30 Az 3/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

30 Az 3/2025- 49 - text  7 30 Az 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Rutschem ve věci žalobce: nezl. R. T. zastoupen otcem: M. T. právně zastoupen Mgr. Vratislavem Tauberem advokátem společnosti HLADÍK & TAUBER, advokátní kancelář, v.o.s. sídlem Lidická 960/81, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. března 2025, č. j. OAM- 1632/P-P07-ZA13-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal u krajského soudu dne 25. 4. 2025 žalobu proti shora označenému rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl, že se žalobcova žádost o mezinárodní ochranu podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o azylu“), zamítá jako zjevně nedůvodná. 2. Rozhodnutí bylo odůvodněno v podstatě tím, že v průběhu správního řízení bylo objasněno, že důvodem žádosti nezletilého žalobce o mezinárodní ochranu je legalizace pobytu na území České republiky. Žalobce pochází ze země, kterou Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu. II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě 3. Žalobce má za to, že nebyly dány předpoklady k tomu, aby jeho žádost byla posouzena jako zjevně nedůvodná. 4. Žalobce uvedl, že rovněž jeho rodiče a jeho nezl. sestra jsou žadateli o mezinárodní ochranu a že jejich žádosti s jeho žádostí úzce souvisí. Matka žalobce podala dne 3. 3. 2019 žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice, otec žalobce společně s nezl. sestrou podali dne 3. 3. 2019 žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Žalovaný ve všech třech případech rozhodl tak, že se mezinárodní ochrana neuděluje. Proti těmto rozhodnutím podali matka žalobce, otec žalobce a nezl. sestra žalobce ke Krajskému soudu v Praze žaloby. Tato řízení byla usnesením Krajského soudu v Praze spojena ke společnému řízení a věci jsou nadále vedeny pod sp. zn. 48 Az 12/2023. 5. Žalovaný posoudil žádost žalobce jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, neboť žalobce pochází z Arménie, kterou hodnotil jako bezpečnou zemi původu. Arménie přitom byla na seznam bezpečných zemí původu, jenž je součástí vyhlášky č. 328/2015 Sb., zařazena s účinností od 1. 10. 2023. Při posuzování žádostí podaných žadateli pocházejícími z Arménie před tímto okamžikem nelze z povahy věci procesních zjednodušení v souvislosti s institutem tzv. bezpečné země využít, a tyto je třeba posuzovat standardním způsobem. Právě takovými žádostmi jsou i shora uvedené žádosti rodičů a nezl. sestry žalobce, o kterých bylo žalovaným rozhodováno. 6. Žalobce má za to, že s ohledem na úzkou provázanost jeho azylového příběhu s azylovým příběhem rodičů a jeho starší sestry měl žalovaný rovněž i jeho žádost posoudit ve standardním režimu. Právě takový postup by byl v souladu se zásadou legitimního očekávání. Žalobce se přitom v České republice narodil a žije zde společně se svými rodiči, kteří o něj pečují, a se svou starší sestrou a bez péče svých rodičů se s ohledem na útlý věk neobejde. 7. Žalovaný pak měl rovněž v rámci napadeného rozhodnutí vzít v potaz i nejlepší zájem žalobce. V případě nezletilého dítěte, kterým žalobce je, je totiž třeba vzít v úvahu mezinárodní závazky České republiky, mezi které patří mj. Úmluva o právech dítěte, ze které plyne, že by při rozhodování, které se týká dětí, měl být vždy vzat v úvahu nejlepší zájem takového dítěte. 8. Žalovaný se však o identifikaci nejlepšího zájmu žalobce a jeho promítnutí do svého rozhodnutí vůbec nepokusil. Pokud by tak však učinil, musel by nutně dojít k závěru, že v zájmu žalobce je setrvat v České republice, neboť se zde narodil a vyrůstá zde. Pokud se jedná o Arménii, tak v této zemi nikdy nebyl. 9. Žalobce současně dodává, že si je vědom toho, že nejlepší zájem dítěte není samostatným důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. Nejlepší zájem dítěte je však třeba chápat i jako princip, který by měl nalézt svůj odraz v rámci procesu posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Právě s ohledem na něj měl žalovaný přistoupit k posouzení žádosti žalobce ve standardním režimu a zabývat se žalobcem uvedenými důvody žádosti a nikoli v režimu zjednodušeném, ve kterém se žalovaný omezil pouze na zjištění, že Arménii lze považovat za bezpečnou zemi původu. 10. Žalobce závěrem navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 11. Žalovaný uvedl, že dle jeho názoru je napadené rozhodnutí plně v souladu s legislativou. Otec žalobce jakožto jeho zástupce neuvedl žádné azylově relevantní okolnosti, kterým by byl nezletilý žalobce v případě návratu do země původu vystaven. Rodičům žalobce nebyla v ČR udělena žádná z forem mezinárodní ochrany, žalovaný jednotlivá rozhodnutí do správního spisu žalobce založil. Obě řízení jsou v tuto chvíli předmětem soudního přezkumu. 12. Navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl. IV. Posouzení věci krajským soudem 13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). O věci samé rozhodl bez jednání, neboť účastníci řízení souhlasili s takovým projednáním věci (§ 51 odst. 1 s. ř. s.), přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. 14. Z předloženého správního spisu vyplynulo, že se žalobce narodil dne 13. 10. 2024 v Havlíčkově Brodě, dne 27. 11. 2024 podal za žalobce jeho otec žádost o mezinárodní ochranu a dne 7. 1.2025 poskytl údaje k žádosti o mezinárodní ochranu. Konkrétně sdělil, že žalobce je jezídské národnosti, arménské státní příslušnosti, křesťanského vyznání a bez politického přesvědčení. Jeho zdravotní stav je dobrý. Nikdy nepobýval v žádném jiném státě Evropské unie, ani neměl víza nebo povolení k pobytu v jiných státech. Jako důvod žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že chtějí být v České republice s rodinou, líbí se jim tu, pracují tady a mají tu byt. Žalobcův otec navíc vyjádřil obavy z vojenské služby v Arménii, kterou by měl žalobce v budoucnu konat. 15. Žalobcův zákonný zástupce nepředložil v průběhu správního řízení žádné doklady osvědčující totožnost a státní příslušnost žalobce. Žalovaný přijal jako dostatečné k prokázání jeho totožnosti a státní příslušnosti čestné prohlášení zákonného zástupce učiněné dne 7. 1. 2025. 16. Ve správním spise jsou dále založeny informace, které správní orgán shromáždil v průběhu správního řízení, a to Informace OAMP, Arménie – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, ze dne 7. března 2023; Arménie – Hodnocení Arménie jako bezpečné země původu, ze dne 4. září 2024. 17. V souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), se zákonný zástupce žalobce seznámil s podklady rozhodnutí dne 10. 2. 2025, vyjádřit se k nim nechtěl. 18. Krajský soud na úvod předesílá, že není smyslem soudního přezkumu podrobně opakovat již jednou vyřčené, a proto se může soud v případech shody mezi názorem soudu a odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odůvodnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005- 130, publikovaný pod č. 1350/2007 Sb. NSS, či rozsudky téhož soudu ze dne 2. 7. 2007, čj. 4 As 11/2006-86, a ze dne 29. 5. 2013, č. j. 2 Afs 37/2012-47; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). 19. Zároveň podotýká, že podle § 75 odst. 2 s. ř. s. soud přezkoumává napadené výroky žalovaného rozhodnutí v mezích žalobních bodů. V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu tak platí dispoziční zásada. Rozsah přezkumu žalobou napadeného správního rozhodnutí je vymezen žalobními body, jimiž žalobce konkretizuje svá tvrzení ve vztahu k namítanému porušení zákona. Z tohoto důvodu obsah a kvalita žaloby předurčuje obsah a kvalitu rozhodnutí soudu; k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. června 2005, 5 č. j. 7 Afs 104/2004-54 nebo např. rozsudek téhož soudu ze dne 18. července 2013, č. j. 9 Afs 35/2012-42 (veškerá judikatura citovaná v tomto rozhodnutí je dostupná na www.nssoud.cz). 20. Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou, neboť shledal naplnění podmínek ustanovení § 16 odst. 2 zákona o azylu. 21. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že důvodem podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany je v případě žalobce skutečnost, že chtějí být v České republice s rodinou, líbí se jim tu, pracují tady a mají tu byt. 22. Soud při přezkoumávání napadeného rozhodnutí vycházel z této právní úpravy. 23. Podle § 16 odst. 2 zákona o az