1 As 40/2007 — Nejvyšší správní soud

65 A 52/2019- 53 - text  10 65 A 52/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a Mgr. Jany Volkové ve věci žalobců: a) O. B. b) L. B. oba bytem V U. 221/6, X S. oba zastoupeni advokátkou Mgr. Radkou Vacovou sídlem Hybešova 2378/17, 680 01 Boskovice proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Opavě sídlem Praskova 194/11, 746 01 Opava o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2019, č. j. ZKI OP O-13/357/2019-6, ve věci opravy chyby v katastrálním operátu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Obsah žaloby 1. Žalobci se podanou žalobou domáhají přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2019, č. j. ZKI OP O-13/357/2019-6, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobců a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 21. 2. 2019, č. j. OR-298/2018-805-62, kterým bylo rozhodnuto o nevyhovění nesouhlasu žalobců s neprovedením opravy chyby týkající se severní a západní hranice pozemku p. č. X zast. pl. a nádvoří (s pozemkem p. č. X) a p. č. X zahrada (s p. č. X a X), zapsaných na LV X v katastru nemovitostí pro obec X, katastrální území X. Žalobci požadovali uvedení hranic pozemků do souladu před technickohospodářským mapováním v roce 1983. 2. Žalobci trvají na tom, že chyba byla vyznačena po technicko-hospodářském mapování v roce 1983, když při obnově katastrálního operátu došlo mylně ke změně hranice ve větším rozsahu  stávající opěrná zeď, tím byla velká část nemovitostí p. č. X mylně oddělena a sloučena do parcely č. X. K prokázání zjevné chyby objednali znalecký posudek ve věci určení vlastnické hranice mezi č. p. X a p. č. X a tento znalecký posudek zhotovený Ing. V. D. dne 17. 2. 2018 předkládají soudu. Znalec uzavřel, že obnovou katastrální mapy se mohou řešit pouze nepřesnosti a drobné neúmyslné změny v průběhu vlastnických hranic vzniklé vlivem zemědělské a stavební činnosti. Ostatní změny se musí řešit na základě listin pro zápis změny do katastru nemovitostí a geometrického plánu. V daném případě se jedná o zjevnou chybu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2008, č. j. 1 As 40/2007-103). Pro provedenou změnu hranice pozemku nejsou ve spise podklady. Jak vyplývá z geometrického plánu z roku 1950 a ze snímku katastrální mapy z 13. 8. 1958, část pozemku p. č. X byla přiřazena k pozemku p. č. X, a to bez jakékoli právní dispozice s touto částí. Je zřejmé, že původní hranice pozemků měla zcela jiný tvar a byla umístěna jinde, než jak je dnes vyznačena v katastru nemovitostí, bez jakékoli majetkoprávní dispozice. Ve všech mapách z doby před technicko-hospodářským mapováním byla severní hranice pozemku žalobců p. č. X lomená, zatímco dnes je rovná (viz mapa pozemkového katastru a mapa katastru nemovitostí vyhotovená Ing. B. dne 15. 9. 2016). 3. Žalobci mají za to, že pracovník geodezie nově vytyčeným bodům přiřadil omylem jiné souřadnice, popř. chybně opsal výměru, a takový omyl je napravitelný dle § 36 katastrálního zákona. Hranice pozemků není možné určit na základě libovůle geodeta. Zjištěná nesrovnalost přesahuje povolenou odchylku stanovenou prováděcím předpisem (§ 36 odst. 1 písm. b/ katastrálního zákona). 4. Žalobci tvrdí, že vždy musí být mezi podklady pro zápis listina, která řeší vlastnické vztahy účastníků, jinak není možné zápis v katastru považovat za provedený s absencí zjevného omylu. V daném případě žádná taková listina neexistuje. Nemůže tak být sporu o tom, že vlastníkem sporné části pozemku jsou žalobci. 5. Při neshodě vlastníků o průběhu hranice se hranice zobrazuje podle předchozích podkladů. V dané situaci však došlo k tomu, že hranice při novém mapování určil katastrální úřad, to je nepřípustné. I při technicko-hospodářském mapování měly být podle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 23/1964 Sb. užity zápisy v dosavadních pozemkových knihách jako podklad pro další postup. 6. Žalobci nerozumí tomu, jaký vliv má na důkaz (znalecký posudek) to, že si jej objednali oni, a poukázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2015, č. j. 9 As 206/2014-48, dle něhož se při splnění formálních podmínek posudku při jeho provádění k důkazu postupuje shodně jako v případě posudku pořízeného dle § 56 s. ř. 7. Žalobci mají za to, že při technicko-hospodářském mapování provedeném v roce 1983 nemohli být jeho zpracovatelé na místě samém, neboť hranice, které vyšetřili, určili v místě, kde žádná hranice v terénu nebyla a nerespektovali hranici, která naopak v terénu byla. Je vyloučeno, aby v terénu vlastník zpracovatelům vyznačil neexistující hranice. Správní orgán nevysvětlil, proč byla hranice obou pozemků vyznačena jinde, než kde vždy byla, a jinde, než vyplývalo z terénu. 