30 A 66/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

30 A 66/2025- 66 - text  14 30 A 66/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Martiny Küchlerové, Ph.D., ve věci navrhovatele: R. H. proti odpůrci: obec Holohlavy se sídlem Školní 35, 503 33 Holohlavy zastoupena Mgr. Zbyňkem Čermákem, advokátem se sídlem Gočárova třída 504, Hradec Králové 2 v řízení o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Změny č. 1 Územního plánu Holohlavy, vydaného usnesením zastupitelstva odpůrce ze dne 30. září 2024, které nabylo účinnosti dne 16. října 2024 takto: I. Opatření obecné povahy – Změna č. 1 Územního plánu Holohlavy, vydané usnesením zastupitelstva obce ze dne 30. září 2024, se ruší ke dni právní moci tohoto rozsudku ve vztahu k pozemkům p. č. XA, p. č. XB a p. č. XC v k. ú. xx v bodu 177 jeho textové části, a to konkrétně textová pasáž: „v druhé odrážce se text „max. 2 nadzemní podlaží s možností využití podkroví“ nahrazuje textem ve znění: „maximálně 8 m“. II. Odpůrce je povinen nahradit navrhovateli náklady řízení ve výši 5 000 Kč, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Obsah návrhu 1. Navrhovatel shora uvedený návrh na zrušení části opatření obecné povahy – Změny č. 1 Územního plánu Holohlavy, schváleného usnesením zastupitelstva odpůrce ze dne 30. září 2024, které nabylo účinnosti 16. října 2024 (dále také jen „Napadené OOP“ nebo Změna č. 1“), uvedl tím, že je výlučným vlastníkem pozemků p. č. XB, XC a XA v k. ú. xx (dále také jen „Pozemky“). Na území celé obce (tedy také u Pozemků) došlo Změnou č. 1 ke změně regulativu, když dle Územního plánu Holohlavy bylo možné na Pozemcích umístit rodinné domy mající „max. 2 nadzemní podlaží s možností využití podkroví“, zatímco Napadeným OOP byl tento text (regulativ) nahrazen textem (regulativem) „maximálně 8 m“. Navrhovatel podal proti návrhu Změny č. 1 řádné námitky. 2. V prvém návrhovém bodu namítal navrhovatel nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách. 3. Dle navrhovatele se odpůrce nevypořádal se vznesenou námitkou neproporcionality zvoleného řešení ve vztahu k navrhovateli, a proto je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Navrhovatel namítal, že zvolené řešení nesplňuje už druhý test proporcionality (potřebnost) ani třetí krok s ohledem na míru veřejného zájmu k tíze dopadu do jeho práv. K této námitce odpůrce nic neuvedl. 4. Odpůrce dále nezaujal žádný názor k argumentaci navrhovatele, že regulované území se nachází v území, které bylo vymezeno opatřením obecné povahy (čj. KUKHK-9628/ZP/2021-14 ze dne 28.1.2022) jako záplavové území s dobou opakování povodně Q100. Z tohoto důvodu se navrhovatel dovolával zrušení regulativu výškové hladiny zástavby 8 metrů, neboť do budoucna nelze vyloučit povinnost zvýšit úroveň podlah 1. nadzemního podlaží. Z rozhodnutí o námitkách tak nelze zjistit, proč je tato argumentace navrhovatele nerelevantní a proč bylo nutné trvat na plošném regulativu v celé obci, zvlášť, když odpůrci je známo že uvedený regulativ dopadá i na území, které je v záplavovém území a je tak ohroženo vodou, na rozdíl od té části obce, která se nachází na kopci (např. zastavitelné plochy Z1 a Z2). 5. V druhém návrhovém bodu brojil navrhovatel proti rozporu Napadeného OOP s hmotným právem (zákonem). 6. Nový regulativ se týká podmínek prostorového uspořádání v plochách pro bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (bod 6.1 textové části OOP). Navržený regulativ je dle navrhovatele v rozporu s § 18 a § 19 odst. 1 písm. d/ a e/ zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). 7. Z návrhu ani rozhodnutí o námitkách není zřejmé, proč k této změně došlo plošně pro celé území obce., aniž by byl respektován charakter již zastavěné lokality U Jordánu (kde se nacházejí Pozemky). 8. Stanovení výškové hladiny zástavby totiž nelze určit libovolně, ale podmínky musí být stanoveny s ohledem na stávající charakter území (§ 19 odst. 1 písm. e/ stavebního zákona). V opačném případě by návrh Změny č. 1 nepřihlížel k charakteru území s přihlédnutím ke stávající urbanistické struktuře a stávajícím hodnotám výškové hladiny. Lokalita U Jordánu je téměř celá zastavěná, výšková hladina domů se pohybuje od 7,5 do 10,5 metrů. Je tedy zřejmé, že stávající charakter zástavby v této lokalitě (ve vztahu k regulativu výškové hladiny) tvoří výška domů v ní. Nedává žádný smysl stanovovat pro výstavbu na zbývajících třech pozemcích výškovou hladinu 8 metrů, pokud je již téměř celá lokalita dotvořena domy o výškové hladině 7,5 až 10,5 metrů. Není dán důvod, aby tento charakter v dané lokalitě návrh Změny č. 1 nerespektoval. 