— Nejvyšší správní soud

65 A 103/2016- 98 - text pokračování - 14 - 65 A 103/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudkyň Mgr. Jany Volkové a Mgr. Barbory Berkové ve věci žalobkyně A. C. R., a. s., IČO X, se sídlem R. 520/117, J., P. 5, zastoupené Mgr. Renatou Fíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Neustupného 1834/18, proti žalované Státní zemědělské a potravinářské inspekci – inspektorátu v Olomouci, se sídlem v Olomouci, Pavelkova 13, o žalobě proti rozhodnutí ředitele žalované ze dne 17. 10. 2016, č. j. SZPI/BF804-2/2016, ve věci kontroly dodržování povinností při uvádění potravin na trh, takto: I. Rozhodnutí ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce – inspektorátu v Olomouci ze dne 17. 10. 2016, č. j. SZPI/BF804-2/2016, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná j e p o v i n n a zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12.228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně Mgr. Renaty Fíkové, advokátky se sídlem v Praze 5, Neustupného 1834/18. Odůvodnění: Žalobou doručenou krajskému soudu 25. 11. 2016 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí ředitele žalované ze dne 17. 10. 2016, č. j. SZPI/BF804-2/2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“), a rozhodnutí o opatření Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Olomouci (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 29. 9. 2016, č. j. D056-80731/16/D, kterým správní orgán I. stupně uložil žalobkyni, aby zpřístupnila spotřebitelům informace o konkrétních alergenních látkách u jednotlivých nebalených potravin (masných a lahůdkářských výrobků) na prodejně bez vyžádání spotřebitelem u obsluhy. Správní orgán I. stupně zjistil, že v prodejně žalobkyně u obslužného pultu s nebalenými masnými a lahůdkářskými výrobky bylo uvedeno na etiketách označení alergenních látek ve formě „alergeny: 1, 5, 6“ namísto označení „obsahuje:slovní označení alergenu“. Poblíž obslužného pultu byl viditelně vyvěšen seznam alergenních látek, ze kterého spotřebitel mohl zjistit, co znamenají jednotlivá číselná označení alergenů, což pro správní orgán I. stupně nebylo dostačující. Katalogové listy obsahující tabulku s výpisem alergenů u každého výrobku se nacházely za obslužným pultem v zázemí provozovny. Žalobkyně rozhodnutí správního orgánu I. stupně napadla odvoláním, které žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila. Žalobní námitky Žalobkyně v žalobě namítala, že rozhodnutí správních orgánů nemají oporu v platné legislativě a jdou zcela proti smyslu a účelu právních předpisů v oblasti označování potravin, zejména proti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení“). Účelem právní úpravy v oblasti alergenů je podle žalobkyně to, aby spotřebitelé měli možnost informovaného výběru potravin a aby konečný spotřebitel snadno porozuměl informacím uvedeným na označení a mohl učinit kvalifikované rozhodnutí, zda si potravinu koupí či nikoli. Žalobkyně uvedla, že o alergenních látkách informuje spotřebitele bez vyžádání tak, že v těsné blízkosti nebaleného výrobku je cenová kazeta, na níž je uvedeno slovo „Alergeny:“ a číselné označení konkrétního alergenu (nikoli druhu). Současně bezprostředně za obslužným pultem nebo vedle něj, tj. v blízkosti místa nabízení a zároveň v jednom zorném poli s produkty, je cedule, na níž je velkým, snadno čitelným písmem uvedeno číselné a slovní označení alergenů tak, aby spotřebitel snadno přiřadil konkrétní alergen k číslici uvedené u produktu. Žalobkyně měla za to, že vyvěšením slovního seznamu alergenních látek v blízkosti místa nabízení nebalených potravin a uvedením číselných kódů alergenů na cenových kazetách, naplňuje zákonnou podmínku viditelně zpřístupnit tyto údaje v blízkosti místa nabízení nebalené potraviny k prodeji. Údaje o alergenech tedy žalobkyně zpřístupňuje spotřebiteli bez vyžádání. Opatření, které učinil správní orgán I. stupně ve svém rozhodnutí, konkrétně „zpřístupnit spotřebitelům informace o konkrétních alergenních látkách u jednotlivých nebalených potravin (masných a lahůdkářských výrobků) na prodejně bez vyžádání spotřebitelem u obsluhy“, proto žalobkyně považuje za bezpředmětné. Žalobkyně vycházela z čl. 21 nařízení, který stanoví, že součástí zveřejňovaných údajů má být název látky nebo produktu. Žalobkyně se domnívala, že tento požadavek je splněn i v případě, že je uveden číselný kód, který je v blízkosti této informace srozumitelným způsobem (na ceduli velkým písmem) s názvem alergenní látky ztotožněn. Pokud žalovaná trvá na tom, aby bylo přímo na cenovkové kazetě v těsné blízkosti produktu uvedeno slovo „obsahuje“, pak má žalobkyně za to, že toto sdělení (tj. sdělení, že produkt uvedené látky obsahuje) jasně vyplývá ze spojení slova a interpunkce ve znění „Alergeny:“. Žalobkyně odkázala na kontrolní materiály a opatření jiných oblastních inspektorátů Státní zemědělské a potravinářské inspekce, které označování alergenů u masných a lahůdkářských výrobků způsobem např. „Alergeny:1,5“ žalobkyni nijak nevytkly a číselné označení alergenů nijak nezpochybnily. Dále nesouhlasila s tím, že se striktní výklad nařízení týká jen některých subjektů, nikoli např. restaurací, které běžně označují alergeny číselnými kódy. Žalobkyně proto navrhovala, aby krajský soud zrušil obě rozhodnutí správních orgánů a uložil žalované nahradit náklady řízení. Vyjádření žalované Žalovaná ve vyjádření ze dne 25. 1. 2017 sdělila, že správní orgán I. stupně při kontrole provedené u žalobkyně zjistil, že katalogové listy obsahující tabulku s výpisem alergenů u každého výrobku byly k dispozici v přípravně provozovny a spotřebitel do nich nemohl nahlédnout bez vyžádání u obsluhy. Proto dle správního orgánu I. stupně nebyly u těchto potravin viditelně zpřístupněny údaje podle čl. 44 odst. 1 písm. a) nařízení (údaje o alergenech) způsobem stanoveným v čl. 21 tohoto nařízení. Protože žalobkyně nezpřístupnila spotřebitelům katalogové listy k volnému nahlédnutí, aplikoval správní orgán I. stupně čl. 21 věta druhá nařízení, vztahující se na případy, kdy není u potraviny uveden seznam složek. V tomto případě je pak jediným správným způsobem označení údajů podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení slovo „obsahuje“ a následně název látky nebo produktu ze seznamu v příloze II nařízení. Označení např. „alergeny: 3, 10, 12“, byť doplněné seznamem alergenních látek umístěným v blízkosti prodejního pultu, není v souladu s čl. 21 nařízení. Kompletní složení výrobku na etiketách, které žalobkyně lepí na zakoupené zboží, není označováním podle § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o potravinách“), protože žalobkyně musí informace o alergenech poskytnout ještě před tím, než spotřebitel učiní výběr a potravinu zakoupí. V souladu s § 8 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách pokud u výrobku není uvedeno jeho složení a v seznamu jednotlivých složek nejsou zvýrazněny alergenní látky tak, aby byly jasně odlišeny od ostatních složek, je jediným označením v souladu se zákonem označení ve formátu např. „obsahuje: mléko“. Označování podle číselných kódů je považováno za dobrovolnou informaci, protože nesplňuje požadavky na označování alergenů dle čl. 21 nařízení a porušuje povinnost stanovenou v § 8 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách. Žalovaná provedla rozbor protokolů z kontrol provedených u žalobkyně jinými oblastními inspektoráty a vysvětlila, zda se jedná o stejné případy a kde našla odlišnosti. Také sdělila, že uvádění nebalených pokrmů v rámci stravovací služby na trh je samostatně upraveno v § 9 písm. a) zákona o potravinách. Na rozdíl od potravin spadajících pod toto ustanovení zákon o potravinách nestanoví, jakým způsobem má být informace o alergenech obsažených v pokrmech poskytnuta. U pokrmů v rámci stravovací služby je tedy označení „Alergeny:“ s číslicí dostačující. Žalovaná proto navrhla, aby krajský soud žalobu zamítl. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu Krajský soud ověřil, že žalobu podala osoba k tomu oprávněná, po vyčerpání řádných opravných prostředků a žaloba splňuje všechny formální náležitosti. Žalobkyně podala žalobu ve lhůtě podle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Je tedy věcně projednatelná. Krajský soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, krajský soud neshledal. Krajský soud rozhodl o žalobě bez jednání na základě § 76 odst. 1 ve spojení s § 5