32 Ad 9/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

32 Ad 9/2025- 45 - text  6 32 Ad 9/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: P. S. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 11. 2024, č. j. X, o invalidní důchod, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 14. 11. 2024, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 6. 9. 2024, č. j. X (dále také jen „prvoinstanční rozhodnutí“), snížila žalobci od 10. 10. 2024 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“ nebo „zákon o důchodovém pojištění“) s odůvodněním, že podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne ze dne 1. 7. 2024 je žalobce od 1. 7. 2024 invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 35 %. 2. Rozhodnutím ze dne 14. 11. 2024, č. j. X (dále také jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila své prvoinstanční rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že přezkoumala prvoinstanční rozhodnutí v celém rozsahu včetně rozsahu uplatněných námitek, posoudila invaliditu žalobce a v tomto směru odkázala na posudek o invaliditě vypracovaný dne 11. 11. 2024 lékařem Institutu posuzovaní zdravotního stavu (dále jen „lékař a posudek II. instance“), dle kterého je žalobce invalidní pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zdp. Konečná míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla tímto posudkem o invaliditě stanovena rovněž ve výši 35 %. Žalovaná v rozhodnutí uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je obsedantně kompulzivní porucha v remisi, dále škodlivé užívání anxiolytik a alkoholu v anamnéze a anankastická porucha osobnosti. Jedná se o zdravotní postižení uvedené v kapitole V (duševní poruchy a poruchy chování), položce 5c (poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy – středně těžké funkční postižení, značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit značně omezen) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), pro které lékař II. instance stanovil míru poklesu pracovní schopnosti v rámci daného rozpětí (25-35 %) na horní hranici 35 %, která se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. Takto stanovená míra poklesu pracovní schopnosti odpovídá invaliditě prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zdp. Proto byly námitky jako nedůvodné zamítnuty. II. Obsah žaloby 3. V podané žalobě žalobce obdobně jako v podaných námitkách nesouhlasil s posouzením svého zdravotního stavu. Popsal své zdravotní potíže s tím, že třetí stupeň invalidity u něho vznikl již v roce 1992 s pravidelným pětiletým přezkumem. Je přesvědčen o tom, že jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a nadále odpovídá invaliditě třetího stupně. K jeho zlepšení nedošlo. Dovolává se objektivního vyšetření. Uvedl, že k žádnému odbornému přešetření jeho zdravotního stavu ve věznici nedošlo, a přesto mu byl invalidní důchod snížen. Ze všech uvedených důvodů považuje závěry žalované za nesprávné. Navrhl proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. III. Skutkové a právní závěry krajského soudu 4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě rozhodl při jednání konaném formou videokonference. 5. V přezkumném řízení soud konstatoval z lékařské dokumentace IPZS posudek o zdravotním stavu žalobce ze dne 1. 7. 2024 (kontrolní lékařská prohlídka invalidity), v němž po uvedení diagnostického souhrnu onemocnění žalobce a odborných lékařských nálezů, z nichž bylo při posouzení jeho zdravotního stavu vycházeno, byl učiněn lékařem IPZS závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 35 %, která se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Dle učiněného závěru je žalobce invalidní pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zdp. 6. Na základě uvedeného posouzení žalovaná vydala prvostupňové rozhodnutí, proti kterému podal žalobce námitky. 7. V rámci námitkového řízení byl dne 11. 11. 2024 lékařem IPZS II. instance vypracován posudek o invaliditě se shodným posudkovým závěrem (viz bod I. tohoto rozsudku), který byl podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí. 8. V projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále také jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise MPSV“ či jen „posudková komise“), jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 9. Z těchto důvodů požádal krajský soud PK MPSV s pracovištěm v Hradci Králové o vypracování posudku o zdravotním stavu žalobce a stanovení stupně invalidity k datu vydání napadeného rozhodnutí. Posudek byl vyhotoven po jednání posudkové komise konaném dne 15. 7. 2025 v nepřítomnosti žalobce. PK MPSV zasedala v řádném složení za účasti odborného lékaře z oboru psychiatrie, zdravotní stav žalobce hodnotila na podkladě spisové dokumentace IPZS, spisové dokumentace IPZS z námitkového řízení a odborných lékařských nálezů v nich obsažených a na základě vlastních poznatků. 10. Po vyhodnocení všech rozhodných skutečností stanovila PK MPSV za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce anankastickou poruchu osobnosti. Míru poklesu pracovní schopnosti žalobce stanovila podle kapitoly V (dušení poruchy a poruchy chování), položky 7b (poruchy osobnosti - středně těžké postižení, stavy s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, závažné maladaptivní chování, opakované situační dekompenzace) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. na 45 %. Uvedla, že horní hranici procentního rozpětí (35-45 %) zvolila vzhledem k charakteru a stupni základního onemocnění a léčbě. S ohledem na další zdravotní postižení zvýšila podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky tuto hodnotu o 10 % na celkových 55 %. PK MPSV se dále vyjádřila k dřívějšímu posuzování zdravotního stavu žalobce (od roku 1992, kdy mu byl přiznán invalidní důchod třetího stupně), přičemž následné určení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle kapitoly V, položky 5c a stanovení 35 % míry poklesu pracovní schopnosti v roce 2022 (i v nyní posuzovaném řízení) označila za posudkový omyl, neboť neurotická stresová porucha ani psychosomatická porucha nebyla v dokumentaci doložena. K předchozímu námitkovému řízení (ze dne 30. 3. 2023) a stanovení míry poklesu pracovní schopnosti 70 % (nadále invalidita třetího stupně) podle kapitoly V, položky 7c pro těžkou poruchu osobnosti uvedla, že tíže psychického onemocnění neodpovídá plně posudkovým kritériím uvedeným v položce 7c. 11. Dle PK MPSV se na rozdíl od posudků IPZS ze dne 1. 7. 2024 a 11. 11. 2024 (námitkové řízení), jedná k datu vydání napadeného rozhodnutí o invaliditu druhého stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. b) zdp pro zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 7b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s datem změny invalidity druhého stupně od 1. 7. 2024. 12. Při jednání soudu žalobce setrval na podané žalobě. Souhlasil se závěry posudku PK MPSV ze dne 15. 7. 2025, navrhl zrušení napadeného rozhodnutí, náklady řízení nežádal. Pověřená pracovnice žalované s ohledem na závěry posudku PK MPSV ponechala konečné rozhodnutí na úvaze soudu. 13. Krajský soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem (§ 77 odst. 2 s. ř. s.) a po provedeném dokazování v návaznosti na příslušná zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 14. Podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nep