9. I při realizaci práva obce na samosprávu (čl. 100 Ústavy) je obec povinna postupovat podle právních předpisů, tj. respektovat § 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona a při stanovení urbanistické koncepce v územním plánu (§ 43 odst. 1 stavebního zákona) zachovat stávající charakter území. Obec nemůže již vytvořený stávající charakter území omezit. Podmínky využití pro poslední nezastavěné pozemky by měly být stejné jako pro ostatní domy. 10. Návrh Změny č. 1 ani rozhodnutí o námitkách neposkytuje dle navrhovatele žádné odůvodnění, proč je nutné stanovit jednotnou výškovou hladinu zástavby pro celé území obce, a to jak pro zastavitelná území, tak pro území, která jsou již téměř celá zastavěna, a tedy proč nepřihlíží k charakteru území, jak vyplývá z § 19a stavebního zákona. 11. Změna č. 1 obsahuje pouze obecné důvody, které se běžně uvádějí do územních plánů bez jakékoliv vazby na přijaté změny. Např. v Odůvodnění Změny č. 1 (str. 546) je uvedeno, že návrh Změny č. 1 podporuje ochranu krajinného rázu a omezuje negativní ovlivnění vzhledu sídla. V textové části (bod 2.17) se dále podává, že je v obci dominanta kostel a že panorama obce je třeba chránit. Takové odůvodnění je obecné a nepřesvědčivé, neboť naopak návrh Změny č. 1 pro některé plochy výškovou hladinu zvyšuje (např. plochy občanského vybaveni OV – 13 m, plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá střední OM – 13 m, pro plochu Z23 a Z25 – 10 m, plochy výrobní skladování VL1 – 28 m, VL2 – 16 m, VL3 – 15 m, plochy smíšené výrobní VS1 – 12 m). 12. Navrhovatel tak uzavřel, že stanovení regulativu 8 metrů výšky v této lokalitě je v rozporu s § 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. Zvolená regulace je diskriminační a nepřijatelně zasahující do práv vlastníků bez srozumitelného vysvětlení. 13. Dle navrhovatele, ačkoliv to odpůrce výslovně neuvedl, je jeho cílem ve skutečnosti zabránit výstavbě rodinných domů, které mohou mít podle definice obsažené v § 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. dvě nadzemní podlaží a podkroví. Odpůrce ve skutečnosti chce regulovat počet bytových jednotek v rodinném domě, aby nebylo možné využít podkroví. Regulativ v podobě maximálního počtu bytových jednotek v rodinném domě ale svojí podrobností rámec pro obsah územního plánu stanovený v § 43 odst. 1 stavebního zákona překračuje, taková regulace přísluší podrobnějšímu regulačnímu plánu, nikoliv územnímu plánu. I judikatura správních soudů dospěla s odkazem na část I odst. 1 písm. f) přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. k závěru, že na úrovni územního plánu lze určit toliko přípustné způsoby využití plochy a regulativy prostorového uspořádání. 14. Dle přesvědčení navrhovatele se odpůrce rozhodl omezit počet bytových jednotek v rodinném domě a učinil tak prostřednictvím omezení výškové hladiny zástavby, aby dům měl maximálně dvě podlaží. Odpůrce tak obchází zákonné požadavky na přípustnost regulativů výškové hladiny zástavby v příloze č. 7 vyhlášky, která umožňuje tento regulativ učinit součástí územního plánu pouze tehdy, pokud jde o podmínku prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. 15. Odpůrce se sice odkázal na text Přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., ale ve skutečnosti reguloval kapacitu staveb, což je regulativ regulačního plánu (část I odst. 2 písm. b) přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.). 16. Navrhovatel nesouhlasí s názorem odpůrce, že „důvodem pro stanovení výškové regulace je právě zachování stávajícího charakteru zástavby v obci.“ Charakter zástavby je v lokalitě U Jordánu již vytvořen, tvrzení odpůrce o zachování stávajícího charakteru v obci je tak nesmyslné. Podle judikatury je charakter zástavby třeba posuzovat v rámci určitého území (ulic, lokality), nikoliv celé obce. Odpůrce nevysvětlil, co rozumí charakterem území a jaký má území charakter a proč je výšková hladina 8 metrů v souladu s charakterem území, jestliže v dané lokalitě jsou domy, jejichž výška je od 7,5 do 10,5 metrů. Jaká je výšková hladina zástavby v jiné části obce, není podstatné. 17. Názor odpůrce je dále v rozporu se smyslem § 43 odst. 1 stavebního zákona. Cílem tohoto ustanovení je stanovit základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořá