10 As 209/2023 — Nejvyšší správní soud

30 A 11/2026- 47 - text  10 30 A 11/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D. a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce: J. F. zastoupen advokátem Mgr. Tomášem Hrstkou sídlem 17. listopadu 238, Pardubice proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové a odpůrci: obec Brada – Rybníček sídlem Rybníček 30 za účasti: 1. M. B. 2. J. B. oba zastoupeni advokátem JUDr. Janem Malým sídlem Malé náměstí 123, Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2025, č. j. KUKHK-UP-2025-33061-4, a o návrhu na incidenční přezkum části opatření obecné povahy – Územního plánu obce Brada – Rybníček vydaného zastupitelstvem obce usnesením č. 6 ze dne 2. 9. 2024, který nabyl účinnosti dne 18. 9. 2024, takto: I. Prvky regulačního plánu U.1 stanovené pro funkční plochu BV – bydlení venkovské, v územním plánu obce Brada-Rybníček vydaném zastupitelstvem obce usnesením č. 6 ze dne 2. 9. 2024, který nabyl účinnosti dne 18. 9. 2024, konkrétně: - „symetrické zastřešení sedlovou střechou o sklonu 40-45°“, - „vikýř maximálně jeden na delší stranu domu“, - „plocha rodinného domu nepřesáhne 200 m²“, se v řízení o žádosti žalobce o dodatečné povolení změn stavby: „Novostavba rodinného domu na pozemku p. č. X v k. ú. X“ na pozemku parc. X v katastrálním území X, zahájeném dne 19. 7. 2021, nepoužijí. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2025, č. j. KUKHK-UP-2025-33061-4, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci ½ náhrady nákladů řízení ve výši 10 135 Kč, a to do 30 dnů ode dne právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce. IV. Odpůrce je povinen nahradit žalobci ½ náhrady nákladů řízení ve výši 10 135 Kč, a to do 30 dnů ode dne právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce. V. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové domáhá zrušení výše specifikovaného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Jičín ze dne 17. 3. 2025, č. j. MuJc/2025/4119/SU/BrP. Posledně uvedeným rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl žádost žalobce o dodatečné povolení změn na jeho rodinném domě (dále jen „Stavba“). Žádost o dodatečné povolení těchto změn byla podána již dne 19. 7. 2021. 2. Žádost o dodatečné povolení změny Stavby byla nejprve dne 30. 7. 2021 zamítnuta pro negativní závazné stanovisko orgánu územního plánování vydané podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon). Toto rozhodnutí žalovaný dne 17. 6. 2022 zrušil a věc vrátil správnímu orgánu I. stupně k dalšímu řízení. Po zrušení prvního prvostupňového rozhodnutí správního orgánu došlo k přehodnocení závěrů a závazné stanovisko orgánu územního plánování bylo dne 9. 6. 2023 vydáno jako kladné s podmínkami, Stavba tak byla dne 15. 2. 2024 dodatečně povolena. Žalovaný však ve věci rozhodoval znovu a rozhodnutí správního orgánu I. stupně dne 29. 11. 2024 opětovně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V mezidobí, tedy dne 18. 9. 2024, nabyl účinnosti nový územní plán obce Brada-Rybníček. Následně vydal orgán územního plánování dne 6. 2. 2025 opět negativní závazné stanovisko podle § 96b stavebního zákona pro nesoulad Stavby s novým územním plánem obce Brada-Rybníček a žádost o dodatečné povolení Stavby tak byla dne 17. 3. 2025 zamítnuta. Toto poslední rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno nyní žalobou napadeným rozhodnutím žalovaného. 3. Nesoulad dodatečně povolovaných změn rodinného domu s územním plánem z roku 2024 má spočívat ve třech konkrétních bodech vycházejících z regulativů plochy U.1 v rámci ploch s funkčním využitím BV – bydlení venkovské: - Sklon střechy rodinného domu žalobce neodpovídá regulativům. Sklon střechy žalobce je cca 35°, přičemž regulativy prostorového uspořádání v tomto případě znějí na „symetrické zastřešení sedlovou střechou“, a to o sklonu 40-45°. - Počet vikýřů je vyšší než umožňuje regulace. Žalobce provedl na svém rodinném domě celkem 3 vikýře na podélné straně domu a další 2 na severovýchodní straně, přičemž regulativy prostorového uspořádání v tomto případě znějí na „maximálně jeden na delší stranu domu“. - Zastavěná plocha je větší než umožňuje regulace. Rodinný dům žalobce má po provedených úpravách zastavěnou plochu odpovídající obecnému koeficientu zastavění s hodnotou 0,3; nicméně podle regulativů prostorového uspořádání