1 As 190/2016 — Nejvyšší správní soud

30 A 86/2024- 51 - text  10 30 A 86/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Tomáše Blažka a Mgr. Heleny Konečné ve věci navrhovatelky: TSR Czech Republic s.r.o., IČO 40614875 sídlem Sokolovská 192/79, 186 00 Praha 8 zastoupené advokátem JUDr. Stanislavem Dvořákem sídlem Pobřežní 394/12, 186 00 Praha 8 proti odpůrci: Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 1. 10. 2024, č. j. KUKHK – 6634/ZP/2024-9, kterým odpůrce nově stanovil rozsah záplavového území a nově vymezil aktivní zóny záplavového území významného vodního toku Úpa na území města Trutnov, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatelka podala u krajského soudu dne 18. 12. 2024 návrh na zrušení opatření obecné povahy podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Domáhá se zrušení výše specifikovaného opatření obecné povahy, kterým odpůrce (dále také „vodoprávní úřad“) podle § 66 odst. 1 a 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), nově stanovil rozsah záplavového území a nově vymezil aktivní zónu záplavového území významného vodního toku Úpa na území města Trutnov. Původně odpůrce stanovil rozsah záplavového území a vymezil aktivní zónu záplavového území uvedeného vodního toku opatřením obecné povahy ze dne 9. 6. 2016 pro říční kilometry 28,898 až 58,024. Napadeným opatřením obecné povahy došlo ke změně ve vymezení záplavového území a jeho aktivní zóny v úseku ř. km 48,098 až 53,348. Záplavové území bylo stanoveno pro přirozené povodně a bylo vymezeno záplavovou čárou s dobou opakování povodně 100 let (tzv. Q100). 2. Záplavové území zasahuje do provozovny navrhovatelky, která se nachází na jí vlastněných pozemcích parc. č. st. XA, parc. č. XB a parc. č. XC, vše v k. ú. xx. Navrhovatelka považuje napadené opatření obecné povahy za nezákonné z níže uvedených důvodů. II. Shrnutí argumentace navrhovatelky a odpůrce 3. Navrhovatelka úvodem návrhu konstatovala, že je obchodní společností podnikající mimo jiné v oblasti nakládání s odpady. Záplavové území zasahuje do její provozovny, konkrétně záplavová čára s dobou opakování povodně 100 let prochází skrze výše specifikované nemovitosti navrhovatelky. Dále poukázala na doporučení stanovená vodoprávním úřadem týkající se dotčených osob. Podle navrhovatelky jsou její práva a zájmy dotčeny napadeným opatřením obecné povahy, protože v provozovně má buňku pro zaměstnance a provozní halu a do budoucna plánuje přestavbu těchto objektů. Vodoprávní úřad přitom počítá s tím, že stanovená doporučení budou mít dopad na novou výstavbu či změnu stávající výstavby v záplavovém území. Navrhovatelka tak bude nucena vynaložit na plánovanou přestavbu vyšší náklady. Vodoprávní úřad má také právo jí uložit povinnost zpracovat povodňový plán, odstranit předměty a zařízení, která mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů, a vykonávat v provozovně navrhovatelky povodňové prohlídky. Navrhovatelka bude rovněž muset vynaložit vyšší náklady (minimálně o jednu třetinu) na pojištění provozovny, není ani vyloučeno, že provozovna nebude moct být pojištěna vůbec. To by mohlo mít vliv na smluvní vztahy navrhovatelky, neboť některé z navrhovatelkou uzavíraných smluv vyžadují pojištění. 4. Napadené opatření obecné povahy je dle navrhovatelky nezákonné ze dvou důvodů. Za prvé, návrh Povodí Labe, státní podnik (dále jen „Povodí Labe“), na vyhlášení záplavového území byl v rozporu s vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace (dále také „vyhláška o stanovování záplavových území“). Za druhé, opatření obecné povahy je nepřezkoumatelné, neboť vodoprávní úřad se dostatečně nevypořádal s připomínkami, které navrhovatelka uplatnila k návrhu na vyhlášení záplavového území. 5. K prvnímu důvodu odkázala na § 7 odst. 1 písm. f) vyhlášky o stanovování záplavových území, podle nějž musí návrh záplavového území obsahovat zobrazení území zaplaveného nejvyšší zaznamenanou přirozenou povodní. Dokumentace předložená Povodím Labe vodoprávnímu úřadu tento požadavek nesplňuje. K příslušné připomínce navrhovatelky Povodí Labe uvedlo, že nemá rozsah historické povodně na toku Úpa v Trutnově k dispozici. Navrhovatelka má ale pochybnosti o uvedeném tvrzení, neboť největší historická povodeň, která nastala v červenci 1997, byla podrobně popsána a zdokumentována. Povinnost stanovená vyhláškou se přitom dle navrhovatelky neuplatní pouze tehdy, pokud takové podklady objektivně neexistují. 