61 A 5/2026 – Krajský soud v Hradci Králové

61 A 5/2026- 22 - text 9 61 A 5/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., v právní věci žalobce: K. K., státní příslušnost Ruská federace pobytem Zřízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, 739 51 Vyšní Lhoty proti žalovanému: Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, IČO 72050250 odbor cizinecké policie sídlem Purkyňova 1907/2, 568 14 Svitavy o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2026, č. j. KRPE-70836-108/ČJ-2025-170022, takto: I. Věci vedené pod sp. zn. 61 A 4/2026 a 61 a 5/2026 se spojují ke společnému projednání. Dále budou vedeny obě věci pod sp. zn. 61 A 5/2026. II. Návrh žalobce na ustanovení zástupce se zamítá. III. Žaloba se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalovaný rozhodnutím, které je specifikováno v záhlaví tohoto rozsudku, rozhodl opakovaně podle § 124b odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále též „zákon o pobytu cizinců“), v návaznosti na § 125 odst. 2 písm. c) a § 125 odst. 3 téhož zákona o prodloužení doby zajištění žalobce za účelem vycestování, která byla stanovena podle § 124b odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců dne 1. 10. 2025 rozhodnutím žalovaného č.j. KRPE-70836-53/ČJ-2025-170022 a prodloužena dne 6. 11. 2025 rozhodnutím žalovaného č. j. KRPE -70836-2025-170022, a následně dne 22. 1. 2026 rozhodnutím žalovaného č. j KRPE-70836-94/ČJ-2025-170022, přičemž dobu zajištění podle § 124b odst. 4 v návaznosti na § 125 odst. 2 písm. c) zákona o pobytu cizinců žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí prodloužil o 60 dnů, tj. do 27. 5. 2026 včetně. 2. Vzhledem k tomu, že prodloužení zajištění žalobce překračuje základní dobu zajištění 180 dnů stanovenou v § 125 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, předložil žalovaný z moci úřední věc nadepsanému krajskému soudu k posouzení zákonnosti zajištění cizince v souladu s čl. 15 odst. 3 Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/115/ES o společných normách a postupech v členských státech při navrácení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a s odkazem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-150/24 (Aroja proti Finsku). Žalovaný uvedl, že žalobce je zajištěn ode dne 29. 7. 2025 v souladu s § 124b odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců, za účelem realizace pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění z území členských států Evropské unie. 3. Žalobce sám napadl žalované rozhodnutí včasnou žalobou podanou podle § 65 a násl. s. ř. s. a požádal o ustanovení právního zástupce z důvodu nedostatečných finančních prostředků a z důvodu neznalosti právních předpisů České republiky. Žalobce uplatnil žalobní body uvedené níže. 4. S ohledem na to, že žalobce sám napadl rozhodnutí žalovaného žalobou, spojil soud obě řízení pod výrokem I. tohoto rozsudku ke společnému projednání za použití analogie ustanovení v § 39 odst. 1. s. ř. s. 5. Návrh žalobce na ustanovení právního zástupce vyhodnotil soud jako nikoli nezbytně potřebný k ochraně jeho práv ve smyslu § 35 odst. 10 s. ř. s., neboť žaloba obsahovala žalobní body a nebylo třeba odstraňovat vady podání, přičemž žalobce podal žalobu v poslední den lhůty, tedy bez faktické možnosti případného doplnění žalobních bodů právním zástupcem a dále z toho důvodu, že jádro žaloby spočívá v uplatnění skutečností, které nastaly až po vydání žalovaného rozhodnutí, tedy soud k nim v rámci přezkumu zákonnosti žalovaného rozhodnutí nemůže přihlížet bez ohledu na to, zda je žalobce zastoupen zástupcem, či nikoli. Soud proto uzavřel, že ustanovení zástupce není nezbytně třeba k ochraně jeho práv, tedy není splněna podmínka pro ustanovení zástupce žalobci zakotvená v § 35 odst. 10 s. ř. s. Z uvedeného důvodu a se zohledněním lhůty 7 pracovních dnů pro rozhodnutí ve věci samé ode dne předložení správního spisu Policií České republiky podle § 172 odst. 5 zákona o pobytu cizinců, když v době doručení žaloby měl soud spis již k dispozici, soud návrh žalobce zamítl pod výrokem II. tohoto rozsudku. 6. