8 Afs 75/2005 — Nejvyšší správní soud

31 Ad 12/2025- 32 - text 7 31 Ad 12/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobkyně: TRANSPORT Trutnov s. r. o., IČO 62063588 se sídlem V Aleji 131, 541 01 Trutnov zastoupena JUDr. Františkem Divíškem, advokátem se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 8. 2025, č. j. 8544/1.30/24-7, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně byla rozhodnutím Oblastního inspektorátu práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 12. 3. 2025, č. j. 5761/8.30/24-19, uznána vinnou ze spáchání přestupků podle § 30 odst. 1 písm. r) a s) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „zákon o inspekci práce“), za což jí správní orgán prvního stupně uložil pokutu ve výši 150 000 Kč a povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zrušil výrok týkající se přestupku podle § 30 odst. 1 písm. r) zákona o inspekci práce a řízení v tomto rozsahu zastavil. Současně snížil uloženou pokutu na 130 000 Kč. Ve zbývajících výrocích žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil a odvolání žalobkyně zamítl. 2. Žalobkyně se přestupku podle § 30 odst. 1 písm. s) zákona o inspekci práce dopustila tím, že jako zaměstnavatel porušila povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů, neboť dne 13. 11. 2023, v cca 10:39 hodin, v prostoru dopravní komunikace v obci Lhota za Červeným Kostelcem, před domem č. p. 390, nezajistila, aby v průběhu svozu komunálního odpadu prováděného nákladním sběrovým vozidlem typu FUSO CANTER, r. z. 5S K6653, mpz. CZE, r. v. 2021, se zadním nakládáním, s nástavbou FARID Minimatic 8, v. č. 0041/01639 (ve variantě dvoučlenné posádky obsluhy vozidla - řidič a manipulační dělník), při couvání vozidla, byla práce zaměstnanců žalobkyně (řidiče vozidla a manipulačního dělníka) organizována a pracovní postup byl stanoven tak, aby oba členové posádky věděli, jakou činnost má manipulační dělník po dobu couvání vozidla provádět a na jakém místě se má manipulační dělník nacházet, aby řidič couvajícího vozidla měl přehled o pozici manipulačního dělníka po celou dobu couvání vozidla. Žalobkyně tak dle žalovaného porušila § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „zákon o zajištění dalších podmínek BOZP“), vztahující se k povinnosti zaměstnavatele organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci nebyli ohroženi dopravou na pracovištích. II. Žalobní argumentace 3. Žalobkyně předně namítla, že se uvedeného přestupku nedopustila, respektive, že za něj není odpovědná. Pracovní postup stanovila řádně. Žalobkyně a její zaměstnanci se řídí dokumentem BOZP – dopravně provozní řád (dále jen „Dopravně provozní řád“). O jeho obsahu jsou zaměstnanci proškolováni, přičemž ani žalovaný nezjistil opak. 4. Na str. 7 Dopravně provozního řádu je pod písm. h) uvedeno: „pracovníci (obsluha nástavby) musí být stále v zorném poli řidiče, pokud je řidič nevidí, musí stát (to platí i při couvání vozidla).“ Toto pravidlo tak zcela jednoznačně a konkrétně stanoví, jak mají zaměstnanci žalobce (řidiči a obsluha nástavby – manipulační dělník) postupovat, aby nebyli ohroženi dopravou na pracovištích. Podle tohoto pravidla tedy na sebe mají jednotliví členové obsluhy vždy vidět. Pravidlo se vztahuje jak na případy obsluhy vozidla pro svoz odpadu ve variantě řidič a dva manipulační dělníci (příp. více manipulačních dělníků), tak na případy obsluhy vozidla pro svoz odpadu ve variantě řidič a jeden manipulační dělník (tj. dle výkladového argumentu a maiori ad minus), neboť toto pravidlo je aplikovatelné bez ohledu na počet členů obsluhy vozidla. 5. Dvoučlenná obsluha vozidla je proškolována shodně jako vícečlenná obsluha a řídí se týmž pravidlem, které je aplikovatelné na všechny typy posádek vozidla bez ohledu na počet jejich členů. Na uvedeném ničeho nemění nadpis části 9.5 Dopravně provozního řádu, na který poukazuje žalovaný, neboť ten je pouze určitou zkratkou a nevypovídá ničeho o tom, co všechno je obsahem části 9.5 uvedeného dokumentu. Opačný a formalistický výklad, k němuž se přiklonil žalovaný, by ostatně vedl ke zcela absurdnímu závěru, podle něhož by např. i funkční boční kryty, taktéž uvedené pod tímto nadpisem, měly být pouze u vozidla pro svoz odpadu ve variantě řidič a dva manipulační dělníci, když nadpis hovoří pouze o této variantě. Tak tomu ale nepochybně není. Výklad zastávaný žalovaným je proto zcela absurdní, vnitřně rozporný a z něj vycházející závěr o spáchání přestupku žalobcem je nesprávný. 