22 A 207/2010
Krajský soud v Ostravě · 18. 2. 2011
22 A 207/2010- 14 - text
22A 207/2010 – 14
U s n e s e n í
Krajský so ud v Ostravě ro zhod l v sená tě slo že ném z předsedkyně senátu JUDr.
Moniky Javo rové a soudců JUDr. Miroslavy Honuso vé a Mgr. Ondřeje Mrákoty
v p rá vní věci žalobce J. V., zasto upe ného JUDr. Tomášem Nahodilem, advokátem se
síd lem v Pra ze 4, Pšenčíkova 677/18, proti žalo va nému rektoru Univerzity
Palackého v Olomouci, se s ídlem v Olomouci, Křížko vské ho 8, o přezkoumání
oznámení žalo va né ho ze dne 22.10.2010 č.j. 2183/2010-R, ve věci prodloužení lhůty
ke složení stá tníc h závě reč ných zko ušek a stano ve ní no vé ho termínu k odevzdání a
obhajobě diplomové práce,
t a k t o :
Žaloba se o d m í t á .
Žádný z účastník ů n e m á p rávo na ná hrad u nákladů říze ní.
O d ů v o d n ě n í :
Podanou žalobou se žalobce domáhal pře zko umá ní o známe ní žalo va né ho ze dne 22.10.2010 č.j. 2183/2010-R, jímž b ylo žalobci sděleno, že je ho žádost o přezkoumání rozhodnutí žalo va né ho ze dne 26.8.2010 č.j. 1842/2010-R, kterou neb ylo vyho vě no žádosti žalobce o prodloužení lhůty urče né ke slo že ní státních zá věreč nýc h zko ušek a stano ve ní no vé ho termínu k odevzdání a obhajobě diplomové práce, ne ní příp ustná .
Podle us t. § 4 odst. 1 písm. a) záko na č. 150/2002 Sb., so ud ního řádu správního, ve zně ní po zdějš íc h předpisů (dále je n s.ř.s.) soudy ve správním soudnictví rozhodují mimo jiné o žalobách proti ro zhod nutím vyda ným v oblasti veře jné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávního celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou, nebo ji ným orgánem, pok ud jim bylo svěře no rozhodování o prá vec h a po vi nnos tec h fyzick ýc h a p rávnick ýc h osob v oblasti veře jné správy (dále je n „správní orgán“).
pokračování - 2 - 22A 207/2010
Podle us t. § 65 odst. 1 s.ř.s. kdo tvrd í, že byl na svých prá vec h zkrácen přímo nebo v d ůs ledku porušení svých práv v předc há ze jíc ím řízení úko nem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo zá va zně určují je ho prá va nebo povinnosti (dále je n „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zruše ní tako vé ho rozhodnutí, popř. vys love ní je ho nicotnosti, nes tano ví- li te nto nebo zvláštní zákon ji nak.
S ohledem na použitou legislativní zkra tk u lze podle ná zoru krajského soudu dovodit, že za ro zhod nutí ve s myslu cito va né ho ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. lze po va žova t pouze tako vé úko ny správního úko nu, jimi ž se zakládají, mění, ruší nebo zá va zně určují prá va a povinnosti. Podle us t. § 70 písm . a) s.ř.s. jso u ze so ud ního přezko umá ní vyloučeny ty úko ny správního orgánu, které nejso u rozhodnutími. Rozhod ujíc í je přitom obsah úkonu správního orgánu. Ze so ud ního pře zko umá ní jso u tak vyloučeny úko ny správního orgánu, které jso u ro zhod nutími pouze z formálního hlediska, a však ne jsou rozhodnutími ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. Krajský so ud dospěl k zá věru, že takovým ro zhodnutím je ro vně ž napadené oznámení.
V posuzo va né věci žalo va ný ro zhodnutím ze dne 26.8.2010 č.j. 1842/2010-R rozhodoval o žádosti žalobce o udělení výjimky z postupu dle studijního a zk ušeb ního řádu Uni verzity Palackého v Olomouci (dále je n SZŘ UPO), jak jej k tomu zmocňuje čl.41 to hoto vnitřního předpisu. Napadeným oznámením ze dne 22.10.2010 č.j. 2183/2010-R žalo va ný nepřipustil pře zko umá ní své ho prvos tupňo vé ho rozhodnutí.
Rozhodnutí o udělení výjimky ve s myslu č lánk u 41 SZŘ UPO ne ní podle ná zoru krajského soudu rozhodnutím, které by b ylo vydá no v oblasti veře jné správy ve smys lu us t. § 4 odst. 1 p ísm. a) a § 65 odst. 1 s.ř.s., p roto že žalobce nemá subjektivní ve řejné prá vo na udělení výjimky a je ho žádosti žalo va ný nemus í vyho vět. Nastane-li v d ůsledk u nevyho vě ní žádosti o povolení výjimky tako vá situace, která povede k uko nče ní studia v d ůsledk u nesplnění po žada vk ů vyplývajíc íc h ze studijního programu podle studijního a zk ušeb ního řád u, pak teprve rozhodnutí o ukončení studia bude ro zhod nutím ve smys lu us t. § 65 s.ř.s. a jako takové b ude přezkoumatelné ve správním so ud nictví. V těchto svých zá věrec h krajský so ud vyc há zel analogicky z us nese ní Ústavního soudu ze dne 29.10.2009 sp.zn. I.ÚS 1910/09, němž se sice Ústavní so ud nevyjadřoval k problematice udělo vá ní výjimek ze studijního a zkušebního řád u, ale k ro zhod nutí zk ušeb ní komise, přičemž dospěl k zá vě ru, že „…stěžovatel toti ž nemá subjektivní veřejné právo na udělání zkoušky, kterému by zmíněná zkušební komise musela vyhovět. Závěr, zda stěžovatel u zkoušky uspěl či nikoliv, je na uvážení této komise ….. není v kompetenci Ústavního soudu, aby jakémukoliv subjektu cokoliv nařizoval, tedy, aby rozhodoval o „plnění“, kterého by se mělo stěžovateli dostat. To plyne z maximy, která se stoprocentně vztahuje i na Ústavní soud, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (s ro v. Člá nek 2 odst.3 ús ta vy ČR)“. Krajský so ud má za to, že citova no u judikaturu lze analogicky vztá hno ut na pos uzova no u věc prá vě s ohledem na obdobný charakter právní problematiky, kdy ste jně jako u složení resp. výsledku zko ušk y, tak i u udělení výjimky ze studijního a zkušebního řád u, neexistuje subjektivní veře jné prá vo k vyhovění požadavku stude nta .
pokračování - 3 - 22A 207/2010
Krajský so ud proto v souladu s us t. § 46 odst. 1 p ísm. d) s.ř.s. ve spojení s ust. § 70 p ísm. a) s.ř.s. ná vrh v této věci odmítl, čímž je toto říze ní sko nče no (§ 64 s.ř.s., § 114 odst. 2 záko na č. 99/1963 Sb., obča nské ho so ud ního řádu, ve znění po zdějš íc h předpisů).
Výrok o náhradě nákladů říze ní je od ůvodně n us t. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvo u týd nů po doručení toho to rozhodnutí prostřednictvím Krajského soud u v Ostra vě k Nejvyššímu sprá vnímu so udu v Brně .
V Ostravě dne 18. úno ra 2011
Za správnost vyhoto ve ní: JUDr. Mo nika Ja voro vá, v. r. Marcela Já no vá předsedkyně senátu