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce přicestoval do České republiky v roce 2002 se svojí matkou. V roce 2009 mu byl zde udělen trvalý pobyt. V roce 2019 mu však byl zrušen, neboť žalobce páchal trestnou činnost. V roce 2020 žalobce ztratil kartu povolení k trvalému pobytu a v roce 2022 cestovní doklad, obě ztráty žalobce nahlásil, o náhradní cestovní doklad na Zastupitelském úřadu Ruské federace nepožádal. Na území České republiky žijí žalobcovi příbuzní. Žalobce se stýká s matkou, která zde má trvalý pobyt, jednou za půl roku, se sestrou se nestýká, stýká se s nevlastním bratrem, a to asi jednou týdně. Žalobce má syna D. M., který je českým občanem. Na jeho výchově se nepodílí, má soudem stanovenou povinnost platit výživné. Po vydání rozhodnutí o zrušení trvalého pobytu žil žalobce jako bezdomovec, následně při výslechu dne 29. 7. 2025 uvedl, že žije u přítelkyně R. P. 7. Ve věci žalobce byla vydána správními orgány a soudy České republiky tato rozhodnutí: - Dne 1. 9. 2023 vydalo Ministerstvo vnitra ČR rozhodnutí o zrušení trvalého pobytu žalobce na území České republiky č. j. OAM-241-19/ZR-2023 (právní moc dne 18. 9. 2023) a žalobci byla k vycestování stanovena lhůta 30 dní. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce soudně nebránil. - Dne 24. 2. 2025 vydal žalovaný rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce č. j. KRPE-64021-43/ČJ-2024-170022-SV na dobu dvou let, které nabylo právní moci dne 7. 3. 2025. - Dne 28. 7. 2025 byl žalobce kontrolován Policií ČR, přičemž pobýval na území České republiky bez cestovního dokladu, bez víza a bez platného oprávnění k pobytu a je veden v evidenci nežádoucích osob od 7. 3. 2025, dle záznamu v schengenském informačním systému SIS II se na něj vztahuje rozhodnutí o navrácení s lhůtou pro dobrovolné vycestování do 6. 4. 2025. Dle informačních systémů byl žalobce odsouzen za přečin a zločin. - Dne 29. 7. 2025 bylo vydáno rozhodnutí o zajištění cizince podle ust. § 124 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců za účelem vycestování, neboť žalobce i po skončení lhůty k dobrovolnému vycestování setrvával na území České republiky. Proti tomuto rozhodnutí žalobce nepodal žalobu. - Zajištění bylo ukončeno podle § 127 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na základě příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody vydaného Okresním soudem v Chrudimi č. j. 2 T 80/2021 ze dne 22. 8. 2025. - Dne 30. 9. 2025 byl žalobce propuštěn z Vazební věznice Brno. Téhož dne byl opět zajištěn a dne 1. 10. 2025 bylo vydáno rozhodnutí o jeho zajištění č. j. KRPE-70836-53/ČJ-2024-170022. Dle odůvodnění rozhodnutí by byl zmařen účel správního vyhoštění, pokud by nebyl žalobce zajištěn. Žalobce nemá žádné zdravotní potíže, na území České republiky má sice příbuzné, avšak nevytvořil si „vlastní bytové, sociální a rodinné zázemí.“ Pokud jde o syna, na jeho výchově se nijak nepodílí, na výživném dluží desetitisíce Kč. Žalobce neoznačil žádnou osobu, která by mu mohla poskytnout finanční záruku. Žalovaný se rovněž zabýval tím, zda s ohledem na § 179 zákona o pobytu cizinců je možný návrat žalobce do Ruské federace a dospěl k závěru, že ve věci žalobce jeho návratu do země původu nic nebrání. - Následně byla lhůta zajištění prodloužena o 80 dní rozhodnutím žalovaného č. j. KRPE-70836-79/ČJ-2025-170022 ze dne 6. 11. 2025 a následně prodloužena o 60 dní rozhodnutím žalovaného č. j. KRPE-70836-94/ČJ-2025-170022 ze dne 22. 1. 2026. Žalovaný zdůvodňoval prodloužení doby zajištění náročností přípravy na vyhoštění žalobce. Tři posledně uvedená rozhodnutí žalovaného ve věci zajištění žalobce byla přezkoumána nadepsaným krajským soudem rozhodujícím ve správním řízení, přičemž žaloby byly zamítnuty (řízení vedená pod sp. zn. 61 A 10/2025, 52 A 74/225, 52 A 14/2026). - Žalovaným rozhodnutím ze dne 27. 3. 2026, č. j. KRPE-70836-108/ČJ-2025-170022, byla doba zajištění opětovně prodloužena o 60 dní. Podle odůvodnění žalovaného rozhodnutí je potřeba prodloužení doby zajištění dána důvody, které již byly uvedeny v předchozích rozhodnutích a které trvají a dále proto, že úkony spojené s vycestováním žalobce trvají z důvodu nacházejících se na třetí straně. Konkrétně jde o to, že žalovaný činí úkony směřující k vydání náhradního cestovního dokladu žalobce, který je nutný k jeho vycestování z území České republiky a ostatních členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace zpět do země původu žalobce nebo do jakékoli jiné země, kde je oprávněn pobývat nebo která ho přijme na své území. Žalovaný tvrdí, že doložil veškeré náležitosti vyžadované Zastupitelským úřadem Ruské federace, přičemž věc vyřizuje přímo Ředitelství služby cizinecké policie, které dne 10. 10. 2025 postoupilo žádost k ověřování totožnosti, adresovanou Hlavní správě pro otázky migrace Ministerstva vnitra Ruské federace, Ministerstvu zahraničních věcí Česk