— Nejvyšší správní soud

22 A 90/2012- 29 - text pokračování - 6 - 22 A 90/2012 22 A 90/2012 - 29 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., v právní věci žalobců a) M. O. a b) I.O., oba zastoupeni Mgr. Dominikou Kovaříkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem v Olomouci, Jeremenkova 40a, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 5. 2012, č. j. KUOK/45114/2012, ve věci odstranění stavby, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobci se podanou žalobou domáhají přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 5. 2012, č.j. KUOK/45114/2012, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobců a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Šternberk ze dne 14. 2. 2012, č.j. MEST 202/2012, kterým bylo nařízeno žalobcům jako vlastníkům odstranění stavby rodinného domu na pozemcích parc. č. st. X, X a parc. č. X včetně žumpy na pozemku parc. č. X, vše v k.ú. Šternberk. Žalobci předně namítají, že nesouhlasí s tím, že je nutné odstranit celou stavbu, ale že je dostatečné odstranění pouze té části domu, která neodpovídá projektové dokumentaci a původně vydanému stavebnímu povolení. Tuto námitku dle jejich názoru žalovaný dostatečně neprošetřil, byť žalobci chtěli předložit dokumentaci bouracích prací, z níž vyplývá, že jejich výsledkem by byla stavba původně stavebním úřadem povolená. Tento podklad však správní orgán I. stupně odmítl s odůvodněním, že není v souladu s předmětem řízení. Žalobci trvají na tom, že stavba na pozemku byla povolená a byla v souladu s tehdy platným územním plánem, i když byla realizovaná v poněkud větším měřítku. Žalobci dále uvádějí, že nesouhlasí s lhůtou 9 měsíců pro odstranění stavby jako lhůtou přiměřenou. Připouštějí, že je možné, že správní orgán I. stupně vycházel při určení lhůty ze svých zkušeností a z poznatků nabytých z rozhodovací praxe, nevzal však v úvahu individuální poměry (osobní i finanční) žalobců a nezohlednil tak individuální okolnosti tohoto případu. Žalovaný pak délku lhůty neřešil, bez dalšího ji vyhodnotil jako přiměřenou, finanční rozměr nařízeného odstraňování stavby pak neprozkoumal vůbec. Žalobci nesouhlasí s tvrzením, že „odstraňování stavby svépomocí si nevyžádá velké finanční náklady“. K délce lhůty žalobci dále doplnili, že ačkoli je místo, kde se rodinný dům nachází, rezervován pro umístění obchvatu obce Šternberk, tento však v dohledné době nebude realizován, není proto nezbytné území uvolňovat a je možné ponechat odstranění stavby rodinného domu až na dobu realizace předložky silnice I/46. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné. K námitkám žalobců uvedl, že dokumentace bouracích prací z dubna 2011 sice řeší ponechání části stavby rodinného domu odpovídající zastavěnosti původně povolených dvou hospodářských objektů v roce 1982, ale nemá vazbu na jejich umístění dle situace staveb z roku 1982 a nezachovává ani dispoziční řešení 1. PP hospodářských objektů, proto je správné odstranění celé stavby rodinného domu, což dokazuje i rozhodnutí Městského národního výboru ze dne 8. 12. 1982, kterým se nařizuje uvedení staveb hospodářských objektů do souladu se stavebními povoleními ze dne 9. 8. 1982, kdy povolená zastavěná plocha byla 2 x 16 m2, zjištěná plocha při místním šetření dne 6. 12. 1982 91,46 m2. Každý hospodářský objekt měl mít svoji žumpu situovanou z jeho východní strany, ale je provedena pouze žumpa jedna, větších rozměrů, ze západní strany rodinného domu. Z podkladů tak dle názoru žalovaného jednoznačně vyplývá, že žalobci již v roce 1982 realizovali jinou stavbu, než jim byla povolena, a původní stavební povolení tak pozbylo platnosti, proto na uvedenou stavbu pohlíží jako na stavbu realizovanou bez stavebního povolení. K délce lhůty pro odstranění stavby a nedostatku finančních prostředků na odstranění stavby žalovaný uvedl, že náklady nese ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno a že odstraňování stavby svépomocí si nevyžádá velké finanční náklady a sami žalobci uvedli, že nechtějí s veškerým materiálem nakládat jako s odpadem, takže finanční prostředky získané prodejem použitého materiálu mohou dofinancovávat odstranění stavby. Lhůtu pro odstranění stavby určenou na základě zkušeností považuje za přiměřenou. Návrh žalobců ponechat stavbu do výstavby přeložky silnice I/46 je z hlediska právních předpisů nemožný, neboť se jedná o stavbu nepovolenou. