52 A 5/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

ECLI: ECLI:CZ:KSHK:2025:52.A.5.2025.72
Datum: 2025-05-14
Z rozhodnutí: Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném předsedkyně JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci…
52 A 5/2025- 72 - text 8 52 A 5/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném předsedkyně JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci žalobce: T. N. zastoupený advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou sídlem Krátký lán 138/8, 160 00 Praha proti žalovanému: Městský úřad Litomyšl, IČO: 00276944 sídlem Bří Šťastných 1000, 570 01 Litomyšl v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu takto: I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. SZ MěÚ Litomyšl/085877/2023/Kor ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včasnou žalobou se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného (dále také jako „správní orgán“), která má spočívat v tom, že v zákonné lhůtě nevydal rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. SZ MěÚ Litomyšl/085877/2023/Kor. Žalobce se proto domáhá vydání rozsudku, kterým by soud žalovanému uložil vydat rozhodnutí v uvedeném řízení. 2. Žalobce uvedl, že jej žalovaný příkazem ze dne 8. 12. 2023, č. j. MěÚ Litomyšl 086009/2023, uznal vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“). 3. Česká metrologická kancelář, s. r. o. (dále jen „Česká metrologická kancelář“) jako zmocněnec žalobce podala prostřednictvím e-mailu dne 18. 12. 2023 odpor proti uvedenému příkazu. Protože toto podání nebylo opatřeno příslušným podpisem, bylo ve smyslu § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) dne 27. 12. 2023 doplněno podáním z datové schránky substituta pana J. O., kterému Česká metrologická kancelář udělila plnou moc k zastupování v řízení ve věci žalobce. 4. Podle žalovaného však nebyl pan J. O. oprávněn k podání odporu, neboť plná moc udělená zmocněnci žalobce neobsahovala tzv. substituční doložku. Žalobce tuto skutečnost nepopírá, ale zároveň namítá, že pokud žalovaný spatřoval vadu v podání odporu, měl povinnost žalobce vyzvat k jejímu odstranění a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu. Protože tak žalovaný neučinil, žalobce legitimně očekával, že odpor proti příkazu byl podán v souladu s právními předpisy. V této souvislosti žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 6. 2016, č. j. 1 As 34/2016–35 (rozsudky správních soudů jsou dostupné na www.nssoud.cz), podle kterého je k odstranění vad plné moci či pochybností o jejím udělení: „(…) primárně vhodné vyzvat zmocněnce, a teprve nereaguje-li tento, pak samotného účastníka. 5. Žalobce až na základě sdělení žalovaného ze dne 4. 1. 2024 zjistil, že v plné moci je zapotřebí doplnit substituční doložku. Žalobce proto příslušnou plnou moc doplnil a řádně tím odstranil vadu podání. Ostatně lhůta pro odstranění vady podání nemohla ani uplynout, když žalovaný žádnou lhůtu k jejímu odstranění nestanovil. Žalovaný v řízení o přestupku dále nepokračoval, nevydal meritorní rozhodnutí a nadřízený správní orgán žalovaného nepřijal žádné opatření proti nečinnosti správního orgánu. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na závěrech obsažených v příkazu ze dne 8. 12. 2023 a v žádosti o přezkoumání zákonnosti procesního postupu ze dne 12. 1. 2024. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a navrhl, aby soud žalobu zamítl. 7. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující skutečnosti. 8. Žalovaný dne 8. 12. 2023 vydal příkaz, č. j. MěÚ Litomyšl 086009/2023, jímž žalobce jako provozovatele vozidla uznal vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. Příkaz byl téhož dne doručen do datové schránky žalobce. Dne 12. 12. 2023 žalobce doručil žalovanému plnou moc, ve které zmocnil k zastupování v řízení o přestupku zmocněnce, Českou metrologickou kancelář. Tato plná moc neobsahovala oprávnění zmocněnce udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka jednala podle § 33 odst. 3 správního řádu (dále také jako „substituční doložka“). 9. Dne 18. 12. 2023 bylo žalovanému doručeno podání z e-mailové adresy X, ve kterém bylo uvedeno, že T. N., jako fyzická osoba, (…), zastoupena společností Česká metrologická kancelář, s. r. o. (…), substitučně zastoupenou J. O.(…), tímto podává odpor proti příkazu vydanému Městským úřadem Litomyšl, sp. zn. SZ MěÚ Litomyšl/085877/2023/Kor, č. j. MěÚ Litomyšl 086009/2023. Toto podání však nebylo opatřeno certifikátem zaručeného elektronického podpisu. 