze dne 20. 9. 2022, které potvrdil nadřízený silniční správní úřad rozhodnutím ze dne 24. 11. 2022. Tato rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost krajský soud rozsudkem ze dne 25. 4. 2023, č. j. 30 A 13/2023-38. Silniční správní úřad opětovně deklaroval existenci účelové komunikace rozhodnutím ze dne 8. 8. 2023, které potvrdil nadřízený silniční správní úřad rozhodnutím ze dne 30. 10. 2023. Žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl krajský soud rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, č. j. 30 A 87/2023-55. Následně ovšem Nejvyšší správní soud zrušil jak posledně uvedený rozsudek krajského soudu, tak rozhodnutí nadřízeného silničního správního úřadu ze dne 30. 10. 2023 (viz rozsudek ze dne 24. 10. 2024, č. j. 1 As 58/2024-47). 16. Nyní napadené rozhodnutí vzešlo z řízení o žádosti žalobců o dodatečné povolení terénních úprav (jednalo se o již druhou žádost, první žádost žalobci vzali zpět v návaznosti na výše zmíněný rozsudek krajského soudu č. j. 30 A 13/2023-38). Stavební úřad dne 8. 4. 2024 zamítl tuto žádost s odkazem na koordinované závazné stanovisko ze dne 17. 4. 2023, jehož součástí bylo nesouhlasné stanovisko silničního správního úřadu. Ten nesouhlasil s dodatečným povolením terénních úprav právě z důvodu, že zasahují do veřejně přístupné účelové komunikace. 17. Žalobci v odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu kromě jiného napadali obsah tohoto závazného stanoviska, žalovaný si proto vyžádal jeho potvrzení nebo změnu od nadřízeného silničního správního úřadu ve smyslu § 149 odst. 7 správního řádu. Nadřízený dotčený orgán nejprve dne 11. 9. 2024 potvrdil prvostupňové závazné stanovisko s odkazem na rozhodnutí o deklaraci účelové komunikace ze dne 8. 8. 2023. V reakci na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 58/2024-47 pak nadřízený silniční správní úřad vydal dne 18. 11. 2024 nové závazné stanovisko, kterým opětovně potvrdil prvostupňové závazné stanovisko. Konstatoval přitom, že uvedené rozhodnutí o deklaraci účelové komunikace sice nebylo v daný moment p