32 A 2/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

ECLI: ECLI:CZ:KSHK:2025:32.A.2.2025.33
Datum: 2025-07-24
Z rozhodnutí: 1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové dne 23. 3. 2025 domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové ( dále jen “správní orgán prvního stupně”) ze dne 14. 11. 2024, č. j. MMHK/11463/2024/OP/Hej.…
32 A 2/2025- 33 - text  8 32 A 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: JUDr. V. Š., Ph.D. zastoupený Mgr. Filipem Němcem, advokátem, se sídlem Opletalova 1535/4, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, IČ 70889546, odbor dopravy a silničního hospodářství, Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové o přezkum rozhodnutí ze dne 10. 2. 2025, č. j. KUKHK-832/DS/2025-6 RK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a rozhodnutí správního orgánu 1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové dne 23. 3. 2025 domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové ( dále jen “správní orgán prvního stupně”) ze dne 14. 11. 2024, č. j. MMHK/11463/2024/OP/Hej. 2. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byl žalobce uznán vinným tím, že dne 29. 8. 2024 v 15:23 hod, řídil na dálnici D11 v km 79, v levém jízdním pruhu, ve směru jízdy na Hradec Králové, osobní motorové vozidlo značky BMW M850i xDrive, registrační značky X, kdy, se při účasti na provozu na pozemních komunikacích neřídil svislou dopravní značkou ”B 20a - Nejvyšší dovolená rychlost“ umístěnou před nadjezdem v km 79 uvedené dálnice, kterou byla nejvyšší dovolená rychlost v daném úseku snížena na 100 km/h. Měřícím zařízením RAMER10 C, výr. č. 17/0344 umístěným za uvedeným nadjezdem byla vozidlu naměřena na odjezdu od měřícího zařízení (dosah radaru nastaven na 60 m) hlídkou Policie ČR, Dálničního oddělení Pravy rychlost 161 km/h. Při zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši +/- 3 % tedy byla vozidlu jako nejnižší skutečná rychlost naměřena rychlost jízdy 156 km/h. Řidič tak překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec o 56 km/h. Řidiči nebyl na místě hlídkou Policie ČR zadržen řidičský průkaz. Uvedeným jednáním žalobce porušil § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a spáchal z nedbalosti přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 téhož zákona. Za to mu byl uložen správní trest pokuty ve výši 7 000 Kč a správní trest zákazu činnosti řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců, současně mu byla uložena povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 2 500 Kč. II. Žaloba 3. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí z důvodu jeho nezákonnosti a vad řízení. Navrhl jeho zrušení a zároveň, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení. 4. Žalobce namítl, že žalovaný nesprávně vyložil právní normy, dospěl k chybným skutkovým zjištěním, neprovedl navržené důkazy a rozhodnutí dostatečně neodůvodnil. 5. Žalovaný se dopustil procesních pochybení. Ta žalobce spatřuje v tom, že žalovaný vydal rozhodnutí ve věci samé, aniž by vyčkal na rozhodnutí o namítnuté podjatosti oprávněné úřední osoby. O námitce podjatosti bylo rozhodnuto usnesením ze dne 15. 11. 2024, č. j. MMHK/718668/2024/OP/Uhl, které bylo zástupci žalobce odesláno dne 18. 11. 2024 bezprostředně před odesláním meritorního rozhodnutí. V textu prvostupňového rozhodnutí je na straně 12 uvedeno, že o výsledku řízení o námitce podjatosti bude žalobce vyrozuměn, z čehož žalobce dovozuje, že meritorní rozhodnutí bylo sepsáno, aniž by oprávněná úřední osoba vyčkala na výsledek řízení o námitce podjatosti. Žalobce současně upozorňuje na datum vypravení meritorního rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Bylo vypraveno 18. 11. 2024, proto se s ním oprávněná úřední osoba nemohla seznámit dříve. K prokázání uvedeného žalobce navrhl výslech oprávněné úřední osoby, L. H., dále Mgr. P. U., který rozhodl o námitce podjatosti, a jejich nadřízeného, který by se vyslovil k organizaci práce dotyčných ve dnech 15. 11. 2024 a 18. 11. 2024. Dále navrhl, aby soud provedl k důkazu listiny, které prokazují organizaci jejich pracovní činnosti, např. knihu docházky a úřední záznamy. Vytkl, že v době před rozhodnutím o námitce podjatosti správní orgán prvního stupně realizoval i jiný než neodkladný úkon, neboť dne 14. 11. 2024 proběhlo seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. 6. Jako další procesní vadu před správním orgánem prvního stupně žalobce označil porušení práva nahlížet do spisu. Správní orgán prvního stupně neumožnil žalobci do spisu nahlédnout distančně a ani včas prezenčně. 7. Materiální vady rozhodnutí žalobce spatřuje v tom, že v inkriminovaný den byla teplota ve stínu přesahující 31 0C, na slunci až 50 0C, což mohlo zapříčinit odchylky v měření. Žalobce upozornil na nevhodnou vzdálenost měření, která byla pouhých 60 metrů, přičemž dle návodu k obsluze má být měření na takto krátkou vzdálenost využito v případě mimořádně špatných meteorologických podmínek. Měření neproběhlo tak, jak jej popisuje správní orgán prvního stupně. Vozidlo policejní hlídky se nenacházelo v odstavném pruhu dálnice, ale u čerpací stanice, což samo o sobě zpochybňuje zachování předepsaného úhlu měření a vzdálenosti. Naměřená rychlost nesouhlasí, žalobce jel maximálně 133 km/h, což je rychlost, na kterou nastavil tempomat. Žalobce se taktéž domnívá, že dopravní značka “B 20a – nejvyšší dovolená rychlost” v předmětném úseku dálnice nebyla buď umístěna vůbec, nebo nebyla umístěna v souladu s vyhláškou ministerstva dopravy č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích. V oznámení o přestupku chyběl údaj o existenci a umístění dopravní značky a stejně tak o provozovateli měřícího zařízení. Hypoteticky by se mohlo jednat o případ záměrného zkreslení výsledků měření v důsledku interesu třetí osoby, pokud má tato třetí osoba jako vlastník měřícího zařízení podíl na vybraných pokutách. Žalobce se domnívá, že měřící zařízení nemuselo být servisováno v souladu s technickými standardy a normami, případně mohlo být mechanicky poškozeno. Policejní hlídka nebyla proškolena k obsluze daného měřícího zařízení a před zahájením měření nebyla provedena jeho provozní kontrola. 8. Žalobce namítl, že správní orgán prvního stupně neprovedl jím navržený důkaz návodem k obsluze měřícího zařízení a ani řádným způsobem jeho neprovedení neodůvodnil. Není přijatelné, aby byl důkazní návrh odmítnut pouze z důvodu jeho obsáhlosti. Stejně tak nebyl proveden jeho účastnický výslech. 9. Napadené rozhodnutí obsahuje rozpory v odůvodnění. Na straně 2 je uvedeno, že žalobce měl jet 156 km/h, zatímco na straně 6 je stanovena rychlost 104 km/h. III. Vyjádření žalovaného 10. V písemném vyjádření k žalobě se žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. Zrekapituloval předcházející průběh správního řízení, a zejména uvedl, že platnost měření byla doložena ověřovacím listem č. 130/24 silničním radarového rychloměru RAMER 10C, výrobní číslo 17/0344 s platností ověření do 30. 5. 2025, fotodokumentací a osvědčením o proškolení policisty, který měření provedl. 11. Přestupek žalobce byl náležitě zjištěn a zadokumentován. Snímek z radarového měřiče RAMER 10C byl ověřen pomocí šablony, na základě čehož lze jednoznačně stanovit, že měření rychlosti bylo provedeno v souladu s návodem k obsluze. Měřené vozidlo se pohybovalo ve vymezených polích „Začátek prostoru“ a „Konec prostoru“ ohraničených kolmicemi vztyčenými protnutím šikmých linek prodloužením vybraného svazku. Jinými slovy je zřejmé, že se měřené vozidlo po dobu měření nacházelo v radarovém svazku. Ze snímku je dále zjevné, že se v radarovém svazku nenachází žádný předmět nebo překážka, která by mohla způsobit reflexi a měla tak možný vliv na měření. V přestupkovém řízení bylo prokázáno, že měření vozidla žalobce bylo řádně provedeno, a že byla naměřena rychlost 161 km/h. Taktéž bylo prokázáno, že měření provedl proškolený policista kalibrovaným přístrojem. Výstup z radarového měřícího zařízení byl proto tzv. privilegovaným důkazem (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2008, č. j. 7 As 39/2007 – 66). Výsledek měření rychlosti nebyl zpochybněn. Nebylo proto třeba provádět důkaz návodem k obsluze měřícího zařízení či výslechem zasahujících policistů. Měření rychlosti bylo náležitě zadokumentováno a ověřeno, čímž bylo vyloučeno jakékoliv ovlivnění měření rychlosti např. vysokou teplotou vzduchu. 12. Žalovaný dále zdůraznil, že dne 24. 9. 2024 bylo žalobci doručeno oznámení o zahájení řízení a předvolání k ústnímu jednání na den 7. 10. 2024, přičemž až dne 7. 10. 2024 byla správnímu orgánu prvního stupně doručena omluva z jednání, ovšem bez uvedení důvodu. Správní orgán opětovně předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 30. 10. 2024, přičemž toto předvolání bylo doručeno do datové schránky zmocněnce dne 18. 10. 2024. Omluva z tohoto ústního jednání byla správnímu orgánu doručena 29. 10. 2024 v 23:01 hodin současně s žádostí o distanční nahlížení do spisu a stanovení jiného termínu jednání. 13. Námitka podjatosti op

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 104a (150/2002 Sb.)§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 4 (361/2000 Sb.)§ 14 (500/2004 Sb.)