8. Žalobci nadto trvají na tom, že jejich otec, O. B., nepodepsal souhlas s obnovou operátu v roce 1999. K tvrzení vlastníka sousedního pozemku, pana G., že od roku 1983 pokud prováděl různé stavební úpravy, vždy si vyžádal souhlas od pana O. B. s., žalobci uvádějí, že jejich otec žádné souhlasy pro účely stavebního řízení nepodepsal. 9. K prokázání svých tvrzení navrhují: dílčí smlouvu č. d. X ze dne 13. 4. 1950, geometrický plán č. j. X, znalecký posudek Ing. D., porovnání mapy PK s mapou KN zhotovené Ing. B., kopii náčrtu o místním šetření z 11, 12/1980, snímek pozemkové mapy ze dne 28. 6. 1988 zhotovený J. M., kopii katastrální mapy ze dne 21. 2. 1996. 10. Dne 21. 10. 2019 bylo do soudního spisu založeno podání žalobce a) nazvané „Zjištění dalších nesrovnalostí, které se týkají údajného odkupu části našeho pozemku“, v němž poukazuje na jím tvrzené nesrovnalosti mezi katastrální mapou a kupní smlouvou a geometrického (polohopisného) plánu ze dne 7. 4. 1950 a kopii mapy bývalého pozemkového katastru (mapový list č. 3). 11. Při jednání soudu dále navrhli k důkazu účastnický výslech žalobce a) k prokázání pravosti podpisu otce a tvrzení týkajícího se měření provedeného v 80. letech. II. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné, neboť je přesvědčen, že zjistil přesně a úplně skutečný stav potřebný pro posouzení neprovedení opravy chyby v katastrálním operátu dle § 36 katastrálního zákona. Žalobci neuvádějí v žalobě žádné nové skutečnosti, které by žalovaný jako odvolací orgán při svém rozhodování nezkoumal, či mu nebyly známy, proto odkazuje na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí a na odůvodnění rozhodnutí prvoinstančního orgánu, kde jsou obšírně a do detailu odůvodněny veškeré skutečnosti i provedené důkazy, které jsou řádně a přehledně doloženy ve správním spisu, se kterým se pan O. B. seznámil před vydáním rozhodnutí. 13. Žalovaný doplňuje, že žalobci podávají ve stejné věci novou žalobu, která byla již krajským soudem projednána v řízení sp. zn. 65 A 79/2016, když závěry zde uvedené lze beze zbytku vztáhnout i na tuto žalobu. 14. K tvrzení žalobců, že „pracovník geodezie nově vytyčeným bodům přiřadil omylem jiné souřadnice“ uvádí, že při obnově operátu novým mapováním nedochází k vytyčování lomových bodů hranic pozemků, ale že bylo (a je) povinností vlastníků označit na výzvu orgánu geodézie na vlastní náklad trvalým způsobem lomové body hranic, takto označené body při místním šetření ukázat a komisi potvrdit. K tvrzení týkajícímu se nepřítomnosti „zpracovatelů“ na místě samém při mapování uvádí, že pokud by nebyli na místě samém, museli by „obkreslit“ zobrazení hranice mezi parcelami p. č. X, X a parcelami p. č. X, X podle zobrazení v mapě pozemkového katastru. Zde je nezbytné odkázat na vyjádření osoby zúčastněné na předchozím soudním řízení a na její vyjádření při ústním jednání. 15. K odkazu na § 4 odst. 2 vyhlášky č. 23/1964 Sb. uvádí, že toto ustanovení se vztahovalo ke komplexnímu zakládání právních vztahů v evidenci nemovitostí, nikoli k obnově operátu evidence nemovitostí novým mapováním. 16. Na závěr žalovaný odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2012, č. j. 1 As 134/2012-46, v němž se v odst. 25 zabýval následky neúčasti vlastníků při provádění katastrálního měření a které dle žalovaného lze beze zbytku vztáhnout i na obnovu operátu evidence nemovitostí novým mapováním provedenou v r. 1983 v k. ú. X. III. Relevantní obsah správního spisu 17. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že dne 15. 8. 2018 požádal žalobce a) o opravu chyby v katastrálním operátu par. č. X zastavěná plocha v k. ú. X s tím, že zjistil několik dalších důkazů, a to porovnání mapy PK s mapou KN vyhotovené Ing. B. ze dne 15. 9. 2016, a dále znalecký posudek č. 171-1/2018 ve věci určení vlastnické hranice nemovitosti stavební parcely č. X. Ke své žádosti doložil kopii katastrální mapy ke dni 27. 4. 2018 se svým zákresem požadovaného vedení hranic, měřický náčrt – porovnání aktuálního stavu KN, situace v terénu a geometrického plánu X zpracovaný