má jediný rodinný dům mít zastavěnou plochu maximálně 200 m², což rodinný dům žalobce přesahuje o cca 122 m². 4. Žalobce se zároveň domáhá ve vztahu k odpůrci postupem dle § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), incidenčního přezkumu – konkrétně tedy pro účely přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí neaplikace následujících prvků plochy U.1 uvedené v závazné části územního plánu obce Brada-Rybníček (v rámci funkční plochy BV): symetrické zastřešení sedlovou střechou o sklonu 40-45°, vikýř maximálně jeden na delší stranu domu, plocha rodinného domu nepřesáhne 200 m². II. Obsah žaloby vč. návrhu na incidenční přezkum územního plánu 5. Žalobce předem zdůraznil, že žádný z výše specifikovaných regulativů nebyl v územně plánovací dokumentaci, která byla platná a účinná v době provedení Stavby, tedy změn na rodinném domě žalobce. Nová regulace byla k veřejnému projednání předložena až v době, kdy bylo o žádosti žalobce o dodatečné povolení Stavby pozitivně rozhodnuto a žalobce disponoval nepravomocným dodatečným povolení Stavby (rozhodnutí bylo následně žalovaným zrušeno, jak je uvedeno výše). Právě v případě ploch, v nichž se nachází stavební pozemek žalobce, byla zvolena regulace, která má prvky regulačního plánu a svou detailností míří na již realizovanou a v době veřejného projednání návrhu územního plánu dodatečně povolenou Stavbu. 6. Žalobce je proto přesvědčen, že neodůvodněně detailní a přísná nová regulace v územním plánu byla přijata zejména proto, aby bránila dodatečnému povolení Stavby. Odpůrce s pořizovatelem připravili nový územní plán tak, aby vytvořil rozpor dodatečně povolovaných stavebních úprav rodinného domu s územně plánovací dokumentací, přestože věděli, že Stavba v území existuje a že se o ní vede řízení, a že dokonce byla i nepravomocně dodatečně povolena. Nový územní plán obce Brada-Rybníček, konkrétně výše popsaná regulace, která brání žalobci Stavbu dodatečně povolit, proto neobstojí z hlediska závěrů rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2026, č. j. 3 As 49/2025-65, a ze dne 20. 1. 2026, č. j. 22 As 224/2025-40, které vycházejí z nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 12. 2025, sp. zn. IV. ÚS 2217/24. 7. Z uváděné judikatury plyne, že zasahuje-li se změnou územně plánovací regulace do práv souvisejících nikoli s hypotetickým budoucím využitím pozemku, ale s již připraveným (a v tomto případě nepravomocně povoleným) záměrem, je třeba se soustředit na proporcionalitu takového zásahu a důkladně otestovat a odůvodnit takovou změnu regulace. K takovému testu a odůvodnění však v daném případě nedošlo. 8. Žalobce rovněž uvedl, že nepodal proti návrhu nového územního plánu námitky, neboť v době jeho veřejného projednání disponoval nepravomocným dodatečným povolením stavby a legitimně očekával, že případné řízení o odvolání bude skončeno mnohem dříve (v zákonných lhůtách) než dojde k vydání nového územního plánu. I v případě, kdy žalobce nepodal námitky, je dle jeho názoru namístě aplikovat závěry výše uvedených rozsudků a zabývat se tím, zda je nová regulace náležitě odůvodněna a zda je skutečně dán legitimní a konkrétní zájem, který převáží práva žalobce, který již disponoval nepravomocným dodatečným povolení Stavby. V případě žalobce jde o situaci, kdy územně plánovací dokumentace „vykolejila“ probíhající řízení a stala se (účelově) jedinou překážkou. 9. Žalobce se vyjádřil i k nedostatkům jednotlivých regulativů bránícím dodatečnému povolení Stavby. Závěr o nesouladu s územně plánovací dokumentací je dán výlučně nenaplněním požadovaného detailního kritéria 40-45° sklonu střechy. Nebyla však jakkoli prokázána potřebnost takové detailní regulace. Nový územní plán nedoložil, proč cíle nelze dosáhnout méně omezujícím prostředkem (např. i širším intervalem 35-45° mimo nejexponovanější úseky, kompenzacemi hmoty, materiálu, výšky hřebene, situováním vikýřů apod.), ani proč je 35° již rušivé a 40° nikoli. Chybí konkrétní lokálně přezkoumatelné důvody a srovnání variant. V případě požadavku jediného vikýře územní plán nevysvětluje, proč musí být právě jediný, a nepracuje ani s měřítkem (součet šířek vikýřů vůči délce hřebene, výškové limity, tvarové řešení apod.). V odůvodnění nejsou dohledatelné lokální fotopodklady či analýza stávajícího stavu. I v případě regulace zastavěné plochy je zřejmé, že