6. Pokud jde o namítanou nepřezkoumatelnost, navrhovatelka zdůraznila, že vodoprávní úřad není vázán návrhem správce vodního toku na stanovení rozsahu záplavového území. Odpovědnost za správné stanovení záplavového území nese vodoprávní úřad. Odpůrce tak byl povinen zkoumat jak formální, tak materiální náležitosti podkladů poskytnutých Povodím Labe. Navrhovatelka uplatnila v připomínkách k návrhu na vyhlášení záplavového území konkrétní argumenty, proč je nepřiměřené, aby záplavové území bylo vymezeno tak, že bude zasahovat až do její provozovny. Odpůrce ve vztahu k těmto argumentům pouze odkázal na vyjádření Povodí Labe, aniž by k němu přidal jakoukoliv vlastní úvahu. Nezabýval se tak otázkou, zda záplavové území nebude nepřiměřeně zasahovat práva navrhovatelky a zda neexistuje jiné řešení, které by tato práva zasahovalo méně. Navrhovatelka dále v připomínkách vytýkala návrhu Povodí Labe, že v rozporu s § 7 odst. 1 písm. d) vyhlášky o stanovování záplavových území neobsahoval odůvodnění změn rozsahu navrhovaného záplavového území vzhledem k dříve stanovenému. Odpůrce však tento nedostatek nijak nereflektoval a nezdůvodnil, proč je třeba stanovit záplavové území právě na Úpě v ř. km 48,098 až 53,348 a nikoliv jinde. Není tedy možné objektivně přezkoumat potřebnost vyhlášení záplavového území ani zhodnotit, zda tato potřebnost může vyvážit zásah, který vyhlášení záplavového území bude mít do práv a oprávněných zájmů navrhovatelky, a posoudit, zda by nebylo možné dosáhnout sledovaného cíle jiným, méně omezujícím způsobem. 7. Odpůrce k návrhu na zrušení opatření obecné povahy uvedl, že stanovování záplavového území je poměrně složité a záleží na mnoha aspektech, zejména na podkladových mapách, podrobnosti zaměření terénu, využití území, hydrologických podkladech poskytovaných Českým hydrometeorologickým ústavem (dále jen „ČHMÚ“) a dalších. Vodoprávní úřad má povinnost na základě žádosti správce vodního toku stanovit nebo změnit záplavové území. Vzhledem k tomu, že není v možnostech vodoprávního úřadu přepočítávat rozsah záplavového území, přeměřovat dané území, není ani možné, aby upravoval hranice jednotlivých rozlivů. Odpůrce dodal, že v minulosti se záplavové území stanovovalo pouze dopisem příslušného úřadu, nyní se tak děje formou opatření obecné povahy. Postup jeho vydávání je však vodním zákonem zčásti upraven odlišně oproti obecné úpravě. III. Posouzení věci krajským soudem 8. Úvodem krajský soud konstatuje, že záplavová území i jejich aktivní zóny se stanoví opatřením obecné povahy (viz § 66 odst. 7 vodního zákona). Odpůrce oznámil napadené opatření obecné povahy veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsil na svou úřední desku dne 3. 10. 2024 a sejmul dne 20. 10. 2024. 9. Kromě existence opatření obecné povahy, které je možno podrobit soudnímu přezkumu, jsou bezpochyby naplněny i další podmínky řízení. Navrhovatelka přednesla plausibilní tvrzení o tom, že napadené opatření obecné povahy se dotýká její právní sféry – viz výše bod 3 tohoto rozsudku. Navrhovatelka je tak aktivně procesně legitimována k podání návrhu (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, č. 1910/2009 Sb. NSS). Splněna je též podmínka formulace závěrečného návrhu. Návrh obsahuje také další náležitosti podle § 101b odst. 2 s. ř. s. a navrhovatelka jej podala v zákonem stanovené lhůtě. 10. Krajský soud tedy přezkoumal napadené opatření obecné povahy v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu sedmého soudního řádu správního. Byl přitom dle § 101d odst. 1 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody návrhu. Věc projednal a rozhodl o ní bez nařízení jednání, neboť navrhovatelka i odpůrce s tímto postupem krajského soudu vyjádřili souhlas dle § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. 11. Podle § 66 odst. 1 vodního zákona záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. Podle odst. 2 v zastavěných územích, v zastavitelných