10. Dne 27. 12. 2023 žalovaný obdržel podání z datové schránky pana J. O. s totožným obsahem jako ve sdělení uvedeném v bodě 9 odůvodnění tohoto rozsudku. Součástí tohoto podání byla plná moc udělená zmocněncem žalobce panu J. O. k zastupování v řízení vedeném u Městského úřadu Litomyšl, sp. zn. SZ MěÚ Litomyšl/085877/2023/Kor, tedy ve věci žalobce. 11. Žalovaný ve sdělení ze dne 4. 1. 2024, č. j. MěÚ Litomyšl 000689/2024, uvedl, že podání ze dne 18. 12. 2023 nebylo řádně učiněno ani doplněno v souladu s právními předpisy. Podání ze dne 27. 12. 2023 z datové schránky pana J. O. není možné vykládat jako podání v rámci zástupčího oprávnění za žalobce, neboť substituční zmocnění J. O. vůbec nevzniklo. V dané věci udělil žalobce plnou moc (doručenou dne 12. 12. 2023) pouze České metrologické kanceláři, přičemž v této plné moci žalobce výslovně nepřipustil možnost, aby se zmocněnec nechal dále zastupovat jinou osobou. Nejedná se přitom o zvláštní případ, který typicky zakládá zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii. 12. Dne 8. 1. 2024 žalovaný obdržel podání z datové schránky žalobce, jehož součástí byla plná moc ze dne 5. 1. 2024, ve které žalobce zmocňuje Českou metrologickou kanceláři ke svému zastoupení, přičemž souhlasí s tím, aby se zmocněnec nechal zastupovat další osobou. 13. Žalovaný přesto uzavřel, že příkaz nabyl právní moci již dne 19. 12. 2023, neboť jednotlivá podání trpěla takovými vadami, že je nebylo možné vyhodnotit jako odpor. Plná moc je pro správní orgán závazná teprve od chvíle, kdy se dostane do jeho dispoziční sféry. Žalovaný nemohl poskytnout žalobci ani jeho zmocněnci součinnost při odstranění nedostatku a vady podání (plné moci ze dne 12. 12. 2023), když z ní vůbec neplynulo, že by měl v úmyslu žalobce udělit substituční doložku. Následné podání pana J. O. nebylo k projednávané věci přilnavé, neboť bylo učiněno osobou, která k věci neměla založen žádný právní vztah. Při takovém stavu žalovaný neměl povinnost vynaložit součinnost k jeho odstranění, a to s odkazem na zásadu vigilantibus iura scripta sunt a ignorantia iuris non excusat. 14. Krajský úřad Pardubického kraje (dále též jako „nadřízený správní orgán“) dospěl k závěru, že rozhodnutí a řízení, které vydání příkazu předcházelo, nebylo v rozporu s právními předpisy, a nebyl tak dán důvod pro provedení přezkumného řízení ve smyslu § 94 a násl. správního řádu (viz písemnost ze dne 1. 3. 2024, č. j. KUPA-2023/2024-3). 15. Nyní k samotnému soudnímu přezkumu. 16. Žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. se po bezvýsledném vyčerpání prostředků k nápravě nečinnosti ve správním řízení lze domáhat, aby v případě nečinnosti správního orgánu soud uložil příslušnému nečinnému správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 17. V řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu je soud oprávněn zkoumat pouze to, zda v příslušné věci samé došlo ve stanovené lhůtě k vydání rozhodnutí nebo zda vůbec takové rozhodnutí mělo být na žádost žalobce vydáno. Jinými slovy, soud není oprávněn posuzovat formální náležitosti již vydaných rozhodnutí a rovněž je vyloučeno, aby soud posuzoval, zda měl správní orgán svým rozhodnutím či osvědčením žalobci vyhovět. 18. Pro posouzení důvodnosti žaloby se soud musí zabývat nejenom tím, zda byl správní orgán v době podání žaloby nečinný, ale i tím, zda žalobce využil bezúspěšně prostředky, které mu k ochraně před nečinností nabízí právní úprava správního řízení (srov. shodně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2012, č. j. 2 Ans 14/2012-41). 19. V daném případě žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředek ochrany proti nečinnosti, neboť se před podáním žaloby obrátil na Krajský úřad Pardubického kraje, který jeho žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti dne 8. 1. 2025 nevyhověl. 20. Podle § 33 odst. 3 správního řádu zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka jednala, jen je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. 21. Podle § 37 odst. 3 správního řádu nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. 22. Podle § 37 odst. 4 správního řádu je podání možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 2 (150/2002 Sb.)§ 35 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 79 (150/2002 Sb.)§ 81 (150/2002 Sb.)§ 94 (250/2016 Sb.)§ 125f (361/2000 Sb.)§ 150 (500/2004 Sb.)§ 33 (500/2004 Sb.)§ 37 (500/2004 Sb.)§ 24 (99/1963 Sb.)