6. Pokud manipulační dělník (obsluha nástavby) nebyl v zorném poli řidiče, měl řidič zastavit, a to bez ohledu na to, kde se manipulační dělník nacházel a bez ohledu na to, kolik manipulačních dělníků tvořilo posádku vozidla svozu komunálního odpadu. Manipulační dělník měl být vždy v zorném poli řidiče bez ohledu na počet členů posádky. 7. Žalobkyně nemůže nést odpovědnost za to, že její zaměstnanci porušili vnitřní předpisy, když řidič pouze spoléhal na zvyklosti manipulačního dělníka, který se při couvání obvykle nacházel u popelnic. 8. Byť žalobkyně po předmětné nehodě, při které došlo ke smrtelnému úrazu manipulačního dělníka, Dopravně provozní řád aktualizovala, neuznává tímto žádná svá pochybení. Žalobkyně má za to, že dříve platná pravidla byla plně dostačující. 9. Žalobkyně dále poukázala na to, že žalovaný posoudil aktualizaci Dopravně provozního řádu jako polehčující okolnost, přičemž k žádné změně obsahu pravidla nedošlo. 10. Žalobkyně ve správním řízení prokázala, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Pro případ, že by krajský soud neshledal, že se žalobkyně odpovědnosti za přestupek zprostila, upozornila žalobkyně na absenci materiální stránky přestupku. Odpovědnost zaměstnavatele není absolutní. Skutečnost, že došlo k pracovnímu úrazu, sama o sobě není dostatečným důkazem o tom, že žalobkyně zanedbala své povinnosti. Žalovaný nezohlednil excesivní jednání řidiče a manipulačního dělníka, která vedla ke vzniku pracovního úrazu. 11. Žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí co do výroku I. a III. zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a přiznal jí náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na odůvodnění napadeného i prvostupňového rozhodnutí. Zdůraznil, že část 9.5 Dopravně provozního řádu se věnuje pouze situaci, kdy obsluhu vozidla tvoří řidič a dva manipulační dělníci. Pracovní postup byl tak upraven pouze pro tříčlennou posádku. Žalobkyně tak jednoznačně nestanovila, jakým způsobem se má u dvoučlenné posádky vozidla pohybovat manipulační dělník obsluhující vysýpací zařízení v zadní části vozidla, jak má signalizovat řidiči a jaká má být konkrétní pozice tohoto dělníka při couvání vozidla. 13. Žalobkyně neučinila vše, co po ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby porušení uvedené povinnosti zabránila. Měla a mohla předvídat specifika vykonávané práce dvoučlennou posádkou. 14. Zároveň žalovaný upozornil, že žalobkyně své zaměstnance sice proškolila z hlediska signalizace, ale faktické vzájemné dorozumívání ponechala na nich. 15. Navrhl soudu, aby žalobu zamítl. IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu 16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). Dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. A. Skutkový stav věci 17. Z předloženého správního spisu vyplynulo, že správní orgán prvního stupně zahájil dne 21. 11. 2023 kontrolu žalobkyně v návaznosti na smrtelný pracovní úraz manipulačního dělníka. Z kontrolního protokolu ze dne 5. 3. 2024, č. j. 4180/8.41/24-1, vyplynulo, že správní orgán prvního stupně v rámci kontroly mimo jiné zjistil, že manipulační dělník po vyklopení kontejneru u domu č. p. 266 ve Lhotě za Červeným Kostelcem nastoupil na pravou zadní stupačku, ze které sestoupil po zastavení vozidla před couváním do slepé ulice. Uvolnění stupačky řidič zjistil tak, že mu na přístrojové desce zhasla kontrolka. Následně se řidič podíval do zobrazovací jednotky kamery a zrcátek, a nikde manipulačního dělníka neviděl. Předpokládal, že šel k poslednímu kontejneru tak, jak bylo jeho zvykem. Začal couvat a díval se zejména do pravého zpětného zrcátka. Poté, co slyšel ránu, vozidlo ihned zastavil.