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že dne 3. 8. 1981 Okresní národní výbor Olomouc sdělil žalobcům k jejich žádosti na prošetření zamítavého stanoviska Městského národního výboru ve Šternberku k žádosti žalobců o výstavbu rodinného domu na parcele č. X, k. ú. Šternberk, že jakákoli výstavba se uskutečňuje v souladu se zpracovaným územním plánem města Šternberka schváleným dne 13. 2. 1970, když podle této dokumentace se pozemek parc. č. X v k.ú. Šternberk nachází v prostoru určeném k rekreaci, proto není možné souhlasit s umístěním jakékoli zástavby rod. domky v tomto území. Dne 28. 6. 1982 žalobci požádali o vydání stavebního povolení na stavbu zahradní chatky s podsklepením na pozemku par. č. X, k. ú. Šternberk. Z technické zprávy vyplývá, že se má jednat o zahradní chatku do 16 m2, která bude sloužit zahrádkáři jako odpočinkový prostor, není k trvalému bydlení ani přechodnému obývání. Spolu se sousedem [parcela č.p. X, vlastnictví rodičů žalobce a)] tvoří stavba dvojchatku, dělení obou chatek je přímo na hranici pozemku, dispoziční řešení obou chatek je v zrcadlovém pohledu, každá bude mít vlastní žumpu. Chatka má jedno nadzemní podlaží a suterén, sestává se z místností: suché WC, zádveří, spíž, čajová kuchyň a jedna hlavní místnost-odpočinkový prostor. Stavební povolení bylo vydáno dne 9. 8. 1982 dle žádosti s tím, že na této parcele v době vydání stavebního povolení již byla provedena stavba o rozloze 17 m2, tato má sloužit jako staveniště, po ukončení stavby má být zbourána. Po dokončení stavby ve lhůtě nejpozději do 30. 8. 1984 byli žalobci povinni požádat o kolaudaci stavby. Dne 24. 11. 1982 bylo Městským národním výborem Šternberk zahájeno se žalobci řízení o odstranění stavby, neboť bylo zjištěno, že plocha suterénu značně převyšuje povolenou výměru. Do vydání rozhodnutí bylo nařízeno ihned zastavit veškeré stavební práce. Při místním šetření 7. 12. 1982 bylo na místě rozestavených staveb zjištěno, že celková zastavěná plocha obou objektů činí 91,46 m2, namísto max. 32 m2, vnitřní členění suterénu neodpovídá schválenému projektu. Dne 8. 12. 1982 bylo Městským národním výborem Šternberk vydáno rozhodnutí, kterým bylo žalobci a) a vlastníkům druhého objektu na parc. č. X nařízeno ve lhůtě do 30. 4. 1983 odstranění části stavby prováděné v rozporu s vydaným stavebním povolením, následně na žádost žalobce a) došlo k posunutí termínu pro odstranění stavby na 30. 7. 1983. Dne 22. 10. 1984 a opakovaně 16. 1. 1985 byl žalobce a) vyzván, nechť požádá o vydání kolaudačního rozhodnutí, neboť předmětná stavba měla být dokončena do 30. 8. 1984. Žalobce a) požádal o prodloužení kolaudační lhůty do března 1985, neboť doposud nemá revizi elektřiny, tomuto bylo vyhověno. Dne 5. 12. 1985 byl opět vyzván, nechť požádá o vydání kolaudačního rozhodnutí, neboť předmětná stavba měla být dokončena do 30. 3. 1985. Dne 3. 1. 1990 žalobci opakovaně požádali o povolení stavby nebo možnost dokončit stávající stavbu přímou cestou. Obratem jim bylo sděleno, že rozvoj předmětné oblasti je dán Směrným územním plánem města Šternberka, schváleným dne 13. 2. 1970, plocha je určena jako zahrádkářské soubory a sadařské oblasti, proto zde nelze povolit výstavbu rodinného domu. Dne 8. 10. 2009 byla provedena kontrolní prohlídka ve věci zjištění rozsahu nepovolené stavby „rozestavěných hospodářských účelových objektů“ dle současného stavu na pozemcích parc. č. X, X, X, při které bylo zjištěno, že žalobci ani stavební úřad nedisponují příslušným kolaudačním rozhodnutím, nyní se zde nachází třípodlažní stavba [třetí podlaží (2. nadzemní podlaží) je ustupující], která je jedním celkem nejen technicky, ale i účelově, celá je ve vlastnictví žalobců. Stavba obsahuje byt o velikosti 4+1 s příslušenstvím. Půdorys stavby činí 10,5 m x 9,04 m. Stavba je vybavena rozvody elektřiny, vody, kanalizací, ústředním topením, splaškové vody jsou odváděny do žumpy. Žalobci byli vyzváni, aby stavbu neužívali a její užívání nedovolili ani jiným osobám. Dne 11. 5. 2010 bylo zahájeno řízení o odstranění stavby rodinného domu na pozemcích parc. č. X, X, X v k. ú. Šternberk. Řízení bylo dne 17. 11. 2010 přerušeno, neboť žalobci si požádali o dodatečné povolení předmětné stavby, toto bylo zamítnuto a bylo pokračováno v řízení o nařízení odstranění stavby. Žalobci trvali na svém stanovisku, že lze provést bourací práce v takovém rozsahu, aby jejich výsledkem byla stavba původně povole