30 Ad 4/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

30 Ad 4/2025- 77 - text  7 30 Ad 4/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Rutschem ve věci žalobce: M. S. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. května 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 28. května 2025, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 13. 3. 2025, č. j. X (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“), snížila žalobci od 14. 4. 2025 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně dle § 39 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“ nebo „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku IPZS Rychnov nad Kněžnou ze dne 23. 1. 2025 je žalobce invalidní od téhož dne pro invaliditu druhého stupně. Dle uvedeného posudku poklesla žalobci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost o 50 %. 2. Rozhodnutím ze dne 28. 5. 2024, č. j. X (dále také jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v celém rozsahu včetně rozsahu uplatněných námitek, posoudila invaliditu žalobce a v tomto směru odkázala na vypracovaný nový posudek o invaliditě ze dne 26. 5. 2025, dle kterého je žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, dle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona se jedná o invaliditu druhého stupně. Míra poklesu pracovní schopnosti byla uvedeným posudkem o invaliditě určena ve výši 50%. Žalovaná v rozhodnutí vyjmenovala, k jakým skutkovým zjištěním lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (dále také jen „lékař IPZS“) při novém posouzení dospěl (uveden diagnostický souhrn onemocnění žalobce). Lékař IPZS uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V (duševní poruchy a poruchy chování), položce 3d (těžké postižení, častější ataky, mezi atakami přetrvává závažná reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit podstatně narušen, 50 – 60%) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „příloha k vyhlášce“), pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 50%. 3. K námitkám žalobce, který nesouhlasil s posouzením svého zdravotního stavu, žalovaná uvedla, že rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je paranoidní schizofrenie s postproces. poruchou osobnosti. 4. Uvedla, že lékař IPZS potvrdil posudek lékaře IPZS ze dne 23. 1. 2025, dle kterého je žalobce invalidní pro invaliditu druhého stupně. Proto byly námitky jako nedůvodné zamítnuty. II. Obsah žaloby a vyjádření žalované 5. Žalobce se žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, v žalobě namítl, že posudkový lékař ve svém závěru dostatečně nehodnotil všechny negativní příznaky žalobcova zdravotního stavu. 6. Rozhodnutí považuje za nezákonné, jelikož bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. 7. Žalovaná je přesvědčena, že po zhodnocení veškeré předložené zdravotnické dokumentace žalobce byl posudky vypracovanými lékaři IPZS plně posouzen a zjištěn jeho zdravotní stav. Při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz. Posudky považuje žalovaná za objektivní. 8. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. III. Jednání soudu 9. Při jednání soudu dne 6. 1. 2026 zůstali účastníci řízení na svých postojích a stanoviscích. Žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu. 10. Soud následně provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Hradci Králové ze dne 21. 10. 2025, ev. č. SZ/2025/982-HK-22. Z jeho závěru vyplynulo, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovních schopností považuje posudková komise zdravotní postižení uvedené v uvedené v kapitole V (duševní poruchy a poruchy chování), položce 3e (zvlášť těžké postižení, časté ataky s funkčně těžkou reziduální symptomatikou, trvalá psychotická nebo reziduální symptomatika těžkého stupně, závažné narušení výkonu téměř všech denních aktivit, 70 - 80%) přílohy k vyhlášce. 11. Závěr posouzení zněl tak, že k datu 28. 5. 2025 odpovídal zdravotní stav žalobce třetímu stupni invalidity a byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí na 70 %. IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu 12. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě rozhodl při jednání. 13. Nutno konstatovat, že stěžejní otázkou v projednávané věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím svých posudkových komisí, jak plyne z ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPSZ“). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobce, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 6 Ads 23/2018-37, všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). 14. Krajský soud dále považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného postižení zdravotního stavu pod příslušnou položku vyhlášky pro posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení zdravotního stavu podle vyhlášky o posuzování invalidity. Je rovněž třeba zmínit, že pokles pracovní schopnosti se posuzuje vzhledem k profesi (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 5 Ads 37/2003-92). 15. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 této vyhlášky. 16. Jak bylo uvedeno výše, správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 Ads 13/2003-54), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena. 17. V přezkumném řízení soud konstatoval k důkazu z lékařské dokumentace IPZS Rychnov nad Kněžnou posudek o zdravotním stavu žalobce ze dne 23. 1. 2025, v němž po uvedení diagnostického souhrnu onemocnění žalobce a odborných lékařských nálezů, z nichž bylo při posouzení jeho zdravotního stavu vycházeno, byl učiněn lékařem IPZS Rychnov nad Kněžnou závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 3c přílohy k vyhlášce. Míru